Adri ja sice nemam psa ,ale kocku ale i tak jsem resila neco podobneho.Jestli na dite nebude zarlit ,jak se s tim srovna a taky mi nepridaly takove ty reci tipu ,ted ho musis dat pryc atd Dokonce jeste ted ,kdyz me navstivila kamaradka se divila,ze jsem ho tu v tehotenstvi mela ,na to jsem reagovala a proc ne?Myslis ,ze mi mohl uhranout dite?
Takze prvni tydny byl kocour dost vyplesteny ,ja na nej fakt nemela cas ,ale manzel se s nim mazlil jak to slo a vecer si s nim hral jako vzdy , pamlsky taky dostaval stejne ,snazili jsme se aby se pro nej nic nezmenilo.On byl vedle hlavne z detskeho place ,ale asi po mesici se vsechno srovnalo a ted uz resim jen to ,jak ho odnaucit skakat do detske postylky

Pokud jde o psa jedinacka v rodine ,tak takhle to zase mela sestra a myslim ,ze to nebylo uplne dobre zvladnute.Jednalo se o velke plemeno - nemeckou dogu a jak byla do narozeni maleho nejvetsi milacek ,tak po narozeni maleho se odsunula uplne na vedlejsi kolej Vetsina z nas s toho mela dost strach a ona sama nebyla z maleho nikdy nadsena ,jakmile se zacal batolit odchazela pryc a kdyz se k ni priblizil vrcela a tak NIKDY nebyl maly s ni bez dozoru a nejlepe kdyz s ni nebyl vubec v mistnosti.
Myslim ,ze kdyz se s manzelem /pritelem nejak podelite o pozornost pro nej ,tak to bude v pohode

Adri, myslím, že maminek s pejsky je hodně a miminko rozhodně není důvod pro to, abys pejska dávala pryč

Vím, že spoustu věcí už začínáš plánovat a řešit teď dopředu, ale něco ukáže až čas, až budeš postavena před situací. Strašně moc záleží na tom, jaké miminko bude a jak se k miminku bude chovat pejsek. Teď dopředu nelze říci, jestli malého bude nebo nebude budit házení balónkem nebo štěkot, apod. Uvidíš ale, že to brzy zvládnete, jak si miminko donesete domů.

I my máme doma pejska, kterému bylo něco málo přes rok, když se Jonášek narodil, takže to bylo stále trošku větší štěně. Když jsme si Jonáška domů přinesli z porodnice, byl Ferdík (tak se pejsek jmenuje) jak vyměněný, prostě pochopil, že se někdo nový doma objevil a byl strašně moc hodný, ani nevyžadoval  extra pozornost, všichni jsme se tomu divili a rozhodně jsme ho neodstrkovali, spíš naopak, aby pochopil, že nemusí žárlit. Jonášek ze začátku docela tvrdě spinkal (což je u většiny miminek), tak ho štěkot ani žádné jiné zvuky, nevzbudily. Když je doma nějaké zvíře, dítě si na něj zvykne a není problém, zvuky ho opravdu nerušily a neruší, tak to bylo u nás. Přišlo to nějak automaticky, ani jsem to neřešila. V současné době se Jonášek na Ferdu stále směje a vlastně když si hraju s Jonáškem na hrací dece, zároveň házíme hračky i Ferdíkovi a všichni jsou spokojení Když chodím přes den ven s kočárkem, bereme Ferdu sebou. A večer venčí tatínek, jak příjde s práce.

Co se týče venčení, budeš mít výhodu, že se miminko narodí v létě a nebudeš ho muset stále navlíkat  a bude pěkné a teplé počasí - šátek je na tuto činnost ideální, já měla v tu dobu jen kočár a taky to šlo. Bude teplo, takže můžete být venku často, teď v zimě je to horší. Venčení jsem zvládla i s miminkem, ale je fakt, že se střídáme s tatínkem, jinak to nejde.

Nevím, jestli lze dávat dopředu nějaké rady, ale uvidíš, že to zvládneš i s pejskem, i když to může nějaký ten den trvat, než se všichni zžijete

Andri doufám že nevadí, když se přidám do debaty, byť bezdětná. Ono to totiž strašně záleží na tom, jakého psa máš, co je to za rasu, jakou má povahu a jak je vychovaný. Velké potíže hrozí u nevyrovnaných, nervózních a agresivních psů s domimantními sklony.
My mále labradora, to jsou většinou flegmatici, ale když u nás jeden čas bydlela (asi rok a půl) kamarádka s miminkem, nesl to hodně špatně. Hlavně zpočátku, chyběl mu hlavně jeho klid a trocha pozornosti. Reagoval tím, že se zdržoval jen na svém pelechu, hodně spal, byl celkově apatický, myslela jsem, že je nemocný. Pak jsme to rozšifrovali a zavedli nějaká opatření a bylo to lepší.

