29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Myslím si, že pokud nedokážu být spokojená sama se sebou, nebudu spokojená ani v páru či v manželství, třeba i s pozlaceným chlapem (babou)
Tudíž bych řekla, že bychom neměly hledat cestu ke štatstnému manželství, ale ke spokojenosti a "šťastnosti" sebe samé.
Pak...když cestou se přidá ( sa to se teda přidá !)partner, stejný - kvalitativně - pak se spokojenost , řekla bych potencuje.
Ale asi by to podle mě neměl být hlavní cíl hledání.
Není tady
Wiki napsal(a):
Myslím si, že pokud nedokážu být spokojená sama se sebou, nebudu spokojená ani v páru či v manželství, třeba i s pozlaceným chlapem (babou)
Souhlasim.
Skutecne stesti lezi uvnitr sebe sama.
Není tady
Ano, souhlasím, že kdo není spokojený nebo spíš lépe řečeno srovnaný sám se sebou, nebude spokojen ani v páru či manželství. To platí.
Ale nedá se to obrátit - Že kdo je spokojený a srovnaný sám se sebou, je automaticky spokojen v páru či v manželství.
Znám kolem sebe poměrně dost fajn bab - hezkých, chytrých, příjemných, samy se sebou srovnaných a spokojených, ale ve vztazích jim to nevychází.
A k tomu úplnému štěstí jim tedy právě hezký vztah chybí. Vlastně jim je samotným často smutno.
Vždyť i tady na babinetu o tomto bylo nemálo vláken....
Ale když mám na otázku v záhlaví odpovědět přímo a osobně:
Šťastné manželství / partnerství existuje. Může existovat. Menšina lidí - šťastlivců- ho zažije či zažívá po celý život. Většině lidí je dán jen po určitou životní etapu - řádově roky.
A jsou i lidi, kteří ho, bohužel, nezažili skoro nikdy. Sama několik takových znám, a nejsou to sami se sebou nespokojení škarohlídi, naopak - jinak velmi fan lidi, ale nějak neměli štěstí na partnery a šťastná vztahová údobí zažili tak maximálně po dobu týdnů či měsíců.
Já sama to mám tak, že naprosto šťastný vztah ( velmi šťastný - po všech stránkách) jsem zažívala celých 13 let, než přišla osudová výhybka, která všechno hezké pak smetla. Těchto 13 šťastných let považuji za velký dar, který mi byl dán, a ráda na ty roky vzpomínám. To, že se to těch 13 let povedlo, přisuzuji tomu, že jsme se šťastnou náhodou našli právě my dva - kteří jsme si neuvěřitelně "sedli", naprosto jsme si vzájemně vyhovovali. A v detailech jsme byli schopni se lehce jeden druhému přizpůsobit, protože jsme byli tehdy mladí a tvární.
No a nyní, ve středním věku, si života dál hezky užívám, i vztahů.
Ale takového pocitu absolutního štěstí, jako v tom vztahu manželském, už dosáhnu těžko. Protože pravděpodobnost, že potkám partnera se kterým bychom si vzájemně "sedli" tak jako kdysi s manželem, je celkem malá, mimo jiné i proto, že ve středním věku je valná většina chlapů, co za něco stojí, dávno rozebraných ( a do ženáčů tedy já rozhodně jít nehodlám ).
A navíc - ta tolerance a přizpůsobivost se bohužel s věkem ztrácí - čím je člověk starší, tím víc má svých zvyků a zlozvyků, kterých se nehodlá sám vzdát, a které u protějšku není ochoten tolerovat. To je pravda, ověřená praxí (nejen mou ).
Takže to shrnu: Šťastné manželství (partnerství) je velký dar, já ho 13 let zažila, a za to osudu děkuji.
A teď dál prožívám různá partnerství SPOKOJENÁ, aspoň časově omezeně (než zápory nepřeváží nad klady a já jdu o dům dál).
A i slovo SPOKOJENÁ je podle mě hodně. I když to není totéž co naprosto a ve všech ohledech absolutně štastná.
