Ještě bych chtěla doplnit a napsat svou zkušenost.
Před časem jsem chtěla něčeho docílit, ale  oddalovala jsem to, nechtěla jsem s tím k soudu,  ale nakonec ten soud vyvolala. Taky jsem přemýšlela jak se zklidnit, nemohla jsem to vyhnat z mysli....nebylo mi příjemně.

Pak jsem se den před tím nasr...a. Řekla jsem si dost. Lehla jsem si, násilím jsem se zklidnila a řekla si: jsem přesvědčena , že dělám dobrou věc, je dobře, že dělám co dělám, rozhodla jsem se tak sama a stojím si za tím, přípravu jsem nepodcenila,vše mám připravené, advokátka také připravená, prostě teď to pustím , a ať se rozhodne samo. A´t se pravda (nebo jak to nazvat - skutečnost, názor soudu..)ukáže sama, už beze mne. Pouštím to a poprosila jsem vesmír ať stojí při mně

Tenkrát mi to ohromně pomohlo. Nejen výborný výsledek u soudu, ale hlavně chci říct, že jsem se uklidnila. Uvědomila jsem si, že svoji část práce jsem udělala, zhodnotila ho jako  "dobře" a moje práce tak byla u konce.

Myslím, že by se to dalo použít i u zkoušek a vlastně všeho.

taurus napsal(a):

Wiki, sice nejsem Lupíš ale s bachovkama mám více než dobrou zkušenost. Nedám na ně dopustit.

a kde se to kupuje? lekarna? nebo se to musi nekde objednavat?

taurus napsal(a):

Konstance, já to měla přímo z Anglie, když jsem tam byla. A buď to se to dalo koupit v obchodech se zdravou výživou nebo já jsem to měla od paní, co mi bachovky namíchala.
Tady v ČR s tím nemám příliš mnoho zkušeností. Dá se to určitě koupit přes net.

Když jsem si zadala do hledače př. Bachovy kapky, či esence, či Bachovy květy, vyjelo mi mraky odkazů a možností koupi na netu...jen vybrat toho nejsympatičtějšího - jednoho už bych měla, ale ještě jsem to neudělala.

Wiki napsal(a):

Lupi - odbočím - malinko - opravdu máš tak dobrou zkušenost s bachovkami? Nějakou dobu už s nimi koketuju, zatím jen teoreticky. Zkušenost nemám žádnou.

Skvělou, Wiki- jak psala i TAurus. Nezvládnou pochopitelně úplně všecho - ale mně ustály regulérní panickou ataku a to několikrát. Dávají se i miminkům a zviřatům - myslím pořád krizovky. Mám zkušenost i s jednodruhovýma - ale ty mi byly naordinovány a byla to dost síla, to je pravda. 

Andrejka16 napsal(a):

ahoj holky,já vás tady zatím jen pořád pročítám.tohle téma je mi moc blízké.zakládala jsem vlákno strach z budoucnosti,takže z toho vyplívá,že se mi myšlenky v hlavě točí stále.je to snad čím dál horší.jsem na mateřský,takže mám čas myslet celé dny.řekla bych,že už snad trpím nějakou nervovou úzkostí.mám pořád strach co bude,nedovedu si užívat přítomnosti s prckem doma.všechno jsou původci negativní myšlenky.stále dokola čtu Murphyho cestu podvědomí a knihu Tajemství.takže teorii znám,praxe bohužel.
Taurus a Lupi-ty bachovy kapičky by pomohly preventivně na úzkost a menší deprese?ale kde je objednat?jak psala wiki,na netu je spoustu odkazů,ale jak mám poznat,zda jsou to originálky a jaké vlastně vybrat.jinak piji třezalku,no výsledek žádný.pozitivní afirmace si říkám každý den.poradíte?

Jo - to je pravda, taky bych dala na doporučení, taky bych ho ráda obdržela..

strach z budoucnosti - už jen toto napsat a myslet je základní chyba.
Murphy je základní kámen pochopení pozitivního myšlení a znamenal pro mě vlastní revoluci - cca 10let zpět. Mezitím vydalo tisíce autorů tuto teorii v bleděmodrém nebo bleděrůžovém. Vím, že samozřejmě i před Marphym byli lidé, kteří tento směr publikovali a učili - zmínila jsem M proto, že jsem se odrazila od něj.

