U me byly nejhosi sluzby a pak darecky. Vubec jsem nechapala, jak muj muz muze vubec myslet na veci jako treba, ze nebude v pondeli doma, tak mi uz ve ctvrtek nachysta odpadky radeji do dvou pytlu, abych to nemela tezke, az je povlecu na ulici. Muj pristup v podobnych situacich byl: je dospely, poradi si. Muz nijak nedaval najevo, ze mu to vadi, tak co. Az za dlouho mi to zacalo vrtat hlavou, ze prece neni mozne, abych byla tak tupa. Tak jsem jednou pred svym odjezdem napekla chleba a zamrazila a presne jak pise Ronja, muz se cely zatetelil a ja taky, protoze jsem utrefila. Takova malickost a hned dvoji radost. Porad to neni muj prvni, ani druhy jazyk, ale postupne se ucim a stava se to pro mne taknejak prirozenejsi. Clovek si nema delat nasili, ale zas zkusit potesit toho druheho, i kdyz mi to nejde uplne samo, neni uplne od veci, si myslim.

Upravil(a) elena007 (23. 2. 2010 20:24)

ViktorkaLove napsal(a):

Ronjo, mockrat jsem "tvuj a Chapmanuv" postreh cetla, zaujalo me to. Nikdy jsem o vyjadrovani lasky takovym ci makovym zpusobem nepremyslela... At je to jak chce, zda se mi, ze mam z kazdeho rozku trosku... Je to mozne?

Je. Muj muz mluvi vsemi peti jazyky docela plynule. Akorat se musim zeptat, jestli se nektery cilene ucil.

Kdyz se ted tak soustredim na to, jakymi recmi mluvili mi manzele..., hm, horce jsem zplakala

elena007 napsal(a):

U me byly nejhosi sluzby a pak darecky. Vubec jsem nechapala, jak muj muz muze vubec myslet na veci jako treba, ze nebude v pondeli doma, tak mi uz ve ctvrtek nachysta odpadky radeji do dvou pytlu, abych to nemela tezke, az je povlecu na ulici. Muj pristup v podobnych situacich byl: je dospely, poradi si. Muz nijak nedaval najevo, ze mu to vadi, tak co. Az za dlouho mi to zacalo vrtat hlavou, ze prece neni mozne, abych byla tak tupa. Tak jsem jednou pred svym odjezdem napekla chleba a zamrazila a presne jak pise Ronja, muz se cely zatetelil a ja taky, protoze jsem utrefila. Takova malickost a hned dvoji radost. Porad to neni muj prvni, ani druhy jazyk, ale postupne se ucim a stava se to pro mne taknejak prirozenejsi. Clovek si nema delat nasili, ale zas zkusit potesit toho druheho, i kdyz mi to nejde uplne samo, neni uplne od veci, si myslim.

Ano, to je přesně ono..maličkost a hned dvojí radost - jojojo!

teď jsem si přečetla poslední dvě stránky........to bylo tak hezké....mě tak hladily po srdci.....hodně...moc mě postrčily dopředu......A mi nikdy neřekl miluji tě, mám tě rád......jednou v posteli.....ale to se nepočítá

ale nosí mi časopisy Lidé a země....a o cestování si povídáme hodiny....dává mi knihy o antice...vím, že je shání v antikvariátu nebo vyřazené z knihovny...jsou za pár korun.......včera jsme byli na krásné přednášce o Indii...připomínal mi to týden.....miluje mne........já si to tak hezky dala dohromady......až teď.....ty wogo, dnes bude superden......sluníčko už vykukuje

Upravil(a) vera (25. 2. 2010 7:50)

vera napsal(a):

teď jsem si přečetla poslední dvě stránky........to bylo tak hezké....mě tak hladily po srdci.....hodně...moc mě postrčily dopředu......A mi nikdy neřekl miluji tě, mám tě rád......jednou v posteli.....ale to se nepočítá

ale nosí mi časopisy Lidé a země....a o cestování si povídáme hodiny....dává mi knihy o antice...vím, že je shání v antikvariátu nebo vyřazené z knihovny...jsou za pár korun.......včera jsme byli na krásné přednášce o Indii...připomínal mi to týden.....miluje mne........já si to tak hezky dala dohromady......až teď.....ty wogo, dnes bude superden......sluníčko už vykukuje

ano, miluje - tak, jak umí ..

Pandorraa napsal(a):

Ronja napsal(a):

Vanilko to je právě ten koncept 5 jazyků lásky od Chapmana, mě to kdysi dost pomohlo. V podstatě tvrdí, že je pět základních způsobů, jak vyjadřovat lásku (tahám to z hlavy, tak možná opačné pořadí):

1. verbální - jak přímo "miluji tě", tak třeba slovní ujištění typu "tobě to sluší "je mi s tebou dobře" "jsem rád, že jsme dnes spolu".
2. tělesný - dotyky, objetí, samozřejmě i sex
3. služby - jak tu někdo psal "každé ráno mi uvaří kafe, takže vím, že mě má rád", tak to je přesně ono: drobné i větší věci, které děláme jeden pro druhého.
4. dárky - byť třeba drobnosti, nezáleží na ceně, ale na tom, že někdo chále maličkosti, které od druhého dostává, jako vyjádření lásky
5. soustředěná pozornost - čas trávený spolu, společné aktivity, výlety, vyslechnutí jeden druhého.

