|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Rosamunda napsal(a):
Moje psycholožka mi říkala, že mně Munďák opravdu mooooc miluje, ona ho zná, taky k ní jeden čas chodil. Tak to s ní dneska proberu (k večeru za ní vyrážím) proč teda, když mě tak miluje, ho fyzicky ani psychicky nezajímám? Proč mluví jen o sobě a když mu chci já něco říct, tak už má najednou moc práce a nemůže anebo když je doma, tak vycouvá do pracovny, kde se zavře. Nemyslím si, že bych na něj nějak extra tlačila, ale přesně jak napsala Blossom, k čemu mi je takovej chlap? Já rozhodně do konce svého života nehodlám žít jako jeptiška akorát s kočkama a rezignovat na sex proto, že on neví nebo má blok. Tak uvidím, co tomu ta psycholožka řekne, nechci donekonečna brát ohledy na někoho, kdo za to možná ani nestojí.
No uvidím, jak se bude chovat v sobotu, dřív jsem se na něj těšila, teď je mi to fakt nějak jedno, tím že přijede, se pro mně zase až tak nic moc nezmění, sedím s kočkama u televize a oni jsou všichni zalezlí u PC, kdybych tam nebyla, tak to ani nepostřehnou, jen by jim neměl kdo dát najíst - to by asi postřehli, i když kdo ví?
Ross,já tedy neznám do puntíku tvůj problém,ale tak povrchně ano.Jestli se nemýlím,manžel(Munďák) je závislý na lécích a alkoholu. Je tedy nemocný,protože alkoholismus a narkomanie jsou duševní nemoci a od nemocného nemůžeš chtít,aby měl rozumné vysvětlení pro své činy. On je závislý,pravděpodobně se za to ale stydí,přesto si nemůže pomoc. On tě miluje,ale tím svým "nemocným" způsobem.Můj taťka trpěl asi 4 roky před smrtí depresí.Měl rakovinu,věděl,že nevyléčitelnou.Bral AD,ale začal pít,protože,když byl opilý,chvíli cítil úlevu. Velmi brzy nastala závislost.Nedokázal přestat.Vždycky podlehl a pak se strašně styděl a nenáviděl za své selhání.Tehdy nám dala psychiatrička zajímavou knížku,kde bylo všechno přesně popsané.Pochopili jsme,že po něm nemůžeme chtít,aby byl silný a popral se s tím,protože na to zkrátka neměl.Mám dojem,že tvůj manžel je na tom podobně.
Není tady
Blos, tahle návštěva už byla víceméně domluvená, páč jsem mu nedala s sebou žádné peníze a slíbila jsem mu,že pokud mi to vyjde, tak se tam stavím. Jinak ale občas ten pocit mám,že on si myslí, že nemusí nic a já musím všechno.
Není tady
Hm, mne sa zdá, že ten pocit máš aj TY... 
Není tady
Souhlasím s Bloss. Máš jedinečnou příležitost udělat konečně něco jinak. A já bych ji teda využila. Třeba ti do toho něco přijde ... musela jsi zavolat někoho, aby ti udělal to, co on o víkendu nemohl ... nebo cokoliv jiného.
Nezlob se, ale já myslím, že on tě miluje hlavně proto, aby měl na kom viset. Aby měl někoho, kdo ho v těch jeho slabostech a všem, co ten osud na něho naložil, bezvýhradně chápe a VŠECHNo udělá za něho ... Že by už nikoho takového nenašel ... Sorry, je to možno mimo, ale na mně to tak působí ... 
Píšu to proto, že ti přeji něco lepšího ...není přeci možné, aby taková schopná a silná ženská takhle mrhala svojí energii a takhle sama sebe neměla ráda ... 
Není tady
Z nemocnice si přivezl domů notebook nějaké pacientky, že jí slíbil, že jí ho uspořádá, no tak samozřejmě i tohle bylo důležitější než můj požadavek. Proč bych sakra měla furt ustupovat nějakým jeho "povinnostem" a být pořád až ta poslední? Už mně to začíná s*át.
Tak před chvílí mi volal a že ať zítra určitě přijedu a že mi chce něco říct a že mně moc....někdo tam kolem chodil a že teda mi to řekne zítra, no nepicli byste se z toho?
