14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
ahoj maminky, chtela jsem se zeptat, jak a co delate vlastne doma na matersky? Jak mate rozvrhnuty den, kdyz je tatka v praci a starsi deti ve skole?
Ja to zacinam trochu vnimat jako stereotip. kazdy den rano vstanem, nakrmime, uklidime, nakrmime, ulozime, pak jdeme ven.... Jedinou zmenou ted pro me je, ze Krystof zacal chodit kazde uterni dopoledne do jeslicek. Jeste si tam teda nezvykl, ale az si zvykne, tak uz vidim, jak budu chodit do bazenu nebo treba pracovat na zahrade a nebo nevim, ale bude ZMENA.
Uvitala bych treba tip na nejake mimodomaci aktivity (chodime plavat ale jinak nic) nebo nejaky tip na spestreni dne i s prckem. Co se da jeste behem dne delat? Asi trochu hloupa otazka, ale ja fakt nevim. Teda misto uklidu, hrani, prochazky a jidla.....
Není tady
Dito ja mam s malou 3x tydne dopoledne krouzky (od podzimu do jara) - v lete je to jine, to jsme hodne na zahrade atd. Ted mame v pondeli hernu v MC, ve stredu vytvarku (driv plavani, to uz jsme krouhly), ve ctvrtek hudebni skolku (Yamahu) - tak mame v utery a patek volno (to bud se stykam se sousedkou, aby si deti pohraly) nebo ted uz travim cas kontroloma u Dr. Dopoledne tudiz je temer kazdy den zaplneny, po obede cca 2 hodky spi, pak po svace prochazka, hrajem si (nekdy plastelina, knizky, skladame, vkladame atd.) , zkouknem Kouzelnou skolku, ja zacnu pripravovat veceri, mala asistuje - huraaaaa je doma tata, vsichni spolecne povecerime, tata malou vykoupe a mala jde chrnet
Není tady
tak ten zaver s tatou mame taky tak, je to ale pres den se fakt nudime. Asi oba.
Ta vytvarka je dobry napad, modelinu koupime, jeste ji nemame, tak vyzkousime.
Kaam treba chodite na ty prochazky? Mimo zoologicky samozrejme my jeste chodime krmit labute a vencit psa, ale taky mam posledni dobou pocit, ze je to furt stejny.
A kdyz mam jit k doktoru nebo tak nekam, tak normalne misto auta jedu autobusem, bo na nej musim cekat a jede to dyl a musim kus pesky a dneska jsem byla na kontrole 3 hodiny a autem by to byla jenom hodina a pul mozna dve a ten zbytek casu bych asi zase prosedela doma s Chrisem na kline. Asi mi z ty matersky hrablo
Není tady
Dito neodpovím přímo na otázku, ale stejně k tomu chci něco napsat.
Já jsem doma u rok a musím říct, e mi značně začíná chybět jednak kolektiv a nějaký uplatnění v něm, stejně jako uznání (=výplata a poplácání po rameni od éfa).
A u jsem tu jinde psala, e mi taky vadí e jak jsou pro mě jeden den jako druhej, tak se mi stýská po tom těení na víkend (a to já jsem se uměla hodně těit u od středy ráno ), a euforickej pocit ze závěru týdne v pátek večer, i ta lehká nervozita ze začátku týdne v pondělí ráno. Nebo třeba pocit "padla" v est večer. Padla mám ledatak kdy uspíme prcka v osm večer, ale to mě čeká jetě pár jiných věcí k udělání.
Taky moje práce nebyla vůbec stereotypní, ba naopak a tak to najednou trochu hůř snáím, kdy mám nalinkovaný dny, jeden jako druhej, od rána do pozdního večera.
Zajímavý je, e kdy začnu mít vdycky pocit e u je to fakt moc velkej stereotyp, tak se něco změní - e třeba přes den Sam začne spát jeětě míň, nebo ho vezmou zuby a já mám hned po rutinně
No ale nestěuju si, navíc nesmím vyprázdnit zásobník stínsotí hned na začátku, protoe za chvíli chceme druhý dítě. Taky si pořád říkám, e děti máme jen na chvíli a musím si uívat i tohle, patří to k tomu.
