|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Zkusil to nekdo?, prezil to nekdo?, pomohlo to? k cemu to vedlo?
Sam o tom silne uvazuji, vidim to jako vychodisko z me situace, kdy nemuzu ani tam ani zpaky (tzn. nejsem schopen, bez bolesti, zit vedle zeny zamilovane do jineho (lasku ke mne nevylucuji:) a zaroven nejsem schopen/nechci odejit - ukoncit to)
Diky za kazdy nazor.
Není tady
Ty brdo! Zadala jsem ten krkolomny vyraz z nazvu tveho vlakenka mr.Googlovi, a divej, co vyplivnul: http://www.grada.cz/katalog/kniha/nevera_2724/
Chytra kniha...
Jinak jo. Odesla jsem z borticiho se vztahu na chvili (asi 3 mes.) bydlet jinam... pak z nejakych pro verejnost nedulezitych duvodu jsem se vratila, ale nepomohlo to. Myslim, ze co bylo "predtim" spatne, se zakratko jeste vystupnovalo...
Tim nechci rict, ze "rozstehovani" nemuze byt ucinne... Muze. Kdyz pro nic jineho, tak aspon proto, ze pri delsi nepritomnosti partnera, at provedl cokoliv, mas moznost si ujasnit, do jake miry ti na nem zalezi, a jak velmi ti chybi/nechybi...
Není tady
Jujine,
na záčátku vždycky vypadá všechno strašlivě, neřešitelně, patově, k nepřežití...
Mnohdy i vyrazíš nějakým směrem a mnohokrát se ještě budeš muset vrátit, než najdeš ten správný...
Nechceš/nemůžeš..... a proč vlastně?
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
Ty brdo! Zadala jsem ten krkolomny vyraz z nazvu tveho vlakenka mr.Googlovi, a divej, co vyplivnul: http://www.grada.cz/katalog/kniha/nevera_2724/
Chytra kniha...
Jinak jo. Odesla jsem z borticiho se vztahu na chvili (asi 3 mes.) bydlet jinam... pak z nejakych pro verejnost nedulezitych duvodu jsem se vratila, ale nepomohlo to. Myslim, ze co bylo "predtim" spatne, se zakratko jeste vystupnovalo...
Tim nechci rict, ze "rozstehovani" nemuze byt ucinne... Muze. Kdyz pro nic jineho, tak aspon proto, ze pri delsi nepritomnosti partnera, at provedl cokoliv, mas moznost si ujasnit, do jake miry ti na nem zalezi, a jak velmi ti chybi/nechybi...
Velmi chytrá kniha. Napsaná chytrým CHLAPEM....
Jujin- nastavovaná kaše v tvém případě bude zase nastavovaná kaše. Spousta " na zkoušku rozešlých" si v tom období dokáže uvědomit, že se vlastně rozejít chtějí i když si mysleli , že toho nejsou citově schopni. A v tvém případě bych velmi přemýšlela , jestli máš zapotřebí se po odloučení vracet.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Jujine,
na záčátku vždycky vypadá všechno strašlivě, neřešitelně, patově, k nepřežití...
Mnohdy i vyrazíš nějakým směrem a mnohokrát se ještě budeš muset vrátit, než najdeš ten správný...
Nechceš/nemůžeš..... a proč vlastně?
Nemuzu zit... - protoze mne to vedomi toho stavu omezuje v projevech me lasky, v predstavach spolecneho zivota, premysleni o tom ze bych mel rad deti ve fungujicim vztahu - tzn. nechovam se tak, jak bych se asi choval kdyby tady ten stav nebyl. Nevim jestli je to normalni, ze mne to vadi ze je tady jeste nekdo - ale zatim mne to vadi, boli - proto nechci a nemuzu.
No a to druhe nechci a nemuzu - odejit. Mam ji rad, trosku jsem koketoval s myslenkou jestli to opravdu neni pohodlnost zvyk a ne laska - ale tridil jsem si to v hlave a jsem ted presvedceny ze to laska je. Mam ji rad - proto to nemuzu jen tak vzdat a jit jinou cestou, proc hledat jinou lasku, kdyz uz jsem ji nasel.
Na jeji strane do toho vstupuje jeji zamilovanost v dalkovem vztahu - kterou ona neovlivnuje a nema pod kontrolou - neni to tady o racionalite.
