|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
javena napsal(a):
Axi napsal(a):
Když tu kuličku, se kterou se pachtíme, začneme brát příliš vážně, když ji začneme považovat za podstatu naší existence, pak nás nějaká alternativa zákonitě musí zneklidnit. Těm darebákům je moje kulička ukradená, támhleten chlapec si dokonce ťuká na čelo.
Teda jako staršímu pánovi by mně to nevyhovovalo, ale každá věc, která takhle krásně narušuje naše pochybné hodnoty je moc užitečná.Ani nevíš, jakou máš pravdu.
Když si o tý kuličce někdo myslí, že je to jediná správná kulička, protože ji upachtil právě on, tak na ní lpí a každý, kdo zpochybní, že to pachtění má smysl, je okamžitě podezřelý a nemá pravdu - protože je to přece děsně důležitá kulička.Má to svoji logiku...
No vidíš javeno, v něčem si přece jen rozumíme, mám naprosto stejný NÁZOR, jako ty a Axi 
Není tady
Daphné napsal(a):
Já si myslím, že v takovéhle komunitě nejde ani o ztrátu pohodlí, ani soukromí.
Já si dokonce Daphné myslím, že to, co vzniká na Sklenářce, ani žádná komunita nebude 
Spíš volné společenství lidí, kteří budou mít společný zájem žít co nejméně závisle na stávajícím systému a přitom zůstat otevření pro ty, kteří tuhle potřebu nepociťují.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Daphné napsal(a):
Já si myslím, že v takovéhle komunitě nejde ani o ztrátu pohodlí, ani soukromí.
Já si dokonce Daphné myslím, že to, co vzniká na Sklenářce, ani žádná komunita nebude
Spíš volné společenství lidí, kteří [b] budou mít [b] společný zájem žít co nejméně závisle na stávajícím systému a přitom zůstat otevření pro ty, kteří tuhle potřebu nepociťují.
Myslis si to? .......Aha. 
Není tady

Já si osobně myslím, že tady o žádnou polarizaci ve smyslu černá-bílá nejde . Na několika notoricky známých kauzách z poslední doby je nezpochybnitelně patrné, že konzumní společnost neustále prokazuje čím dál větší neživotaschopnost.
-omezování osobní svobody -( např. kauza povinné očkování proti chřipce)
-omezování svobody projevu -( např. máš hypotéku? tak drž hubu a krok nebo příjdeš o práci)
- omezování svobody shromažďování ( povolené x nepovolené demonstrace)
-omezování svobody volného pohybu ( cestování je komplikováno vízy a čím dál přísnějšími osobními kontrolami)
Jsem přesvědčená, že jen málo lidí vidí nějakou smysluplnou perspektivu konzumní společnosti třeba v horizontu 50 let.
Zákonitě tedy nastoupilo nové hledání a objevování nových? ( možná... lepší výraz asi bude jiných) cest, které se mi nejeví jako polarizace , ale jako zákonité východisko z nouzového stavu... , byť metodou pokus -omyl .
Že jsou iniciátoři především mladí lidé je zcela pochopitelné, protože převážnou většinu dnešních padesátníků už zřejmě tolik netrápí myšlenka na to , co bude za 50 let.... 
Všimla jsem si stejně jako Dafné, že spousta mladých lidí, i těch pevně svázaných s konzumem, začíná žít postupně jinak, než byli zvyklí ve svých původních rodinách. Počínaje vegetariánstvím nebo tím, že si nekupují televize a nepodléhají bačkorovým kulturám , ve smyslu zavřít se doma, čučet na bednu a po mě potopa...
Jsou otevřenější , méně lhostejní a více orientovaní vně svých rodin.
Upravil(a) Johana50 (28. 1. 2010 9:14)
Není tady
Vzpomněla jsem si, že jsem kdysi četla nějaký článek o hnutí hippies v Americe. Bylo to psané trochu jako sociologicky laděná studie.