Omlouvám se, že je ten příspěvek tak dlouhý, ale já to dvěma větami shrnout neumím.
hirondel napsal(a):
Wiki napsal(a):
Myslím si, že pokud nedokážu být spokojená sama se sebou, nebudu spokojená ani v páru či v manželství, třeba i s pozlaceným chlapem (babou)
Souhlasim.
Skutecne stesti lezi uvnitr sebe sama.
Já nejsem úplně spokojená sama se sebou, ale v partnerství ano
možná jsem k příteli tolerantnější než k sama k sobě
Upravil(a) pencila (15. 2. 2010 23:09)
Není tady
Blossom napsal(a):
Ano, souhlasím, že kdo není spokojený nebo spíš lépe řečeno srovnaný sám se sebou, nebude spokojen ani v páru či manželství. To platí.
Ale nedá se to obrátit - Že kdo je spokojený a srovnaný sám se sebou, je automaticky spokojen v páru či v manželství.
Znám kolem sebe poměrně dost fajn bab - hezkých, chytrých, příjemných, samy se sebou srovnaných a spokojených, ale ve vztazích jim to nevychází.
A k tomu úplnému štěstí jim tedy právě hezký vztah chybí. Vlastně jim je samotným často smutno.
Vždyť i tady na babinetu o tomto bylo nemálo vláken....
Ale když mám na otázku v záhlaví odpovědět přímo a osobně:
Šťastné manželství / partnerství existuje. Může existovat. Menšina lidí - šťastlivců- ho zažije či zažívá po celý život. Většině lidí je dán jen po určitou životní etapu - řádově roky.
A jsou i lidi, kteří ho, bohužel, nezažili skoro nikdy. Sama několik takových znám, a nejsou to sami se sebou nespokojení škarohlídi, naopak - jinak velmi fan lidi, ale nějak neměli štěstí na partnery a šťastná vztahová údobí zažili tak maximálně po dobu týdnů či měsíců.
Já sama to mám tak, že naprosto šťastný vztah ( velmi šťastný - po všech stránkách) jsem zažívala celých 13 let, než přišla osudová výhybka, která všechno hezké pak smetla. Těchto 13 šťastných let považuji za velký dar, který mi byl dán, a ráda na ty roky vzpomínám. To, že se to těch 13 let povedlo, přisuzuji tomu, že jsme se šťastnou náhodou našli právě my dva - kteří jsme si neuvěřitelně "sedli", naprosto jsme si vzájemně vyhovovali. A v detailech jsme byli schopni se lehce jeden druhému přizpůsobit, protože jsme byli tehdy mladí a tvární.
No a nyní, ve středním věku, si života dál hezky užívám, i vztahů.
Ale takového pocitu absolutního štěstí, jako v tom vztahu manželském, už dosáhnu těžko. Protože pravděpodobnost, že potkám partnera se kterým bychom si vzájemně "sedli" tak jako kdysi s manželem, je celkem malá, mimo jiné i proto, že ve středním věku je valná většina chlapů, co za něco stojí, dávno rozebraných ( a do ženáčů tedy já rozhodně jít nehodlám).
A navíc - ta tolerance a přizpůsobivost se bohužel s věkem ztrácí - čím je člověk starší, tím víc má svých zvyků a zlozvyků, kterých se nehodlá sám vzdát, a které u protějšku není ochoten tolerovat. To je pravda, ověřená praxí (nejen mou).
Takže to shrnu: Šťastné manželství (partnerství) je velký dar, já ho 13 let zažila, a za to osudu děkuji.
A teď dál prožívám různá partnerství SPOKOJENÁ, aspoň časově omezeně (než zápory nepřeváží nad klady a já jdu o dům dál).
A i slovo SPOKOJENÁ je podle mě hodně. I když to není totéž co naprosto a ve všech ohledech absolutně štastná.
Omlouvám se, že je ten příspěvek tak dlouhý, ale já to dvěma větami shrnout neumím.![]()
A pripustíš, že to môže niekto mať aj inak? Napríklad nájsť svoj náprotivok až v strednom veku? Aleob byť šťastný sám/sama, prípadne vo voľnejšom vzťahu, lebo to je presne to, čo potrebuje/hľadá?
Upravil(a) Selima (15. 2. 2010 23:35)
Není tady
Selimo, samozřejmě že připustím že jiní to mohou mít jinak, proč bych neměla?
