|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Blossom napsal(a):
Jen opravdu nechápu, jak někdo, komu tak velmi ublížila nevěra jeho BM, myslím tím teď Majkafu, pak stejným způsobem jakožto milenka ženatých ubližuje zas jiným. To dovedu sice tak nějak vzít na vědomí, že i tohle existuje, ale nemůžu to přijmout ve smyslu "přijmout jako správné".
Já si o tom myslím, že to je, tím víc, že Majkafa sama na vlastní kůži ví, jak tyhle věci zraňují. Že vlastně tu štafetu ubližování jen sama dál předává. To je můj názor, který mám právo vyslovit a vyslovuji.
Přijímám, že ona to prostě má takhle. Že velmi zvláštním způsobem uchopila princip že vše vychází primárně ze sebe-lásky a sebe- štěstí, jak píše Nicolas. Ale zároveň jedním dechem říkám, že já takovýto postoj k životu považuji zaK tomu jsem se ovšem už vyjádřila kdesi na nějakém starším vlákně, tak to dál není potřeba řešit. Ať si Majkafa dělá co chce. Opravdu - ona to má velmi jinak, než já. To je tedy nezpochybnitelné.
Blossom, je diskutabilní, jestli mi tak velmi ublížila nevěra mého BM. Tenkrát jsem si myslela, že je konec světa. Ale to bylo, než jsem se z toho dostala. Dnes si dokonce myslím, že mi jeho nevěra prospěla. Mě ani tolik nezranila existence nevímkolikáté milenky, jako chování mého BM, když odcházel. A sama jsem jeho odchod taky nezvládla tak, jako by ho zvládla moudrá dospělá žena, protože jsem jí nebyla. I já mám na všem, co bylo, "zásluhu".
Nijak nesoudím, jestli je to, že je někdo milencem/kou zadaného správné anebo nesprávné. Protože existuje spousta různých nuancí. Prostě to tak "jenom" JE.
Stejně jako šťastné manželství sadisty a masochistky může být pro někoho přímo hrůzostrašným, jak už jsem tady někde četla.
Viděla jsem fotky mého známého - masochisty, který měl záda samé krvavé šrámy, ... a on je přesně takhle se svou ženou šťastný už asi 20 let.
Upravil(a) majkafa (17. 2. 2010 20:21)
Wiky: A ještě navíc si myslím, že z každého vztahu (řekněme zdravého, ne patologického) jde něco vytvořit.
Selima:. 
Druhak je otázka, čo to je NĚCO, čo sa vytvorí (peklo pre všetkých zúčastnených? uzavretý zakonzervovaný skleník, kde sa nedovoľuje prerásť určité hranice?)... Ja tvrdím, že ak vzťah nie je prínosom... -
Elena: 
Taky si myslim, ze tvorit za kazdou cenu nema smysl.
Holky, tipuji, že takhle to Wiky nemyslela - psala přece "zdravého".
Není tady
Terci, sorry, ale ani pri čiste fyzických veciach nie je ľahké určiť, čo je "zdravé", a tobôž pri vzťahoch. Ako už písal Nicolas - a hore Majkafa - vzťah sado/maso sa iste niekomu zdá "nezdravý", ale tí, ktorí mu dobrovoľne holdujú, by sa do krvi 
bili, že je "zdravý". Kto určí, aký vzťah je ešte zdravý a aký už nie? Aký vzťah má cenu ešte udržiavať a aký už nie? Pre niekoho je "zdravé" aj nechať sa ekonomicky, psychicky, alebo aj fyzicky týrať... prípadne nechať si predpísať manžela/manželku od rodičov, reverenda Moona... 
Život je holt pestrý.
Není tady
Já Ti, Seli, rozumím, ono by to bylo na delší debatu, viď.
Není tady
Já osobně si myslím, že mám spokojené manželství.
Slovnímu spojení "šťastné manželství" se vyhýbám, nevím proč, jako čert kříži 
Asi ze stejného důvodu, proč namísto "miluji tě" říkám radši "mám tě rád"...
Není tady
Mikeš: Asi ze stejného důvodu, proč namísto "miluji tě" říkám radši "mám tě rád"..
Mikýýý, tohle vysvětli, sím..... 
Není tady
Tercila napsal(a):
Wiky: A ještě navíc si myslím, že z každého vztahu (řekněme zdravého, ne patologického) jde něco vytvořit.