Psali mimo jiné o tom, že mladí lidé se prostě potřebují vydělit a tak trochu rebelovat proti způsobu života dospělých, proti způsobu života svých rodičů. Že je to naprosto normální.
A právě tam psali o zajímavém jevu: Hnutí hippies vzniklo jako dalo by se říct alternativní způsob života, protiklad života "konzumního". A do hipísáckých komunit květinové generace a volné lásky odcházeli houfně děti takových těch typických amerických "konzumních" středostavovských rodin.
A přešlo 20 let, vyrostla generace jejich dětí, a kyvadlo se vychýlilo přesně naopačnou stranu: Děti vychované v komunitě hippies houfně rebelovaly vůči svým rodičům - a odcházely žít z komunity právě do světa klasických "konzumních" hodnot, libovaly si ve všech výdobytcích civilizace a o životě ve stylu hippies nechtěly slyšet už ani slovo...
Blos, já s tebou souhlasím v tom, že ať si každý najde to svoje, co mu vyhovuje a nikomu nic nevnucuje. A že alternativní způsob života neznamená život v komunitě. Máš taky pravdu, že právě u mladých lidí je vidění víc černobílé a jsou možná radikálnější....ale nejsme my starší zase víc zpohodlnělí a "zvyklí"? To, cos vypsala o šetrnosti k přírodě a možnostech v bytě je ale bohužel asi všechno, co se s tím v tom bytě dá dělat. Lidem, co se jaksi rozhodli pro žití v souladu s přírodou, pro spolupráci s ní a ne její ohýbání potřebám člověka, to asi stačit nebude (ovšem deset pávů taky asi nebude to pravé
). Jde totiž taky o nezávislost na zdrojích, třeba proudu, potravin, vody, zpracování a podobně. Neskrývám, že jim fandím, ale současně chápu, že to většině nic neříká. Ale těch lidí, co hledají, je hodně a čím dál víc, mi připadá.
Není tady
No, tak k tomu bydlení. Taur, ty jsi psala o těch jurtách, nebo se pletu? To by se mi taky líbilo.
Minulý týden šel nějak odpoledne pořad "Chalupa je hra", kde majitel té chalupy chtěl co nejvíce při stavbě využívat přírodní zdroje. Tak si dělal rákosovou střechu. Náááádhera.
Taky tam ukazovali možnost využít recyklace Pet lahví na imitaci této rákosové střechy. Ani na 0,5 m nebylo vidět, že je to alternativa přírodního rákosu. Super, využití.
V létě jsem byla v Bechyni, kde má Zemědělská univerzita Praha své rekreační sídlo. Jsou to vlastně domky, zahrnuté hlínou a porostlé trávou. Krásné. Hned za nimi les, zapadlo krásně do krajiny. Jen mě moc mrzelo, že tam nikdo nebyl, šla bych se dovolit, zda se můžu podívat dovnitř, měla bych strach, že ty okna jsou moc malá a uvnitř bude málo světla. Ale třebas ne.
Není tady
Johana50 napsal(a):
Já si osobně myslím, že tady o žádnou polarizaci ve smyslu černá-bílá nejde . Na několika notoricky známých kauzách z poslední doby je nezpochybnitelně patrné, že konzumní společnost neustále prokazuje čím dál větší neživotaschopnost.
-omezování osobní svobody -( např. kauza povinné očkování proti chřipce)
-omezování svobody projevu -( např. máš hypotéku? tak drž hubu a krok nebo příjdeš o práci)
- omezování svobody shromažďování ( povolené x nepovolené demonstrace)
-omezování svobody volného pohybu ( cestování je komplikováno vízy a čím dál přísnějšími osobními kontrolami)
Jsem přesvědčená, že jen málo lidí vidí nějakou smysluplnou perspektivu konzumní společnosti třeba v horizontu 50 let.
