laminanonte napsal(a):

asi bych jí napsala přímo  "Maruško, nezlob se, už si s tebou nemám co říct"

..i když ze svého pohledu, pokud by mi nebyla vysloveně nepříjemná, tak bych s ní kamarádit nepřestala jen proto, že pro mě není přínosem. Ona to třeba vidí jinak. A vzhledem k tomu, že kamarádka  není zdejší, nehrozí, že by u tebe byla 2x týdně na kávě.

tohle mi rikaji vsichni, ale ja nejsem toho proste schopna. Dopredu vim, co mi bude vykladat a vubec se na to netesim.
Spis ta predstava vyvolava u me odpor.

dixina napsal(a):

překvapuješ babojago
zrovna u Tebe bych neřekla, že si nebudeš vědět rady v takovéhle situaci
Za sebe: vyhýbat se zcela je srabské, snad zvednout ten telefon a říct, že nemáš právě v tuhle dobu čas na schůzku, protože proto. A jinak, chceš-li zcela přerušit vztah, tak asi opravdu "narovinu".

ja takove situace neresim uplne bezne, navic mame spolecneho kamose, ktereho mam rada a s kterym vych rada v kontaktu zustala...
Jinak zvednout telefon a rict, ze nemam cas znamena pouze protahovani, bude me  zase shanet, popripade se zepta, kdy ten cas mam. Ale asi to napisu v tom emailu, taky me uz to napadlo. Akorat by me zajimal nazor holek tady, co by jakoze uvitaly za metodu 'rozchodu' ;-)))

Upravil(a) baba.jaga (15. 2. 2010 14:30)

laminanonte napsal(a):

tak jí řekni, že pro tebe kamarádství na dálku nemá cenu.

pravda to neni, ale napsat ji to muzu ;-) akorat nevim, jak ji pak oduvodnim, ze jsem za ni nechtela jet ani na navstevu, kdyz me zvala. Zkratka se s ni nechci bavit, protoze ma jiny hodnotovy zebricek a vyznava trochu jiny zivotni styl nez ja. Proste ja ji nemam co rict a me nezajima, co rika ona me.

Upravil(a) baba.jaga (15. 2. 2010 14:54)

rejka napsal(a):

babo-jago, to je jako,když chceš říct klukovi,že už s ním nechceš chodit. Je to nepříjemné,ale musíš to říct na rovinu. I když se budeš snažit být co nejvíc taktická a ohleduplná,stejně ublížíš. Ale nedá se nic dělat.Jestliže je ti tak velmi nepříjemné stýkat se s tou dotyčnou,budeš to muset udělat. A možná budeš muset chvíli vydržet i nějaké ty nepříjemné řeči....

no asi je to pravda, nejde to udelat tak, aniz by to nebylo neprijemne.

babo jago, tohle jsem v posledni dobe resila s nejednim clovekem, a u nekterych lidi to trva o dost dyl nez pul roku, nez to pochopi..ja kdyz nekomu zavolam jednou, dvakrat, trikrat a nebere tel, nebo nema cas, tak si proste reknu ze asi nema cas opravdu, nebo se mnou nechce mluvit, nebo ma treba blby obdobi, a necham to plavat, pockam az se ozve sam.. u nekterych lidi tohle nefunguje, cim vic se jim vyhybas, tim vic dorazeji.. je to strasne unavny..
ja jsem se posledni dobou dost zmenila, proste neco se zmenilo a vidim veci jinak nez driv a jsem proste jina.. a dost lidi v mym okoli to nedokazalo pochopit a chteli me mit takovou jako driv. jenze to uz proste nejde, pod vlivem urcitych zazitku a zkusenosti uz proste nikdy nebudu takova jako driv.. s nekym to slo vyrikat si to po dobrem, s nekym ne.. a v tom pripade jsem musela byt hodne drsna a nekompromisni, protoze mi proste nic jineho nezbylo, a bylo mi to hodne neprijemne, a v protikladu s tim jaka jsem, protoze ja sama nikoho nenutim aby se se mnou stykal kdyz nechce, tak nechapu proc musim podstupovat takove drama, kdyz se s nekym nechci stykat ja..
ale kdyz to jinak nejde tak co se da delat..
zkus ji to rict na rovinu jak to vidis a citis, zkus si sama uvedomit proc se vlastne s ni nechces stykat a pak ji to sice slusne ale primo vysvetlit. kdyz to nepomuze, zbyva prime odpalkovavani..Mas dneska cas? Ne.. A co pristi tyden? Taky ne. A vysvetlovat nic nemusis..
taky me napada metoda otazek, napr. Mas dneska cas? Proc se ptas? no myslela jsem ze bychom mohli zajit tam a tam.. Proc tam? A proc se mnou? ..na treti otazku uz vetsinou nedojde..
no spoustu lidi tim na.seres ale kdyz nechapou po dobrym, tak to holt pujde po zlym.. jinak se v tom budes placat donekonecna

no vidíš, tak to všechno, co píšeš tady, napiš jí. Že jsi jiná než tenkrát na škole, žiješ jiný život, než ona, máš jiné přátele a ona ti nechybí.

