14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
No počkaj, zajac! Ono to ete len príde...
Není tady
Selima: Tak to zasa nie... To by som vtedy bola mala skôr materinské pudy... :
Pavlina otázka nezněla: o kolik mladího byste .... ale kolik je HODNĚ . A já říkám, e hodně je o 25 .
Není tady
Mne stačilo aj tých 12-16... Ale zasa, fakt mi nelo o presný počet rokov a vekový rozdiel... skôr o iné.
Není tady
Selima: ... Ale zasa, fakt mi nelo o presný počet rokov a vekový rozdiel... skôr o iné.
To Ti věřím!
Vdycky jde přece o to duevno mezi dvěma lidmi
Není tady
Můj postřeh- Já u bych do vztahu s mladím muem nela. Ovem čest některým muům. Ovem jen některým...
Můj partner je taky o 12 let mladí. Měla jsem taky 40 let a byla jsem milá, upravená, svěí, děti velké, cítila jsem se u zbytečná a tak jsem byla za jeho zájem vděčná. Jene... Ono taky záleí odkuď je ten mladík, jak přemýlí, jeho zralost k ivotu..atd.. Tenhle byl z vesnice, sice má V- co ale není známka ničeho- nikde moc nechodil mezi mladé a po diskotékách, prostě prototyp ukázněného, vzdělaného, chápajícího a já nevím jetě jakého..no, uchvátil mě. A jsem se divila, e takové těstí potkalo právě mě.
Ale pojďme k věci- nechala bych si otevřené zadní vrátka - to jsem si myslela u i já předtí. e u mě nikdo nedostane, ale zamilovala jsem se časem tak, e jsem neviděla nic....prostě nic. Nechávala jsem se unést jen " nádherným" pocitem. A nějak zapoměla myslet na sebe.
Jsem spolu, ale... někde to vyprchalo, chlapec se nasytil, pořád sedí doma, nikde nechodí, ale nějak jsem neviditelná...Musím počkat, a bude mít chu, čas a je mi z toho smutno. Mám u svůj věk a mrzí mě, e jsem ztratila svobodu. Těko se z toho dostávám, moc těko. Je silný introvert a tak nějaké povídání, nebo rozebírání problémů nepřipadá v úvahu. V momentě odchází a nereaguje. A já jen čekám co bude. A cítím, e nebude u nic.
Je to smutný příběh, ale moná jiné jsou a budou hezčí. Něco člověk ovlivnit můe, něco se ovlivnit nedá. Chlapi vnímají tělo, tělo a tělo.. eny dui. Taky mě říkal, e jsem pro něho nejkrásnějí a nikdy mě neopustí. Neopustil. Zatím. Nemám sílu mu věkově konkurovat. Kdo to nezail.. nepochopí. Ale stejně vem ostatním přeji hodně zdaru.
Není tady
Myslím Agato, e ten "zakopaný pes" není ani tak ve věku manela, ale v jeho introvertní povaze. On se nejspí děvčat svého věku "bojí", jsou pro něj nečitelné...
Jak to má se svým vztahem k matce?
Není tady
Mně spí příjde, jestli není ten zakopaný pes v agatině malém sebevědomí. e bys pořád potřebovala slyet, e jsi nejkrásnějí atd :-D A kdy tě o tom pořád neubezpečuje, tak si myslí prostě opak.
Člověk by čekal, e v takovém vztahu bude více radosti, a mladí mu bude akční atd.
Asi ta introvertní povaha bude problém, ale na druhou stranu si myslím, e vhodným způsobem se dá i introvert "zpracovat"
Není tady
pencila napsal(a):
Člověk by čekal, e v takovém vztahu bude více radosti, a mladí mu bude akční atd.
Asi ta introvertní povaha bude problém, ale na druhou stranu si myslím, e vhodným způsobem se dá i introvert "zpracovat"
Myslím, e někdy je introverce tak hluboká, e dokud introvert sám nechce, nikdo jiný s ním nehne.
Mně spí vyhovují mladí mui, lépe si s nimi rozumím. Ovem potřebuju právě ty akčnějí. Ale kdybych potkala akčnějího starího, mladistvějího, asi by to taky lo.