Koneckonců včera jsem vytřídila výbavičku pro sestru, která čeká prcka a je naprosto neuvěřitelný, jak nám těch necelých 10 měsíců od porodu uteklo a to malý miminko je ta tam. Stejně rychle asi uteče i tohle celý období kolotoče krmení, přebalování, procházek stejnou trasou, stále stejných dokola hrajicích dětských melodií a říkanek a rituálů...a budem na to jetě asi s láskou vzpomínat
Není tady
my nechodime nikam moc extra na prochazky (kdyz spi do tech dvou, naji se, tak jsou pomale tri a nez se zacne stmivat mame tak hodku, nekdy hodku a pul) - ted je tady vsude mraky snehu, tak bereme boby nebo sanky a jsme na svahu (to ted miluje), kdyz je venku hezky, jsme na hristi 3/4 casu travime na houpackach (nemuzu ji z ni dostat), jinak tu lita po fotbalovym hristi, hrajem na honicku, schovava se mi za stromy atd. Bydlime na vesnici, zadne dlouhe vylety to nejsou - ja taky nepouzivam dlouho uz kocarek (cca od leta), tak mala vsude tapka peso - proto i ta cesta na hriste a zpet, se pekne protahne - u hodne veci se zastavi, sem tam pozbira nejaky klacik, kamen (no poklady, ktere musi mit) - takhle se i vic utaha a zabavi
Není tady
Fidorka napsal(a):
Dito neodpovím přímo na otázku, ale stejně k tomu chci něco napsat.
Já jsem doma u rok a musím říct, e mi značně začíná chybět jednak kolektiv a nějaký uplatnění v něm, stejně jako uznání (=výplata a poplácání po rameni od éfa).
A u jsem tu jinde psala, e mi taky vadí e jak jsou pro mě jeden den jako druhej, tak se mi stýská po tom těení na víkend (a to já jsem se uměla hodně těit u od středy ráno ), a euforickej pocit ze závěru týdne v pátek večer, i ta lehká nervozita ze začátku týdne v pondělí ráno. Nebo třeba pocit "padla" v est večer. Padla mám ledatak kdy uspíme prcka v osm večer, ale to mě čeká jetě pár jiných věcí k udělání.
Taky moje práce nebyla vůbec stereotypní, ba naopak a tak to najednou trochu hůř snáím, kdy mám nalinkovaný dny, jeden jako druhej, od rána do pozdního večera.
Zajímavý je, e kdy začnu mít vdycky pocit e u je to fakt moc velkej stereotyp, tak se něco změní - e třeba přes den Sam začne spát jeětě míň, nebo ho vezmou zuby a já mám hned po rutinně
No ale nestěuju si, navíc nesmím vyprázdnit zásobník stínsotí hned na začátku, protoe za chvíli chceme druhý dítě. Taky si pořád říkám, e děti máme jen na chvíli a musím si uívat i tohle, patří to k tomu.
Koneckonců včera jsem vytřídila výbavičku pro sestru, která čeká prcka a je naprosto neuvěřitelný, jak nám těch necelých 10 měsíců od porodu uteklo a to malý miminko je ta tam. Stejně rychle asi uteče i tohle celý období kolotoče krmení, přebalování, procházek stejnou trasou, stále stejných dokola hrajicích dětských melodií a říkanek a rituálů...a budem na to jetě asi s láskou vzpomínat
Fidorko,no to se mi moc líbí,ten tvůj příspěvek.Mám uplně stejný názor.Hlavně se mi líbí ten konec,ten je pravdivý...děti máme jen na chvili..je to bohuel pravda.Ale nemysli si,taky mi chybí poplácání od éfa a přesně vechno jak píe.
Není tady
Dito, zdar
Já jsem doma u pár let a musím říct, e mi v tomhle moc pomohlo narození imona. Den mi uteče ani nevím jak. Kdy byl jenom Adam, byla to opravdu nuda pro oba. Neumím být matkou, která zorganizuje 100% času svého dítěte a svůj čas tak, aby si dítko patřičně uila Někdo to tak má, ale já mezi tyhle astné nepatřím.
(Mmch. modelínu nekupuj, Kolombo by ji akorát jedl , jetě na to má čas)
Kdy byl Adámek malý, tak jsem se snaila vyplnit si čas prací z domova (2x týdně jsem musela zajet do práce, tak to bylo taky prima), chodili jsme do MC (a já tam dělala pár měsíců dobrovolnici), pak jsem orgaizovala pro kamaráda přednáky do MC po republice. Ale přiznám se, e bych tu dobu nechtěla vrátit. Nebavilo mě to.