Velmi dobře, motivačně dobře - myslím - píše Joe Vitale - teď jsou na trhu taky jeho knihy. Ale každého z nás osloví a trkne něco trochu jiného , proto, když půjdeš tímto směrem, budeš potkávat "náhody". V různých podobách. Kniha, člověk, odkaz na nějaké stránky, v kalendáři uvidíš najednou citát, který tě praští..atd..
Základ je chtít s tím něco udělat, a tos rozběhla. Teď tě čeká nádherné období poznávání, "přihrávek" a tvého vstřebávání a eliminací, dle momentálního rozhodnutí a chuti.
Asi je jasné, že jsem psala ze své vl zkušenosti, "jak to bylo u mě". Když nejsem dobře naladěna , sáhnu hned po nějaké této knize a ta mě vrátí na správnou kolej.
Aplikovat do praxe se dá postupně, třeba uvědomit si denně např. 2x - co že to vlastni chci včlenit do svého stereotypu, pak 3x, atd, ono se to poddá. Pak se to usadí trvale.

Strach z budoucnosti nemám, vím že bude dobrá, až nepředstavitelně dobrá

Upravil(a) Wiki (12. 2. 2010 11:05)

Wiki u mně je asi problém ten,že i když si říkám pozitivní tvrzení tak v duchu tomu nevěřím.já až ted jsem zjistila,co bych chtěla v životě dělat,ale vím,že při dvou dětech si už školu žádnou dodělávat nebudu.nemám na to povahu,nejsem prostě ten typ,co zvládne domácnost,děti,školu a ještě třeba práci dohromady.já musím mít klid a pohodu.někdy mě dokáže rozhodit třeba když už se nakupí práce doma nebo když musím jet s prckem k doktorovi.já prostě musím mít svůj stereotyp a nezvládám více věcí.tak jak si mám pak říkat pozitivní tvrzení,když vím,že nebudu moct v životě dělat práci,která mě baví.naopak budu ráda,když vůbec v dnešní době nějakou práci najdu...jo a zkouším si říkat dle Tajemství,že třeba peníze ke mně přichází a já je chci použít k dobrým účelům.ale ono pořád nic.protože vím v duchu,že peníze prostě nepřichází.....
a jak to děláš,že víš,že budoucnost bude dobrá?

Teru99 napsal(a):

Ahoj,

relativně brzy mně čekají přijímačky na VŠ. Jde o obor, na který se opravdu, opravdu chci dostat a vůbec další okolnosti v mém životě jsou takové, že nebýt to klišé, řekla bych, že přijetí je pro mne otázkou života a smrti
Loni jsem na přijímačkách totálně pohořela těsně v cíli, u ústního pohovoru, byla jsem nevyspalá, unavená, měla jsem šílenou bolest hlavy - vše ze stresu.
Pikantní na tom je, že nepatřím mezi nerváky, ne, že bych neznala trému atp., ale rozhodně nejsem ten typ, který se rozklepe, sotva ho čeká něco důležitého.. jenže tohle je opravdu pro mne velmi zásadní.
Letos nechci dopustit, aby mne opět podrazily moje vlastní nervy, a tak mně zajímá, jestli znáte a můžete doporučit nějakou metodu, jak se naušit s tímhle pocitem pracovat. Panáka mi prosím nedoporučujte

Ahojky Teru,

už tvoje psaní mi přijde hodně "napnutý". Úplně z toho jde cítit strašně silné chtění a tlak.
Jak psaly ostatní, zkus si říct, že jsi pro přípravu na zkoušky udělala maximum, mysli pozitivně a výsledek ber takový, jaký bude. I neúspěch nebo nezdar nás může nakonec dovést k něčemu pozitivnímu. Já věřím na to, že všechno má svůj čas. Pokud tu práci máš opravdu dělat, tak ji dělat budeš. Držím palce!!!

taurus napsal(a):

Andrejko, trpím úzkostmi šíleně a bachovky mi pomáhají. Když úzkost nezmizí úplně, tak se alespoň zmírní. Ale pořád to beru jako podpůrný prostředek něco, co mi má pomoci ale tu práci za mě neodvede. A pro mě je úzkost prostě denodenní práce. Nemyslet na katastrofické scénáře, snažit se zklidnit a koukat se na život z té pozitivní stránky. Někdy to jde hůře, někdy lépe. Jak říkám kapičky mi to ulehčují ale problém za mě nevyřeší.
Je důležíté si uvědomit, co tě to vlastně děsí a čeho se bojíš a vědomě s tím pracovat.

