|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Selimo, ne, já si to spíš potřebuju omluvit sama před sebou, připadám si ňáká divná, že s ním ještě pořád jsem. Jsem si zcela jistá, že jeho diagnoza není důvod k pití, ale jak tu psala Kiara, přece nepůjde k doktorovi, není přece cvok. A to že si o pomoc dokázal říct až demonstrativním pokusem o sebevraždu prostě smutné je. On se nikdy nedokázal otevřít cizím lidem a tak jsem předpokládala, že se někdo v té léčebně bude snažit mu s tím pomoci a i když jim říkal, že ty deprese má, tak s tím nikdo nic nedělal. On na takovém léčení nikdy nebyl, takže pro něj bylo dost těžké jen to, že o sých problémech musel mlvit před cizími lidmi, žádná individuální psychoterapie tam běžně nebyla, jen na požádání po projednání komunitou a já nevím, jak by komunita mohla vědět, jestli člověk potřebuje nebo nepotřebuje individuální terapii. Navíc na psychoterapeutických skupinách se jen dělaly postupy z jednoho stupně do druhého, odříkávaly se životopisy, což sice bylo součástí léčby, ale nakonec i doktor v ATčku uznal, že to pro něj nebyla ta nejvhodnější terapie.
Ale já si to všechno hlavně musím ujasnit sama se sebou a omluvit sama před sebou, nejsem stavěná na to opouštět lidi v nouzi. I když nevím vlastně proč bych si to měla před sebou omlouvat, to se cítím asi tak divně po tom, že mi to tu skoro všichni říkají a skoro všichni se diví, proč už jsem ho dávno neopustila.
No a jinak já zatím nevím, jestli je nebo není úspěšně přeléčený alkoholik, to se asi nedozvím nikdy, možná až v den jeho smrti. Do té doby nikdy nebudu vědět, jestli se nenapije. A navíc podle mně je 4 měsíce sakra málo na vyslovování takových soudů aspoň něco by se dalo usoudit tak po půl roce nebo roce.
Není tady
Ros, mně trvalo strašně dlouho, než jsem se v léčbě "rozmluvila".
Jak popisuješ, bylo mi neskutečně trapné - a hlavně nepředstavitelné - mluvit o sobě před třiceti páry očí. Myslela jsem si, že to snad nikdy nedám, že to prostě nejde, otevřít se před cizíma lidma ...
Naštěstí - pro mě - jsem to překonala.
Víš, co nám říkaly terapeutky a zkušenější členky skupin?
Co v sobě dusíš a nepustíš ven, o čem nemluvíš a držíš to v sobě, to Tě spolehlivě zabije.
Měly pravdu 
Bylo to hrozný a pro normálního člověka nepředstavitelný. Měla jsem pocit, jako když sama sobě rozřezávám hnisavou ránu uvnitř těla, z rány se Ti valí veškerej hnis, hnus a krev na světlo boží a Ty se v tom ještě musíš přede všema hrabat 
Jakkoliv tohle líčení zní drsně a pro někoho nepřijatelně, jde v podstatě o ozdravnej proces Tvýho duševního zdraví. Některé holky brečely, stalo se, že se rozbrečela i celá skupina, protože zážitky některých pacientek byly opravdu hustý a když jsi to slyšela, vůbec ses nedivila, že holky skončily jako alkoholičky nebo toxikomanky.
Ty, co tohleto dokázaly ze sebe dostat, měly daleko větší šanci na uzdravení než ty, které to prostě nedaly, mlčely a to, co v sobě držely si odnesly nedořešené zase zpátky na svobodu 
BTW asi Tě nepotěším, ale ten, kdo si jednou prošel závislostí, bude mít skutečně klid a pokoj až v hrobě 
do té doby znamená jeho život neustálou makačku a boj.
Na druhou stranu - stojí to za to, co Tě nezabije, to Tě posílí a vždycky - opakuju vždycky - je aspoň nepatrná jiskřička naděje.