Blos, tahle návštěva už byla víceméně domluvená, páč jsem mu nedala s sebou žádné peníze a slíbila jsem mu,že pokud mi to vyjde, tak se tam stavím. Jinak ale občas ten pocit mám,že on si myslí, že nemusí nic a já musím všechno.
Rosamundo ... nezlob se na mě, ale já bych ho hnala svinským krokem.
Nedala bych mu ani halíř ... nevyděláváš, děláš jenom samou škodu, když něco potřebuju, nevyhovíš mi ... nakašlala bych mu zvysoka - a to to ještě píšu slušně 
Mě dorazilo, že si z nemocnice přiveze domů noťas od úplně cizí ženské, věnuje tomu veškerý volný čas a Tobě doma nepřitluče ani hřebík do zdi. Pro cizí lidi všechno, pro vlastní rodinu nic - a Ty mu máš do léčebny ještě vozit peníze. ZA CO?!?
Podle mě nastal nejvyšší čas, aby ses vůči němu naučila tvrdě vymezovat a za každou jeho nevlídnost, nevstřícnost nebo nespolupráci následoval citelný postih. Nediv se, že se k Tobě chová tak, jak se chová - protože si to trpně, jako ovečka, necháváš líbit a neozveš se. Nediv se, že Tě bere jako opatrovnici v přístřešku pro chudé psy a kočky, protože jsi mu nedala jasně najevo, že Ti jeho nehorázné chování vadí a už to dále snášet prostě nebudeš. Nemá důvod se měnit, protože mu jeho chování až doteď beztrestně procházelo a prochází, takže má pocit, že je všechno v absolutním pořádku.
Rosamundo, jestli mu tam přivezeš třeba jenom desetikorunu, tak si mě nepřej 
!!!!!
Není tady
No tak si Tě Kiaro holt nebudu přát když už jsem mu to slíbila 
, ale možná mi to díky mému zítřejšímu vytížení nevyjde, copak já vím 
jaká bude dopravní situace v Praze a okolí! A "zachraňování" firmy je důležitější, když mi nepřitluče ani hřebík.
Není tady
Rosamundo, já se z Tebe picnu ...
Upravil(a) Kiara (3. 2. 2010 0:12)
Není tady
Rosamundo, máš jedinečnou příležitost ukázat Mundákovi, že pohár přetekl. Prostě za ním nejezdi, řekni mu že o víkendu nemůžeš, protože přiděláváš tu poličku co neměl čas přidělat v sobotu on a o peníze ať si řekne té paní, které spravoval několik hodin noťas. Seber se, máš dost co zachraňovat a Mundák zachrańovat nechce, ten chce jen viset někomu na krku. On je chlap on by tě měl podpírat v tom průšvihu co máte.To, že ti říká, že tě miluje nebo ti to dokonce říká jen psycholožka /at si ho vezme domu/ je jedna věc, to že se chová jako že miluje jen sebe je věc druhá a vycházet ze slov je blbost, vem to podle činů. Podle toho co pro tebe dělá on. Keců se nenajíte... 
Není tady
No holky, tak jsem ho přeci jen navštívila, spojila jsem "příjemné" s užitečným, navštívila jsem tam totiž svou psychiatričku - primářku Sadské, takže jsem si to odbyla vše v jednom. To byste koukaly, jak se kolem mně Munďák točil, jak holub na báni a to jsem mu ani žádných moc peněz nepřivezla, jen 400, má chlapec smůlu. Možná mu něco doťuklo a já jsem taky spokojená, páč jsem se od té své doktorky dozvěděla, že reakce typu sobectví a zájmu jen o sebe je naprosto normálnín a že tím,jak se bude zlepšovat, se to změní a ke konci pobytu už nebude chtít zpátky. Tak jen doufám, že to tak bude, páč pokud ne, tak holt to hezky v klidu (?) ukončím.
Není tady
Rosamunda napsal(a):
No holky, tak jsem ho přeci jen navštívila, spojila jsem "příjemné" s užitečným, navštívila jsem tam totiž svou psychiatričku - primářku Sadské, takže jsem si to odbyla vše v jednom. To byste koukaly, jak se kolem mně Munďák točil, jak holub na báni a to jsem mu ani žádných moc peněz nepřivezla, jen 400, má chlapec smůlu. Možná mu něco doťuklo a já jsem taky spokojená, páč jsem se od té své doktorky dozvěděla, že reakce typu sobectví a zájmu jen o sebe je naprosto normálnín a že tím,jak se bude zlepšovat, se to změní a ke konci pobytu už nebude chtít zpátky. Tak jen doufám, že to tak bude, páč pokud ne, tak holt to hezky v klidu (?) ukončím.
holka tobě asi není rady ani pomoci. zkus si přečíst svoje příspěvky , když se léčil minule.