Selima:.
Elena:
Holky, tipuji, že takhle to Wiky nemyslela - psala přece "zdravého".
Zdravy, ne patologicky ve mne evokuje vztah, kde se nedroguje, nechlasta, nemlati, chorobne nezarli.... ale ti dva jsou spis kolegove spolupracujici na projektu dite nez cokoli jineho. Jsem docela rada, ze jsem v necem takovem nemusela vyrust a pro sve decko bych to nechtela, protoze by tim modelem bylo ovlivneno. To by se pak vpodstate mohli parovat libovlni dva slusni lide. Stacilo by, aby trochu makli na vztahu. Chapu, ze lze dopadnout i hure, nicmene pro mne teda radsi nic.
To, co popsala Selima, me - mejnstrimovou - napada az v druhem sledu.
Není tady
Mikeš napsal(a):
Já osobně si myslím, že mám spokojené manželství.
Slovnímu spojení "šťastné manželství" se vyhýbám, nevím proč, jako čert kříži
Asi ze stejného důvodu, proč namísto "miluji tě" říkám radši "mám tě rád"...
Klidne reknu, ze jsem ve svem manzelstvi stastna. Podle mych kriterii stesti to tak je, nevidim duvod, proc bych se tomu mela vyhybat.
To plati i pro "miluji te", kdyz to tak citim, reknu to. Ne, ze bych to byla v zivote citlila kazdou chvili.
Není tady
Tercila napsal(a):
Mikeš: Asi ze stejného důvodu, proč namísto "miluji tě" říkám radši "mám tě rád"..
Mikýýý, tohle vysvětli, sím.....
Tohle težko vysvětlím, když tomu sám nerozumím , ale některý věci mi prostě "nejdou přes pysky"...
Naopak moje žena je z kategorie těch, které strašně rády slyší od svého partnera: "Miluji tě", nebo "Jsem s tebou šťastný". Já netuším, proč to tak má, ale respektuji to.
Jen - namísto "Miluji tě", říkám: "Mám tě rád" a namísto "Jsem s tebou šťastný", říkám: "Jsem s tebou rád".
Tobě, Terci, říká Tvůj muž, že Tě miluje?
Není tady
Mikeš napsal(a):
Tercila napsal(a):
Mikeš: Asi ze stejného důvodu, proč namísto "miluji tě" říkám radši "mám tě rád"..
Mikýýý, tohle vysvětli, sím.....Tohle težko vysvětlím, když tomu sám nerozumím
Naopak moje žena je z kategorie těch, které strašně rády slyší od svého partnera: "Miluji tě", nebo "Jsem s tebou šťastný". Já netuším, proč to tak má, ale respektuji to.
Jen - namísto "Miluji tě", říkám: "Mám tě rád" a namísto "Jsem s tebou šťastný", říkám: "Jsem s tebou rád".
Tobě, Terci, říká Tvůj muž, že Tě miluje?
Mikesi, to je jako divne, kdyz ti to rekne vlastni muz?
Slyset to nemusim, uz vubec ne furt, da se to poznat i bez toho. Ale zas obcas, proc ne?
Urcite bych se nenechala nutit, abych rikala neco takoveho, kdyz mi to nejde.
Upravil(a) elena007 (17. 2. 2010 21:13)
Není tady
Mikeš napsal(a):
Tercila napsal(a):
Mikeš: Asi ze stejného důvodu, proč namísto "miluji tě" říkám radši "mám tě rád"..
Mikýýý, tohle vysvětli, sím.....Tohle težko vysvětlím, když tomu sám nerozumím
Naopak moje žena je z kategorie těch, které strašně rády slyší od svého partnera: "Miluji tě", nebo "Jsem s tebou šťastný". Já netuším, proč to tak má, ale respektuji to.
Jen - namísto "Miluji tě", říkám: "Mám tě rád" a namísto "Jsem s tebou šťastný", říkám: "Jsem s tebou rád".
Tobě, Terci, říká Tvůj muž, že Tě miluje?
Ak je manželstvo harmonické, stačí namiesto slov pohľad, dotyk, úsmev, aj v tom sa dá čítať "milujem ťa", alebo "som s tebou šťastný. Nemusia to byť len slová.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Nicolas napsal(a):
Ten princip říká, že tzv. štěstí a pocit toho štěstí je stabilnější a nezávislejší, když vychází primárně z "sebe-lásky" a "sebe-štěstí".