Já si vzpomínám, jak k nám chodili na besedu Áčka - Anonymní Alkoholici a skutečně tam byli členové, nad kterými už okolí zlámalo hole a "dostali rozum" až po několikáté léčbě v pořadí. Ovšem to už bylo ve stadiu, kdy je všichni zavrhli a jejich skutečně poslední šance byla zabojovat jenom sami kvůli sobě - odráželi se ode dna bez rodin, beze střechy nad hlavou, bez práce a bez přátel.
Moc jsem Tě asi nepotěšila, viď 
Není tady
Rosamunda napsal(a):
... já si to spíš potřebuju omluvit sama před sebou, připadám si ňáká divná, že s ním ještě pořád jsem...
Tomu se rika laska...
On se nikdy nedokázal otevřít cizím lidem a tak jsem předpokládala, že se někdo v té léčebně bude snažit mu s tím pomoci ...pro něj bylo dost těžké jen to, že o sých problémech musel mlvit před cizími lidmi... ale nakonec i doktor v ATčku uznal, že to pro něj nebyla ta nejvhodnější terapie...
...Ptz. je introvert, zavisly (na "nekom", zavislost na "berli" je dusledkem...)
Ale já si to všechno hlavně musím ujasnit sama se sebou a omluvit sama před sebou, nejsem stavěná na to opouštět lidi v nouzi. I když nevím vlastně proč bych si to měla před sebou omlouvat, to se cítím asi tak divně po tom, že mi to tu skoro všichni říkají a skoro všichni se diví, proč už jsem ho dávno neopustila...
Nechapou, CO JE TO LASKA... 
Není tady
Kiaro a víš, že mně tvoje povídání nijak nerozesmutnilo ani nepřekvapilo? Já to všechno totiž vím a navíc teď i vím, že Munďák byl bohužel z těch, co se rozmluvili jen málo. On potřebuje individuální terapii, před 30i páry očí se neotevře. Tomu jeho současnému psychologovi trvalo měsíc než se do něj dostal, než získal jeho důvěru. On Munďák sice chce, ale neumí to, říct si o pomoc, úplně se otevřít, i přede mnou má něco co je jen jeho. No a když pak asi začal pochybovat o svém duševním zdraví, tak to prostě řešil sám a úplně blbě.
Není tady
Zapomela jsem tam pridat toto:
Není tady
Tak čisto teoreticky už teraz nemá žiaden dôvod piť, nie? Choroba diangostikovaná, lieky nasadené, príčiny sa spracúvajú... Problémy riešiš ty vonku - jeho jedinou úlohou je predbežne NEPIŤ. Uvidíš/uvidíme, ako to zvládne.
Upravil(a) Selima (26. 1. 2010 22:52)
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
Rosamunda napsal(a):
... já si to spíš potřebuju omluvit sama před sebou, připadám si ňáká divná, že s ním ještě pořád jsem...
Tomu se rika laska...
On se nikdy nedokázal otevřít cizím lidem a tak jsem předpokládala, že se někdo v té léčebně bude snažit mu s tím pomoci ...pro něj bylo dost těžké jen to, že o sých problémech musel mlvit před cizími lidmi... ale nakonec i doktor v ATčku uznal, že to pro něj nebyla ta nejvhodnější terapie...
...Ptz. je introvert, zavisly (na "nekom", zavislost na "berli" je dusledkem...)
Ale já si to všechno hlavně musím ujasnit sama se sebou a omluvit sama před sebou, nejsem stavěná na to opouštět lidi v nouzi. I když nevím vlastně proč bych si to měla před sebou omlouvat, to se cítím asi tak divně po tom, že mi to tu skoro všichni říkají a skoro všichni se diví, proč už jsem ho dávno neopustila...
Nechapou, CO JE TO LASKA...
no možná proto že tu chybá jedna její podstatná část .......LÁSKA ROZ SAMA K SOBÉ.
a vlastně i láska k jejím dětem.
tihle všichni současnou situací trpí a to dost podstatně.
Není tady
agewa napsal(a):
ViktorkaLove napsal(a):
Rosamunda napsal(a):
... já si to spíš potřebuju omluvit sama před sebou, připadám si ňáká divná, že s ním ještě pořád jsem...
Tomu se rika laska...
