majkafa napsal(a):

Taky mi kdysi některá Plzákova slova neseděla. Teď už je vnímám jinak. Plzák je moudrý muž.
Přemýšlím, čím se mé vnímání změnilo. Možná tím, že už si neberu věci osobně a čtu, co Plzák skutečně píše.

Majkafo - překvapilas mě

Wiki napsal(a):

Grainne napsal(a):

helena napsal(a):

On v podstate tvrdil, že muž by mal žene zvýšiť vreckové, ak ho nebude nútiť do domácich prác...
Ak ale chlap vyhlási jedným dychom "ženské práce" za podradné a druhým vyloví z vrecka peniaze pre manželku, len aby ich urobila ona, tak to vo mne evokuje niečo negatívne.
Zjednodušuješ - říká, že když se na domácích pracích nepodílí, by jí to měl nějak kompenzovat. Ne jenom finančně. Ale když už jí ty prachy dá, je jen na ní, jestli umeje okna a za ušetřený peníz si pořídí botičky, nebo zaplatí úklidovou firmu a ušetří čas pro něco zajímavějšího.

Ja zase chci mit klid , protoze mam dost starosti v praci a ruzne. Nejsem schopna uz pak vynakladat dalsi namahu na nejake makani na vztahu . To je pro lidi , ktery nemaji asi zadne starosti a resi stale jen vztahove problemy.
Šeredně se pleteš - když dáváš neustále najevo, kolik máš jiných starostí, problémy ve vztahu nastanou zákonitě. Jistě, můžu si doma zaskuhrat, jak mě v práci dřou bez nože, jak mi jdou na nervy rodiče, sousedka nebo puberťáci a nebaví mě věčný lítání kolem domácnosti, ale nemůže to být důvod k tomu, abych řekla "miláčku, vlez mi na záda, na tebe už nemám náladu". Občas samozřejmě - ale nemůžu si z toho udělat životní program.

Já to najevo nedávám, nejsem skuhrací typ , jsem prostě unavená a náladu na nějaké oprašovaní manžela prostě nemám už náladu. Problémy máme , ale spíše díky dětem.

Já to beru, ... proč ne..?  Pokud vám to oběma vyhovuje a nechcete vztah měnit nebo zkvalitňovat (kultivovat - fakt, Sel ,pěkné slovo)
Jde hlavně o to, abychom byli spokojeni.
Já zase velmi ráda do vztahu "přináším". A´t dárek bo nějakou pochvalu..cokoli.. - miluju ty odezvy a milé reakce. Mnohdy  samozřejmě taky "nepřinesu", nechci, nechce se mi, ale to je málokdy. Je to jako hra...A vůbec netvrdím, že je to tak správně. Mě to prostě baví a je mi to příjemné. Proto to dělám. Kdyby mi to příjemné nebylo, dělat to jasněže nebudu.

Třeba máte jiný "jazyk lásky" (?) a třeba jste to nepojmenovali "zkvalitnování" vztahu či "práce" na vztahu. Možná jedete automaticky v něčem vyjetém a ani si neuvědomujete že cestou jaksi mimochodem "košatíte" vztah..... a vyhovuje vám to. Což je dobře, ne?

To nevím , třeba jo.

Pandorraa napsal(a):

Plzákova slova nevnímám jako nějakou obhajobu nevěry, ale jako něco, co prostě říká: ano, nevěra byla, je a nejspíš i bude provázet lidské vztahy, tak se na to připrav, ať až to příjde, se z toho nezhroutíš. Zbav se iluzí a co nejdřív pochop, co je to mít rád, co je to mít funkční partnerský vztah, funkční manželství. Starej se o to, co TY pro to můžeš udělat a dělej to.

Ti nevím Pan, klidně se dokážu připravit na to,že starýho jednou přejede auto nebo,že uteče za mladší ,ale že bych ho už předem ve svých očích pasovala na lháře,co mě bude tahat za nos.To bych to asi zabalila rovnou.

klidně se dokážu připravit na to,že starýho jednou přejede auto nebo,že uteče za mladší ,ale že bych ho už předem ve svých očích pasovala na lháře,co mě bude tahat za nos
Vnímám to trochu jinak - ne "pasovat předem", ale uvědomit si, že všichni jsme jen lidé chybující. Nakonec i Písmo říká, že i člověk spravedlivý sedmkrát denně zhřeší . Neznamená to apriori nevěřit, ale umět se nesesypat z toho, když se náhodou stane...

werena30 napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Plzákova slova nevnímám jako nějakou obhajobu nevěry, ale jako něco, co prostě říká: ano, nevěra byla, je a nejspíš i bude provázet lidské vztahy, tak se na to připrav, ať až to příjde, se z toho nezhroutíš. Zbav se iluzí a co nejdřív pochop, co je to mít rád, co je to mít funkční partnerský vztah, funkční manželství. Starej se o to, co TY pro to můžeš udělat a dělej to.