Jak tě vůbec tahle otázka napadla?
Všimni si jedné věci: Na rozdíl od mnohých přispěvatelů tady na babinetu nepíšu své příspěvky jako obecně a pro všechny platné pravdy a jednoduché návody na život, ale většinou jako svůj osobní názor a nebo mnou odžitou zkušenost.
Takže např. ohledně mého posledního příspěvku jen pár připomenutí:
...Znám kolem sebe poměrně dost fajn bab....
...Ale když mám na otázku v záhlaví odpovědět přímo a osobně: ....
...Já sama to mám tak, že.....
Takže já píšu o pohledu ze své strany. A oceňuji, když někdo napíše pohled svůj, či svou odžitou zkušenost.
To je - aspoň pro mě- tisíckrát cennější, než odněkud opsaná teorie.
Nic proti teorii, i tu je lépe znát, ale znáte to:
Šedá je teorie, zelený je strom života.
No, pokiaľ ideo teba, tak oK, ale keď napíšeš "Znám dost bab, které"... tak už podľa mňa nazančuješ, že ide o pravidlo, a tak m inapadlo, či pripúšťaš, že sú aj nejaké prípady, ktoré nepoznáš osobne a majú to inak ako tie baby, ktoré poznáš... Aj Javena minule napísala niečo ako "Já neznám žadné/žádnou..." a zaznelo mi to tak dosť razantne, ako že čo nepozná Blosssom alebo Javena, tak to neexistuje. Ale ak si vyrovnaná s tým, že existujú aj prípady, ktoré to majú inak a ktoré ty osobne nepoznáš, tak
. Bez irónie.
Není tady
Selima napsal(a):
No, pokiaľ ideo teba, tak oK, ale keď napíšeš "Znám dost bab, které"... tak už podľa mňa nazančuješ, že ide o pravidlo, a tak m inapadlo, či pripúšťaš, že sú aj nejaké prípady, ktoré nepoznáš osobne a majú to inak ako tie baby, ktoré poznáš...
Aj Javena minule napísala niečo ako "Já neznám žadné/žádnou..." a zaznelo mi to tak dosť razantne, ako že čo nepozná Blosssom alebo Javena, tak to neexistuje. Ale ak si vyrovnaná s tým, že existujú aj prípady, ktoré to majú inak a ktoré ty osobne nepoznáš, tak
. Bez irónie.
Selimo, pokud to vnímáš tak, že napsáním SVÉ OSOBNÍ zkušenosti naznačuju, že jde o pravidlo a že to jiní nemohou mít jinak, tak to sorry, to je tvůj problém, ne můj.
Nakonec, co ti brání napsat něco ve smyslu: "Vy to máte takhle? To zas já to mám úplně jinak, takhle: ...."
Já bych zrovna takový přístup a poznání cizí osobní zkušenosti uvítala. Protože to je právě jeden z důvodů, proč na babinet chodím - poznat, jak tytéž situace prožívají různí lidé, přečíst si jejich osobní zkušenost, porovnávat a přemýšlet....
Upravil(a) Blossom (16. 2. 2010 8:36)
Ano, může existovat spokojené manželství.
Není tady
Blossom napsal(a):
Ano, souhlasím, že kdo není spokojený nebo spíš lépe řečeno srovnaný sám se sebou, nebude spokojen ani v páru či manželství. To platí.
Ale nedá se to obrátit - Že kdo je spokojený a srovnaný sám se sebou, je automaticky spokojen v páru či v manželství.
Znám kolem sebe poměrně dost fajn bab - hezkých, chytrých, příjemných, samy se sebou srovnaných a spokojených, ale ve vztazích jim to nevychází.
A k tomu úplnému štěstí jim tedy právě hezký vztah chybí. Vlastně jim je samotným často smutno.
Vždyť i tady na babinetu o tomto bylo nemálo vláken....
Ale když mám na otázku v záhlaví odpovědět přímo a osobně:
Šťastné manželství / partnerství existuje. Může existovat. Menšina lidí - šťastlivců- ho zažije či zažívá po celý život. Většině lidí je dán jen po určitou životní etapu - řádově roky.