No a z teto rovnice o x neznamych mne vychazi jako nejrozumnejsi reseni - to odlouceni pro ujasneni si obou stran co vlastne chteji a na cem jim zalezi. Pokud je to u mne skutecne laska, tak nejakych 5 mesicu odlouceni to nemuze zmenit a u ni u jeji zamilovanosti tady muzou zafungovat jakesi iracionalni mechanismy - bud se vic primkne k nemu, nebo to zafunguje, tak jak doufam a budeme stat nekde na "novem zacatku", samozrejme je tady i moznost, kterou si nepripoustim - ze vse zustane, tak jak to je ted, i po tech 5ti mesicich...
Není tady

Znie to rozumne, len to ukočírovať hlavou a hlavne srdcom... 
Není tady
Vědomí toho stavu tě omezuje v projevech tvé lásky?
Tomu nerozumím.
To, že ti vadí, že je tam ještě někdo jiný, to je naopak zcela srozumitelné a myslím že i normální. Proč si to tedy nepřiznat, to je podle mne OK.
Jenže potom si ale musíš jasně definovat, co je pro tebe LÁSKA....
A pak si prostě musíš přestat lhát.
Lásky se člověk totiž NEMUSÍ vzdávat, on se ji obvykle vzdává dobrovolně a rád, protože ji zaměňuje s něčím zcela jiným, co je pro něj mnohdy důležitější než LÁSKA....
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Vědomí toho stavu tě omezuje v projevech tvé lásky?
Tomu nerozumím.
To, že ti vadí, že je tam ještě někdo jiný, to je naopak zcela srozumitelné a myslím že i normální. Proč si to tedy nepřiznat, to je podle mne OK.
Jenže potom si ale musíš jasně definovat, co je pro tebe LÁSKA....
A pak si prostě musíš přestat lhát.
Lásky se člověk totiž NEMUSÍ vzdávat, on se ji obvykle vzdává dobrovolně a rád, protože ji zaměňuje s něčím zcela jiným, co je pro něj mnohdy důležitější než LÁSKA....
No je to mozna divne ale je to tak, proste se nedokazu tak naplno oddat pocitu blizkosti, radosti z kontaktu, tepla jejiho tela, chuti polibku - kdyz mne to blokuje vedomi toho stavu, rad bych to neresil - ale bohuzel ta hlava to tak nejak resi sama:-) Samozrejme to neni tak ze bych z toho vseho vyse uvedenho nemel radost ale neuzivam si to tak a nedokazu do toho dat tu normalni vrelost...
Není tady
Jenže to, co ty popisuješ, to není o lásce, ale o erotice, o tělesnosti.
Když budeš takhle lásku "zužovat", nedostaneš se nikam.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Jenže to, co ty popisuješ, to není o lásce, ale o erotice, o tělesnosti.
Když budeš takhle lásku "zužovat", nedostaneš se nikam.
Jasne je to o vnimani - pro mne je tohle viditelnym vyjadrenim lasky a co je to laska mne nikdo neucil, takze to vnimam takto. Samozrejme to jde zazit i bez lasky - samotny sex, ale tam ta dimenze podle mne chybi, muze ji kratkodobe nahradit zamilovanost.
Ale vratme se castecne k tematu - rozchod na zkousku - myslim ze prave to odlouceni na urcity cas dokaze odfiltrovat klamne dojmy co je ci neni laska, ci dalsi emoce ve vztahu a odhalit to jadro - jaky nazor mate vy?
Není tady
Já si myslím, že pokud si neuděláš jasno v tom, co je vlastně láska, nehneš se nikam. Pořád ti život bude předkládat k řešení stále stejné situace.
Nehneš se dovnitř, ani ven.
Není tady

Odlúčenie všeličo odlfiltruje, hlavne ZVYK, a ak vydržíš, možno sa dozvieš viac o sebe, o nej... a aj o vašom vzťahu.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Já si myslím, že pokud si neuděláš jasno v tom, co je vlastně láska, nehneš se nikam. Pořád ti život bude předkládat k řešení stále stejné situace.
Nehneš se dovnitř, ani ven.
Ale jak se k tomu tedy dopracovat?
Není tady
Těžko 
Obyčejně je začátek cesty přesně tam, kam se ti nejméně chce, nejlepší rádci jsou ti, kteří tě nejvíc štvou a jejichž rady tě staví "na zadní".
Jul, je to CESTA. Netlač na sebe. Nechtěj to vyřešit hned a silou.
Spíš než stěhování, které stojí peníze a pokud se doma nevytahují nože a nehází nádobí, myslím, že ZBYTEČNÉ peníze, zkusila bych psychologa.