On se nikdy nedokázal otevřít cizím lidem a tak jsem předpokládala, že se někdo v té léčebně bude snažit mu s tím pomoci ...pro něj bylo dost těžké jen to, že o sých problémech musel mlvit před cizími lidmi... ale nakonec i doktor v ATčku uznal, že to pro něj nebyla ta nejvhodnější terapie...
...Ptz. je introvert, zavisly (na "nekom", zavislost na "berli" je dusledkem...)
Ale já si to všechno hlavně musím ujasnit sama se sebou a omluvit sama před sebou, nejsem stavěná na to opouštět lidi v nouzi. I když nevím vlastně proč bych si to měla před sebou omlouvat, to se cítím asi tak divně po tom, že mi to tu skoro všichni říkají a skoro všichni se diví, proč už jsem ho dávno neopustila...
Nechapou, CO JE TO LASKA...
no možná proto že tu chybá jedna její podstatná část .......LÁSKA ROZ SAMA K SOBÉ.
a vlastně i láska k jejím dětem.
tihle všichni současnou situací trpí a to dost podstatně.
jojo, laska za cenu totalniho sebezniceni. Spis nez laska je to ale zavislost.
Rosamundo, zkus si polozit otazku, ceho ty se bojis? Pocitu viny, ze jsi ho nechala, nebo toho, ze bys pak treba zustala sama? Porad sis neodpovedela na otazku, co ti ten vztah vubec dava.
Není tady
Ros, já ještě donedávna také říkala, že jsem zodpovědná jen sama za sebe. A každý sám za sebe. Připadalo mi to vždycky nesmírně příkré, ale brala jsem to za správné, věděla jsem, že i sama se sebou mám dost práce a jaksi jsem si říkala, že bych zasahovala do osudu (karmy?) druhých. Jenže...
Poslední dobou (třeba půl roku) ale sama sobě přiznávám, že to , co se mi "připletlo" do cesty, není jen tak...samo sebou. Dříve jsem ten pocit asi trošku potlačovala, a teď , když jsem to pustila , je mi líp.
Není to tak, že bych automaticky převzala zodpovědnost za své okolí, za jednání partnera, kamarádky, atd.., ale pokud tam zasáhnu, intuitivně - cítím že musím pomoci - tak to hned udělám a s tím nejčistějším svědomím. Nějaký důvod, abych TEN problém uviděla a byla u něj tady nutně musí být.
Proto ti osobně nemůžu mít ani virtuálně za zlé, že bys nadále muži pomáhala a neodřízla ho. Vím, že se zajistíš, aby ti jeho případné "zásahy" nezasáhly do rozpočtu, do podnikání atd., aby tě nepoškodily. Na to jsi příliš racionální.
Nic na věci, že bych mu to příliš neulehčovala to nemění, rozhodně žádný program "vatička".
Vzpomínám si, když mi můj bm oznámil na léčení (jeho jediná pětiminutová návštěva), že se rozhodl, že mnou žít nebude (už měl jinou ženu) a už podal žádost o rozvod, zajistil si a dceři bydlení a oznámil mi, že mám doma připravené sbalené věci.
Ros, to, že se neotevře skupině - je opět známka jeho dalšího problému a nějakého bloku. Já - princezna - jsem to taky prorazila (musela ?)a pak jsem tomu byla ráda . Měsíc jsem seděla jak zařezaná a s nikým nemluvila, než jsem to "pustila" - tu svoji hrdost, pýchu, že jsem JÁ-hvězda taky "spadla". Raději jsem dělala jakože nic, než aby mě viděli se zvedat...to je pocit, který jsem si uvědomila a přiznala až měsíce "po" léčbě. Dokonce jedna terapeutka mě naprosto přesně popsala (tam - tenkrát), ale já dělala jen ksichty, říkala si - bože co to mele - já a pyšnáa sobecká?? a neměla ji ráda, ...ach jo... Zpětná vazba skupiny je totiž tisíckrát silnější. A já na to taky "nebyla" . Málokdo na to "je".
