kukačka D napsal(a):

BOZA napsal(a):

AHOJ nevim jak zacit ale vase prispevky ostatnim me hodne pomahaji tak doufam ze budete mit dobrou radu a mozna povzbuzujici i pro mne. Jsem z partnerem sest let meli jsme krasny vztah sem tam nejaka bourka ale vse jsme vzdy vyresily v klidu.Loni me pozadal o ruku zacli jsme planovat rodinu a ted jsem mu prisla na neveru.je sni asi dva mesice.rika ze mne miluje a chce zustat se mnou ale nevi jak to ma rict jí.nejhorsi je ze spolu delaji v praci.chci mu odpustit ale kde najit tu stracenou duveru.

Pryč pryč pryč!!! bude to bolet, ale pryč!!
Hm, sama to nedokážu...

CHtela jsem ale kdyz ho miluji  ja vim je to hodne otrepana fraze ale proc mu nedat jeste jednu sanci ja vim ze pak jestli to nevijde  bude to bolet dvakrat tolik.

BOZA napsal(a):

AHOJ nevim jak zacit ale vase prispevky ostatnim me hodne pomahaji tak doufam ze budete mit dobrou radu a mozna povzbuzujici i pro mne. Jsem z partnerem sest let meli jsme krasny vztah sem tam nejaka bourka ale vse jsme vzdy vyresily v klidu.Loni me pozadal o ruku zacli jsme planovat rodinu a ted jsem mu prisla na neveru.je sni asi dva mesice.rika ze mne miluje a chce zustat se mnou ale nevi jak to ma rict jí.nejhorsi je ze spolu delaji v praci.chci mu odpustit ale kde najit tu stracenou duveru.

Ahoj, po šesti letech ho už znáš a víš co od něj můžeš čekat, dělat spolu každopádně nemůžou a když chlap řekne jakýkoliv údaj, v tvém případě  2 měsíce, pak nikdy nevěř!  Já slyšela něco o 3-4 nocích a nakonec z toho byl skoro 3-letý poměr se vším všudy. Nevím z tvého krátkého příspěvku podrobnosti, ale soudila bych, že šlo z jeho strany o poslední pokus něco si užít před svatbou, miminkem a závazkem do budoucna. Většinou maj svůj podíl kamarádi, většinou sami ženatí, kteří rádi radí ... Pokud by to byl "jen" pokus o rozlučku se svobodou, pak se s tím dá určitě dál žít a přijde mi to od něj dětinské. Vždyť sahl po tom co se mu samo nabízelo a nemusel vyvíjet až tak velké úsilí, nebude mít ani dobrý pocit z úspěšného dobývání. POKUD tě chce, ať to řeší hned ráno. Nikdo není nenahraditelný, tak může odejít z práce on, nebo ona. Jestli to bude oddalovat, souhlasím s reakcí : pryč, pryč. Drž se Lída

jak radí Lída- taky může jeden z nich odejít z práce...to je pravda, ale to by jeden nebo druhý musel chtít!!Nechci říct,že to vidím černě a sýčkuju, ale nechci mazat med okolo úst.A jestli to byla rozlučka se svobodou..tak aby to druhá strana taky správně pochopila a nenaléhala na další kontakty....aleznáš to, holky se hned zamilujou a pak se o něj budete tahat....a to ti absolutně nepřeju

Lído, a ty jsi byla na kterém břehu?
Jako nevěsta toužící po nepoznaném? ale píšeš před svatbou, i když mezi námi, dnes už ten papír nefunguje, ostatně on nefungoval nikdy, nešlo-li o nic...

Michaelo, proč myslíš, že Papír nefunguje? Nesouhlasím, jen nám zapomněli dát záručák na 70 let.


                                                                                                          Lída

Lído, ten papír asi funguje, jak  pro koho...ale samozřejmě, že ti nedává záruku, že jeden či druhý budou věrní...
Mám kamarádku a její matka byla 4 x vdaná.Kamarádce je již 39,nevdala se(má 2 děti), ale žije  "vážně" již se třetím partnerem - takže kdyby se bývala hnala  za papírem, tak je taky 2x rozvedená(a možná i 3x)

ale je pravda, že je rozdíl "chodit současně se dvěma", či  "jednou" to zkusit, jaký je to jinde.....

Bozo,
tak ti držím palce, zkus to, dejte si šanci....ale s tou rodinou bych ještě počkala, aby tě pak "neměl jistou", hlavně finančně závislou.....doma, hlídající dítě.....

BOZO,
ztracená důvěra se hrozně špatně hledá. Já jsem po 15 ti letech přišla manželovi na nevěru s mou nejlepší kamarádkou. Zhubla jsem 12 kilo a jsem na práškách. Hrozně jsem se bála, že odejde, prošla jsem si peklem. Nakonec zůstal a řekl mi, že je rád, že zůstal, že je mu se mnou dobře. Mám ho strašně moc ráda, ale pořád s tím bojuji. Nedokážu spolkonou to, co se stalo, prostě pořád nevěřím. Jsem toho tak strašně plná a nedokážu se toho zbavit ať dělám, co dělám. Někdy je líp a někdy zase hůř. On se chová normálně, jakoby nic. Už kolikrát jsem si myslela, že je to za mnou, není. Je to hrozně těžké a dobře se mi nedýchá. Snažím se si dělat pro sebe radosti, snažím se nějak zabavit, abych na to nemusela myslet, ale nejde mi to, ta bolest je až příliš veliká. Chováme se k sobě hezky, ale já se pořád nedokážu uvolnit, nejsem prostě v pohodě a asi to bude ještě dlouho trvat.
Je to jen a jen na tobě, jak s tím dokážeš pak dál žít. Přeju ti hodně štěstí a hlavně hodně sil.