Zákonitě tedy nastoupilo nové hledání a objevování nových? ( možná... lepší výraz asi bude jiných) cest, které se mi nejeví jako polarizace , ale jako zákonité východisko z nouzového stavu... , byť metodou pokus -omyl .Že jsou iniciátoři především mladí lidé je zcela pochopitelné, protože převážnou většinu dnešních padesátníků už zřejmě tolik netrápí myšlenka na to , co bude za 50 let....
Všimla jsem si stejně jako Dafné, že spousta mladých lidí, i těch pevně svázaných s konzumem, začíná žít postupně jinak, než byli zvyklí ve svých původních rodinách. Počínaje vegetariánstvím nebo tím, že si nekupují televize a nepodléhají bačkorovým kulturám , ve smyslu zavřít se doma, čučet na bednu a po mě potopa...
Jsou otevřenější , méně lhostejní a více orientovaní vně svých rodin.
Ale to hledání a objevování nových cest nenastalo až teď, v dnešní době. To tady balo permanentně po celou dobu civilizace. Malý příklad třeba zmínění hippies v šedesátých letech, a když půjdete do historie dál, tak třeba různé komunity náboženské ve středověku (napr. Adamité), hledající odlišnou alternativu k tehdejším společenským hodnotám. A takových příkladů by se našlo spousty.
A co se týká třeba omezování svobody projevu, osobní svobody... Já myslím, že úplně všude, tedy i v tzv. alternativně žijících skupinách se vždycky najdou týpky, co hlásají: Jediný Správný Názor mám tady já. A pokud by si někdo dovolil mít jiný, tak to si tedy ohlídám !! 
A o tom to je, to nepochopení. Srovnávání s hnutím hippies. I když si myslím, že tohle hnutí nadlouho ovlivnilo svými myšlenkami společnost.
Dnes mají ti lidé technologické informace, jdou do toho s rozumem a rozmyslem, vědí, co chtějí a co nechtějí, využívají nové poznatky a technologie a znovuobjevují ty staré. Přikládají ruku i intelekt k dílu a baví je to. Nechtějí si jen užívat. Je to spíš o odpovědnosti k životu.
Není tady
Že jsou iniciátoři především mladí lidé je zcela pochopitelné, protože převážnou většinu dnešních padesátníků už zřejmě tolik netrápí myšlenka na to , co bude za 50 let.... 
----------------------------------------------------------------------------------------
Nemusej se trapit myslenkou,ale zajimat by je to melo tak jak tak.
Muj nazor je ten ,ze mladi lide jsou takovi uz od dob, co jsem na svete. Cimz ale nepopiram myslenku ze se rodi uplne jina generace lidi. 
Není tady
Johana50 napsal(a):
Já si osobně myslím, že tady o žádnou polarizaci ve smyslu černá-bílá nejde . Na několika notoricky známých kauzách z poslední doby je nezpochybnitelně patrné, že konzumní společnost neustále prokazuje čím dál větší neživotaschopnost.
-omezování osobní svobody -( např. kauza povinné očkování proti chřipce)
-omezování svobody projevu -( např. máš hypotéku? tak drž hubu a krok nebo příjdeš o práci)
- omezování svobody shromažďování ( povolené x nepovolené demonstrace)
-omezování svobody volného pohybu ( cestování je komplikováno vízy a čím dál přísnějšími osobními kontrolami)
Jsem přesvědčená, že jen málo lidí vidí nějakou smysluplnou perspektivu konzumní společnosti třeba v horizontu 50 let.
Zákonitě tedy nastoupilo nové hledání a objevování nových? ( možná... lepší výraz asi bude jiných) cest, které se mi nejeví jako polarizace , ale jako zákonité východisko z nouzového stavu... , byť metodou pokus -omyl .
Že jsou iniciátoři především mladí lidé je zcela pochopitelné, protože převážnou většinu dnešních padesátníků už zřejmě tolik netrápí myšlenka na to , co bude za 50 let....