S jedním akčním muem o 10 let mladím jsem rok a půl, jen má jednu "chybu", i kdy nevím, jestli je to chyba, jeliko i mně to teď vyhovuje. Nechci se jetě vázat, i kdy to můe znít v mém věku úsměvně. Tou "chybou" je, e je enatý. U jsem to s ním dvakrát skončila, jednak abych neporanila sebe a druhak nějaké "morální výčitky" vůči jeho manelce, i kdy nejsem jeho první milenkou a myslím, e kdy nebudu já, bude zase jiná. K jedné z milenek odeel, ale je takový otcovský typ, nedokáe se dle jeho slov vyrovnat s tím, e by svého syna nemohl vídat kadý den. A tak je raději dle jeho slov v nefunkčním manelství.
Momentálně neřeím a uívám si. Třetí etapa. Akorát on mi k mému překvapení začíná dělat paradoxně árlivecké scény. A přitom já jsem svobodná.
To Pandorra: nevím, díky, ale nechci to nějak rozebírat. Napsala jsem jen moji zkuenost. Nefňukám, tahounem ve vztahu jsem já, jsem realista, nemusí mi někdo říkat, jak jsem hezká, moudrá ...mám takový estý smysl, e nějak vycítím fale... a tak to nekomentuju, nechci to ani s ním probírat, je to hluboce ve mně potlačeno.
Jeho matka- já nevím, jestli se sluí tady vykládat o 3 osobě.. ale je to ta samá povaha. Omlouvám se jí) Věčně ukňouraná, vylekaná, hekající..ale na druhé straně vichni chodí po pičkách, kdy ona zařve. Otec je slaboch dělající na očích vechno co se dá, jen aby měl klid. Já to nějak neumím opisovat, protoe ti lidi nejsou pro mně čitelný, nikdy nevíte co si myslí, co budou dělat, a co si myslí o druhých..třeba o vaich příbuzných.. no, téééma na dlouho. Odbreeeeečela jsem si svoje a nějak posmutněla. Já jsem lev a můj naturel mě staví na nohy. Jsem veselé povahy, mám ráda lidi, akci, co můj mu nesnáí. Pořád ty jeho lajny. Stejný lajny. Den co den na hodinu přesně. No, ale já jsem z města a on jak jsem psala z vesnice. Dalo mě to dost práce, zladit vechno tak, abych se tu cítila dobře. Ale ta samota, ty lidi kolem, byla jsem otevřená, veselá, vstřícná..teď se na člověka dívám jako na kůdce, závistlivce...jako kdyby nechteli přijmout cizí osobu do vesnice. Je to malá vesnička, tím asi hůř.
Omlouvám se, moje sebevědomí je...co napsat... podle situace.. jedni tvrdí, e je a a..jiní, e mi chybí.. )
iju ráda, a cjtěla bych toho jetě hoodně udělat. Ale nějak vedle toho " smutného bernardýna" nemám chu.
Jsem asi nas..aná. ) Ale díky za reakce. Ráda bych to rozebrala, ale bojím se, e se to někde sveze..
Není tady
pencila napsal(a):
Mně spí příjde, jestli není ten zakopaný pes v agatině malém sebevědomí. e bys pořád potřebovala slyet, e jsi nejkrásnějí atd :-D A kdy tě o tom pořád neubezpečuje, tak si myslí prostě opak.
Člověk by čekal, e v takovém vztahu bude více radosti, a mladí mu bude akční atd.
Asi ta introvertní povaha bude problém, ale na druhou stranu si myslím, e vhodným způsobem se dá i introvert "zpracovat"
Teoreticky, ano. Ale za 10 let bude z toho vyčerpaná. On se úplně na moje rozhodování spoléhá. A rozhodnu já.. a nejlíp ve vem.. co odmítám. Nechci dirigovat, chci se poradit, co u něho nejde. Matka zavelila a nikdo se neopováil ani zaskučet...Je to zvlátní typ. Moná jsem zvlátní já. Pro něho asi ano. A tak se po chvilce vlídného usmívání a probírání příjemných věcí kadý odplazíme do svýho koutečku, kde sníme o těstí.. Omlouvám se za chyby. Pracuji a zároveň si s váma píu. Díky za zájem
Není tady
majkafa napsal(a):
pencila napsal(a):
Člověk by čekal, e v takovém vztahu bude více radosti, a mladí mu bude akční atd.
Asi ta introvertní povaha bude problém, ale na druhou stranu si myslím, e vhodným způsobem se dá i introvert "zpracovat"Myslím, e někdy je introverce tak hluboká, e dokud introvert sám nechce, nikdo jiný s ním nehne.
Mně spí vyhovují mladí mui, lépe si s nimi rozumím. Ovem potřebuju právě ty akčnějí. Ale kdybych potkala akčnějího starího, mladistvějího, asi by to taky lo.