Ti nevím Pan, klidně se dokážu připravit na to,že starýho jednou přejede auto nebo,že uteče za mladší ,ale že bych ho už předem ve svých očích pasovala na lháře,co mě bude tahat za nos.To bych to asi zabalila rovnou.

Je někde v mém textu slovo o lži? Navíc je tam někde napsané, že "lhářem" musí být ten jen druhý?
V životě se stávají různé věci a pokud budeš sama sobě tvrdit, že TY NIKDY, můžeš být jednou hodně překvapena.
Pokud si naopak řekneš: ano, i to se může stát, ale společně to vyřešíme, tak tě nepřekvapí nic. A dokonce ani to, že se nestane nic a "žili byli spolu šťastně až do smrti"

Vidím, že helena napsala vlastně totéž Ano, i tak

Upravil(a) Pandorraa (12. 2. 2010 11:05)

werena30 napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Plzákova slova nevnímám jako nějakou obhajobu nevěry, ale jako něco, co prostě říká: ano, nevěra byla, je a nejspíš i bude provázet lidské vztahy, tak se na to připrav, ať až to příjde, se z toho nezhroutíš. Zbav se iluzí a co nejdřív pochop, co je to mít rád, co je to mít funkční partnerský vztah, funkční manželství. Starej se o to, co TY pro to můžeš udělat a dělej to.

Ti nevím Pan, klidně se dokážu připravit na to,že starýho jednou přejede auto nebo,že uteče za mladší ,ale že bych ho už předem ve svých očích pasovala na lháře,co mě bude tahat za nos.To bych to asi zabalila rovnou.

Tak to určitě nebylo myšleno "předem pasovat na lháře".
Nevěra existuje, stejně jako třeba ucpané dálnice. Víme to, víme, že se to může stát. Nepoloží nás to. Drama by to pro mě bylo, kdybych netušila že něco takového existuje a napadlo mě, stojíc prvně v životě v koloně, že  tady zákonitě musím umřít, že to je konec, nemůžu nikam a zemřu žízní. Přitom po obeznámení se s výskytem kolon předem,  vím, že po určitém čase zase pojedu, pomalu a pak už normálně, že mi to život nijak nenaruší..Akdyž nebudu hystečit a trávit se, tak ušetřím energii.

Myslím, že jsme výchovou, pohádkami, filmy, romány,  nasměrováni podvědomě již od dětství jinak. Že ten pravý a jediný je jako hrdina z filmu apod. Krásně se na to kouká, ale po 20letech manželství nemůžeme čekat jako samozřejmost rozkošné blázniviny, honění se po březovém hájku, zamilované smsky.A to ani třeba po pěti letech.  A když manželství trošku oprášíme z iluzí, vezmeme rozumně, tak by z toho mohlo vzniknout  kvalitní pěkné přátelství se společným cílem /cíly/(výchova a zajištění potomstva, spokojený důchod, let do vesmíru atd.), třeba se sexuálním podtextem. Pokud se partner trefí do našich představ a vkusu v čemkoliv , tu a tam nás poponese na rukou.. - fantazie. Něco navíc.

A není tím rozhodně  myšleno - jasně že bude mít sexuální paralelní vztah, bude lhát - no a co -  to je v pohodě, to je normální..

Upravil(a) Wiki (12. 2. 2010 13:20)

Pamatuji si televizni porady Dr. Plzaka nekdy v sedumdesatych letech, v dobe, kdy jsem byla jeste male ditko a moc z toho nechapala, ale preci mi nekolik veci utkvelo. Jedna o hyckani si vztahu uz byla uz citovana Ronjou hned na prvni strance a pak taky to, ze (podle nej) maji pocity ve fungujicim vztahu oscilovat mezi mirnym prijemnem a mirnym neprijemnem, obcasny vetsi vykyv obema smery se pripousti. S timto ztotoznena jsem pak vstupovala do svych vztahu. A i kdyz s tim v podstate souhlasim dodnes, v prvnim manzelstvi se ukazalo, ze jsem si spletla zminovanou zadouci oscilaci s nemrcouchovytym vztahem, do ktereho jsem vubec nemela lezt, na ktery jsem nemela a ktery me ubijel.  Ani hodne, skutecne hodne konicku to nedokazalo kompenzovat.  Po nekolikalete uprimne snaze o praci na vztahu jsem to nakonec vzdala. To samozrejme neni chyba Dr. Plzaka.
Z me nedavne navstevy v Cechach jsem si privezla jeho knizku s priznacnym nazve Pozor, padani skal. Napsal ji v sedumdesatych letech, je to pokus o fikci. Knizka je to tenka, precist se da za hodinu a je to pomerene husty vyvar jeho pohledu na partnerske vztahy a neveru. Ackoli vim, ze nekteri lide tak funguji, nenasla jsem se v tom, zadny pocit ztotozneni, nic, akorat jsem ocenila nektere vtipne glosy. Podle toho soudim, ze Dr. Plzak neni pro mne.  Mozna ale, kdybych nebyla tak opatrnicky typ a nemela tak velkou nechut k riskantnim podnikum a mela s mym prvnim muzem dite, bylo by vsechno jinak. Nejspis bych doposud pracovala na vztahu, mela hodne konicku, souhlasila s tim, ze manzelstvi je tu predevsim k plozeni a vychove deti a Dr. Plzak by mi byl studnici moudra a posilou k dalsimu snazeni.