Všimla jsem si stejně jako Dafné, že spousta mladých lidí, i těch pevně svázaných s konzumem, začíná žít postupně jinak, než byli zvyklí ve svých původních rodinách. Počínaje vegetariánstvím nebo tím, že si nekupují televize a nepodléhají bačkorovým kulturám , ve smyslu zavřít se doma, čučet na bednu a po mě potopa...
Jsou otevřenější , méně lhostejní a více orientovaní vně svých rodin.
Vidím to podobně.
Na Sklenářce je ovšem pro mne nejpřitažlivější, že oba iniciátoři jsou čtyřicátníci
Tedy lidé, kteří mají životní zkušenosti a už vědí, co chtějí.
Není tady

Záměrně jsem potom, co jsem napsala "nových" tenhle přívlastek zpochybnila.
Zřejmě už tu všechno bylo... vývoj lidstva se nepohybuje dopředu, ale po spirále.
A taky jsem přesvědčená, že v 60- letech se ještě plně nejednalo o únik z končícího celosvětového uspořádání.
Netroufám si dobu hipies posuzovat podrobněji, protože jsem se jí víc do hloubky nezabývala a nezažila jí ... spíš to beru s odstupem času ( i na základě astrologických znalostí) jako první předzvěst nových nastupujících energií, které nebyly ještě plně životaschopné.
Upravil(a) Johana50 (28. 1. 2010 9:43)
Není tady
Daphné napsal(a):
A o tom to je, to nepochopení. Srovnávání s hnutím hippies. I když si myslím, že tohle hnutí nadlouho ovlivnilo svými myšlenkami společnost.
Dnes mají ti lidé technologické informace, jdou do toho s rozumem a rozmyslem, vědí, co chtějí a co nechtějí, využívají nové poznatky a technologie a znovuobjevují ty staré. Přikládají ruku i intelekt k dílu a baví je to. Nechtějí si jen užívat. Je to spíš o odpovědnosti k životu.
Mám stejný názor.
Také si myslím, že hnutí hipíků bylo trochu o něčem jiném, než je hledání dnešních mladých lidí. Nicméně je to pro nás určitě zkušenost, která říká, že tudy nejspíš cesta nevede.
Není tady
Daphné napsal(a):
A o tom to je, to nepochopení. Srovnávání s hnutím hippies. I když si myslím, že tohle hnutí nadlouho ovlivnilo svými myšlenkami společnost.
Dnes mají ti lidé technologické informace, jdou do toho s rozumem a rozmyslem, vědí, co chtějí a co nechtějí, využívají nové poznatky a technologie a znovuobjevují ty staré. Přikládají ruku i intelekt k dílu a baví je to. Nechtějí si jen užívat. Je to spíš o odpovědnosti k životu.
To nepochopení a srovnávání - tady je to prostě názor proti názoru. Vždyť do může určovat, s čím kdo smí něco srovnávat, a s čím už ne?
Ad vytučněné - to mě zaujalo.
Daphné, označením "ti lidé" myslíš lidi "alternativně smýšlející?" Pokud ano, a mohla bych to tedy brát jako určitou definici, tak jsem se v tom poznala. Jestli toto je definice alternativně smýšlejícího člověka, tak zjišťuji, že jím tedy stoprocentně jsem.
V tomto duchu totiž žiju.
Ale zatím nikdy mě nenapadlo sama sebe pro tuto životní filozofii vidět jako alternativní.
"Zřejmě už tu všechno bylo... "
Zrejme ano. 
Není tady
Já takovýmo projektům celkem fandím, ale konkrétně u tohoto mi chybí, že jsem nikde nenašla právní formu.
Je to nějaké registrované občanské sdružení? Četla jsem, že ty budovy mají v dlouhodobém pronájmu - ale kdo, OS, nebo jeden z té dvojice? Kdyby si chtěl někdo pronajmout ty byty, tak od koho? Myslím, že toto by mělo být uvedeno, aby ten, co si byty pronajímá, věděl, na čem je.