No a Chapman tvrdí, že většina lidí má jeden, max. 2 dominantní jazyky a je dobrý vědět, jaký jazyk má tvůj partner. Když máte každý jiný, můžete si navzájem vyjadřovat lásku jak chcete, ale nebudete si pořádně rozumět, jakoby každý mluvil na toho druhého cizím jazykem. Musíte se cíleně učit používat jazyk toho druhého, abyste oba od druhého cítili lásku. Mě to třeba pomohlo v tom, že já mám (asi nějak od dětství) dárky jako jeden z primárních jazyků. Prostě mě strašně dojme, když mi muž po cestě z práce utrhne u cesty kytku, bere mě to u srdce, vím, že na mě myslel. Sama když chci někomu udělat radost, tak taky první věc je, že mu něco dám...byť nějakou blbost.
No a můj muž má služby (ty já zase nemám vůbec). Fakt se o mě stará, vaří mi čaj, uklízí mi věci, chystá mi dokumenty do práce...ale ty dárky mu prostě ne a nejdou. Když jsme se vzali, vůbec jsem tyhle jeho služby nebrala jako nějaký projev lásky, prostě jsem to brala tak, že je "hodnej". A vadilo mi, že mě nemá asi moc rád, že mu pořád něco nosím (a on chudák nevěděl co s těma krámama dělat) a on mi nikdy ani na valentýna blbou kytku. Když mi pořádně docvaklo, že to jeho vaření ranního čaje je zrovna tak stejný vyjádření lásky jako by byla koupě čokolády, jednak se mi ulevilo, a jednak jsem si začala dávat pozor, abych mu oplácela "jeho" jazykem. A fakt to funguje. Úplně vidím, jak se zatetelí, když přijde z práce a já mu udělám kakao a přinesu mu deku (asi jako mě jihne zrak, když mi někdy přinese tu kytku, taky už se naučil ) Tak se omlouvám že jsem se rozkecala, ale přišlo mi to k tématu

Tohle je super návod, jak rozklíčovat některá manželská nedorozumění.
Jenže bohužel jsou lidé, kteří i když si tu knížku přečtou zepředu dozadu a ještě dvakrát dokola, tak to stejně nepříjmou, protože oni to chtějí TAKHLE a NE JINAK

Musíte se cíleně učit používat jazyk toho druhého, abyste oba od druhého cítili lásku

Ale když na to nemáte povahu , nejste toho schopni , tak tp přeci nejde ?

Nico teda kdybych věděla, že to budeš chtít zvěčnit, tak si na tom dám víc záležet

Grainne proč přesně by to nešlo? Já nemám služby jako přirozený jazyk lásky ale protože vím, jak jsou pro manžela důležité, uvařím mu každý den večeři a přinesu mu ji na stůl když přijde z práce. Jde to.
Manžel nemá dárky jako přirozený jazyk lásky, ale protože ví, že to mám ráda, nasázel si do svého plánovacího kalendáře náhodně dvakrát třikrát měsíčně moje jméno a ví, že ten den má koupit kytku nebo čokoládu. Jde to.

Je to rozhodnutí, které děláme každý den, protože se máme rádi a chceme aby se ten druhý cítil dobře a milován. Já svůj manželský slib chápu přesně takto: nemůžu slíbit, že budu vnitřně 24/7/365 cítit hlubokou lásku ke svému manželovi, ale můžu se pořád chovat tak, jako bych ji cítila. A když se tak chová i on ke mě, je to manželství o moc hezčí, než jsem si představovala, že by mohlo být

Ťažké je to s telesným jazykom lásky, s nežnosťami. Tam je to premáhanie asi hodne namáhavé. Ale nie nemožné, povedala by som. A verím ,že sa sčasti dá aj "naučiť".

Tak jsem o tom podumala na procházce a dospěla jsem k přesně stejnému závěru jako vy holky - že problém může nastat u dotekového "jazyka", zejména pokud ho má někdo v nadměrné míře a k tomu se přichomýtne partner takového typu jako popsala Bloss...Máme ale za to, že pokud jsou to takovéto vyhraněné extrémy, dost se to pozná už před případným chozením, já jsem teda hodně doteková a vidět to je

Zjistila jsem, že u mě se to mění s partnerem. Celý život jsem si myslela, že nejsem dotyková a teď najednou jsem.

Grainne napsal(a):

Blossom napsal(a):

K příspěvku Graine: Pokud má někdo pocit, že jeho projevy lásky a projevy lásky jeho protějšku jsou natolik diametrálně odlišnéa neslučitelné, že "na to nemáte povahu, nejste toho schopni", zkrátka že byste se museli sami sebe duševně znásilňovat, abyste přistoupili na partnerův způsob projevů lásky, tak tam si myslím, že je lepší, když se takoví zcela zásadně odlišní partneři rozejdou.

Děkuji za radu.
M. je ten dotýkový a slovně vyjadřovací se typ - ze mně by podobnou větu nevyrazili a doteky trpně přijímám, když to jinak nejde , abych vyloženě neurazila.

vím, že to asi není legrace, ...jsem podobná, ale dokážu to okecat i ukecat..

Selima napsal(a):

Ja som naopak dotyková a cleý život si vyhľadávam dotykovcov, s bezdotykovým by som trpela ako v pôvodnej rodine... a to teda budem radšej sama, prípadne so psom, a čakať na môjho Dotykového . (Našťastie ich je medzi chlapmi dosť, je z čoho vyberať ).

To urcite. Ja mam zrovna takoveho. S pejskama jsem dotykova az prehnane .