A jsou i lidi, kteří ho, bohužel, nezažili skoro nikdy. Sama několik takových znám, a nejsou to sami se sebou nespokojení škarohlídi, naopak - jinak velmi fan lidi, ale nějak neměli štěstí na partnery a šťastná vztahová údobí zažili tak maximálně po dobu týdnů či měsíců.
Já sama to mám tak, že naprosto šťastný vztah ( velmi šťastný - po všech stránkách) jsem zažívala celých 13 let, než přišla osudová výhybka, která všechno hezké pak smetla. Těchto 13 šťastných let považuji za velký dar, který mi byl dán, a ráda na ty roky vzpomínám. To, že se to těch 13 let povedlo, přisuzuji tomu, že jsme se šťastnou náhodou našli právě my dva - kteří jsme si neuvěřitelně "sedli", naprosto jsme si vzájemně vyhovovali. A v detailech jsme byli schopni se lehce jeden druhému přizpůsobit, protože jsme byli tehdy mladí a tvární.
No a nyní, ve středním věku, si života dál hezky užívám, i vztahů.
Ale takového pocitu absolutního štěstí, jako v tom vztahu manželském, už dosáhnu těžko. Protože pravděpodobnost, že potkám partnera se kterým bychom si vzájemně "sedli" tak jako kdysi s manželem, je celkem malá, mimo jiné i proto, že ve středním věku je valná většina chlapů, co za něco stojí, dávno rozebraných ( a do ženáčů tedy já rozhodně jít nehodlám).
A navíc - ta tolerance a přizpůsobivost se bohužel s věkem ztrácí - čím je člověk starší, tím víc má svých zvyků a zlozvyků, kterých se nehodlá sám vzdát, a které u protějšku není ochoten tolerovat. To je pravda, ověřená praxí (nejen mou).
Takže to shrnu: Šťastné manželství (partnerství) je velký dar, já ho 13 let zažila, a za to osudu děkuji.
A teď dál prožívám různá partnerství SPOKOJENÁ, aspoň časově omezeně (než zápory nepřeváží nad klady a já jdu o dům dál).
A i slovo SPOKOJENÁ je podle mě hodně. I když to není totéž co naprosto a ve všech ohledech absolutně štastná.
Omlouvám se, že je ten příspěvek tak dlouhý, ale já to dvěma větami shrnout neumím.![]()
Blossom to jsi pěkně napsala a jednoznačně jako svůj osobní pohled.
Není tady
Selima napsal(a):
No, pokiaľ ideo teba, tak oK, ale keď napíšeš "Znám dost bab, které"... tak už podľa mňa nazančuješ, že ide o pravidlo, a tak m inapadlo, či pripúšťaš, že sú aj nejaké prípady, ktoré nepoznáš osobne a majú to inak ako tie baby, ktoré poznáš...
Aj Javena minule napísala niečo ako "Já neznám žadné/žádnou..." a zaznelo mi to tak dosť razantne, ako že čo nepozná Blosssom alebo Javena, tak to neexistuje. Ale ak si vyrovnaná s tým, že existujú aj prípady, ktoré to majú inak a ktoré ty osobne nepoznáš, tak
. Bez irónie.
No jo, Selimo, když já vážně neznám žádnou ženskou žijící v dlouhodobějším vztahu, která by se nechtěla vdát. Nicméně tam, odkud mě cituješ, jsem ještě předtím Pavle napsala, že takové ženy (které po svatbě neprahnou) jistě jsou a že jí věřím, že takové zná. Takže vydávat to za můj razantní názor - co já neznám, neexistuje... je především tvoje interpretace mé věty... z jiného vlákna ovšem a to se tu nedávno řešilo jako porušení pravidel, nebo co...
To, že neznám žádnýho jadernýho fyzika taky neznamená, že žádní jaderní fyzici nejsou... Vlůbec nechápu, jak tě takový hověziny napadaj a souhlasím s Blossom - je to tvůj problém, ne můj...