Deprese sloučená s abúzem alkoholu je prakticky nerozpoznatelná. Jsem si jiastá, že se jen zkouší něco "nasadit". Navíc alkohol ji může i vyvolat či potencovat - začarovaný kruh. Deprese by se projevily nejspíše ted, když abstinuje. Ale chce to vysledovat delší dobu, což vědí odbornící - tam - lépe, než my.
Jak pracuje a zvládá? Co říká? Režim mají volný, ale to je nakonec fuk. .. Stejně nejdůležitější je jen jeho vlastní rozhodnutí. Po návratu bych mu doporučila určitý režim. Já jsem si ho sesatvila a podpořil mě. To ti pak určitě napíšu, jak jsem to dělala, abych se zaměstnala celý den, a večer mohla s úspěchem a dobrým pocitem odškrtat : splněno, splněno, splněno... Spíše tedy informace pro něj..žeano.
Myslím na vás často..
Není tady
baba.jaga napsal(a):
agewa napsal(a):
ViktorkaLove napsal(a):
Rosamunda napsal(a):
... já si to spíš potřebuju omluvit sama před sebou, připadám si ňáká divná, že s ním ještě pořád jsem...
Tomu se rika laska...
On se nikdy nedokázal otevřít cizím lidem a tak jsem předpokládala, že se někdo v té léčebně bude snažit mu s tím pomoci ...pro něj bylo dost těžké jen to, že o sých problémech musel mlvit před cizími lidmi... ale nakonec i doktor v ATčku uznal, že to pro něj nebyla ta nejvhodnější terapie...
...Ptz. je introvert, zavisly (na "nekom", zavislost na "berli" je dusledkem...)
Nechapou, CO JE TO LASKA...no možná proto že tu chybá jedna její podstatná část .......LÁSKA ROZ SAMA K SOBÉ.
a vlastně i láska k jejím dětem.
tihle všichni současnou situací trpí a to dost podstatně.jojo, laska za cenu totalniho sebezniceni. Spis nez laska je to ale zavislost.
Rosamundo, zkus si polozit otazku, ceho ty se bojis? Pocitu viny, ze jsi ho nechala, nebo toho, ze bys pak treba zustala sama? Porad sis neodpovedela na otazku, co ti ten vztah vubec dava.
přesně napsáno - čeho se vlastně bojí ten kdo žije s alkoholikem a stále doufá, ač ve skrytu duše stejně ví, že je to k ničemu :-(
Takový vztah je přesně jen o "pocitu viny", toho že má strach, že když ho nechá, začne znova chlasttat a ona si bude myslet že je to kvůli ní, že je to tím, že ho ona nepodpořila. Ros plně tě chápu, taky mi to dlouho trvalo, než jsem si dokázala odpovědět na tyto otázky, a občas mě i ted popadne "pocit viny", a dilema, co když zase začne pít, jen proto, že jsem ho "v tom nechala", jenomže já si ted zase myslím, že právě díky tomu, že jsem ho v tom nechala, pít už nebude, protože na to bude sám, možná se pletu, to nevím, ale to už záleží jen a jen na něm.....
Chápu že se v tom stále "plácáš", plácali jsme se v tom všichni, a někteří se v tom i stále plácají a věří, i já si občas říkám, jak by to vypadalo kdybychom byli znova spolu, jenomže ten strach z toho jeho "znovunapití", je silnější než "pocit viny", a tak díky svému pudu sebezáchovy, ho zpátky nechci.Ikdyž je to pro mě ještě stále těžké :-( Vím totiž jedno, a to je to, že nejsem schopna mu "pomáhat" v abstinenci, důvěra je v pr...., vždycky bych se bála, že mi příjde domů zase nalitej,a nejspíše tím svým podezříváním a strachem, by ho to přimělo znova se napít, vzhledem k tomu že bych mu nevěřila, byl by pod tlakem a díky tomu ve větší šanci do toho znova vlítnout, i v tom případě, že by opravdu nepil, stejně si myslím, že až ho propustí, bude mít co dělat sám se sebou, natož aby se musel ještě ohlížet na moje potřeby. Doléčování, terapie, a já nevím co všechno ještě ....... na to nemám............tohle musí vzládnout sám, sám se do toho dostal, sám z toho musí ven
A kdoví Ros..... nikde není psáno, že se spolu nemůžete dát dokupy třeba za pár let, až z toho bude "venku"......