Ano, to je přesně to, o čem tu Wiki mluví
A proto vůbec není od ní troufalé, když říká, že tak to máme všichni.
V této formulaci s tím souhlasím.
Není tady
Mikeš napsal(a):
Tercila napsal(a):
Mikeš: Asi ze stejného důvodu, proč namísto "miluji tě" říkám radši "mám tě rád"..
Mikýýý, tohle vysvětli, sím.....Tohle težko vysvětlím, když tomu sám nerozumím
Naopak moje žena je z kategorie těch, které strašně rády slyší od svého partnera: "Miluji tě", nebo "Jsem s tebou šťastný". Já netuším, proč to tak má, ale respektuji to.
Jen - namísto "Miluji tě", říkám: "Mám tě rád" a namísto "Jsem s tebou šťastný", říkám: "Jsem s tebou rád".
Tobě, Terci, říká Tvůj muž, že Tě miluje?
Hm, lenže u mňa je medzi "šťastím" a "spokojnosťou" rozdiel a aj medzi "Mám ťa rada" a "Milujem ťa". Je fakt, že tie silnejšie výrazy používam menej, ale - čo si budeme nahovárať - spokojné manželstov ešte nemusí byť šťastné... 
Mikeško, a ty to šťastie necítiš, alebo sa to len bojíš nahlas povedať...?
Upravil(a) Selima (18. 2. 2010 8:33)
Není tady
Selima napsal(a):
Mikeško, a ty to šťastie necítiš, alebo sa to len bojíš nahlas povedať...?
Ani jedno ani druhé: Já sám sobě neumím definovat pojem "šťastné manželství", takže nemohu posoudit, jestli ho mám nebo nemám (to šťastné manželství, samozřejmě ) Takže je klidně možné, že šťastné manželství mám, jen o tom nevím
Není tady
Tercila napsal(a):
Wiky: A ještě navíc si myslím, že z každého vztahu (řekněme zdravého, ne patologického) jde něco vytvořit.
Selima:.
Elena:
Holky, tipuji, že takhle to Wiky nemyslela - psala přece "zdravého".
No - víte proč to píšu?
S bm jsem byli velmi rozdílní, po všech stránkách, vyústění manželství do rozvodu a silné nenávisti ke mně nabyl až mega rozměrů.
No a chodila jsem k jednomu panu doktorovi, který mi nesmírně pomohl, a tehdy řekl, "víte.., paní kolegyně, s určitým přístupem od vás, by ten váš byl ...hm..taky chovný..."
Tím myslel, že by se manželství , takové "normální", .. bez větších výkyvů , taky dalo udržet i v docela slušné rovině. To mě doslova šokovalo, protože jeho názor na bm nebyl kladný a vyjádřil se předtím, že by takového chlapa nesnesl ani v kuchyni, ani v op, ani v ložnici...tudíž mi vyrazi dech
A já tomu později uvěřila a dala mu za pravdu.
Je totiž možné působením na druhého jeho chování ovlivnit. Řekněme třeba láskou... Nemluvím o alkoholicích, jiných závislácích a vůbec veškerých patologií..
Asi všechny rozvedené teď řeknou - já dělala maximum, ale on byl takový a takový...možná ano, možná ne....některé vztahy právě vyzrávají časem a partner(ka) může po boku druhého i vyrůst - a to je nádhera
Já určitě maximum neudělala, ale...jaksi .. nelituju... , ale mohla jsem.
Zrovna mám před očima manželství svého bratra a mojí spolužačky, které jsem "vytvořila", abych měla prima kámošku po ruce . Mohla se stokrát rozvést a nikdo by jí to nemohl mít za zlé. Ona , holka šikovná , vzala ho (blbouna) takového jaký je, vydržela a teď sklízí ovoce - radost to sledovat. A to smekám 
Není tady
Selima napsal(a):
Mikeš napsal(a):
Tercila napsal(a):
Mikeš: Asi ze stejného důvodu, proč namísto "miluji tě" říkám radši "mám tě rád"..