Není tady
Rosamundo určitě to znáš ze školních lavic: "Pro kousek lásky šel bych světa kraj". Jsi jako žíznivý na poušti. Zase sis nasadila brýle mámení, že?
Ty být můj jediný zdroj příjmů (a to pro manžela bohužel už minimálně půl roku jsi), tak se kolem Tebe taky točím jako holub na báni, a to i o víkendu, to si piš. Já bych Ti i tu poličku přitloukla:D
Jenže ty mu ty penízky cpeš sama a de facto ho sama v tom sobectví podporuješ. Já si buhožel myslím, že Ty v první řadě musíš provést radikální změnu sama u sebe a nechtít pořád po manželovi, aby se změnil on. Toužíš po harmonii, klidu, lásce, šikovných dětech, ale nějak se mi zdá, že pořád očekáváš, že to vše se stane když se ONI změní, když jen ONI pro to něco udělají.
Ty táhneš káru zodpovědnosti za podnikání (=příjem peněz pro celou rodinu), za barák, za auta, za nákupy, za domácnost, za zaplacené účty....SAMA , ale nějak jsem nepostřehla, že by se někdo z dalších členů rodiny na tom s Tebou podílel. Alespoň z Tvých příspěvků to tak na mě působí.
Víš v době svého prvního manželství, kdy manžel změnil způsob života, tak, že to pro fungování rodiny to bylo nepřijatelné, tak jsem si taky pořád říkala ono se musí přece něco stát, to není možné. On se musí změnit a být jako dřív. On, on, on... Pak jsem díky skvělé psycholožce pochopila, že se musím změnít JÁ, a to co dělá on je jen a jen jeho věc. On se nebude chovat jak já chci, ale jak on chce. On může chtít korigovat své jednání, protože si uvědomí, že může o rodinu přijít, ale také nemusí. Jde o jeho rozhodnutí. K tomu jsme dospěla po třech sezeních. A totálně to změnilo můj život. Uvědomila jsem si, že musím změnit já. Já jsem odpovědná za svou pohodu, za naše tehdy malé dítě a jeho pohodu. Změnila jsem se - soustředila jsem se jen na to, co jsem mohla změnit a co ne to jsem nechávala být - strašně se mi ulevilo. Manžel se po čase opravdu změnil, ale to už jsme byli nějaký rok rozvedeni.
Ros - váš kolotoč se točí pořád dál a obsazení se nemění. Zkus se na to podívat jako nezúčastněný z venku. Máš strach být sama, ale Ros ty už asi jsi de facto sama a dlouho.
Není tady
Rosamunda napsal(a):
No holky, tak jsem ho přeci jen navštívila, spojila jsem "příjemné" s užitečným, navštívila jsem tam totiž svou psychiatričku - primářku Sadské, takže jsem si to odbyla vše v jednom. To byste koukaly, jak se kolem mně Munďák točil, jak holub na báni a to jsem mu ani žádných moc peněz nepřivezla, jen 400, má chlapec smůlu. Možná mu něco doťuklo a já jsem taky spokojená, páč jsem se od té své doktorky dozvěděla, že reakce typu sobectví a zájmu jen o sebe je naprosto normálnín a že tím,jak se bude zlepšovat, se to změní a ke konci pobytu už nebude chtít zpátky. Tak jen doufám, že to tak bude, páč pokud ne, tak holt to hezky v klidu (?) ukončím.
Ja mám pocit, že teba proste vždy ukľudní, čo ti povie nejaká doktorka a veríš tomu ako Písmu svätému(že ťa miluje, že ho nemáš ešte opúšťať, že pije vlastne kvôli neleičenej depresii...). Som zvedavá, či by si sa tým riadila aj vtedy, keby ti povedali, že ak chceš zahcrániť kožu nie jemu, ale sebe a deťom, MUSÍŠ ho opustiť... A tomu, že to ukončíš, asi neveríš ani ty sama.