Ziju ve spokojenem manzelstvi, do ktereho jsem vstupovala s vedomim, ze mozna nikdy nebudeme chovat a presto jsem chtela, protoze jsem si myslela a porad myslim, ze manzelstvi je predevsim pro manzele a i dva jsou plnohodnotan rodina.

Upravil(a) elena007 (14. 2. 2010 17:07)

Wiki: Dříve jsem mívala i 2 velké koše nevyžehleného prádla, přičemž se točila jen jedna třetinka z jednoho . Nikdy neuklizenou a poskládanou skříň v komoře, zaprášenou knihovnu..atd.. a nechuť k čemukoliv. Všechno na mě leželo jak balvan a byla jsem znechucená a frustrovaná. Musela jsem to změnit. Dnes bych to už "nepůjčila" nikomu.

A čím se ta změna tak přihodila?

Pandorraa napsal(a):

Je někde v mém textu slovo o lži? Navíc je tam někde napsané, že "lhářem" musí být ten jen druhý?
V životě se stávají různé věci a pokud budeš sama sobě tvrdit, že TY NIKDY, můžeš být jednou hodně překvapena.
Pokud si naopak řekneš: ano, i to se může stát, ale společně to vyřešíme, tak tě nepřekvapí nic. A dokonce ani to, že se nestane nic a "žili byli spolu šťastně až do smrti"

Mně to tak vyznělo.
Ku podivu mi vlastní pochybení připadá horší než toho druhého.
To"společně to vyřešíme" mi přijde trochu utopické.

Tercila napsal(a):

Wiki: Dříve jsem mívala i 2 velké koše nevyžehleného prádla, přičemž se točila jen jedna třetinka z jednoho . Nikdy neuklizenou a poskládanou skříň v komoře, zaprášenou knihovnu..atd.. a nechuť k čemukoliv. Všechno na mě leželo jak balvan a byla jsem znechucená a frustrovaná. Musela jsem to změnit. Dnes bych to už "nepůjčila" nikomu.

A čím se ta změna tak přihodila?

Fuj! mám tam chybu .. všechno "na MNĚ leželo"..

No...to je Tercilo na velmi dlouho - snad až na román.
U mě bylo všechno nějak nakřivo, a místo na JIH jsem jela na SEVER. To je nejpřirozenější a nejjedodušší vysvětlení, tudíž i jen ta drobnost s mým nesystémem a neschopností prakticky udržovat byt - to bylo důsledkem mého špatného celého nastavení, které mě dovedlo až ke krachu osobnosti a totálnímu pádu. Pak po renesanci jsem si zadala jiný program, směr jih - a to bylo správně, pak to šlo samo...: jako když nasadíš brýle a čteš už z dálky návěstí "BRNO" - a víš..

Nabuko0 napsal(a):

Zbožňuji Frýbovou. V podstatě všechny její knížky, jen Robin mě nebavil.

V době BM nevěry jsem po dlouhé době četla Falešné hráče (četla jsem je kdysi předtím a nějak mě nebrali). Ale máma mi je podstrčila v době, kdy jsem to řešila také. Úžasné, tolik jsem té Janě záviděla, s jakou noblesou to zvládá a já nebyla schopná ....

Jinak nejoblíbenější je Z neznámých důvodů. Tu čtu tak třikrát do roka - Anička je holka podle mého gusta. Tam je ta LÁSKA s vlkým L - a vše je tak prosté.

Spousta knížek je poučných právě v období řešení nevěry a fungování partnerského vztahu obecně, a tyhle patří mezi ně, i přeto, že je to beletrie.

Nabuko, ona Anka byla svým způsobem sobecká...,
Ale vnímám ji stejně jako velmi  sympatickou.
To byla knížka u které jsem se zřejmě zasmála nejvíce

Nikdy nezapomenu na Falešné hráče, když Jožínova matka (Alena Dvořáková?) pohlédla do tváře faktu, že porodila idiota. Poté co předvedl xtou scénu, i před matkou,  na téma "možná" nevěra manželky.
A paní Burgetová - to byla klasa - její popis mě úplně hřál. Kočka
A překvapivě mi byl sympatický (zejména na konci)  Oldřich Burget
Já tu knížku mám strašně ráda - tak mi to nedalo.