Mikýýý, tohle vysvětli, sím.....Tohle težko vysvětlím, když tomu sám nerozumím
Naopak moje žena je z kategorie těch, které strašně rády slyší od svého partnera: "Miluji tě", nebo "Jsem s tebou šťastný". Já netuším, proč to tak má, ale respektuji to.
Jen - namísto "Miluji tě", říkám: "Mám tě rád" a namísto "Jsem s tebou šťastný", říkám: "Jsem s tebou rád".
Tobě, Terci, říká Tvůj muž, že Tě miluje?Hm, lenže u mňa je medzi "šťastím" a "spokojnosťou" rozdiel a aj medzi "Mám ťa rada" a "Milujem ťa". Je fakt, že tie silnejšie výrazy používam menej, ale - čo si budeme nahovárať - spokojné manželstov ešte nemusí byť šťastné...
Já jsem to ze sebe nahlas to "miluji tě" nevysoukala nikdy.. Možná zamlada a na papír..
Není tady
Mikeš napsal(a):
Selima napsal(a):
Mikeško, a ty to šťastie necítiš, alebo sa to len bojíš nahlas povedať...?
Ani jedno ani druhé: Já sám sobě neumím definovat pojem "šťastné manželství", takže nemohu posoudit, jestli ho mám nebo nemám (to šťastné manželství, samozřejmě
Já myslím, že to ani není potřeba pitvat. Pokud má člověk kladné emoce a je mu příjemně, tak je to asi dostatečný ukazatel. A být šťastný pořád, 24 hodin denně a léta - myslím jako extaticky šťastný, kdy má člověk euforii, - to určitě nejde..
Není tady
Vanilka69 napsal(a):
Blossom napsal(a):
Wiki, skutečně stále jasněji vidím, že jsme každá jiná. Ale přeci by to byla nuda, kdybychom byli všichni stejní...
K tvému příspěvku - půjdu také jen k podstatě:
Píšeš:
pokud chci být štastná a spokojená, musím si ten pocit vytvořit sama. Spouštěcí signál, který příjemno vytvoří je v režii a v kompetenci pouze MĚ.
Ano, tak to asi platí pro tebe a možná pro mnohé další. Tomu rozumím a to akceptuji.
Ale například já to mám jinak: Já si můžu takto vytvořit, navodit, či vsugerovat (je jedno, jak tomu budeme říkat) pocit, že jsem SKORO ve všech oblastech života spokojená - v pracovní, v oblasti spousty aktivit, koníčků, přátel, dětí, atd.atd.
Část svého života jsem byla sama, a poznala jsem jasně, že dlouhodobější vztahová samota mě po všech stránkách nevyhovuje. Že ač velmi prakticky bytost samostatná, citově potřebuji mít někoho, s kým svůj život sdílím. Nemám- li ho, cítím se osamněle, necítím se plně šťastná.
Můžu si tisíckrát říkat: Můj pocit štěstí se odvíjí jen ode mne samotné. Ale takto já to prostě nemám, to mi nejde z duše, kdybych měla takovýto návod (který tobě funguje) na sebe aplikovat, musela bych se sama sebe duševně znásilňovat. A to nehodlám.
Po miliony let jsme bytosti společenské, žijeme v tlupách či párech. Teprve v posledních pár málo letech je trend žít sami, a nebo celé své štěstí odvíjet především jen sami od sebe.
Já to cítím tak, že já tuto pravěkou potřebu sounáležitosti a sdílení života (nevím, jak to líp nazvat ) v sobě jasně a jednoznačně cítím. Že k pocitu úplného štěstí potřebuji mít i hezký vztah.
A nestydím se za to. Jsem jiná, než ty. Jsem asi i jiná, než je dnes moderní a většinové (Viz články ve všech ženských časopisech -typu - je mi báááječně samotné, žádného chlapa nepotřebuju).
Já prostě nemůžu najít svůj pocit štěstí POUZE V SOBĚ nezávisle na všech ostatních, když SOUČÁSTÍ mého pocitu úplného štěstí je hezký vztah. A ten se nedá rychle naordinovat a nebo vsugerovat, když prostě zrovna není. Hezký vztah se dá ale naštěstí najít. Jen to bohužel není hned a často se na něj dlouho čeká, dlouho a těžce na tom hledání pracuje. A někomu se to nedaří třeba roky, například některým mým kamarádkám, aktivním fajn babám, co se ale cítí osamnělé... Prostě já a tito lidé jsme od přírody "párově založené" , líp to vyjádřit neumím.