V létě bude líp, dá se chodit více ven a hlavně to chce získat nové kamarádky, kamarády a známé. Neuzavírat se doma, to je pak na houby...
Není tady
ja jsem doma pres ctyri roky a musim rict, ze uz se fakt tesim za pul roku do prace...
nemuzu rict, ze bych se doma nudila, ale jak pisete, stereotyp je ubijejici, sice mam malou ve skolce a s Fandou uz se da delat ledacos, chybi mi kolektiv a uznani, jak tu bylo psano...
a pres zimu je to jeste depresivnejsi, nemoci, sero, chybi slunicko.... takze uz se tesim na jaro, to budem na zahrade cely den a zas bude veseleji:-)
libil se mi Fidorky prispevek, mame to uplne stejne:-)
Není tady
ahoj, mám podobné pocity. jsem doma dva roky, ne e by mi chyběla přímo ta má práce,ale jiná činnost, změny mi chybí. Léto je na tohle skvělé, dá se naplánovat hromady aktivit, a radi je trávím venku ne nekde uvnitř. Přítel jezdí od jara do srpna závody, tak jezdíme s ním. jede se na chatu, atd. ale ted:( sníh je opravdu vude, a tak, e se nedá moc chodit, nae malá boby moc nemusí,, musím zkusit pořídit sáňky.
U nás vstanem, snídane, a takovy ty veci kolem, taky poklidit, udelat obed, takze dopoledne opravdu moc ven nestihame, kdyz je nejaka akce, ze jdeme dopoledne pryc, musim obed udelat predem nebo rozmrazit. U nás se jiz po obede nespi, takze to jdeme treba ven. taky u nas jede kouzelna skolka. tatka sice domu chodi vecer,ale nekoupe atd, ale aspon se verunka soustredi na nekoho jinyho. a s tou nudou rozumim, ne ze bych nemela moc co delat,ale nakup, uklid, uvareni atd udelam a pak se nudim. ted mi zacne prace z domova pro znameho, tak aspon trosku nejaky uplatneni, uz se na to i tesim....
Ale treby kdyz premyslim nad dobou za rok, kdy pujdu do prace(pokud se nepustime do druheho) a mala do skolky, kdy mam skolku pomerne slozitou, takze to bude docela narocne pro nas obe, tak na to se ani netesim... asi to bude tim, ze bych rada mela jinou praci treba:)
Holky, vy co jste se pustili do druheho ditka(rikali jsme si ze bych v lete vysadila prasky po svatbe, tak ve 3,5 letech veru by byl sourozenec) ta nuda asi odpadne, to je jasne,ale neni to taky dost na nervy a hlavu???
Není tady
Ahojky,
jsem doma zatim neco pres rok a pul. Hodne stereotypni mi to pripadalo, kdyz jsem byla tehotna...hlavne ke konci Ted uz je to lepsi a musim rict, ze kazdym dnem toho stereotypu ubyva, jak Viki roste a uci se nove veci. Uz ta komunikace neni tak jednostranna. Od noveho roku chodime v pondeli na 3 hodiny do herny v MC, ve stredu celodenni navsteva u mamy (vetsinou i segra s neteri), ve ctvrtek dopoledne (prave jsme se vratily) na zpivaci/tancici krouzek v MC, vecer mam kurz foceni. Utery a patek mame zatim volno, ale to se zmeni, protoze chceme jeste chodit do Yamahy + nejaky cvico treba...
Kolektiv mi chybi taky, ale jsem v kontaktu s kamaradama a byvalyma kolegama, takze obcas se nekdo stavi, nekdy dojedeme nekam my. S tim uznanim a poplacanim po zadech to zatim nejak moc neprozivam...vim ze to neni to same, ale F. me poplacava (po zadech!) kazdou chvili (a to toho doma zase nejak moc nedelam). Spatne teda snasim to, ze se F. kolikrat vraci domu az kdyz Viki spi Ale to je vec, se kterou momentalne nemuzeme nic delat, takze nema smysl kvuli tomu delat doma dusno.
