Ahoj mamky,
příspěvky na babinetu v miminkách sleduju pravidelně a tak jsem se rozhodla, že se vás zkusím zeptat na váš názor. Máme dva syny, staršímu je 3 a čtvrt, mladšímu je 8 měsíců. Starší syn je mamánek, je na mě zkrátka závislý. Ještě tak vezme "na milost" manžela, s ním jde třeba ven nebo do bazénu. Ale k babičkám bez mámy prostě nepojede, brečí, že tam chce být se mnou. Když ho chceme nechat u babičky, tak ho babička musí zabavit a my prostě ujedeme. Chvíli brečí, ale pak už je v pohodě a u babičky se mu líbí, když odjíždíme, tak říká, že zase přijede, ale pak řekne, že jedině se mnou. U babiček ho necháváme opravdu jen občas, tak jednou za měsíc a půl na víkend. Myslela jsem si, že se to zlepší, až půjde do školky, že si zvykne na to, že je bez mámy, ale lepší to není. Teď je to spíš horší. Školku zvládl bez problémů, plakal jen asi tři dny, když manžel odcházel, pak už to bylo v pohodě. Líbí se mu tam. Je mi jasné, že teď i určitě žárlí na mladšího brášku, protože ten zůstane se mnou a on by měl být pryč, ale i než se mladší narodil, tak ode mě nechtěl pryč. To dokonce ani nechtěl někdy být s manželem. Máte některá zkušenost s mamánkem, jak dlouho to dětem vydrželo? Nechci ho nechávat řvoucího u babičky, ale když vím, že je pak u babičky v pohodě, tak mě s tím štve. Taky mi připadá, že dost hraje jenom divadlo na mámu, ale jak poznat, kdy to jenom na mě zkouší a kdy ode mě opravdu nechce?
Díky za jakékoliv zkušenosti a názory.