Není tady
No to já vím, že jsem de facto sama a nějak mi to vůbec nevadí, spíš naopak. Jenže pořád mám pocit, že ho např. nemůžu nechat bez prostředků, páč nemocenskou jsme si nikdy neplatili a tak by si neměl za co koupit ani limonádu. Přitom by mu ale nikdo žádné příspěvky v nouzi nedal, páč dle DP loni vydělal spoustu peněz.
Jinak moje situace se mi těžko popisuje přes sklo, osobně jsem se setkala s Wiki a ta byla překvapená, kdo vlastně jsem, páč tady působím úplně jinak, zranitelně, trpitelsky a taková prostě nejsem. Rozhodně nejsem submisivní chudinka, která trpně čeká, až se její manžel rozhodne se změnit. Nehodlám plýtvat silami na něco, co nelze změnit nebo co je jen v cizích silách (Munďákových). Děti mi pomáhají (celkem, asi jako všichni puberťáci), ale o tom, co normálně funguje tu prostě nepíšu. Myslím, že se přeci jen moje komunikace s dětmi lepší, už spolu zase sedáme u televize, dokonce se i začali trochu učit a světe div se, jeden z nich přinesl včera 1 z matematiky, z níž v pololetí oba propadli.
Co se týče mně, myslím, že jsem se dost změnila, snažím se si tu svou pohodu udržet, i když vzhledem k existenčním problémům je to docela obtížné, ale rozhodně už nesázím na to, že moje jediná opora a jistota je Munďák, jediná opora a jistota jsem si já sama. Holt taková sebezměna je proces a někdy setsakra dlouhý, kdybych nemusela řešit 10 věcí najednou tak by mi to šlo asi taky rychleji. A jak správně píšeš, Martinho, soustředím se na to, co můžu ovlivnit: na sebe, na děti, na firmu a pokud se Munďák nechová tak, jak já chci, tak mu to prostě dám jasně najevo (viz neděle) a neberu si s tím žádné servítky.
Není tady
Selima napsal(a):
Rosamunda napsal(a):
No holky, tak jsem ho přeci jen navštívila, spojila jsem "příjemné" s užitečným, navštívila jsem tam totiž svou psychiatričku - primářku Sadské, takže jsem si to odbyla vše v jednom. To byste koukaly, jak se kolem mně Munďák točil, jak holub na báni a to jsem mu ani žádných moc peněz nepřivezla, jen 400, má chlapec smůlu. Možná mu něco doťuklo a já jsem taky spokojená, páč jsem se od té své doktorky dozvěděla, že reakce typu sobectví a zájmu jen o sebe je naprosto normálnín a že tím,jak se bude zlepšovat, se to změní a ke konci pobytu už nebude chtít zpátky. Tak jen doufám, že to tak bude, páč pokud ne, tak holt to hezky v klidu (?) ukončím.
Ja mám pocit, že teba proste vždy ukľudní, čo ti povie nejaká doktorka a veríš tomu ako Písmu svätému(že ťa miluje, že ho nemáš ešte opúšťať, že pije vlastne kvôli neleičenej depresii...). Som zvedavá, či by si sa tým riadila aj vtedy, keby ti povedali, že ak chceš zahcrániť kožu nie jemu, ale sebe a deťom, MUSÍŠ ho opustiť...
Sel, ale já jsem to už svým způsobem ukončila, žiju prostě sama, tak jak já chci a to, že Munďák občas přijede na návštěvu je jen více nebo méně příjemné plus navíc. Jen s tím partnerstvím to zatím nemám rozhodnuté, pokud žijeme odděleně, neznamená to pro mně automaticky, že si najdu někoho jiného a v tom mám teď největší problém, jak dál. Ale vzhledem k tomu, že musím řešit firmu a starat se o děti, tak mi na tohle zatím nezbývá čas a ani mi to zas až tak nevadí. Prostě to nechám zatím koňovi, ten má větší hlavu.
A co se týče lékařských dobrozdání, zajímalo mně to, páč tady o tom hodně holek píše, jak jsou ti chlapi po přeléčení sebestřední - no tak jsem se zeptala odbornice a pokud to nebude tak, jak říkala, tak až mi ten problém nastane, budu ho řešit. Teď mám jiných starostí víc než dost, tak nebudu řešit problém, který pro mně není momentálně nejdůležitější.