S tymi neverami je to strasne zvlastne. Podla mojich prispevkov viete, ze ja ohladom tohto zastavam velmi nekompromicny nazor, neodpustila bysom. Co ale netvrdim, ze je moj nazor spravny.
Boza, premyslam nad tvojim poslednym prispevkom: Som na praskoch, schudla som, trapim sa. 
Co ja viem, mam jednu zasadu a tou je, ze neublizujem tym, ktorych milujem. Iste, obcas to urobim nevedomky a nezamerne, svojim spravanim, ale aby som niekoho trapila tak, ze by sa z toho zosypal??? Ak takto dokazem niekomu ublizit, znamena to pre mna, ze uz ho nemilujem natolko, aby mi stalo za to jeho stastie. Zaroven ocakavam, ze vsetci ludia, ktori miluju mna, mi nebudu ublizovat. Ak to urobia, logicky si z toho vyvodim, ze asi az o taku lasku nejde.
Predpokladam, ze tvoj partner vedel, ze by ta jeho nevera trapila, ze nie si za volny vztah, kde obaja obcas mate aj inych partnerov.
Nikdy si nevyberame partnerou so "zarukou", bohuzial, stat sa moze hocico a hocikedy, ale v tvojom pripade by som to brala skor ako varovanie. Vydat sa za muza, co ma pdviedol este pred svadbou? A pozor, nejde o jednorazovy ulet, ale o vztah, on ta vlastne scasti opustil, to uz nie je len sex, to uz su aj city....
Dobre si zvaz svoju buducnost, aby si neskor nelutovala. Mozno sa mi to hovori lahko, ale radsej cely zivot byt sama, ako s partnerom, ktory si ma nevazi a nemiluje ma tak velmi, ako ja jeho.

To je presne o tom, strach zo zivota bez lasky.... Hm, nuti ta to uspokojit sa s muzom s ktorym ti zivot prinesie viac trapenia, akoby ti priniesol bez neho....

Vies, uplne si viem predstavit, co by ti napisala Pandorraa, nas dvorny psycholog tu na babinete: Ze ak nemas rada ty seba poriadne, nebude ta tak mat nikto rad. ( no, ona by to nepochybne sformulovala lepsie, ale nieco v tom zmysle to je ) :-)

Nesmies sa bat, nesmies robit taketo kompromisy, jednoducho si preboha uvedom vlastnu hodnotu. Opakujem tvoj partner ti nebol neverny, on mal pomimo vedlajsi vztah. To nie je nevera, to je v istom zmysle opustenie teba..... Ako ti niekto moze pri svadobnom obrade slubit nieco, co uz raz nedodrzal??? ( vernost a tak dalej ).
Ak by si ta naozaj vazil, neurobil by ti nieco take. A ak by si si ty vazila sama seba, neuvazovala by si o tom, ze si ho po tom vsetkom vezmes. 3mesacny vztah s kolegynou na pracovisku popri planovani svadby so svojou priatelkou nie je chyba, ktora by sa mala odpustat. Budes lutovat, ak si ho vezmes, ver mi...

Len tak skusmo som urobila po precitani tvojho prispevku malicky prieskum medzi zenskou castou svojho pribuzenstva a kamaratkami, v zmysle, ci by si vzali chlapa, ktory im bol pred svadbou neverny.... Vsetky si tukali na celo, ze nie su predsa na hlavu padnute. Nechcela som ta tymto urazit, len demonstrujem.
Drzim palce na spravne rozhodnutie a aby si bola v zivote stastna....

Mně to manžel udělal taky po 6 letech, a to už jsme byli spolu v manželství. Odpustila jsem mu to, nebylo to jednoduché a nebylo to hned. Několik ndů jsem nejedla, pila čaj z třezalky a z meduňky na uklidnění. ale pak jsem si řekla, že já se trápím víc, než je nutné, že si sama táhnu ten balvan výčitek, zlosti, smutku a nejistoty. Měli jsme spolu tenkrát několik vážných pohovorů, které mi pomohly. Potřebovala jsem o tom mluvit s ním...  MLuvili jsme o tom, jestli spolu zůstat, proč to vzniklo (myslím, si že ani já jsem v tom nebyla bez viny), co z toho všeho vyplývá a co budeme dělat se svým vztahem dál. Jak to udělat, aby se vztah vyvíjel a nenechat ho zakonzervovaný tak, jak se nám to podařilo. Nikdy jsem si o sobě nemylela, že když mi bude můj partner nevěrný, že s ním zůstanu, že ho nevyhodím.  Ale měla jsem pocit, že jestli tento problém, který vznikl, říkáme to krize, nevyřeším, najdu si chlapa, se kterým tohle budu muset řešit znova. Pak  jsme si udělali dovolenou, kde jsme byli jenom sami pro sebe a byla to tak nejkrásnější dovolená, kterou jsem s ním prožila.  Nemůžu říct, že mu 100% věřím, to ani náhodou, ale neřeším to. Jsem nějak nad věcí. Jsem vůči němu vnímavější, ale nejsem na něm závislá, jsem silnější - změnilo mě to. A jeho taky. Doufám Náš vztah se moc zlepšíl, je jiný, bez stereotypů, zkátka - snažíme se oba. Dokonce jsme si i pořídili dítě, jsem v 6. měsíci.
Odpusť mu, dej mu šanci, mluvte o tom. To Ti pomůže, jestli pokračovat dál a jakým způsobem.

Upravil(a) Gia (20. 2. 2006 17:04)