Mám zkušenosti s některými občanskými sdruženími, mohou to být úžasní lidé, pracující zdarma pro dobrou věc, ale taky prohnaní podnikatelé, kterým slouží občanské sdružení k neprůhledné činnosti a dosažení zisku. Občanská sdružení mohou mít myslím že 300 000 nezdaněného zisku za rok a taky jiné výhody oproti klasickým podnikatelům, mohou žádat o různé granty.
Ten jejich příspěvek na ubytování ve spacáku je vyšší, než kolik stojí skromné komerční ubytování od podnikatele.
Znám občanská sdružení založená na práci dobrovolníků, kde si z toho vedení udělalo dobrý byznys.
Samozřemě to tak nemusí být a mohou to být opravdu nezištní lidé.
Není tady
Amely,
rozhodování pronajmout si Sklenářku trvalo týden.
Právní formou bude OS a to založit prostě trvá trochu déle 
Věci vznikají za pochodu.
Uvidíme 
Není tady
majkafa napsal(a):
Definitiv napsal(a):
Ohledně diskutovaného "žebrání". Když dávám sponzorský dar, tak za něj něco očekávám. A nevím o nikom, kdo by neočekával. Tak to prostě je. Sponzorský dar mi přinese reklamu, nové kontakty, zvýhodnění v určitých oblastech - zkrátka profit. Nějak si nedokážu představit, že takováhle alternativní společnost by žádalá nás konzumenty o dary...a ani nevím, co my bychom z nich měly. (Jedna jediná možnost, jak bych něčím přispěla, je psí útulek. A to nejsem žádná držgrešle, ráda věnuji, daruji... ale tam, kde je to třeba.)
Tím jsem chtěla říct že jejich žádost o přispění rozhodně nemůžu porovnat se sponzorským darem (jak se snažila nadhodit Pandora)Ozvala se má profesionální deformace.
Definitiv, plácáš. Pleteš si dar s reklamou. Btw - v žádném zákoně neexistuje pojem - sponzorský dar. Existuje jenom reklama - to je to, co popisuješ ty, tam bude něco poskytnuto.
A pak DAR. Dary dáváme nezištně a NIC za ně neočekáváme. Je přísně zakázáno za dar mít jakýkoliv profit. Pokud ho máš, NESMÍŠ si dary poskytnuté na účel, stanovený Zákonem o dani z příjmu uplatnit jako odečet od zákadu daně, protože to už nejsou dary, ale REKLAMA. Tolik ve zkratce.
Tak.
Omlouvám se zaale nemám ráda, když někdo míchá jabka s banány a nemá o tom páru.
Plácám?
Děkuji pěkně 
Dobře víš, co jsem sponzorským darem myslela, jedno jestli je to zmíněno někdo v zákoně nebo není.
Dar za který nic neočekávám dávám jako jedinec. Ne jako podnikatel. Bohužel. Najdi mi deset takových bohulibých podnikatelů, kteří hluboko v srdci nechovají jiskřičku naděje, že když obdarují "chudé a potřebné", tak si jich všime tisk/klient/obchodní partner
Utopie.
Je mi vzelku ukradený, co říká tvoje účetnická hantýrka 
Upravil(a) Definitiv (28. 1. 2010 10:37)
Není tady

Definitiv napsal(a):
Plácám?
Děkuji pěkně
Dobře víš, co jsem sponzorským darem myslela, jedno jestli je to zmíněno někdo v zákoně nebo není.
Dar za který nic neočekávám dávám jako jedinec. Ne jako podnikatel. Bohužel. Najdi mi deset takových bohulibých podnikatelů, kteří hluboko v srdci nechovají jiskřičku naděje, že když obdarují "chudé a potřebné", tak si jich všime tisk/klient/obchodní partnerUtopie.
Je mi vzelku ukradený, co říká tvoje účetnická hantýrka
Nejsi tak trošku schizofrenní? Jako občan za dar nic neočekáváš a jako podnikatel ano? Jak to jde vůbec dohromady? Není to tak trochu pokrytecké?