Drž se, držím pěstičky
Není tady
baba.jaga napsal(a):
agewa napsal(a):
ViktorkaLove napsal(a):
Rosamunda napsal(a):
... já si to spíš potřebuju omluvit sama před sebou, připadám si ňáká divná, že s ním ještě pořád jsem...
Tomu se rika laska...
On se nikdy nedokázal otevřít cizím lidem a tak jsem předpokládala, že se někdo v té léčebně bude snažit mu s tím pomoci ...pro něj bylo dost těžké jen to, že o sých problémech musel mlvit před cizími lidmi... ale nakonec i doktor v ATčku uznal, že to pro něj nebyla ta nejvhodnější terapie...
...Ptz. je introvert, zavisly (na "nekom", zavislost na "berli" je dusledkem...)
Nechapou, CO JE TO LASKA...no možná proto že tu chybá jedna její podstatná část .......LÁSKA ROZ SAMA K SOBÉ.
a vlastně i láska k jejím dětem.
tihle všichni současnou situací trpí a to dost podstatně.jojo, laska za cenu totalniho sebezniceni. Spis nez laska je to ale zavislost.
Rosamundo, zkus si polozit otazku, ceho ty se bojis? Pocitu viny, ze jsi ho nechala, nebo toho, ze bys pak treba zustala sama? Porad sis neodpovedela na otazku, co ti ten vztah vubec dava.
Čeho já se bojím? "Já se už Nastěnko nebojím ničeho!! " 
Já už totiž sama jsem. V létě jsem se toho ještě hodně bála, ale po tom jeho pokusu o sebevraždu a zničení auta jsem fakt ráda, že je tam, kde je, i kdyby to mělo znamenat, že se nakonec třeba rozejdeme.
A co mi ten vztah dává? Naději, že to bude lepší, když se tak snaží a když to před tím bylo tak pěkné. Myslím si, že něco z toho dřívějška v tom vztahu ještě zbylo, na čem by se dalo stavět, když bude obapolná vůle.
Není tady
agewa napsal(a):
ViktorkaLove napsal(a):
Rosamunda napsal(a):
... já si to spíš potřebuju omluvit sama před sebou, připadám si ňáká divná, že s ním ještě pořád jsem...
Tomu se rika laska...
On se nikdy nedokázal otevřít cizím lidem a tak jsem předpokládala, že se někdo v té léčebně bude snažit mu s tím pomoci ...pro něj bylo dost těžké jen to, že o sých problémech musel mlvit před cizími lidmi... ale nakonec i doktor v ATčku uznal, že to pro něj nebyla ta nejvhodnější terapie...
...Ptz. je introvert, zavisly (na "nekom", zavislost na "berli" je dusledkem...)
Ale já si to všechno hlavně musím ujasnit sama se sebou a omluvit sama před sebou, nejsem stavěná na to opouštět lidi v nouzi. I když nevím vlastně proč bych si to měla před sebou omlouvat, to se cítím asi tak divně po tom, že mi to tu skoro všichni říkají a skoro všichni se diví, proč už jsem ho dávno neopustila...
Nechapou, CO JE TO LASKA...
no možná proto že tu chybá jedna její podstatná část .......LÁSKA ROZ SAMA K SOBÉ.
a vlastně i láska k jejím dětem.
tihle všichni současnou situací trpí a to dost podstatně.
Víš Agewo, já už jsem to tu několikrát psala, že se mi o mně píše i mluví těžko. Jsem ráda, že to dokážu aspoň před psycholožkou. Myslím si ale, že jsem se docela posunula, nebrečím už nad tím, že tu jsem sama, naopak jsem docela ráda, mám čas na jiné věci, jako je odpočinek po práci, záchrana firmy a znovunavázání komunikace s dětmi, které jen sedí u PC her. Konečně se mi povedlo sehnat program, kterým mám možnost kontrolovat, co na PC dělají, jinak je totiž od PC nedostanu a komunikovat bych s nimi mohla tak jedině přes ICQ nebo něco podobného, ale já bych radši osobně.
