Tercila napsal(a):

Pandorraa: kaštanko, víš, co je to komparativ?

A TY???
Ses trošku sekla, ne?

Ne.

Tulipánka napsal(a):

Pan,
já to celé nečetla, mám teď zajímavější práci .
Ty chceš do Sklenářky?

Dobra otazka, podruhe (zde!) Chcu Pan nastvat (to za prve) a taky vyjadrit svuj nazor na existenci tohoto vlakna (oboje mi mozna prinese ban, s cimz odzacatku pocitam...)
Krasna Pan se zde takhle angazuje z meho pohledu pouze ze dvou duvodu: Bud je zaintersovana (financne, dusevne, jakkoliv...), nebo to chce udelat (a nevi, nezna "navratnost investice",... toz si ji tady, na "hromadce lidi, co resej svy aktualni prolemy", muze dost "zamaskovane"   o v e r i t...! Smutne, ale pruhledne...!)

Definitiv napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Kaštanko, všechno má své "mouchy" a vždycky mít bude. Jen pro každého jiné.

A to, že nás systém žene do nesmyslné spotřeby, tak to je třeba "moucha". kterou vidím já.
Nám konkretně se už pomalu celá Evropa směje, že za chvíli budeme mít na každou rodinu vlastní supermárket. Je jich u nás na kilometr čtvereční snad nejvíc ve světě a nové stále vznikají.

Pokud cestuješ a to nejen po dálnicích, tak sis možná všimla, že za našimi hranicemi není vůbec běžné to, co u nás: aby městečko s cca desítkou tisíc obyvatel mělo tři čtyři márkety a navíc ještě v centru.

Zato jsou tam mnohem víc běžnější takové projekty, o kterém tu mluvím.
Lidé začínají mít konzumu dost a chtějí se od něj odstřihnout. A mnozí začínají tím, že třebas vyhodí z bytu televizi.
Když jsem byla ve Francii v rodině, překvapilo mne, že nákupy berou jako nutné zlo a ne bezva zábavu a večery tráví spolu, nikoliv VEDLE sebe.

Mám dojem, že nás to po devětaosmdesátém trochu semlelo...
Chceme víc a víc toho, co svět už pomalu opouští a obrací se jinam...
No asi jsme si toho ještě dostatečně neužili

Reaguji na vytučněnou část (jen jí nechci vytrhávat z kontextu).
Ano, tak to skutečně je, ale není to dáno zeměpisnou šířkou či délkou, není to dáno tím, že by Franci (Itálie, Norsko, Švýcarsko) byly jinde než jsme my. Je to tím, KDO jsou ti lidé, u kterých jsi byla.
A lidí, kteří žíjí tímto způsobem je i v čechách dost. Není jich většina, ale najdou se jich spousty. Netřeba kvůli tomu pořádat nějaké projekty a stěhovat se do lesů či žádat o finanční příspěvky

Každopádně si neodpustím rýpnutí Pokud tě ve francouzské rodině překvapilo, že nemají televizi, neberou nákupy jako zábavu a dokonce si po večerech povídají, znamená to, že ty televizi máš, nákupy tě baví a večer trávíš ve svitu obrazovky (monitoru)? Jinak by tě to přeci nepřekvapilo, ne?

Můj názor mi naštěstí nebereš, to je jedna z věcí, která se sebrat nedá. Kdybys byla diskuzi přístupná, třeba bys můj názor dokázala ovlivnit, ale nedaří se ti to.

Definitiv, jak už jsem řekla: tvůj názor ti neberu, klidně si ho nech.
Pokud ti stačí jedna kostička z celé stavebnice, klidně si hrej jen s ní

Regina napsal(a):

A už jste slyšeli o Amiších, nebo se používá  výraz Amenité?

Je to dobrovolný způsob, jak zkusit žít po staru- jen žel nemám reflexi někoho z nich, který by  "konvertoval" zpět ke současnému konzumnímu způsobu života.

Řídím se starým Budhovým moudrem: příliš napjatá struna praskne a ta málo napjatá  vůbec nezní. Tak nějak to zní v mé lingvisticky zpackané verzi

Básník tím chtěl říci, že je život volba, rozhodnutí- jestli žít na Sklenářce a zkusit  žít "jinak" a nebo žít tady i se složenkama a strašákem nezaměstnanosti.

Jsou lidi, kteří to zvládají a jsou tací, co jim to nejde ani alternativně ani standardně.
Je přeci na každém z nás, co nám momentálně rezonuje, duchovní vývoj nebo pragmatický a reailistický přístup.

Jde o to, aby nám v tom alternativnu a nebo realistično-konzumnu bylo fajn, nic víc bych v tom nehledala.

Tetička Kateřina by řekla: někdo má rád holky, někdo vdolky. Všechno ostatní je jen naše momentální  emoční rozpoložení a promiňte- plané filozofování.