Jinak na mensi nakupy chodime pesky s kocarem, abysme se prosly. Prochazky bez cile tady v okoli uz me moc neberou, ale sem tam teda jdeme. Nekdy vezmeme auto a popojedeme nekam dal, at je zmena. Mam rada, kdyz ma prochazka nejaky cil , protoze pak uz je to vylet. Ted jsem vzala Viki i na vystavu, ale v pulce jsem ji nechala vyvest (byla s nama mama, tak ji vzala ven)
Jo a tu modelinu Dito fakt nekupuj (teda pokud nas nechces v podzimnatech zasobovat veselejma historkama, kterak Kolombo rozpatlal modelinu po zdi, po sobe a pulku snedl) My jsme 2x modelinu dostali a zatim je schovana.
Doma zpivame, poustime pisnicky, malujeme, prohlizime knizky, a hlavne rozmistujeme hracky po byte.
Není tady
já jsem na tom podobně (vycházky, atd.), 1x týdně plavání a jinak nic, ale mám stranou radost, jak kadý den vidím, e se Verunka něco naučila ... to mi vlévá ivot do stereotypem znavených il ...
čára přes rozpočet trochu byla, e jsem plánovala seznámení s nějakou maminkou na plavání, bohuel jsou vechny 3 přespolní ... teď je tak velehnusně, e se mi nechce ani nikam jet autem (stačí nákup a mám toho pokrk), take se nehnem ani k babi nato k ségře a jejím dětem, a teda opadne tadyta blbá Sibiř, tak budem jezdit k babi a synovcům/neteřím plus jetě dalí den chci taky chodit do toho MC ... jak to tak po sobě čtu, tak jsem nic světoborného neporadila co ... ale je to tak, i kdy je to často ubíjející, jsou malí jen jednou (to si opakuju kdy u nemůu) ... a hlavně teda čím jsou starí, tím víc věcí je baví - a z toho lze těit
a teď jsem dočetla Petuli, u nás je to taky tak, s plácáním po zádech my se s manelem plácáme navzájem take uznání jako takové mi celkem nechybí, spí ten svobodnějí rozlet momentálně
Upravil(a) Cassiopeia (21. 1. 2010 11:34)
Není tady
Jé holky, tak to já se přispěju s opakem nám je den krátký
já vlastně nevím, co furt děláme, ale naprostá spokojenost ..o létě nemluvě , vak víte máme firmu sezoní a se zahradou, chalupou, koupačkama , dovolenýma, v kalendáři narváno
a ted v době zimního volna chodíme plavat, na kafíčka s mamina na mateřských a nebo nepracujících nákupy, koníčky velký ségry, kde Lála vyvede nějakou lumpárničku, chodíme dost na zahradu na líci -máme malej kopeček o letní zahradě nemluvě, máme spoustu zábavy na hraní a dovádění venku doma holky vymyslí tolik, e jediné, co za den stíhám jsou zprávy a film tak leda v noci z dvd
...Peuli, jak píe procházky s cílem nevyla bych snad ven , jen tak a nevědět coby
asi je to tím taky, e mám děti dvě, ale ani s Ajou jsem tenhle pocit neměla, mnoho aktivit, koníčků, firmu, kamarádky, je to dávno, ale vzpomínky jsou spí právě na neomezený prostor si dělat , co chci
. Petuli ten můj taky umí kvalitně poplácat manel chodí domů jak kdy, na něj se taky těím,ale po prima proitým dnu, nic nám nechybí a po ničem víc netouím pohoda lahoda ta mateřská
Upravil(a) Lenďák (21. 1. 2010 11:49)
Není tady
Taky přispěju svými pocity
Ten stereotyp a někdy nudu, jestli to tak můu napsat, jsem měla s prvním děckem, jene mi bylo 21let, byla jsem blbá, dítě vlastně ani moc nechtěla (je to hnusný takhle napsat, ale prostě to tak bylo), take jsem se starala na 100%, ale nemůu vůbec říct, e bych si to nějak uívala, kdy dneska po 13-ti letech na to vzpomínám, skoro nic si z té doby nepamatuju, nějak mi to proklouzlo mezi prsty Těila jsem se, a mi mateřská skončí a budu moci nastoupit do práce, přijdu mezi lidi a budu ít "plnohodnotný" ivot (ano, tenkrát mi to tak prostě přilo). Moná to není hezké, ale je to tak.