Souhlasím, je důležité zjistit, CO člověka ve skutečnosti děsí. Ne, co si myslí, že ho děsí...poctivě.

Wiki napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Wiki napsal(a):

Lupi - odbočím - malinko - opravdu máš tak dobrou zkušenost s bachovkami? Nějakou dobu už s nimi koketuju, zatím jen teoreticky. Zkušenost nemám žádnou.

Skvělou, Wiki- jak psala i TAurus. Nezvládnou pochopitelně úplně všecho - ale mně ustály regulérní panickou ataku a to několikrát. Dávají se i miminkům a zviřatům - myslím pořád krizovky. Mám zkušenost i s jednodruhovýma - ale ty mi byly naordinovány a byla to dost síla, to je pravda. 

Kupuješ na netu?

Ne - u Dobry v Praze. Na netu jsem nezkoušela, ale snad by to neměl být problém.

Andrejko, zkus začít s maličkostmi- možná sis nabrala prostě příliš velký sousto. Tak zkus třeba chvíli předtím, než jdeš s prckem k doktorovi říkat si: "návštěva u doktora je maličkost - probíhá to hezky v klidu, dítě do zvládá bezvadně a nebojí se, paní doktorka má na nás dost času a poslouchá, co jí říkám...." tak nějak. Důležitý je přítomný čas a kladná formulace. Když se ti ozve pochybnost (hlásek v hlavě ti začne říkat "jo to zrovna, to víš, vždycky je to děsnej stres, tak proč by zrovna dneska nebyl" tak s tím hláskem pokomunikuj. Zkus mu to vyložit po dobrém a když nepřestane prudit, tak ho okřikni "a dost, prostě takhle to chci a basta"
Když se ti povede zvládnout takovou to maličkost a (dejme tomu) ta návštěva doktorky proběhne v klidu, nezapomeň poděkovat! Nahoru. A pochválit sama sebe - nebo si v duchu zatleskat, jak se ti to povedlo.
A příště se odvážíš více - uvidíš

děkuji vám za odpovědi a rady.mám ještě pár dotazů
Wiki-takže to funguje tak,že když si budu každý den říkat svoji pozitivní afirmaci toho co chci dělat,tak si na to zvyknu tak,že už to podvědomí přijme jako skutečnost a uvěřím tomu i já?jak jsem psala,znám teorii Murphyho ale praxe nějak nefunguje.prostě nevěřím nějakému podvědomí,že existuje a že reaguje na naše myšlenky.a to je asi ten velký problém.a víru se nenaučím,tu podle mě musím mít v sobě.co je to vlastně to podvědomí???
jinak k práci co by mě bavila bych musela mít opravdu školu.přirovnala bych to k povolání zdravotní sestry.k tomu se bez školy nedostaneš,že?
Taurus-a kromě kapiček používáš na tu úzkost jaké techniky?ty kapičky mám obavy si objednat přes net,je tam toho opravdu spousty a nemusí to být originálky,pak to budou vyhozené peníze.
Lupi-děkuji moc za rady ohledně pozitivního myšlení.takže negativní myšlenky mám já sama okřiknout svým hlasem?to je právě strašně těžké tu mysl zklidnit.někdy už je mi z toho prohánění myšlenek hlavou úplně zle.chtěla bych vypnout a nemyslet na nic,ale neumím to.

Andrejko, já třeba ještě používám EFT ale pokud mi to vyjde, tak se určitě chystám na terapii. Ono opravdu záleží spíš na tobě, co si vybereš a co ti bude pomáhat.