ViktorkaLove: To si teda vubec neumim predstavit. Chlap "lezici u nohou", se psima ocima? Nebyl to fakt pes??? Jak se CHLAP vubec muze v takove pozici ocitnout?

A hlavně: jak dlouho mu takový pohled vydrží, viď?

Tercila napsal(a):

přestávám zvládat 5 sms denně o tom

Tak Samantho, jak dlouho se takhle projevuje? Toho bych se zrovna já zas tak moc nebála; po 2 - 3 měsících SMS beztak ustanou - tohle snad  přece dlouho nikoho nebaví , viděla bych to je jen průvodní jev vztahových  začátků, nebo ne?

Já si taky myslím, že na začátku vztahu je to normální. Když já si třeba vzpomenu na první měsíce, kdy jsme se s přítelem do sebe zamilovali, jak jsme si pořád smskovali a já v práci nebyla schopná nic udělat :-D
Takže si myslím, že v tom problém není, problém je, že je to jen jednostranné.

Taky jsem měla krátkodobý vztah, kde jsem "nemohla dýchat", a je zajímavé, že jsem taky měla pocit, že mi u nohou leží pejsek
Já musím k chlapovi vzhlížet a vážit si ho, ne se dívat na něj k nohám.

Upravil(a) pencila (13. 2. 2010 11:24)

Agáto a přemýšlela jsi někdy nad důvodem, proč tě mezi sebe nechtějí přijmout ? (na vesnici) není spíš problém v tobě jak v nich ? všimla jsem si, že jsi několikrát připomínala, že zatím co ty jsi z města, tvůj přítel z vesnice. zdálo se mi to, nebo to bylo ve smyslu = blbější, omezenější, dokud jsem nepřišla já spasitel, ani nevěděl, že se při jídle používá příbor ? jestli takhle přistupuješ i k těm lidem tam, že jsou něco míň jak ty - tak víš, že se jim vlastně ani nedivím, že tě mezi sebe nechtějí ?

Upravil(a) PPavlaa (13. 2. 2010 14:04)

pencila napsal(a):

Tercila napsal(a):

přestávám zvládat 5 sms denně o tom

Tak Samantho, jak dlouho se takhle projevuje? Toho bych se zrovna já zas tak moc nebála; po 2 - 3 měsících SMS beztak ustanou - tohle snad  přece dlouho nikoho nebaví , viděla bych to je jen průvodní jev vztahových  začátků, nebo ne?

Já si taky myslím, že na začátku vztahu je to normální. Když já si třeba vzpomenu na první měsíce, kdy jsme se s přítelem do sebe zamilovali, jak jsme si pořád smskovali a já v práci nebyla schopná nic udělat :-D
Takže si myslím, že v tom problém není, problém je, že je to jen jednostranné.

Taky jsem měla krátkodobý vztah, kde jsem "nemohla dýchat", a je zajímavé, že jsem taky měla pocit, že mi u nohou leží pejsek
Já musím k chlapovi vzhlížet a vážit si ho, ne se dívat na něj k nohám.

Taky si myslím, že největší problém je v tom, že ho nemiluji, je mi s ním pouze fajn - tedy z počátku bylo. Jak jsem psala, od začátku byl velice pozorný, galantní, něžný... a to mi imponovalo. Ale pak to přerostlo přesně v ty "psí oči", o kterých tady byla řeč. Je to úplně výstižné. Mám pocit, jakoby se jeho život zcvrkl pouze na to, jak mi splnit přání dříve, než je vůbec vyslovím. Nejhorší je, že přesně takhle jsem se chovala před několika léty k bývalému partnerovi i já Ani se mi tomu nechce věřit

Nejvíce mne mrzí, že jsme byli 3 roky dobří přátelé, měli jsme si vždy o čem povídat, byl zde humor, určitá lehkost. A teď  mi ten vztah příjde nějak moc vážný - doufám, že po zítřejším rozhovoru se to nějak srovná, nejraději byh to vrátila do starých kolejí. I když vůbec nevím, jak to vezme a jak mu to vlastně všechno řeknu, abych co nejméně zranila    Ach jo