Není tady
mona1:čeho se vlastně bojí ten kdo žije s alkoholikem a stále doufá, ač ve skrytu duše stejně ví, že je to k ničemu :-(
Takový vztah je přesně jen o "pocitu viny", toho že má strach, že když ho nechá, začne znova chlasttat a ona si bude myslet že je to kvůli ní, že je to tím, že ho ona nepodpořila.
Mono, já ale nevím, jestli je to nebo není k ničemu, spíš cítím, že to, sice krkolomně,al přece jen, někam vede. Přesně sice nevím kam to vede, jestli k pokračování vztahu nebo k jeho ukončení, ale to mi řekne jedině čas, až zjistím, kam se zatím dopracoval on. A strach z jeho znovuchlastání už moc nemám, když to udělá, bude to jen jeho rozhodnutí a já se k tomu budu muset nějak postavit, ale znovu se do toho kolotoče výmluv a výmyslů a lhaní a růžových brýlí už zatáhnout nenechám.
Není tady
Tak zítra mi přijede Munďák na víkend, tak mi držte pěsti, ať se dokážu držet toho motta od Bianky z vedlejšího vlákna a ať nesklouznu zase někam , kam nechci. 
Není tady
Jj, držte sa, obaja...
Není tady
Rosamunda napsal(a):
...Jsem ráda, že to dokážu aspoň před psycholožkou. Myslím si ale, že jsem se docela posunula, nebrečím už nad tím, že tu jsem sama, naopak jsem docela ráda, mám čas na jiné věci, jako je odpočinek po práci, záchrana firmy a znovunavázání komunikace s dětmi, které jen sedí u PC her. Konečně se mi povedlo sehnat program, kterým mám možnost kontrolovat, co na PC dělají, jinak je totiž od PC nedostanu a komunikovat bych s nimi mohla tak jedině přes ICQ nebo něco podobného, ale já bych radši osobně.
Ros - jedna všetečná otázka - co uděláš s tím zjištěním na co a jak dlouho se vaši skorodospělci dívají resp. jaké hry hrají?
Je mi jasné že "děcka" tráví na PC a netu více času než by nám bylo možná milé, ale ruku na srdce - kolik času v době volna věnujeme PC my? To ať si každý z nás odpoví sám. Já vím, že asi uslyším argumenty typu: "no já už mám své splněno a tak se tomu věnuji jen v době volna, kdežto detičky nemají to své splněno a jsou na PC".
Ale popravdě si musíme asi každý, kdo máme pubertální a postpubertální dětičky, odpovědět, zda si tam nezvykly třeba sedět, protože neměly jinou lepší alternativu. Protože takové učení matematiky v jejich věku jim samozřejmě jako lepší alternativa neřipadne. To se rozumí, že. ... a rodiče možná řešili více sebe a své problémy.....a tak co s časem..
Taky občas doma brblám, ale když nabídnu lepší alternativu než PC, tak se mé dítko rádo chytí. Nebo pokud chci s ním sdílet jeho svět, tak navrhnu, že se budeme dívat na nějaký film společně a pak se o něm bavíme. Hovor se dá nenápadně přesměrovt i jiným směrem a z nemluvy se stává velmi otevřený človíček.
Svému dítěti důvěřuji a nekontroluji ho. Snažím se respektovat jeho soukromí, které je v jeho věku pro něj momentálně velmi důležité.To si musí projít každý. Vím, že dost času tráví na Facebooku se spolužáky a dost se dívá na filmy v angličtině - čímž si vylepšuje poslech, takže to beru, že je to takové dvě mouchy jednou ranou. Je pravda, že problémy s prospěchem nemá, takže to je jiná (ale tam to zákazy ani podložené argumenty revidovaného času stráveného na netu, stejně nevyřeší). Já si říkám, že pokrok holt nezastavíš. Svět se točí stále dál a stává se stále více virtuální.
Mám jeden potrefený nápad pro Tebe: buď cool matka a zkus s nimi navázat ten kontakt přes Skype, třebas budeš sedět za vedlejší zdí. Ale odhoď masku matky. Taky se čas od času tak bavíme a je to zpestření.