Upravil(a) javena (16. 2. 2010 9:28)
Není tady
Ja sa nehádam, ja len práve píšem, ako to ja VNÍMAM, netvrdím, že to je VAŠE(a problémom by som to nenazvala, ako problém chápem iné veci ). Keď napíšem PODĽA MŇA a ZAZNELO MI to, tak je - myslím - jasné, že to je moje... A keď chceš, tak ma navrhni na ban, Javena, ak sa ti uľaví a budeš mať radosť z dodržiavania pravidiel.
Ja to prežijem, verím tomu...
Není tady
Ale no tak ženy, v klidu, ne? Takhle po ránu po sobě házet pravidlama
Seli mě osobně když někdo vyjádří "neznám nikoho, kdo..." to nezní nijak radikálně, spíš to záleží na kontextu celého příspěvku, nebo celé osoby...někdo má opravdu těžký problém že nedokáže nezevšeobecňovat dvě nebo tři zkušeností okolo sebe, ale co už no, když má někdo takto úzký pohled, těžko mu vysvětlovat, že svět je barevnější...
Není tady
Selima napsal(a):
Keď napíšem PODĽA MŇA a ZAZNELO MI to, tak je - myslím - jasné, že to je moje...
Selimo,dost mozna ze si prave tohle potrebujes v sobe poresit.
Není tady
pencila napsal(a):
hirondel napsal(a):
Wiki napsal(a):
Myslím si, že pokud nedokážu být spokojená sama se sebou, nebudu spokojená ani v páru či v manželství, třeba i s pozlaceným chlapem (babou)
Souhlasim.
Skutecne stesti lezi uvnitr sebe sama.Já nejsem úplně spokojená sama se sebou, ale v partnerství ano
možná jsem k příteli tolerantnější než k sama k sobě
Mozna.
Není tady
Já bych chtěla ještě "donést" jeden pohled na to partnerství a manželství.
Je to i ten model jak zmínila Blossom (ona vyrovnaná v pohodě - on ne = krach vztahu), který nepopírám
Mám 2 vzory, kde se jednalo(jedná ) o ženy (ryby)hodné,pracovité citlivé, ale schopné, samostané atd, a vzaly si chlapy, kteří jsou (lev, beran) netolerantní, zabejčení, mají vždycky pravdu, omluva neexistuje..atd. A tyto dvě holky (ženy) dokázaly ty svoje bambuly svou trpělivostí "vychovat". Pochopitelně, že nešlo o výchovu v tom známém slova smyslu, ale výchovu vzorem, vstřícným a trpělivým způsobem, tolerancí..atp..
Po cca deseti letech, kdy bylo pánů opravdu "dost" (a znám je nejen z vyprávění - jeden z nich je můj rozkošný bratr), se zklidnili, ustálili, neprůděj a souzní s manželkama, atd. Myslím, že pánové na vztahu vědomě vůbec "nepracovali", "odpracovaly to partnerky. Dnes jsou obě nadmíru spokojené. Úsilí se jim skutečně vyplatilo...Asi holky pracovaly s kvalitním materiálem
To je pro mě báseň.
A tento model si cením asi nejvíc ze všech. Ano - pokud k nám(pohodovým) přijde pohodovej chlap, není co řešit, vznikne pohoda - a to bychom chtěly asi každá..
Ale v opačném případě, je to na zvážení, co s tím. Vykašlat se na to a nebo se zapřít a máknout ?! Každý udělá to, co je bližší jeho naturelu a to , co v tu chvíli umí. Já tyhlety holky oceňuju moc. A taky nutno podotknout, že to nejsou ztrápené chudinky, ale sebevědomé ženské, na kterých jsou ti jejich chlapi paradoxně úplně závislí (oni to samozřejmě netuší, a tuší-li nikdy nepřiznají )
Není tady
Selima napsal(a):
Ja sa nehádam, ja len práve píšem, ako to ja VNÍMAM, netvrdím, že to je VAŠE(a problémom by som to nenazvala, ako problém chápem iné veci
). Keď napíšem PODĽA MŇA a ZAZNELO MI to, tak je - myslím - jasné, že to je moje... A keď chceš, tak ma navrhni na ban, Javena, ak sa ti uľaví a budeš mať radosť z dodržiavania pravidiel.
Ja to prežijem, verím tomu...
Sel, mně to taky tak zaznělo, ale vůbec mě nenapadlo k to u něco psát...