Pokud nemáš bytostnou potřebu z domu utéct, abys mohl najít sám sebe a situaci pak vyřešit buď trvalým odchodem nebo překonáním momentální manželské krize, tak neodcházej.
Pokud ji máš, tak neváhej a jdi do toho.
Není tady
Jujin napsal(a):
... samozrejme je tady i moznost, kterou si nepripoustim - ze vse zustane, tak jak to je ted, i po tech 5ti mesicich...
Neni. Po peti mesicich odlouceni uz nic nebude, jako predtim, ani kdyby se "neodmilovala"... Spis bych se priklonila k tvemu vyrazu "novy zacatek"..., pro vas vsechny (vcetne milenca). Ale drzela bych ti rozhodne palce k tomu, aby prehrstel svobodneho rozhodovani i ji umoznila rozhodnout se pro "toho praveho"...
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Těžko
Obyčejně je začátek cesty přesně tam, kam se ti nejméně chce, nejlepší rádci jsou ti, kteří tě nejvíc štvou a jejichž rady tě staví "na zadní".
Jul, je to CESTA. Netlač na sebe. Nechtěj to vyřešit hned a silou.
Spíš než stěhování, které stojí peníze a pokud se doma nevytahují nože a nehází nádobí, myslím, že ZBYTEČNÉ peníze, zkusila bych psychologa.
Pokud nemáš bytostnou potřebu z domu utéct, abys mohl najít sám sebe a situaci pak vyřešit buď trvalým odchodem nebo překonáním momentální manželské krize, tak neodcházej.
Pokud ji máš, tak neváhej a jdi do toho.
Potřebu utíkat nemám - spíš to řešit - trvá to přes rok...., nemám rád nečinnost.
Je mně líto toho, že se tak dlouho oba trápíme (ja se ji tedy snažím netrápit:-), ale předpokládám, že když nemůže být s ním tak ji to trápí. Taky asi ten společný život nejede uplně naplno jak by třeba mohl - to jeho prožívání asi ... asi nás to oba i když si to nechceme připustit nějak ovlivňuje. Na druhou stranu je nám fajn, chovame se k sobe pěkně, jak kdyby nic nebylo, těšíme se na dovolenou, na hory, nebo jen na vycházku se psem, něžnosti taky nechybi ani společná zábava ať už to jsou prachobyčejné karty, ale co když by to mohlo být lepší...
Nejvíc mně asi trápí otázka - aby se mnou nezůstala v budoucnu jen z nějaké povinnosti, zvyku atd... ja si v tom snad trošku jasno udělal, ale ona, co já vím... Právě v tom jsem spatřoval výhodu té "odvykací kůry" - že nás oba zbaví klapek co nosíme na očích a uvídíme to jak to vlastně je ve skutečnosti a pak se můžeme rozhodnout co dál...
Pomůže když se změním jen já?
Psycholog ok, ale zase jen pro mě - ona nás ani sebe s nikým cizím probírat nechce. Já s tím problém nemám, ale teď nevím co u něj hledat. Na záčtu jsem u něj řešil, že jsem se někomu potřeboval svěřit a slyšet názor co dělat v prvních okamžicích - jak řešit tuhle novou neznámou situaci. To mně asi pomohlo, ale teď? S čím vlastně za ním jít?
Není tady
To jsi ale neřekl, že už to trvá přes rok.
Pokud žiješ v situaci,která trvá tak dlouho a která ti nevyhovuje, pak je jakákoliv změna krokem z bludného kruhu.
Zda pomůže, když se změníš jen ty?
Existuje něco, čemu se říká zákon akce a reakce - pokud je JINÁ akce, musí být i JINÁ reakce, takže to jistě pomůže.
A pomůže to především tobě, protože ty jsi nespokojený. Pokud "se změníš", začneš na některé věci nahlížet JINAK. Některé tě přestanou trápit vůbec, jiné tě začnou trápit natolik, že najdeš sílu je vyřešit.
Myslíš, že na TOHLE druhá strana nijak nezareaguje? Přece i to, že možná neudělá nic, bude pro tebe reakce, která ti pomůže ten gordický uzel rozetnout.
A s čím za ním vlastně jít? Tak to opravdu musíš vědět ty sám...
Já bych se podívala nejprve na to, co mi vadí nejvíc a zjistila, PROČ mi to vlastně vadí, tedy co je ZA tím.
Není tady
Asi tedy zacnu opravdu u sebe a snad to vyvola reakci na druhe strane. Neco se proste musi zmenit...