Upravil(a) Marthina (28. 1. 2010 16:53)
Není tady
Rosamunda napsal(a):
Tak zítra mi přijede Munďák na víkend, tak mi držte pěsti, ať se dokážu držet toho motta od Bianky z vedlejšího vlákna a ať nesklouznu zase někam , kam nechci.
Ros,zvládneš to.
Martinho, já jim nehodlám kontrolovat poštu a maily, já jen hodlám omezit jejich hráčskou vášeň, páč oni dle mé zkušenosti nedělají nic jiného nežže hrají on-line. Chci jim stanovit mantinely, aby ten čas taky využili k učení a ne jen ke hrám. Samozřejmě to není o nabourávání se do jejich soukromí, ale vysvědčení nestálo za nic a vzhledem k tomu, že jsem doma až po 18. 00, tak není kdo by je hlídal a tak to za mně udělá ten program. A taky budou mít víc času se se mnou koukat na ty filmy. Nevzdávám se odpovědnosti za to, že se od reality radši utekli do virtuálního světa, ale teď už jsou na něm závislí a DALŠÍ ZÁVISLÁKY UŽ NÉÉ! Nebudu zkoumat na co se dívají ani co konkrétně hrají, jen jim omezím časově přístup.
Jinak si myslím, že se k nim jako normální matka nechovám, spíš mně berou jako kámošku, takže tady bych problém neviděla, problém je spíš v tom, že nedokáží splnit co slíbí, tak jim tím kontrolním programem hodlám trochu pomoci
Jinak jsem dostala nový návrh nájemní smlouvy, tak to proberu s právníkem a s Wiki, přidje mi trchu divná (ta smlouva, né Wiki).
Upravil(a) Rosamunda (28. 1. 2010 19:44)
Není tady
Ros - já myslím, že hodně rodin se školními dítky vede bitvu na téma jejich čas na PC. Já jich tedy v okolí znám dost a mé dítko je na netu opravdu taky hodně. Já osobně mám pocit, že i já jsem teď v zimě na netu víc než by bylo zdrávo 
.
Kamarád ajťák si to doma zařídil tak, že nějak časově omezil přístup na wifi (nerozumím tomu a tak možná nepřesnost), takže dětičky ví kdy bude net funkční a kdy ne a to mají smůlu. No já bych si to taky možná někdy potřebovala naordinovat - někdy večer sedím a surfuju až se sama leknu.
Ale pořád nevím jak s tím zjištěním, že hráli třeba pět hodin nějakou hru chceš konkrétně naložit? Já bych to asi neuměla využít - brala bych to jako corpus delicti a zbraň v mých rukou, kterou použiji jako výtku. Spíš by to asi vedlo k napětí mezi námi. To řešení mého kamaráda mi přijde férové a dětičky ani nemůžou podvádět, když taťka není doma.
Ale je prima, že řešíme naše dětičky a ne problémy našich partnerů s alkoholem - to je ta správná cesta pro nás!!
Není tady
...problém je spíš v tom, že nedokáží splnit co slíbí, tak jim tím kontrolním programem hodlám trochu pomoci
Nu, Ros ... nechci být za Rejpala, ale jestli tenhle přístup (naslibovat a potom nesplnit) kluci náhodou nevypozorovali od někoho z rodiny 
Buď v klidu ... my jsme už dostali maturitní otázky a máme z toho hlavu v pejru a protože sinek propadl k dceři do třídy, mám je jako dvojčata, čili dvoje nervy při jednom takže pro začátek sháníme přehled české a světové literatury od 9. století až k poválečné literatuře po II. světové válce. Chá-chá ...
Není tady
Ros - přehlídla jsem to nejdůležitější v tvém příspěvku - ten návrh nájemní smlouvy!