A kdybych měla zachránit kůži a život dětem, tak nezaváhám ani sekundu....(o mně zase tolik nejde)
Upravil(a) Rosamunda (4. 2. 2010 9:04)
Není tady
Mne sa zdá, že dáš viac na úsudok druhých (aj keď sú to profíci), než na svoj vlastný, plus než na svoju vlastnú intuíciu... Oni ti nemajú rozprávať takéto fakty, oni by ťa mali primäť, aby si sa naučila počúvať seba a aby si zistila, čo vlastne chceš a čo nechceš a mala silu urobiť to. Ale mám dojem, že ty práve chceš počuť presne toto. Žiješ sama, ale aspoň na víkedy ti muža požičajú a to zrejme stačí... No nič, nauč sa stáť na vlastných nohách a počúvať sovj vnútorný hlas, to ostatné sa podľa mňa časom poddá. 
Není tady
Seli, já dávám na svůj úsudek docela dost, jenže ti profíci mi to většinou obrátí všechno naruby. I když psycholožka už mi neříká, abych s ním zůstala, spíš mně teď vede k tomu, abych na něj moc nehleděla, což mně docela uspokojilo, utvrdilo mně to v tom, že jdu správným směrem a on se buď přidá nebo ne, to je jeho věc. A co se týče vyjádření primářky, to mi taky pomohlo, přestala jsem si připadat jako praštěná, že toho citu po něm chci moc, přestala jsem si připadat závisle, vzala jsem jako fakt, že tomu tak je a buď se on znormalizuje nebo ne. Potvrdilo se mi, že normální jsem já a cvok je on a to jsem potřebovala slyšet. Neberu to tudíž jako tragédii, nicméně se hezky ozvu, když se mi jeho chování ke mně nebude líbit, aby měl podle čeho korigovat
Není tady
Rosamunda napsal(a):
Seli, já dávám na svůj úsudek docela dost, jenže ti profíci mi to většinou obrátí všechno naruby. I když psycholožka už mi neříká, abych s ním zůstala, spíš mně teď vede k tomu, abych na něj moc nehleděla, což mně docela uspokojilo, utvrdilo mně to v tom, že jdu správným směrem a on se buď přidá nebo ne, to je jeho věc. A co se týče vyjádření primářky, to mi taky pomohlo, přestala jsem si připadat jako praštěná, že toho citu po něm chci moc, přestala jsem si připadat závisle, vzala jsem jako fakt, že tomu tak je a buď se on znormalizuje nebo ne. Potvrdilo se mi, že normální jsem já a cvok je on a to jsem potřebovala slyšet. Neberu to tudíž jako tragédii, nicméně se hezky ozvu, když se mi jeho chování ke mně nebude líbit, aby měl podle čeho korigovat
pokud se Munďák nechová tak, jak já chci, ...
Ros, nedá mi. Tys zatím nepochopila vůbec nic. Ani nic z toho, co ti tu kdo píše.
A že s tebou zase kluci sedají před televizí, no comment. To už rovnou můžou sedět u PC.
Probůh, proč potřebuješ slyšet, že ty jsi normální? A že ON je cvok? 
No nic. Jen jsem se neudržela.
ahojky, už jsem to sem jednou posílala, ale myslím, že je na snadě, to sem poslat znovu ---------
Žijeme v problémech závislého, protože je sami udržujeme. Velkou část svého života zachraňujete, přemlouváte, kryjete, zapíráte, čím déle to děláte, tím víc si užíváte problémů se závislostí. Věříte, doufáte, zlobíte se, prosíte, přemlouváte, vyhrožujete. Nic vám to není platné, ale máte pocit, že jste něco udělali. Stále čekáte, že se vaši milovaní a zároveň nenávidění závislí pochopí, že takhle to dál nejde. Budete čekat, rok, dva, tří a někdy celý život. Stále budete slyše lži, výmluvy, sliby, hrozby. Nemáte klid ani na sebe ani na své děti, přátele. Všechno podřizujete jejich pití. Stále vás nutí, abyste kryli jejich potíže, nedochvilnost, podvody. Týrají vás. A vy se zlobíte, že to dělají a čekáte na ten okamžik, kdy to přestanou dělat. Nikdy se nedočkáte. Pokud vy sami něco neuděláte. Oni vás budou stále znovu a znovu podvádět, okrádat, bít, ponižovat, ohrožovat na zdraví, životě a cti. Jste apatičtí, unavení, otrávení a nevěříte skoro nikomu a ničemu. Je to proto, že jste bezradní a přesvědčeni, že se nedá nic dělat. Až do takového stavu vás vaši „drazí“ vmanipulují. Vzbudí ve vás pocit viny,
Jestliže zaujmete stanovisko, že problém s drogami má ten, kdo je zneužívám, pak , kterou ve vás ten druhý vzbuzoval. Vy nejste ti, kdo jej Azovu a opakovně do drog strhává, vy jste ti, kdo jeho chlastem trpí.