Není tady
Definitiv napsal(a):
majkafa napsal(a):
Definitiv napsal(a):
Ohledně diskutovaného "žebrání". Když dávám sponzorský dar, tak za něj něco očekávám. A nevím o nikom, kdo by neočekával. Tak to prostě je. Sponzorský dar mi přinese reklamu, nové kontakty, zvýhodnění v určitých oblastech - zkrátka profit. Nějak si nedokážu představit, že takováhle alternativní společnost by žádalá nás konzumenty o dary...a ani nevím, co my bychom z nich měly. (Jedna jediná možnost, jak bych něčím přispěla, je psí útulek. A to nejsem žádná držgrešle, ráda věnuji, daruji... ale tam, kde je to třeba.)
Tím jsem chtěla říct že jejich žádost o přispění rozhodně nemůžu porovnat se sponzorským darem (jak se snažila nadhodit Pandora)Ozvala se má profesionální deformace.
Definitiv, plácáš. Pleteš si dar s reklamou. Btw - v žádném zákoně neexistuje pojem - sponzorský dar. Existuje jenom reklama - to je to, co popisuješ ty, tam bude něco poskytnuto.
A pak DAR. Dary dáváme nezištně a NIC za ně neočekáváme. Je přísně zakázáno za dar mít jakýkoliv profit. Pokud ho máš, NESMÍŠ si dary poskytnuté na účel, stanovený Zákonem o dani z příjmu uplatnit jako odečet od zákadu daně, protože to už nejsou dary, ale REKLAMA. Tolik ve zkratce.
Tak.
Omlouvám se zaale nemám ráda, když někdo míchá jabka s banány a nemá o tom páru.
Plácám?
Děkuji pěkně
Dobře víš, co jsem sponzorským darem myslela, jedno jestli je to zmíněno někdo v zákoně nebo není.
Dar za který nic neočekávám dávám jako jedinec. Ne jako podnikatel. Bohužel. Najdi mi deset takových bohulibých podnikatelů, kteří hluboko v srdci nechovají jiskřičku naděje, že když obdarují "chudé a potřebné", tak si jich všime tisk/klient/obchodní partnerUtopie.
Je mi vzelku ukradený, co říká tvoje účetnická hantýrka
Tohle je sice
, ale když už tu bylo nakousnuto, doplním ho. Sponzorské dary jsem dávala mnohokrát vživotě, něky jako soukromá osoba, někdy jako firma.
Jako soukromá osoba jsem za to víceméně neočekávala nic, dostatečnou odměnou mi byl dobrý pocit z pomoci něčemu pozitivnímu.
U sponzorských darů jako firma mě bylo vždy nabízeno a i občas - ne úplně vždy - i já jsem za to aspoň trochu očekávala i nějakou protislužbu. Minimálně uvedení v seznamu sponzorů. Tedy možná - řeknete že tohle je reklama.
Jenomže kvůli komplikacím s účtováním sponzorských darů (mimo jiné se z nich musí odvádět DPH apod.) jsem většinou jako firma ty dary dala, ale na nějaké zanášení do účetnictví jsem se vykašlala. Za ty komplikace s vykazováním apod. mi těch pár korun úlevy na daních prostě nestálo.
Takže - majkafo - život není celý jen o účetnictví.
A já tedy nemám pocit, že Definitiv plácá, její příspěveka a názor mi přijde dost k věci.
KALIK napsal(a):
Definitiv napsal(a):
Plácám?
Děkuji pěkně
Dobře víš, co jsem sponzorským darem myslela, jedno jestli je to zmíněno někdo v zákoně nebo není.
Dar za který nic neočekávám dávám jako jedinec. Ne jako podnikatel. Bohužel. Najdi mi deset takových bohulibých podnikatelů, kteří hluboko v srdci nechovají jiskřičku naděje, že když obdarují "chudé a potřebné", tak si jich všime tisk/klient/obchodní partnerUtopie.