Tys měla tu potřebu - a je. Co dál na tom rozvíjet
Víš jak to říkaj puberťáci...nehroť to..
A když to dcera říká mně (obden!) - tak mě ještě osloví "Bořku" - od Bořka stavitele. (stavili jsme dům). Tak vidíš, jak jsem trýzněna já.
Není tady
hirondel napsal(a):
pencila napsal(a):
hirondel napsal(a):
Souhlasim.
Skutecne stesti lezi uvnitr sebe sama.Já nejsem úplně spokojená sama se sebou, ale v partnerství ano
možná jsem k příteli tolerantnější než k sama k soběMozna.
To je historicky první (asi ) příspěvek od Hirondel, se kterým souhlasím.
Pencilo, možná jde o nedorozumění ve slově "spokojená" sama se sebou. Nemyslím tím spokojenost s vlasy, se svými kily, s pletí... atd..tam chápu to tvoje slovo "tolerantnější" k příteli, ale já myslela vnitřní ztotožnění se sama se sebou, vyrovnanou, sebevědomí atd..Vydržet sama se sebou- a ne jako za trest , ale ve spokojenosti. Jako vyrobit ze sebe samostatnou jednotku...
Není tady
Wiki napsal(a):
A tyto dvě holky (ženy) dokázaly ty svoje bambuly svou trpělivostí "vychovat". Pochopitelně, že nešlo o výchovu v tom známém slova smyslu, ale výchovu vzorem, vstřícným a trpělivým způsobem, tolerancí..atp..
Po cca deseti letech, kdy bylo pánů opravdu "dost" (a znám je nejen z vyprávění - jeden z nich je můj rozkošný bratr), se zklidnili, ustálili, neprůděj a souzní s manželkama, atd. Myslím, že pánové na vztahu vědomě vůbec "nepracovali", "odpracovaly to partnerky. Dnes jsou obě nadmíru spokojené. Úsilí se jim skutečně vyplatilo...
Peknej priklad.
Není tady
hirondel napsal(a):
Selima napsal(a):
Keď napíšem PODĽA MŇA a ZAZNELO MI to, tak je - myslím - jasné, že to je moje...
Selimo,dost mozna ze si prave tohle potrebujes v sobe poresit.
I možná tady, safra, .. souhlasím, ale Selima je moje velká oblíbenkyně a vím, že ví..
Není tady
hirondel napsal(a):
Wiki napsal(a):
A tyto dvě holky (ženy) dokázaly ty svoje bambuly svou trpělivostí "vychovat". Pochopitelně, že nešlo o výchovu v tom známém slova smyslu, ale výchovu vzorem, vstřícným a trpělivým způsobem, tolerancí..atp..
Po cca deseti letech, kdy bylo pánů opravdu "dost" (a znám je nejen z vyprávění - jeden z nich je můj rozkošný bratr), se zklidnili, ustálili, neprůděj a souzní s manželkama, atd. Myslím, že pánové na vztahu vědomě vůbec "nepracovali", "odpracovaly to partnerky. Dnes jsou obě nadmíru spokojené. Úsilí se jim skutečně vyplatilo...Peknej priklad.
Možná holky rozjely Hoˇoponopono, aniž by to tušily...troška nadsázky. Ale já začla věřit tomu, (ne kvůli bráchovi atd..), že opravdu člověk může změnit svět, i druhé - láskou. Dříve bych tomu ani nevěřila.
Není tady
Selima napsal(a):
Ja sa nehádam, ja len práve píšem, ako to ja VNÍMAM, netvrdím, že to je VAŠE(a problémom by som to nenazvala, ako problém chápem iné veci
). Keď napíšem PODĽA MŇA a ZAZNELO MI to, tak je - myslím - jasné, že to je moje... A keď chceš, tak ma navrhni na ban, Javena, ak sa ti uľaví a budeš mať radosť z dodržiavania pravidiel.
Ja to prežijem, verím tomu...
Ale prdlačku ban, Selimo, já sama kolikrát sázím plevel - jaký dodržování pravidel... to by tu byla děsná nuda...