Jste ničeni sobcem, který nemá ohledy na nic a nikoho. Který se chová sebevražedným způsobem a do svého sebevražedného způsobu vtahuje kohokoliv bez ohledu na následky, jaké to bude mít na ty ostatní.
V momentě kdy si tohle uvědomíte, máte možnost se osvobodit tím, že budete trvat na svém postoji, že to nehodláte snášet a budete žádat změnu. Máte právo na to, aby se vám vedlo dobře. To není žádný nehorázný požadavek ani projev nějakého vašeho sobectví, jaké požadavky vnesete, je jen na vás. S velkou pravděpodobností budete chtít, aby závislý zanechal svého destruktivního chování.
S velkou pravděpodobností se dozvíte, že on je v pořádku ale vy jste divní a vadní. Někdy se od onoho člověka dočkáte sypání popela na hlavu, projevu lítosti a slibů, které údajně budou vést k nápravě. Většina slibů zůstane nesplněna,
protože vás mají jen uklidnit a nechat vás jen tak vycukat. Nedělejte si iluze, že se stane zázrak a vše se změní okamžitě. Nezmění, ale budete-li dostatečně vytrvale žádat své právo na klid a budete-lli dostatečně usilovat o osvobození se z toho břemene, dříve nebo později se vám to povede.
Milý alkoholik v rámci své manipulace zapojil do řešení svého problému své široké okolí. A naprosto s přehledem využívá a dojí až do poslední kapky své blízké. Peníze, druhy, krytí , přenášení svých povinností na druhé, buzení v noci telefonáty „ach jak jsem nešťastný“, v případě nezájmu nebo nevyhovění, se dočkáte „zasloužené“ odvety, sahající od uraženého mlčení až po hrubé fyzické násilý.
Platí jedno – všechno, co uděláte ve svůj prospěch v tom smyslu, že už se nechcete dál nechat vydírat, ničit, okrádat, týrat, a bít, v konečném důsledku přinese prospěch i vaším závislým.
Do téhle chvíle jsme měli s tvým způsobem života problém MY, situace se ale změnila, a jak to vypadá, teď máš se svým způsobem života problém TY. Jestli s námi chceš žít, musíš se změnit. Máme tě ještě rádi, ale zjistili jsme, že se bez tebe dá žít. Ty bez nás to máš podstatně horší. Tak se podle toho zařiď.
Závislost není něco, s čím se dá bojovat a co se dá jednou ranou zničit a odstranit ze života. Vaši blízcí budou muset se svou závislosti žít až do konce života a budou s e s ní smiřovat a vyrovnávat. Učit se žít jinak. Nejde o boj, ale o postupný proces. Jenže uzdravit se ze závislosti znamená změnit téměř všechno. Celý styl života.
citace z knihy J. Jílek - doporučuji všem, kdo tápate a nevíte jak dál.....dobře vás nasměruje, a když ne, je to přesné jak se tam píše, kdo nepochopí obsah této knihy, nemá ještě vyhráno v boji s alkoholismem............
Upravil(a) mona1 (4. 2. 2010 14:42)
Není tady
Ahoj všem, po dlouhé době se ozývám, i když pečlivě sleduji celou diskuzi.
U nás je to takové, takové, no já vlastně ani nevim, takové všelijaké. Nevím, co jsem psala naposledy, ale přítel se před vánoci objednal do snanatoria specializovaného na léčbu závislostí, hned na začátku ledna tam byl poprvé. (dřív se objednat nešlo). Přes vánoce se držel, všechno bylo OK. Ten den, co byl na prvním sezení, se opil. Nějak ho to rozložilo, a on to vůbec nezvládl. Neměl u sebe peníze (byli jsme tak domluveni, prostě u sebe nenosil peníze), tak si pujčil. Hrůza.