S jedním akčním muem o 10 let mladím jsem rok a půl, jen má jednu "chybu", i kdy nevím, jestli je to chyba, jeliko i mně to teď vyhovuje. Nechci se jetě vázat, i kdy to můe znít v mém věku úsměvně. Tou "chybou" je, e je enatý. U jsem to s ním dvakrát skončila, jednak abych neporanila sebe a druhak nějaké "morální výčitky" vůči jeho manelce, i kdy nejsem jeho první milenkou a myslím, e kdy nebudu já, bude zase jiná. K jedné z milenek odeel, ale je takový otcovský typ, nedokáe se dle jeho slov vyrovnat s tím, e by svého syna nemohl vídat kadý den. A tak je raději dle jeho slov v nefunkčním manelství.
Momentálně neřeím a uívám si. Třetí etapa. Akorát on mi k mému překvapení začíná dělat paradoxně árlivecké scény. A přitom já jsem svobodná.
Majkofa, je to těký. A co jiného ti zbývá, jen si uívat. Asi v tom manelství není něco v pořádku, protoe by se tohle z jeho strany nestalo.
Děsilo by mě akorát, jestli do váho vztahu nebude příli zatahovat svoje poměry s manelkou. To by tě oslabovalo. Co myslí?
Není tady
Děvčaz musím jít, čas tlačí... Juknu sem večer.. Zatím pěkný den. Svět je krásný.
Není tady
Před 14 dny jsem zalola toto vlákno, řeila, jestli jít do vztahu s mladím muem a teď jse ve zase jinak.
V podstatě celý ivot jsem ila s pocitem, e kdy vedle sebe nemám chlapa, můj ivot není "naplněný", cítila jsem se bez chlapa divně, něco mi chybělo, měla jsem pocit, e nemůu být astná.
Za poslední 3 roky jsem pochopila, e je to "blbost" a naučila jsem se ít sama, jsem maximálně spokojená, vyrovnaná, ivot si uívám. Vztah mi v podstatě ani moc nechyběl, jen občas přila sem tam slabá chvilka nebo spíe chu na sex, ale to jsem nijak neřeila.
Kdy jsem si začla s mladím přítelem a nadnesla tady, e řeím, co na to okolí, brala jsem to, e si budeme vztah jen uívat, takovou třeničku na dortě v celkem spokojeném ivotě. V tom jsem měla od začátku jasno a měla jsem za to, e jsem partnerovi jasně řekla, jak to celé vidím.
Ale ouha přítel se zamiloval, a to moc, a já přestávám zvládat 5 sms denně o tom, jak moc mu chybím a jak se na mne těí, neumím, kdy jdeme s kamarády na pivko, dret se za ruky, dávat si pusinky a vrhat zamilované pohledy a opravdu nechci s ním trávit kadou volnou chvilku, tak jak chce on trávit se mnou. Kdy s ním nejsem a on jde z nudy s kamarády na pivko, tak mi stejně píe, e na mne myslí atd. Zpočátku mi to imponovalo, chvíli i bavilo, pak jsem to chápala a tolerovala a teď mám pocit, e se udusím a chci utéct.
U jsem mu naznačila, e mne mrzí, e se mu po mně pořád tak stýská, a e bych byla raději, kdyby si i beze mne dokázal troičku ten ivot uívat , v neděli mám v plánu si o tomto popovídat na rovinu, ale jsem dost zvědavá, jak to zvládneme. Přítel se sice snaí, u tolik nepíe, ale .... je mi jasné, e mu kadopádně ublíím... na druhou stranu, svou svobodu si u nikdy vzít nenechám, závislost na vztahu u nemusím.
Není tady
agata11 napsal(a):
Děsilo by mě akorát, jestli do váho vztahu nebude příli zatahovat svoje poměry s manelkou. To by tě oslabovalo. Co myslí?
Kdy jsme spolu, uíváme si jeden druhého. Manelku nijak neřeíme. Pro mě prostě "jenom" existuje.
Jejich manelství je zřejmě jeden z těch vztahů, kdy jsou si partneři hodně vzdáleni psychicky. "Přítel" má poměrně vysoké postavení, je vzdělaný, moudrý a má veobecný rozhled. Jeho manelka je prodavačka ze základním vzděláním. Vzdělání ani zaměstnání nemusí mít vypovídací hodnotu, ale tady to zřejmě odpovídá jejímu mylení, nevím, jak to lépe vyjádřit. Bohuel zřejmě oba podcenili rozumovou blízkost v období zamilování a teď si nemají co říct a nefunguje zřejmě ani druhá půlka vztahu, co je sex.