Musela jsem hóodně zapátrat v paměti, co jsem psala do tohohle vlákna a zjistila, že sem nic, že je to odjinud. A překvapil mě tvůj pohled, že já to vidím takhle a přes to vlak nejede... I když na tebe to může působit radikálně... to je tvůj pohled podepřený ovšem citací ani ne celé věty odněkud...
Já nemám problém s dvojitými, trojitými nicky, ani s jinejma diskusema, diskusníma fórama a ani s jinejma vláknama - popravdě, když to tu poprvé někdo vytáhl - už nevím v jakým vlákně, přišlo mi to střelený a nějak jsem to v pravidlech ani nenašla... tak jsem si tak rejpla, no.
Není tady
Blossom napsal(a):
Ano, souhlasím, že kdo není spokojený nebo spíš lépe řečeno srovnaný sám se sebou, nebude spokojen ani v páru či manželství. To platí.
Ale nedá se to obrátit - Že kdo je spokojený a srovnaný sám se sebou, je automaticky spokojen v páru či v manželství.
Znám kolem sebe poměrně dost fajn bab - hezkých, chytrých, příjemných, samy se sebou srovnaných a spokojených, ale ve vztazích jim to nevychází.
A k tomu úplnému štěstí jim tedy právě hezký vztah chybí. Vlastně jim je samotným často smutno.
Ahoj Bloss,
nejdriv reknu ,ze jsem casto v lidech vyvolavala rekace ze to nemuze byt jinak nez tak jak pravi muj nazor.
Muj nazor a zivotni zkusenost je,ze jakmile je clovek skutecne stastny uvnitr sebe (neovlivnen okolnimi jevy),je rozhodnut zit stastne i v pratnereskem vztahu ten si zarovemn neklade do cesty pochybnosti ani zadne prekazky toho dosahnout.
Zeny ktere znas muzou byt na prvni pohled ci na oko temy ktere vnimas-tedy srovnane samy se sebou (otazkou take je co tenhle pojem obsahuje za myslenku) a pritom nevedet jak takovy vztah potkat ci vybudovat.
Je velice znamou veci a vypozorovala jsem ze jakmile si zacne kdokoli klast nejake podminky ve vztahu ktere nesplnuji ocekavani,je to pocatkem konce.
Ocekavani zpusobuje lpeni. Clovek lpi na nejakych ocekavani na pozadavcich a jakmile lpi zakonite prohrava ve spokojenem partnerstvi,manzelstvi.
Takove veci se pak stale cyklicky opakuji,lide stale opakuji totez ,automaticky. Z takoveho cyklu je nutne vystoupi,jinak to nevede jinam nez do zaniku a nasledne noveho vzniku toho sameho.
Lip to vyjadrit neumim.
Není tady
Wiki napsal(a):
hirondel napsal(a):
Wiki napsal(a):
A tyto dvě holky (ženy) dokázaly ty svoje bambuly svou trpělivostí "vychovat". Pochopitelně, že nešlo o výchovu v tom známém slova smyslu, ale výchovu vzorem, vstřícným a trpělivým způsobem, tolerancí..atp..
Po cca deseti letech, kdy bylo pánů opravdu "dost" (a znám je nejen z vyprávění - jeden z nich je můj rozkošný bratr), se zklidnili, ustálili, neprůděj a souzní s manželkama, atd. Myslím, že pánové na vztahu vědomě vůbec "nepracovali", "odpracovaly to partnerky. Dnes jsou obě nadmíru spokojené. Úsilí se jim skutečně vyplatilo...Peknej priklad.
Možná holky rozjely Hoˇoponopono, aniž by to tušily...troška nadsázky.
Ale já začla věřit tomu, (ne kvůli bráchovi atd..), že opravdu člověk může změnit svět, i druhé - láskou. Dříve bych tomu ani nevěřila.
Laska dokaze rozbit i kamennne srdce.
Jeden clovek vsak nedokaze zmenit cely Svet. ....... ja vim zase jen baziruju na slovech.
Tvoji myslenku schovanou za slovy jsem vsak Wiki presto pochopila.
Není tady
Hir, proboha, co je to s tebou!?
Jasně ! Mám to ! A že mi zase moje láska k přispěvatelům B přinesla výsledek !! (vzpomínka na duchovno - chat )
Funguje to
Není tady