Já byla den předtím taky u psychologa, zajímavý zážitek, ale tak nějak nevim, k čemu by mi bylo tam chodit pravidelně. Prosím vás - mám opravdu pocit, že mi rozebírání celé té situace, jeho nebo mě, nemůže ničemu pomoct. K čemu má sloužit psycholog? Ano, bylo zajímavé poslouchat to, co říkala, ale vážně jsem se nedozvěděla nic, co by mě někam posunulo. Nějak nevidim smysl v psychologii jako takové.
Přítel se druhý den omlouval, vymlouval...Však to znáte. Je těžké vám vysvětlit, proč s ním zůstávám, snad je to proto, že vidím, že on se vážně snaží celou tu situaci řešit. Od té doby vydržel nepít necelý měsíc, v úterý se opět po návštěvě sanatoria (chodí tam 1x týdně) opil. Nekoupil si vodku, ale něco hledal a někde hluboko na půdě našel igelitku plnou prázdněj flašek, v některých něco zbylo... Ve skupině, kam chodí, jsou ostatní závislý úplně jiný typy alkoholiků. On je tam jediný, kterej nemá kvůli pití problémy jinak než v osobním životě. Ostatní pijou denně, sebrali jim papíry, ztratili práci, vyhodili je z bytu... Přítel proti nim jakoby nemá problém. On nikdy nepil denně, o víkendu například nikdy. Řekli mu (doktor), že u něj je vlastně problém jinde než v závislosti, má tam docházet ještě párkrát, třeba měsíc, pak prej už nemusí. Tak nevim. Po týhle zprávě se přítel opil, opravdu nemá problémy s alkoholem, jak tvrdí MUDr. Moje psycholožka zase myslí, že se jedná o úzkostné stavy, ne o maniodepresivní poruchu, kterou mu diagnostikovala první psychiatrička a pak vyvtrátila druhá. Jsme z toho taková zm atená. DOktoři hážou diagnózy, nakonec neni vlastně problém nikde. Teď je mezi náma takové divné vakuum, visí to mezi náma a já mam pocit, že když todle všechno nějak nmevyřešíme, začne to hnít a pěkně smrdět
Není tady
Já byla den předtím taky u psychologa, zajímavý zážitek, ale tak nějak nevim, k čemu by mi bylo tam chodit pravidelně. Prosím vás - mám opravdu pocit, že mi rozebírání celé té situace, jeho nebo mě, nemůže ničemu pomoct. K čemu má sloužit psycholog? Ano, bylo zajímavé poslouchat to, co říkala, ale vážně jsem se nedozvěděla nic, co by mě někam posunulo. Nějak nevidim smysl v psychologii jako takové.
eldorado, ještě nikdy nikomu psycholog neotevřel oči a dotyčný neprozřel ihned po prvním sezení
Tohle je běh na velice dlouhou trať a trvá to měsíce, neřku-li léta, než si klient začne skládat jednotlivé významné věci k sobě a začne se někam posouvat.
Přítel - no comment. Sama vidíš, že má sklony k nebezpečnému pití a když na něj přijde chuť se opít, tak to prostě udělá za každou cenu: buď si půjčí peníze, nebo vyhrabe na půdě igelitku s prázdnýma lahvema a vycucává zkvašené slitky (fuj). Co jde o závislost, závislost je jen jedna a ta se skládá z několika fází - nadměrné popíjení, nebezpečné pití, následuje ztráta zaměstnání, rozpad manželství, propité papíry, vyhazov z bytu a pobyt pod mostem, v kriminále nebo v nemocnici s poškozeným a propitým organismem. To, co vidí na skupinách a co ho bláhově utvrzuje v tom, "že na tom proti ostatním ještě není tak špatně" je naprosto mylné stanovisko - on je zatím na začátku šikmé plochy, oni už po ní sklouzli až na samé dno. Měl by si spíš říkat, jak je rád, že vidí odstrašující příklady, kam až může člověka dohnat alkohol a ne, že bude jásat, jak je na tom proti nim ještě dobře, takže si může dovolit sem a tam se jít ožrat
Co jde o ty diagnózy, kterou jeden psychiatr stanoví, druhý vyvrátí, k ničemu to nevede a přítel se opíjí dál - přečti si Rosamundu, jak "super" je soužití s takovým člověkem a zamysli se sama, jestli hodláš podobné martýrium snášet - jako ona - ještě X let, přivést do toho děti, vychovávat je v tom a tenhle mizernej život bez jakékoliv vyhlídky na zlepšení přežívat ze dne na den, stárnout, šedivět a sama se sebou chodit k psychiatrům a psychologům ...