Wiki, tebou výše popsaný princip funguje TOBĚ. Ale to neznamená, že musí být naprosto obecně platný a použitelný pro všechny. Pro mě použitelný není.
A protože jsem poznala dokonale své nitro a tudíž i své potřeby, zařídila jsem se podle toho: Už dva roky takový velmi spokojený vztah mám a vlastně se cítím velmi spokojená. Upřímně si uvědomuju, že tak silný vztah, jako v manželství to sice není a ani nemůže být, ale to nic neubírá tomu, že jsem spokojená.
Tohle je zas MOJE cesta, můj způsob, jak dosáhnout spokojenosti v souladu s mou duší.
A pozor - nemluvte o tom ve smyslu - je raděj za každou cenu v nevyhovujícím vztahu, jen aby proboha nebyla sama. To už totiž mluvíte zas o něčem úplně jiném.
Já strašně nemám ráda, když princip "nalezení štěstí JEN v sobě samé" je vydáván jako JEDINÁ správná cesta, univerzálně platná pro všechny.
A když dokonce některé přispěvatelky (teď nemyslím tebe, Wiki) podsouvají těm řekněme "párově založeným" jakousi neschopnost, nesamostatnost, pocit "ona je blbá, nevydrží chvíli bez chlapa", kdyby to dělala podle naší jednoduché rady, bylo by jí hned hej.
A přiznám se, že mi i vadí slova která jsi Wiki použila v této souvislosti " nemůžu očekávat, že mi pocit štěstí navodí někdo jiný zvenčí". O žádném "čekání na to, až mě někdo zachrání, a zbaví osamnělosti, navození pocitu štěstí zvenčí " to vůbec není. To si hluboce nerozumíme a to je nám "párovým" zas vsugerováván pocit pasivity a neschopnosti.
Wiki, já ti tvou cestu a tvou životní filozofii neberu. Přeju ti, že tobě a některým jiným funguje.
Ale prosím, už mi ji znovu nepodsunuj jako jedinou správnou i pro mě. Zkus akceptovat, že já jsem jiná než ty a tvé cesty na mě neplatí, na mě platí ty mé (které by zas asi nefungovaly na tebe - no a co? )
Nevím, jestli je to srozumitelné, líp to popsat neumím. Ale pokud jste to někdo nepochopil, nevadí. Chtěla jsem to jen vysvětlit těm, co je to zajímá.
Ale v žádném případě nemám potřebu se před někým za svůj život, za svou cestu ke štěstí obhajovat. To nemám zapotřebí.Blossom, on ale pocit štěstí skutečně záleží na tvém vnitřním nastavení, na tvém rozhodnutí být šťastná. Byť by to rozhodnutí bylo, jako u tebe, podmíněno něčím zvenčí ( třeba vztahem) což je riskantní, ale tvé.
To, jestli je člověk šťastný nebo ne neurčuje obtížnost či lehkost jeho života. Bývalý mluvčí ministra zdravotnictví pan Cikrt, o němž jsem viděla Třináctou komnatu, se cítí být velice šťastným, svůj život považuje za šťastný, přesto by většina z nás jeho osud považovala za těžký - tělesný handicap, rodiče ho v dětství dali do Jedličkova ústavu atd. A naopak spousta lidí, kteří žijí v takových životních podmínkách, které by většina z nás hodnotila jako úžasné, pocit štěstí neprožívá, viz různé slavné osobnosti a jejich sebevraždy třeba.
Takže skutečně štěstí nalezneš jen sama v sobě, protože jen ty si sama v sobě nastavíš, jestli a jak budeš štěstí prožívat. A znovu opakuju, jen ty si nastavíš, že budeš šťastná jen ve dvou nebo sama nebo cokoliv jiného.
Co dodat..? Naprostý souhlas..
Není tady
Co dodat? Že tady vysvětlovat nic dál opravdu nemá cenu.... 
Klidně si nechte tu iluzi, že o tom, kde a jak mám já najít své štěstí víte nejlíp vy.
Já si zas nechávám volbu, že o tom jakým způsobem budu hledat své štěstí, si rozhodnu já.