Neznám konkrétně celou Tvou situaci ohledně podnikání, ale napadá mě jedná otázka - proč tu lékárnu nezavřeš na tom malém městě (či vesnici), kde bydlíš a nepřesuneš jí někam kde bys měla možnost většího obratu - více pacošů? Bydlíš někde blízko Prahy, a tak se mi zdá, že tam bude víc možností než třeba na Vysočině. Ale je to jen takový dotaz mimo stojící osoby - ale když vidím jaké máš potíže s panem pronajímatelem, se zdravými spoluobčany , tak bych to asi i zvážila. Kór když nutně potřebuji prašule na minulé závazky.
Ale jsou tam asi i jiné mnou nepostižené atributy. V tvé branži se nepohybuji, tak můžu být vedle jako jedle.
Není tady
No Martinho, přesně to co udělal Tvůj kámoš ajťák chci já udělat tím programem, páč ve wifině se hrabat nehodlám, to bych se na net nedostala taky a ten program je tak jednoduchej, že to zvládnu i já . Takže budou mít stanovenej čas, kdy smějí na web a kdy né, učení mají na notebookách takže když nebudou mít přístup na net, klidně se mohou učit. Nu a já je potom, i když tomu nerozumím, holt budu zkoušet, ať chtějí nebo ne.
A co se týče lékárny, stěhování jsem taky rozmýšlela, jenže tady v okolí nejsou žádné vhodné prostory, které by se nemusely nákladně rekonstruovat a byly dosažitelné z mého bydliště. Na pražské nájmy nemám peníze a navíc pochybuju, že by si nějaký řetězec nechal ve svém rajonu postavit konkurenci. Žiju hlavně z receptů a všechny prostory v poliklinikách a blízko nich jsou už dávno zabrané většnou těmi řetězci.
Kiaro, , právě že vypozorovali a protože už jsou taky závislí na virtuální realitě, tak i na ně platí, že je třeba je od toho odstřihnout, oni to sami neudělají.
Není tady
Roz a co jim nabídneš za to, že nebudou hrát a sedět u PC,? tím myslím , jaký program? nemyslím, že to že jim nařídíš, aby se učili, že bude to co je bude motivovat.
nechci se tě dotknout, ale podle mne to u nich může být nejjednodušší unik z reality, z rodiného života, který vlastně neexistuje.
kromě toho ....komunikavat s nimi třeba přez Skype nebo ICQ mi nepřijde zase tak špatný. třeba by ses dozvěděla takhle nějaké zajímavé postřehy nebo názory svých synů. takové, co je trápí , ale "na živo" by se mohli stydět nebo neříct.
Není tady
ty sama říkáš, že o sobě mluvit neumíš, takhle bys třeba mohla synům vysvětlit, jak se cítíš, o čem přemýšlíš a to by pro ně mohlo být důležité.
Není tady
Rosamunda napsal(a):
Martinho, já jim nehodlám kontrolovat poštu a maily, já jen hodlám omezit jejich hráčskou vášeň, páč oni dle mé zkušenosti nedělají nic jiného nežže hrají on-line. Chci jim stanovit mantinely, aby ten čas taky využili k učení a ne jen ke hrám. Samozřejmě to není o nabourávání se do jejich soukromí, ale vysvědčení nestálo za nic a vzhledem k tomu, že jsem doma až po 18. 00, tak není kdo by je hlídal a tak to za mně udělá ten program. A taky budou mít víc času se se mnou koukat na ty filmy. Nevzdávám se odpovědnosti za to, že se od reality radši utekli do virtuálního světa, ale teď už jsou na něm závislí a DALŠÍ ZÁVISLÁKY UŽ NÉÉ! Nebudu zkoumat na co se dívají ani co konkrétně hrají, jen jim omezím časově přístup.
Jinak si myslím, že se k nim jako normální matka nechovám, spíš mně berou jako kámošku, takže tady bych problém neviděla, problém je spíš v tom, že nedokáží splnit co slíbí, tak jim tím kontrolním programem hodlám trochu pomoci
Jinak jsem dostala nový návrh nájemní smlouvy, tak to proberu s právníkem a s Wiki, přidje mi trchu divná (ta smlouva, né Wiki).
Co zas vymyslel, ? baba řekla, že v ní jsou jen drobné úpravy..
Pošli to nascanované..
Právě dnes jsem si říkala, že bys to měla už mít.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.