Ovem teď jsem se 14-ti měsíční dcerkou na mateřské a uívám si to na 100%. Troku "nudnějí" to bylo, kdy byla úplně malinká, ale od toho půl roku je to sranda, baví mě to a do práce bych nela za nic Kdy potřebuju mezi lidi, o malou se postará přítel nebo pohlídají rodiče a vyrazíme se pobavit nebo do kina. Mám pár kamarádek, se kterýma se navtěvujeme, kdy máme chu plkat o dětech a vaření Stýkám se s kolegama z práce i ostatními kamarády, i kdy nemají děti.
Ráno se u nás vstává tak kolem osmé, snídaně, kafíčko, poklidit, uvařit oběd, větinou ven nestihneme, a odpol. Z aktivit u nás máme plavání (to teď přes zimu nechodíme), občas zajdeme do mateřského centra, ale někdy mi ty ostatní maminky lezou na nervy , tak zase ne moc často. Stereotypní to malinko asi je, ale mě to tak vyhovuje kdy u mám pocit, e to je moc, udělám něco prostě jinak Třeba přestavím obývák
Kontakt s lidmi mi nechybí, mám ho dost, kdy chci. Občas jsem ráda s malou sama doma, ráda si s ní hraju nebo pozoruju, jak si hraje sama. Kadý den po obědním spinkání vyráíme ven na procházku, cestou nakoupíme mení nákup, projdeme se, teď chodíme bobovat a blbnout ve sněhu a u se těíme domů na sváču a na kafíčko Večer se těíme, a přijde tatínek z práce, kadý den Kačku večer koupe a krmí, tak si odfrknu a kdy děti usnou, posedíme, pokecáme, pustíme si seriál nebo film a jdeme se tulit do peřin Na víkendy se straně moc těím, protoe vím, e taka s náma bude celé dva dny doma a e podnikneme něco, na co přes týden není čas. Často se vídáme se známýma, rodičema, jezdíme na návtěvy nebo návtěvy jezdí k nám ..
Samozřejmě někdy mi chybí takový ten "jiný mozkový" zápřah, jaký jsem měla v práci, kontakt s lidmi po té pracovní stránce, svojí práci jsem milovala, ale vím, e se k ní jednou vrátím a tahle "dovolená" je mi víc ne příjemná Taky jsem hodně ráda, e iju ve městě, bydlíme v centru Brna. Na vesnici bych se já ukousala nudou, protoe teď v zimě vyjet autem je o ivot a celý den tam být zavřená, tak by mi asi jeblo Někdy mi stačí jen ty cizí lidi kolem mě, hlavně e nejdu po pusté prázdné ulici.
A s tím poplácávním po zádech .. tak to vůbec neřeím. Přítel mi dost často říká, jak se o ně krásně starám, e to vechno tak hezký zvládám, domácnost, dvě děti .. mně to přijde zívačka, ale on by to prý nezvládl, take mě dokáe ocenit:lol: A mně to stačí, nepotřebuju víc .. nebo nějaký pocit, e jsem nepostradatelná, necítím se méněcenná, naopak.
Jak píe Lenďák, i nám je den krátký. Někdy mě a děsí, jak to rychle utíká .. troku bych to zpomalila vechno.
Moná to vypadá, e jsem na své druhé starí dítko úplně zapomněla, to vůbec ne, je s ním práce dost, kola a podobně, ale je to puberák a naí přítomnot příli nevyaduje. Zúčastňuje se vech naich návtěv, akcí, i kdy někdy nerad, ale na procházku s kočárkem ho samozřejmě nedostaneme
Momentálně plánujeme jetě jedno miminko, take do práce se jetě nevrátím a ani nechci Jsem takhle skutečně spokojená. Podotýkám, e je mi 34 let, před pěti - deseti lety bych to moná měla jinak.
Upravil(a) petjule (21. 1. 2010 12:27)
Není tady
Já rodičovskou proívám docela dobře. I kdy musím napsat, e občas to je pořádný stereotyp. S Matýskem chodím kadou středu na plavání, někdy i jiný den. Chodíme ven na procházku. Kadý den se raduji s neuvěřitelných pokroků Matýska. Hodně mu čtu, hraju si s ním. Dokáe si hodně hrát i s dětmi. A je hodně přátelský. Skoro vůbec se nestydí před cizími lidmi .