Je mi vzelku ukradený, co říká tvoje účetnická hantýrkaNejsi tak trošku schizofrenní? Jako občan za dar nic neočekáváš a jako podnikatel ano? Jak to jde vůbec dohromady? Není to tak trochu pokrytecké?
Proč by to mělo být schizofrenní nebo pokrytecké?
Občan, na rozdíl od firmy, žádné zviditelňování nepotřebuje. Firma ano.
Tak proč nepodpořit nějaká dobrý projekt nebo účel, když to současně přinese užitek i darující firmě? Co je na tom špatného?
Myslíte, že peníze firmou darované třeba dětské onkologii i s tím, že budou uvedeni v jejich seznamu sponzorů jsou nějaké horší, nebo špinavější? Za ty peníze se nakoupí přístroje, které těm dětem pomůžou. A myslím, že těm dětem je úplně fuk, zda sponzor je někde uveden a tedy má z toho i reklamu, hlavně když to těm dětem pomáhá.
Pokud byste chtěli nějak uzákonit, že všechny dary musí být absolutně darovány čistě jenom z dobročinnosti, tím odbouráte příspěvky firem a zůstanou jen drobní dárci - občané. A částky vybrané třeba tady na potřebné lékařské přístroje klesnou na minimum.
Komu to jako tohle prospěje? ?

bloss, ať si kdo chce dává dary, určitě je to lepší než dar nedá. Co se týče firmy, když dá dar a očekává za to reklamu, je to něco za něco, tedy je to reklama i když to má bohulibější efekt než zadat obyčejnou reklamu. Takže ještě jednou, dar je darem tehdy, je-li darován nezištně. V opačném případě to není tak úplně dar 
Není tady

Každopádně i jako soukromá osoba mohu dát "dar" a čekat vděčnost, blahoslavení a tak podobně, pak to rovněž není tak úplně dar.
Na co jsem narážel u Def, že v podstatě uplatňuje dvojí měřítka na něco, na co by měla být brána stejná (dle mého), protože i firma je seskupení jednotlivců. Tady ta schizofrenie. Jednou jako za sebe dám nezištný dar a podruhé za sebe a ostatní dám zištný dar
Mně to tak prostě přijde.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Amely,
rozhodování pronajmout si Sklenářku trvalo týden.
Právní formou bude OS a to založit prostě trvá trochu déle
Věci vznikají za pochodu.
Uvidíme
Ale oni už něco podobného provozovali v jiné budově- to taky neměli žádné občanské sdružení založeno? Jedno občanské sdružení jsem zakládala, a zase tolik práce to nebylo. Rozhodně mnohem méně než vytvoření těch jejich webovek.
Z tohoto pohledu mi ten projekt připadá jako ten biblický dům stavěný na písku.
Není tady
KALIK napsal(a):
Každopádně i jako soukromá osoba mohu dát "dar" a čekat vděčnost, blahoslavení a tak podobně, pak to rovněž není tak úplně dar.
Na co jsem narážel u Def, že v podstatě uplatňuje dvojí měřítka na něco, na co by měla být brána stejná (dle mého), protože i firma je seskupení jednotlivců. Tady ta schizofrenie. Jednou jako za sebe dám nezištný dar a podruhé za sebe a ostatní dám zištný darMně to tak prostě přijde.
Kaliku, je to jeden úhel pohledu zištnost a nezištnost.
Já jako příjemce daru bych viděla i druhou stranu - užitečnost daru. Když třeba nemocnice dostane drahý přístroj, na který by neměla a který zachrání mnoho životů, - já bych viděla ty zachráněné životy a úsilí těch dárců, úsilí, které je stálo to vydělání peněz.
Kdyby mi umíralo dítě a mohl je zachránit ten přístroj, tak bych byla moc vděčná těm zištným dárcům, kteří na něj dali ty velké peníze. kdyby nebylo těch zištných dárců, ale nemocnice brala jen ty nezištné dary z čistého srdce, určitě mnohem menší částky, tak by přístroj nebyl a ditě by mi zemřelo.
Není tady