Sestra má křížence vlčáka a irského setra, který na ni byl extrémně fixovaný, ale příchod dítěte do rodiny zvládl dobře. Pokud se svému psovi věnuješ extrémně hodně, zkus postupně odvykat to, co s miminkem nebudeš zvládat určitě (hraní třistakrát denně apod) a zaměřit se na to, co zvládat budete - třeba vycházky. Tak, aby to pro mazlíka byl co nejmenší šok a co nejmenší změna, taková postupná, nenápadná

ďakujem baby tak nejak si to predstavujem klídek
mám bradáča, po vašom knírač. je miláčik, síce ostražitý a uštekaný ale dobrý. sestra tu teraz bola dlhšiu dobu s ročnou dcérou (vídal ju od miminka a bez problémov, dva mesiace sme u nich žili, kým sa nám robil byt, malá sa v tom čase narodila) a tá mu dala zabrať. všetko ale stoicky zvládal, keď naňho spadla, tak zvrčal a odišiel. aj návštevy s deťmi zvláda dobre, snaží sa dieťa oliznúť, ale inak ich skôr ignoruje. verím že to zvládneme dobre

Ahoj, Adri, my máme dva psy - feně bylo v době porodu 4 a psovi 2. Oba jsou hodně velcí, - irský setr fena, beauceron pes. Pes měl vždycky děti rád, Iris se jim vyhýbala, tak jsme se báli. Důležité je , aby to pes bral přirozeně, ale dát mu od začátku jasně najevo, že dítě je na prvním místě, ať se děje co chce. Počítej s tím, že nějak žárlit bude - bude bojovat o pozornost - může občas udělat loužičku, něco roztrhat, jen aby sis ho víc všímala. Hlavně klid Až se vrátíš z porodnice, dej psovi očuchat miminko, aby o něm věděl. A moc důsledně hlídejte, aby jste se všichni doma nejprve věnovali miminku, pak pejskovi. My chodili potom s kočárkem a psi si zvykli hned a byli moc hrdí ochránci Dokonce mi chodili nadávat, když malá fňukla a já k ní hned neběžela. Přeju, ať se vše vydaří, kdykoli se ozvi, kdybys potřebovala radu, manža dělal pár let výcvikáře, třeba něco vymyslíme

Ano, to je přesně ono. Nebo nejdřív se nají všichni lidé, pak dostane mističku pes.
Například jeden z našich psů strašně žárlil při kojení, takže zkoušel triky typu - nutně potřebuju čůrat, apod. Tak jsme v klidu dokojili a pak přišel na řadu pes - náš pes je hodně dominantní, takže to chvílemi byl trochu boj nervů, ale dá se to v klidu zvládnout. Naštěstí vůči Káje nejsou vůbec agresivní.
Ten pejsek totiž pak pochopí jaké je jeho místo ve vaší smečce a je v klidu. Váš pejsek vypadá jako vyrovnaný pohodář, knírači jsou inteligentní, tak to určitě rychle pochopí. Pak to bude zas náročnější, až ho malá začne honit a šťourat a tahat apod. Ale na tu návštěvu reagoval báječně.
My jsme například udělali psům prostor, že když už jsou z naší malé unavení, tak si řeknou, pustíme je na schody (pod nimi mají pelech) a odpočívají od ní tam
Vrčení apod je nepřípustné, když se jim něco nelíbí, mají odejít, rychle se to naučili a my se teď snažíme naučit malou, že na nich nemá jezdit, tahat je za ocas, přehrnovat čenich a tahat za jazyk a šlapat na ně. Řeknu ti, že je to mnohem těžší

Ahoj,
přidám i svoje zkušenosti, neboť psi máme dva . Taky jsem tohle před porodem řešila a je pravda, že začátek byl těžší, ale po měsíci se to už dalo a teď už paráda. Máme dobrmana a jezevčíka a k malé jsou super. I přes to, že malá někdy jezevce mučí a honí ho po bytě atd, nikdy si nic nedovolil. Všude jsem četla, že nesmíš psa nechat s dítětem bez dozoru, ale ona praxe je trochu složitější a stejně k tomu dojde. A já se nebojim. Své psy znám a vím co od nich mohu čekat. Samozřejmě dávám pozor, ale úplně stejný, jako aby se nebouchla o stůl apod. Ráno venčí manža než jde do práce, já v poledne (oběd, venčení, spaní) a pak večer bud já nebo manža, bez malé. Když má manža noční, tak mi sem chodí moje máma a malou uspí než já vyvenčím, jinak bych musela s ní, párkrát jsem i byla, ale jen na chvilku. Chce to jen praxi a cvik. Jinak myslím v pohodě.
Neboj, to zvládneš a pejsek si zvykne, že má parťáka . Jen se ho snaž zkraje moc nezanedbávat s hlazením, a když nebudeš moct ty, tak at se ho všímá manža, aby se hafík necítil odstrčený. Ale ono i když třeba půjde venčit občas bez miminka, tak se pejskovi můžeš věnovat a on bude štastný a ty se odreaguješ.
tak pevné nervy, a ničeho se neboj.