Chodíme ven s kamarádkami. Od února si jdu opráit angličtinu, ta ze střední u mi nestačí, tak budu chodit na kurz, abych si pak za čas mohla udělat státnici. Příjemná změna. Začnu také s Matýskem chodit do mateřského centra. Dalí příjemná změna. A později budu s Matýskem taky chodit na cvičení s batolaty .
Mana je přes den v práci, přijede vdy odpoledne, a pak se Matýskovi věnuje on, tak mám taky trochu času pro sebe .
Upravil(a) topazio (21. 1. 2010 12:23)
Není tady
Ahoj
tak ja pridam pohled trochu z jine strany.
Musim rict, ze vam vsem, co travite cas s detmi a zazivate stereotyp, hodne zavidim. Do prace chodim od S. tri mesicu, napred jen na par hodin v tydnu, ted ctyrikrat tydne sest hodin (od 9 do 15)
Vsechny aktivity pro deti jsou pres den, nestihame zadne cviceni, kresleni, zpivani, tancovani, materske centrum... jedine co zvladame, je plavani a to od pul osme rano, coz je ted v zime poradne krusne....
Deti jsou male a chteji si s nami hrat a travit volny cas jen par let, je to klise, ale uzivejte si to.... ani pochvala od sefa ani vyplata na uctu mi nevynahradi chvile, kdy si muzu hrat se Sofinkou.
Není tady
bajaja napsal(a):
Deti jsou male a chteji si s nami hrat a travit volny cas jen par let, je to klise, ale uzivejte si to.... ani pochvala od sefa ani vyplata na uctu mi nevynahradi chvile, kdy si muzu hrat se Sofinkou.
Pod takový klié se já podepisuju !
Není tady
Tak nejdřív jsem měla v úmyslu si tady pořádně postěovat , ale po přečtení příspěvku od Bajaji si to uetřím..vlastně jsi to vystihla a s tím klié souhlasím ..je fakt, e práce, výplaty a éfa si nae generace bude uívat minimálně do 70ti, tak konkrétně s tímhle vlastně není kam spěchat ..ale to je asi
Jinak Ditu, se zpestřením asi moc neporadím, děláme takový ty běný věci - plavání, sokol, procházky.. mě trochu ten stereotyp "zlepilo" to, e jsem si nabrnkla dvě kamarádky se stejně starýma dětma a různě se navtěvujeme..to je docela fajn.
Vzhledem k tomu, e jsem starí maminka, tak práce atzv. rádobyúspěchů a poplácání po zádech jsem si uila dost. Nakonec jsem zjistila, e tohle vechno má nesmírně jepičí ivot. Vzhledem k tomu, e jsem byla na rizikovém, tak jsem byla od začátku těhu doma, take doma u jsem 2 1/4 roku. Stereotypní mi to přijde stejně tako jako kdy jsem chodila do práce, a stejně jako v práci člověk občas zaije milé setkání, milé překvapení. Jediné co mi nesmírně chybí je volný čas, který bych si strávila po svém. Bohuel hlídání nemáme, take buď vyráím já a hlídá přítel, nebo on a hlídám já. Moc mi chybí vyrazit společně do kina, pobavit se s přáteli, dojít si třeba na bowling. Čas pro sebe si vysloveně kradu a přiznám se, e mi chybí si v klidu posedět u kafe, kníka u ani nevím co je. Holt ty babičky a dědečkové nám chybí, ale co nadělám. Je to takové jaké to je a já jsem astná, e toho prcka mám. Protoe věřte, e v práci, kdy se za vámi zaklapnou dveře si na vás nikdo ani nevzpomene a úspěch v práci je pojem velmi velmi relativní. Zaila jsem veleúspěné éfy, kteří byli ze dne na den odstraněni, lidi, kteří se z úspěných managerů rázem stali nepohodlnými a lidi, kteří celý ivot pracovali pro firmu najednou nadbytečnými nebo s nedostatečnou kvalifikací. Stačí mi občas zajít do práce a rázem mě vekeré chmury přejdou.... Veselý smích prcka pro mně znamená mnohem víc, protoe mi tím dává najevo, e je astný a spokojený a to je to maximum, co mu můu dát.
Ditu - hezké téma, myslím, e tuhle otázku si občas klademe kadá..