Není tady
KDyž Kiaro, tvrzení, že přítel nemá problémy s pitím není od něj, ale ze sanatoria na léčení závslostí!!! Přítel tam chodí a každej tejden říká, mám problém - piju, a oni reagují: ale nemáte, tihle ostaní lidé mají problém, vy akorát pijete. To mi přijde na palici:dumbom: Právě mi to přijde podobné, jak psala Rosamunda. Řeší závislost na alkoholu, neřeší nic okolo - žádné úzkostné stavy, deprese...
A život bez jakékoliv vyhlídky na zlepšení? Naopak, ne? Když se stanoví diagnóza, dá se potom nemoc/porucha léčit/korigovat. Sama mám nějaké zdravotní problémy, vyhlídky do budoucna nic moc, to se mam na to rovnou vykašlat a místo zkoušení léčby (v současnosti asi třetí typ léčby) si hodit mašli? Jestli se nakonec s přítelem rozejdu, tak ne proto, že má duševní nebo jinou poruchu.
Není tady
Já potvrzuji to, co psala Ros...
Opravdu o ni nemám strach. Je to naprosto věcná baba, bez hysterie, samostatná a soběstačná. Představovala jsem si ji úplně jinak (to už jsem psala..)Dokáže žít sama a "táhnout tu káru" taky sama. To defacto dělá. Chlap je v souč. době v podstatě starost navíc. Ve chvíli, kdy v Ros uzraje rozhodnutí, že už toho víc nemůže a nebude, že ji pomoc chlapovi zmáhá a ubližuje, či se jí znechutí, odstřihne se. Velmi dobře ví, že má všechny karty a opratě v rukou. Je soběstačná.
Každý člověk má svůj vývoj, tempo, a vždy děláme - to už je na těchto stránkách známé - tak, jak v tu chvíli umíme nejlíp. A v souladu se svým nejlepším svědomím. Já si např. cením uRos toho, že nevyvádí, nevytáčí se jinými názory, razantnimi radami, je v klidu. To mě zaujalo, protože bych to nedokázala.
Pochopitelně, že se snaží chytat pozitivních zpráv od lékařů, to bychom udělali všichni.
S lékařkou souhlasím do puntíku. Jít si svou cestou dál, přidá-li se dobře, nepřidá-li se tak taky dobře...Nečekat, nespoléhat, nedělat si iluze, žít si svůj život. Což je vlastně aplikovatelné na všechny a je to přesně moje cesta. A myslím, že to Ros dělá.
Já za sebe, Ros jsem s tebou, stále držím palce a věřím ti, že děláš všechno dobře, tak jak umíš nejlépe. Myslím, že všechno se děje správně. Všechno, i tedy toto trpělivé pomáhání té své mužské neopoře. Třeba jsi byla , stejně jako já, někde v bardu(mezi životy) se svým mužem domluvená, že ti pomůže se osamostatnit, třeba jsi to v minulém životě neuměla - tuto poslední větu prosím neberte vážně, ano.. ?
Není tady
teda Wiki......ty jsi baba....supeeer....už po několikíté ti říkám, že tě obdivuji.....ty mi stojíš za to, na ten Babinet chodit
Není tady
Rosamunda napsal(a):
No to já vím, že jsem de facto sama a nějak mi to vůbec nevadí, spíš naopak. Jenže pořád mám pocit, že ho např. nemůžu nechat bez prostředků, páč nemocenskou jsme si nikdy neplatili a tak by si neměl za co koupit ani limonádu. Přitom by mu ale nikdo žádné příspěvky v nouzi nedal, páč dle DP loni vydělal spoustu peněz.
.
...no doufám, že teď si nemocenskou platíš. Aby si nedopadla stejně s tím rozdílem, že tobě nikdo nepřinese nic.
Není tady
Tipla bych, že neplatí.
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