Jo Babuško tak to je těžký, ale pokud ona "tě považuje za jednu z vyvolených" a celkem výrazně tě uhání, tak se jí fakt potřebuješ zbavit. Takovýhle dusicí kamarády jsem měla taky a je to na pytel. Sama bych to řešila emailem a napsala bych pokud možno co nejvíc pravdu a pokud možno tak, aby co nejmíň nebolela. Klasická hamburgerová metoda, něco hezkýho, něco pravdivýho (= nepříjemnýho) a zase něco hezkýho. Určitě jí řekni, že roky s ní na vydoké byly super, že ti pomohlo mít takovou kamarádku, že na to ráda vzpomínáš atd. Potom bych do toho vložila, že ale když člověk odejde z vysoké, tak se holt život vyvíjí jinak a že cítíš, že už nemáte tolik společného, jste každá jinde, máte jiný hodnotový žebříček a že by ses raději už nevídala. A nakonec že ji máš pořád ráda a vážíš si jí, takže jsi to chtěla říct na rovinu a nedělat blbou, nebrat telefony a ignorovat ji.

Pokud máte toho společnýho kamaráda, tak bych ho vzala na pivo a probrala bych to tam s ním, kluci tohle obvykle berou v pohodě. Aby věděl, že se to týká jen tebe a jí a že k tomu máš důvody..

majkafa napsal(a):

babo.jago, taky mě překvapuješ. Vnímám tě jako děsnou tvrďačku. Nebo se možná taková jenom děláš. Takže si myslím, že by ti nemělo dělat problém na rovinu kamarádce říct, že se s ní už nechceš stýkat.

Ale prosim te, mne se takova vec jeste nestala. Ja samozrejme vim, co ji mam rict, ale zase neni to jen nejaka kamaradka, rekneme, ze mame za sebou nejakou historii, a nerikam, ze to neni tezky. Doufala jsem, ze ji to dojde, kdyz ji nebudu zvedat telefony atd. A ono ne, zda se, ze ji to nazhavilo jeste vic.
Ale  je fakt, ze postupne 'zraju' k tomu, ze ji to fakt reknu. Cim vic me uhani, tim vetsi mam chut ji to rict.

Nicmene, je pravda, co mi ten kamos rekl. Ze jsem ji to mela vsechno postupne rikat, vsechno, co mi na ni vadi. Ze neschvaluju to a to. Ja jsem to sice rikala, ale asi prilis opatrne. Musim se ucit rikat zretelneji, co si myslim ;-))
Dobre pouceni pro priste.

oskárka25 napsal(a):

osobně bych s ní komunikovala minimálně, ale celé kamarádství bych do pytle neházela... Nikdy nevíš, kdy ji budeš potřebovat  nebo se na ni s nějakou prosbou obrátit.

Já to takhle mám se všemi svými kamarády se kterými se léta nestýkám, dokonce i bývalý milence jsem nikdy takhle nezavrhla... Kdybych se dostala do nějakých potíží, nic mi nebrání se na ně obrátit. A nikdy nevíš, co ti život připraví

Ja takova proste nejsem. Proste je to bud anebo. Nemam kamarady od toho, abych se na ne obracela s prosbou.
Jsou proste lidi, kteri mi sedi a kterym se  vyhybam.
Kazdopadne jsem rada, ze jsem to udelala.

Take jsem mela takovou kamaradku,ktera me volala skoro kazdy den,jestli by mohla zajit.Vzdy se resili jen jeji problemy,jak nema penize a pak zase se pochlubila co vsechno si koupila,kde si byla sednout.
Vyresila jsem to po case jednoduse nasla jsem si pritele a ji rekla,ze to casove nezvladam.

oskárka25 napsal(a):

osobně bych s ní komunikovala minimálně, ale celé kamarádství bych do pytle neházela... Nikdy nevíš, kdy ji budeš potřebovat  nebo se na ni s nějakou prosbou obrátit.

Já to takhle mám se všemi svými kamarády se kterými se léta nestýkám, dokonce i bývalý milence jsem nikdy takhle nezavrhla... Kdybych se dostala do nějakých potíží, nic mi nebrání se na ně obrátit. A nikdy nevíš, co ti život připraví

Tenhle utilitaristický (hledající hlavně užitek) přístup k přátelství či k ex-milenkám mi přijde jako nejlepší z navrhovaných řešení :-)
A ten důvod "nikdy nevíš, kdy ji budeš potřebovat" ti pomůže přestát názorovou a duchovní nespřízněnost. V podstatě nezáleží na tom, jak se s daným člověkem cítíš, ale živit tě může naděje, že jednou něco budeš po tom člověku potřebovat.