Nemůžu si pomoct, ale začíná mi to připomínat Jehovisty, kteří u nás čas od času zvoní u dveří: Sdělují mi vždy, že pro mě mají dobrou zprávu: Stačí, když se k nim přidám, když přijmu jimi nabízenou cestu, tu přeci jedinou správnou (jak oni upřímně věří), a budu spasena.
Jak jednoduché - stačí se jen rozhodnout a jít cestou, kterou mi předkládají... 
Takže jim vždycky slušně poděkuju, popřeju, aby jim věci vycházely podle jejich přesvědčení, které je evidentně posiluje, ale to, jak si zařídím svůj život a to, zda se nechám někým spasit nebo nenechám, o tom si dál budu rozhodovat jenom já....
Takže tímto děkuji i vám, co "už víte" za vaši snahu, přeji vám, ať vám to podle vašich pravidel vychází a jdu si svobodně po svém... 
Mikeš napsal(a):
Selima napsal(a):
Mikeško, a ty to šťastie necítiš, alebo sa to len bojíš nahlas povedať...?
Ani jedno ani druhé: Já sám sobě neumím definovat pojem "šťastné manželství", takže nemohu posoudit, jestli ho mám nebo nemám (to šťastné manželství, samozřejmě
Já svůj pocit štěstí taky neumím definovat. Já to cítím.
Selima taky psala o cítění, ne o definování.
Upravil(a) majkafa (18. 2. 2010 14:22)
Wiki: Co dodat, naprostý souhlas..........smekám
Bloos: Ti Jehovisti u nás taky zvoní....2 krásní kluci v obleku...vždycky mám na jazyku větu....hoši, kdybyste raději......
radši to nenapíšu....mohli by mi zase spočítat tečky...a....
Není tady
šťastné partnerství - plamínek, který plápolá...občas vzplane..
velký oheň-rychlý popel
jak napsali moji Řekové v Delfách.....před 2 500 lety..MÉDEN AGAN
NIČEHO PŘÍLIŠ......přikládat...ale ne moc....
Není tady
Kruciš Bloss a Wiki vy jste narazily na něco společného, jen to nedokážu pojmenovat a zachytit. Každá máte pravdu jen jdete každá od jiné strany.
Když budu vyrovnaná a spokojená sama se sebou, tak přeci mi nebude jedno jestli chodí spát partner k sousedce (nadsázka). A zase na druhou stranu to, že budu mít milujícího partnera, tak mi to nezaručí štěstí, když mám mindrák třeba z nadváhy.
A taky každý človíček tu má naloženo ve svém životě jen ten svůj náklad a kam ho má donést ví jen on sám. A co člověk to jiný náklad.
Není tady
Vdaná jsem 20 let a mohu upřímně říct, že můj manžel je pro mne opravdu štěstí. Samozřejmě, že jsou chvíle, kdy bychom se asi nejraději zabili, ale zároveň víme, že máme v sobě velkou oporu a určitě nejsme spolu ze zvyku.
K otázce konstance - pocházím ze šťastné rodiny. Rozvody u nás nejsou receptem na řešení problémů.
Není tady
Wiki napsal(a):
Selima napsal(a):
Mikeš napsal(a):
Tohle težko vysvětlím, když tomu sám nerozumím
Naopak moje žena je z kategorie těch, které strašně rády slyší od svého partnera: "Miluji tě", nebo "Jsem s tebou šťastný". Já netuším, proč to tak má, ale respektuji to.
Jen - namísto "Miluji tě", říkám: "Mám tě rád" a namísto "Jsem s tebou šťastný", říkám: "Jsem s tebou rád".
Tobě, Terci, říká Tvůj muž, že Tě miluje?Hm, lenže u mňa je medzi "šťastím" a "spokojnosťou" rozdiel a aj medzi "Mám ťa rada" a "Milujem ťa". Je fakt, že tie silnejšie výrazy používam menej, ale - čo si budeme nahovárať - spokojné manželstov ešte nemusí byť šťastné...
Já jsem to ze sebe nahlas to "miluji tě" nevysoukala nikdy.. Možná zamlada a na papír..
Ja hej, ale spočítala by som na prstoch jednej ruky koľkokrát... zato som to myslela 100% vážne. A v jednom prípade ma to stálo kus zdravia, nervov a skoro aj život...
Upravil(a) Selima (18. 2. 2010 16:12)
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.