Přesně tak to vidím i já. Každému, co jeho jest

Pandorraa napsal(a):

Definitiv, jak už jsem řekla: tvůj názor ti neberu, klidně si ho nech.
Pokud ti stačí jedna kostička z celé stavebnice, klidně si hrej jen s ní

Já narozdíl od tebe ty ostatní kostičky alespoň vidím, když už si s nimi nechci hrát

Tulipánka napsal(a):

Pan,
jde také hodně o to, jací lidé do Sklenářky přijdou a podle toho se uvidí, co bude moci nabídnout. Vše je o lidech. Až to bude komplet, tak pak dej vědět, třeba se tam někdy přijedu podívat

Tulip,
všechny akce pořádané na Sklenářce budou jistě anoncované na jejich stránkách. Myslím, že bude stačit sem tam juknout.

mariposa napsal(a):

ViktorkaLove napsal(a):

Nevim, co je to "cizi" slovo... a k me exitenci mi nechybi..., coz me nikterak nenuti zadat ho guglovi..., ale DOOOST me s.er.e snaha Pan nekoho (minimalne) uvest do rozpaku...
U ni mi to primo prijde jako snaha "shodit ho, degradovat"..., ac ji silne studuju, nemuzu na "jeji" duvod k tomuhle jednani prijit!...

Viki, taky tohle u Pandory pozoruju. Myslim si, ze ani Pandora ten duvod (zatim) nezna = coz me jako velice zvidavemu cloveku je nepochopitelny-ze nekoho nezajima puvod jeho potreb, ze tomu nechce prijit na kloub

Milá děvčata, toto vlákno není ani chat ani místo, kde můžete rozebírat moji osobu. Myslím, že vás na to upozornila už moderátorka. Klidně si to dělejte, je mi to jedno, ale jinde.
Pravidla babinetu jsou jasně daná a na vlákně, které já založím, je budete prostě dodržovat. Ať se vám to už líbí a nebo nelíbí.

Pandorraa napsal(a):

kaštanko, víš, co je to komparativ?

to nevim

Regina napsal(a):

A už jste slyšeli o Amiších, nebo se používá  výraz Amenité?

Je to dobrovolný způsob, jak zkusit žít po staru- jen žel nemám reflexi někoho z nich, který by  "konvertoval" zpět ke současnému konzumnímu způsobu života.

Řídím se starým Budhovým moudrem: příliš napjatá struna praskne a ta málo napjatá  vůbec nezní. Tak nějak to zní v mé lingvisticky zpackané verzi

Básník tím chtěl říci, že je život volba, rozhodnutí- jestli žít na Sklenářce a zkusit  žít "jinak" a nebo žít tady i se složenkama a strašákem nezaměstnanosti.

Jsou lidi, kteří to zvládají a jsou tací, co jim to nejde ani alternativně ani standardně.
Je přeci na každém z nás, co nám momentálně rezonuje, duchovní vývoj nebo pragmatický a reailistický přístup.

Jde o to, aby nám v tom alternativnu a nebo realistično-konzumnu bylo fajn, nic víc bych v tom nehledala.

Tetička Kateřina by řekla: někdo má rád holky, někdo vdolky. Všechno ostatní je jen naše momentální  emoční rozpoložení a promiňte- plané filozofování.

jo někdo má rád holky a někd zase vdolky, já bych to ale neviděla jako plané filo....,ale přínosné (pro mne třáá) filozofování

Regino o Amenitech jsem četla moc zajímavou knížku. Dost mě tento směr fascinuje. Sama jsem žila několik let v domě bez teplé vody, s kamny v jedné místnosti, s omezeným přísunem elektřiny, což je asi nejblíž, jak jsem se kdy k "alternativnímu" životnímu stylu dostala.  Na všechno se dá zvyknout, ale přiznám se, že svého současného komfortu si teď mnohem víc vážím

Mám ale třeba spolužačku z vysoké, američanku. Udělala si tu v ČR Ph.D. v molekulární biologii a pak se i s manželem vrátili domů, na ranč do Montany. Žijí tam s jejími rodiči, nejbližší sousedé 40 mil, chovají koně, krávy. Bez elektřiny, studna na dvoře. Každý den vstávání v 5 ráno, práce s dobytkem, okolo domu atd...až do setmění. Miluje to a říká, že v porovnání s "normálním" životním stylem je to sice fyzicky náročné, ale duševně hrozně osvobozující. Upřímně jí to závidím.

Ronja: ale duševně hrozně osvobozující

Tak tomu věřím... taky jsem "přírodní typ", jen si nejsem  jistá, zda by to třeba u mně bylo takhle na celý život. Pokud si to spolužačka občas zpestří návštěvou opery, divadla, kina, dovolenou kdekoliv jinde atd... to ano, ale jinak by mi to připadalo ubíjející...

Kaštanka napsal(a):

... proč jsou pravidla? Každý má jinou představu o žití a je třeba to nějak skloubit, aby nebyl chaos...

Presne tak. A zakony zde byly daleko drive, nezli my... tak je spis hloupe se jim tak vehementne branit...

Tak jsem to celé pročetl. "Páni, to byl tedy nářez!"

Každopádně se k tomu moc rád vyjádřím, ale jelikož za chvíli odjíždím do svých milovaných hor, bude to nejdříve až večer. Tedy prosím o poshovění Mezitím ovšem všechny pozdravuji a vítám. (Opět jsem tu pár týdnů nebyl a moc se mi stýskalo po rozhovorech s vámi.) Pokoj, Lásku i Naději do vašich myslí a srdcí.