Není tady


Není tady
Jujin napsal(a):
Asi tedy zacnu opravdu u sebe a snad to vyvola reakci na druhe strane. Neco se proste musi zmenit...
Počítej s tím, že se nemůžeš "obrátit naruby".
Ale můžeš se naučit rozumět sám sobě, což i když se to zdá absurdní, spousta lidí vůbec neumí 
Když to zvládněš, můžeš pak odhalit a změnit některé zažité vzorce chování, které si neseš od dětství a které tě nějak determinují.
Když najdeš sám sebe, najdeš svoji vlastní svobodu.
To je velká úleva.
Svobodný člověk dovede dát svobodu i lidem kolem sebe, dovede tedy vytvářet rovnocenné partnerské vztahy.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Jujin napsal(a):
Asi tedy zacnu opravdu u sebe a snad to vyvola reakci na druhe strane. Neco se proste musi zmenit...
Počítej s tím, že se nemůžeš "obrátit naruby".
Ale můžeš se naučit rozumět sám sobě, což i když se to zdá absurdní, spousta lidí vůbec neumí
Když to zvládněš, můžeš pak odhalit a změnit některé zažité vzorce chování, které si neseš od dětství a které tě nějak determinují.
Když najdeš sám sebe, najdeš svoji vlastní svobodu.
To je velká úleva.
Svobodný člověk dovede dát svobodu i lidem kolem sebe, dovede tedy vytvářet rovnocenné partnerské vztahy.
Ještě se chci zeptat - myslis ze tohle jde zvladnout „svepomoci“, nebo myslis ze je urcite lepsi využívat konzultace nějakého psychoterapeuta, spis by to asi chtelo nějakého koucera. Premyslel jsem o psychoanalyze, ale ta je financne mimo moje moznosti.
Není tady
Juji,
já nevím, zda to lze zvládnout svépomocí nebo zda musíš k odborníkovi.
Osobně si myslím, že to záleží na síle osobnosti a její schopnosti pokory a přijímání nepříjemných pravd o sobě.
Já ti mohu dát jen vlastní zkušenost sama se sebou nebo s lidmi, kteří přicházejí ke mně: neznám nikoho, kdo to zvládl zcela sám. Znám mnoho lidí, kteří putovali od tradičních psychologů a psychoterapeutů k aleternativní psychoterapii a znám i lidi, kteří šli opačným směrem - začali esoterickými experimenty a skončili v Bohnicích.
Osobně si myslím, že je třeba prostě hledat.
A co považuji za velmi důležité, to je mít kolem sebe přátele. Skupinku lidí, se kterými můžeš jen tak kvákat o ničem, ale kteří tě vyslechnou, "pochovají a pohladí" a pokud je to potřeba tak taky "nakopnou", v pravý čas s tebou "zatřesou" 
Sama za sebe mohu říci jen to, že kdybych dnes byla v situci, ve které jsem byla zhruba před dvaceti lety, našla bych si dobrého kauče a zároveň esoterického psychoterapeuta. Teda kdybych na to měla, protože fatk dobrý kauč, to je několik tisícovek na hodinu a dobrý esoterický psychoterapeut - kinezka, EFT, AFT, RUŠka, regrese ap.- se pohybuje v řádu stokorun na hodinu.
Na druhou stranu je třeba vždy zvážit, co za své peníze dostaneš.
Pokud tě to popstaví na nohy a ty najdeš spokojenost a klid na svou práci, jistě se to vyplatí.
Já kdysi začala kineziologií a peněz nelituji dodnes, protože mne to postavilo natolik na nohy, že jsem mohla začít dělat náročnou a nadstandardně placenou práci ve finančnictví.
Nu a kdybych na to, co jsem si vybrala, finančně neměla, hledala bych nejprve psychologa "na pokladnu" tak dlouho, až bych našla toho pravého.
Ale VŽDYCKY bych se snažila obklopit přáteli. Protože opravdoví přátelé ti vždycky a s láskou řeknou pravdu do očí a vždycky tě podrží, ať vyvádíš, co vyvádíš. Berou tě totiž takového, jaký jsi a to i když se chováš jako trotl.
Jen se tak nesmíš chovat dlouho, to jim pak dojde trpělivost a nezbyde nic jiného, než "upíra" setřást z krku 
Takže asi tak.
Pokud ti mohu poradit, najdi si někoho,komu budeš důvěřovat a nech se vést.
Nejen jím, ale i svou intuicí, protože ta pak bude stále větší a větší. Řekne ti, co je pro tebe dobré 
Není tady
Pekne napsano, diky!
Není tady