Tak i já občas poci´tuju stereotyp a cítím se jako nevyuitá... nicméně jsem samozřejmě hrozně ráda s prckem doma a uívám si, jak pořád dělá a umí něco nového..
Ale jinak se u taky těím do MC, a bude větí, aby se potkával víc s dětma svého věku.
ale přesto u i mě napadla mylenka na nějakou práci... a nebo, v posledním týdnu mě napadla znova otázka V - a to dálkově... co by se moná dalo zvládnout... u jsem před těhu byla i přijatá, ale musela jsem to kvůli neschopence při rizikovém zruit... te´d mě to zas láká, prostě mám pocit, e za tu dobu doma vechno zapomenu - odborné i jazykové.. ach jo...
Holky, studujete některá? dá se to s prckem?
Není tady
Berko, ja studuju a uprimne se tesim, az to dodelam. Kombinace Sofinka + prace + skola je teda az dost.... ucim se jen v noci a obcas se mi taaaaaaaaak nechce
Není tady
Vem spokojeným maminám gratuluji, kolem mne jsou také samé mámy, co se v mateřství totálně realizují. Ty, co to tak nemají, se na bbnetu nevyskytují často (neb se ralizují přece jinde a na kecání o plenách nemají čas ), take Dito, super, e jsi napsala!!
Osobně mi nepřipadá nějak zvlá ralizující pro studovanou a inteligentní enu utírat zadeček a mávat chrastítkem. Citově to je nádhera, ale intelektuálně ubíjející. Co si budeme povídat.. to můj názor. A jsou zde okolnosti, které to zhorují (a to jsou přesně okolnosti Dity a spol)
- chybějící rodina okolo - bydlíme v zahraničí, jiném městě..
- hodně pracující tatínek - my ho vidíme jen o víkendu
- kamarádky zaměstnané apod
- dětské nemoci
No zkuste si být sami ve dvou vydret zavřený doma bez tatínka a jediný návtěvy (kdo by to chtěl od prcka chytnou, e) tak tři týdny.. nebo se zeptejte maminek dvojčat..
Dito, stereotyp prostě k tomu asi patří, pracujte na jesličkách, dělej něco pro sebe, zkus MC a kluby, nebude to tak hrozný.. taky by se mi líbilo pracovat na částečný úvazek a pak si odpoledne prcka uít, ale do října u není daleko a pak půjde do kolky..
Není tady
Tak já u Máti taky dodělávala V a bylo to super. Doma se mi líbilo a líbí, ale je fakt, e kdy jsem měla jen Máu, tak jsem 1x za 14 dnů vyrazila do koly mezi úplně jiné lidi a to si člověk dáchne. Taky jsem se hodně věnovala psovi, take výcvik, výstavy, závody a tam se taky člověk dostane mezi jiné lidi ne jsou jen enské na mateřské.
Teď u nemám ani pocit, e bych potřebovala vypadnout. Kdy jsme zdraví, tak 1x a 2x týdně jezdíme do MC, taky tu mám dost často návtěvy nebo jsme na návtěvě my. 2x týdně výcvik psa a fakt nějak nemám pocit, e se nudím. Naopak si to doma uívám.
Asi by to chtělo víc kamarádek a přidat nějaké dalí aktivity. Myslím, e taky téhle náladě moc nepřidá zimní počasí, vydr do jara a určitě bude lépe.
Není tady
Baji, Leni - díky za názor na kolu, vím, e by to byl bič na mě a e pak budu nadávat, a budu po nocích rotit... ale fakt mám strach z toho zakrnění a jen tak si vzít skripta a učit se - to mě nebaví
no, uvidím, jetě je pár měsíců čas na rozmylení...
Jinak je mi jasný, e ít bez rodiny v zahraničí a tatínka vidět jen večer a o víkendu a nemít babičky a dědečky, tak se asi picnu. Natěstí máme hlídání, take občas si můem vyrazit i na ples nebo na bowlas nebo tak prostě.
Obdivuju ty maminky, které to zvládají bez hlídání a jetě třeba v cizí zemi bez dobrých kámoek...