Ale to není moje. Já jen mohu řeit, jestli s ním chci být tak, jak mi nabízí, nebo ne.
Samantha40 napsal(a):
Před 14 dny jsem zalola toto vlákno, řeila, jestli jít do vztahu s mladím muem a teď jse ve zase jinak.
V podstatě celý ivot jsem ila s pocitem, e kdy vedle sebe nemám chlapa, můj ivot není "naplněný", cítila jsem se bez chlapa divně, něco mi chybělo, měla jsem pocit, e nemůu být astná.
Za poslední 3 roky jsem pochopila, e je to "blbost" a naučila jsem se ít sama, jsem maximálně spokojená, vyrovnaná, ivot si uívám. Vztah mi v podstatě ani moc nechyběl, jen občas přila sem tam slabá chvilka nebo spíe chu na sex, ale to jsem nijak neřeila.
Kdy jsem si začla s mladím přítelem a nadnesla tady, e řeím, co na to okolí, brala jsem to, e si budeme vztah jen uívat, takovou třeničku na dortě v celkem spokojeném ivotě. V tom jsem měla od začátku jasno a měla jsem za to, e jsem partnerovi jasně řekla, jak to celé vidím.
Ale ouha přítel se zamiloval, a to moc, a já přestávám zvládat 5 sms denně o tom, jak moc mu chybím a jak se na mne těí, neumím, kdy jdeme s kamarády na pivko, dret se za ruky, dávat si pusinky a vrhat zamilované pohledy a opravdu nechci s ním trávit kadou volnou chvilku, tak jak chce on trávit se mnou. Kdy s ním nejsem a on jde z nudy s kamarády na pivko, tak mi stejně píe, e na mne myslí atd. Zpočátku mi to imponovalo, chvíli i bavilo, pak jsem to chápala a tolerovala a teď mám pocit, e se udusím a chci utéct.
U jsem mu naznačila, e mne mrzí, e se mu po mně pořád tak stýská, a e bych byla raději, kdyby si i beze mne dokázal troičku ten ivot uívat , v neděli mám v plánu si o tomto popovídat na rovinu, ale jsem dost zvědavá, jak to zvládneme. Přítel se sice snaí, u tolik nepíe, ale .... je mi jasné, e mu kadopádně ublíím... na druhou stranu, svou svobodu si u nikdy vzít nenechám, závislost na vztahu u nemusím.
Já si tu podtrenou pasá vypůjčím pro své články na mém blogu - hodí se mi to to do kategorie "co nemají rádi kluci na chování holek". Zdá se, e u velkých holek to je samé, tohle chování po čase začne prudit a vadit :-)
Není tady
Nicolas napsal(a):
Já si tu podtrenou pasá vypůjčím pro své články na mém blogu - hodí se mi to to do kategorie "co nemají rádi kluci na chování holek". Zdá se, e u velkých holek to je samé, tohle chování po čase začne prudit a vadit :-)
Jo, "velke (zamilovane) holky" maji radi jednu sms denne... a kdyz nejni, jsou smutne...
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
Jo, "velke (zamilovane) holky" maji radi jednu sms denne...
....a jeden sex denně taky? A kdy nejni, jsou taky smutné?
Není tady
Velké holky mají rády Velké kluky. A je letopočet narození jakýkoliv.
Mike napsal(a):
ViktorkaLove napsal(a):
Jo, "velke (zamilovane) holky" maji radi jednu sms denne...
....a jeden sex denně taky? A kdy nejni, jsou taky smutné?
Jo. Moc.
Není tady
Nicolas napsal(a):
Samantha40 napsal(a):
Před 14 dny jsem zalola toto vlákno, řeila, jestli jít do vztahu s mladím muem a teď jse ve zase jinak.
V podstatě celý ivot jsem ila s pocitem, e kdy vedle sebe nemám chlapa, můj ivot není "naplněný", cítila jsem se bez chlapa divně, něco mi chybělo, měla jsem pocit, e nemůu být astná.
Za poslední 3 roky jsem pochopila, e je to "blbost" a naučila jsem se ít sama, jsem maximálně spokojená, vyrovnaná, ivot si uívám. Vztah mi v podstatě ani moc nechyběl, jen občas přila sem tam slabá chvilka nebo spíe chu na sex, ale to jsem nijak neřeila.
Kdy jsem si začla s mladím přítelem a nadnesla tady, e řeím, co na to okolí, brala jsem to, e si budeme vztah jen uívat, takovou třeničku na dortě v celkem spokojeném ivotě. V tom jsem měla od začátku jasno a měla jsem za to, e jsem partnerovi jasně řekla, jak to celé vidím.
Ale ouha přítel se zamiloval, a to moc, a já přestávám zvládat 5 sms denně o tom, jak moc mu chybím a jak se na mne těí, neumím, kdy jdeme s kamarády na pivko, dret se za ruky, dávat si pusinky a vrhat zamilované pohledy a opravdu nechci s ním trávit kadou volnou chvilku, tak jak chce on trávit se mnou. Kdy s ním nejsem a on jde z nudy s kamarády na pivko, tak mi stejně píe, e na mne myslí atd. Zpočátku mi to imponovalo, chvíli i bavilo, pak jsem to chápala a tolerovala a teď mám pocit, e se udusím a chci utéct.
U jsem mu naznačila, e mne mrzí, e se mu po mně pořád tak stýská, a e bych byla raději, kdyby si i beze mne dokázal troičku ten ivot uívat , v neděli mám v plánu si o tomto popovídat na rovinu, ale jsem dost zvědavá, jak to zvládneme. Přítel se sice snaí, u tolik nepíe, ale .... je mi jasné, e mu kadopádně ublíím... na druhou stranu, svou svobodu si u nikdy vzít nenechám, závislost na vztahu u nemusím.Já si tu podtrenou pasá vypůjčím pro své články na mém blogu - hodí se mi to to do kategorie "co nemají rádi kluci na chování holek". Zdá se, e u velkých holek to je samé, tohle chování po čase začne prudit a vadit :-)
Milá Samantho, vím, o čem píe. Napsalas to za mě. A dobře. Přesně tímhle tím si mě získal a přestala jsem myslet na zadní vrátka. No, ale je pravdou, e mi to dělalo dobře, moná komplex z dětství a nedostatek lásky? Nevím. A tos udělala dobře, e se mu to chystá říct. Tohle já neumím. Ale k tématu - já si myslím, e fakt záleí hodně na tom, na jakého člověka narazíte- jaké hodnoty si přinesl z rodiny do vztahu.
Není tady
Samantho,tak to ti teda rozumím.Kdysi jsem měla přítele,který byl skoro jako siamské dvojče.Velmi mě miloval,neustále mi projevoval své city a lásku- hlazení,objímání,pusinkování.....a vyadoval to zárověň ode mne.Já u byla taky větí holka (33)měla za sebou nevydařené manelství a děti,a přestoe on byl O 2 roky starí,choval se v tomto směru infantilně.Já také ráda projevuji něnosti,mazlím se,ale přiznám se,e teda ne na veřejnosti- nemám na mysli polibek při setkání a ruku v ruce jít ulicí....Kdy jsem to nedělala ( později jsem to nechtěla dělat ani v tom soukromí ) nasadil " psí oči " a ptal se: ty mě u nemiluje? Vím,e by pro mě udělal vechno na světě,ale jeho láska mě úplně dusila a já z toho vztahu co nejrychleji utekla....Přestoe jsem dnes po druhé astně vdaná,stále zamilovaná a zase plná chuti projevovat něnosti, cítím se svobodně a volně dýchám....
P.S. A on měl tehdy pravdu,nemilovala jsem ho.Měla ráda,ale nemilovala.Nemohu milovat někoho,kdo mi oddaně leí u nohou,potřebuji mít k parnerovi jistý respekt....
Není tady
rejko, já jen - e Velké holky a Velcí kluci - to není o věku.
Taky jsem měla jednou takového partnera, který mi oddaně leel u nohou. Ale leel mi u nohou jako koule. Nemohla jsem se ani hnout. Nemohla jsem dýchat. Udusila bych se.
Upravil(a) majkafa (12. 2. 2010 21:21)
To si teda vubec neumim predstavit. Chlap "lezici u nohou", se psima ocima? Nebyl to fakt pes??? Jak se CHLAP vubec muze v takove pozici ocitnout?
Není tady
přestávám zvládat 5 sms denně o tom
Tak Samantho, jak dlouho se takhle projevuje? Toho bych se zrovna já zas tak moc nebála; po 2 - 3 měsících SMS beztak ustanou - tohle snad přece dlouho nikoho nebaví , viděla bych to je jen průvodní jev vztahových začátků, nebo ne?
Není tady