Není tady
Beru, jen k Tvé otázce - pokud máte nějaké hlídače, neváhej a jdi do toho moc ráda občas vypadnu mezi lidi, kteří mají jiné starosti, ne kde jsou jaké pleny v akci, jaké očkování máme před sebou atd. jene u nás je to trochu o h.bu díky tomu, e sice babičky máme (ani ne moc daleko), ale prostě z jejich strany zájem o hlídání není (za celou dobu si malou vzala P.mamka jednou na procházku a to jetě asi 20-ti minutovou kolem paneláku a u mi ji vracela, e neví, co s ní; o mé mamce ani nemluvím...), take na vechny zkouky, povinné hodiny, přednáky apod. si buď beru malou s sebou (to jsem udělala asi jen 2x, kdy mi ji při zkouce hlídala kamarádka ve studovně, ale byly to nervy ), nebo si P. musí brát volno v práci... co jde, pokud je to jednou za 2-3 týdny, ale ve zkoukovém je to mazec ale jinak kola se určitě zvládnout dá, pokud jsi ochotná vzdát se pár hodin spánku a je to moc příjemný relax a určtiě mnohem mín náročné, ne třeba práce při MD
a pokud bys to nějak nezvládala, nebo Tě to nebavilo - ukončit, nebo přeruit kolu můe vdycky
Upravil(a) lenkaB (21. 1. 2010 13:55)
Není tady
bensi napsal(a):
Vem spokojeným maminám gratuluji, kolem mne jsou také samé mámy, co se v mateřství totálně realizují. Ty, co to tak nemají, se na bbnetu nevyskytují často (neb se ralizují přece jinde a na kecání o plenách nemají čas ), take Dito, super, e jsi napsala!!
Osobně mi nepřipadá nějak zvlá ralizující pro studovanou a inteligentní enu utírat zadeček a mávat chrastítkem. Citově to je nádhera, ale intelektuálně ubíjející. Co si budeme povídat.. to můj názor. A jsou zde okolnosti, které to zhorují (a to jsou přesně okolnosti Dity a spol)
- chybějící rodina okolo - bydlíme v zahraničí, jiném městě..
- hodně pracující tatínek - my ho vidíme jen o víkendu
- kamarádky zaměstnané apod
- dětské nemoci
No zkuste si být sami ve dvou vydret zavřený doma bez tatínka a jediný návtěvy (kdo by to chtěl od prcka chytnou, e) tak tři týdny.. nebo se zeptejte maminek dvojčat..
Dito, stereotyp prostě k tomu asi patří, pracujte na jesličkách, dělej něco pro sebe, zkus MC a kluby, nebude to tak hrozný.. taky by se mi líbilo pracovat na částečný úvazek a pak si odpoledne prcka uít, ale do října u není daleko a pak půjde do kolky..
Bensi,omlouvam se,ale ac to mozna sem tam nevypada,tak bych to nedokazala napsat lepe nez Ty a plne s Tebou souhlasim. Jsem tu v satelitu take sama bez rodiny a pomoci babicek,pritom obe uz jsou v duchodu,ale dalka a i uz maji rady svuj klid jim brani. Mrzi me to kvuli Matyskovi,ale nic s tim nenadelam. Touzila jsem se take vratit do prace,bohuzel mi ji i pres moji snahu pracovat pro zamestnavatele z domu uz od pul roku ditete nezabezpecila,hledala jsem v okoli jakoukoliv poradnou vypomoc ci zkraceny uvazek,nerealne a na skolku ve 3 letech mohu zapomenout,proto i rozhodnuti poridit Matyskovi sourozence. Ac me mozna nektere maminky nepochopi,nedovedu si to predstavit,ale jedinacka jsem nechtela a okolnosti jsou proste dane, sve dite miluji, venuji se mu maximalne,co je v mych silach,ale uvnitr trpim jako zvire. Vsechny maminky v okoli,co maji funkcni babicky jsou uz od 2 let svych deti v praci,takze jsem tu i hodne sama. Nekdy je lepe,nekdy hure, ale rikam si,jednou na to budu s usmevem a slzou v oku vzpominat,zivot bez ditete si uz nedokazu predstavit a je pravdou,ze je ted pro me vice smysluplny i kdyz me hrozne separuje od lidi a prace,kterou jsem mela rada,podotykam,ze nejsem karieristka. Co ale musim priznat a je to horsi nez separace je nedostatek financi, na to nejnutnejsi mame,ale opravdu jen na to a to me mozna mrzi a stresuje daleko vic nez samotne dite.
Není tady