Dobrý večer všem,
v posledním roce jsem si tu ráda četla a našla jsem tu spoustu zajímavých názorů, postřehů a zkušeností, proto bych se s vámi teď chtěla poradit o své situaci: na konci 2008 jsme se po 5 letech rozešli s přítelem, respektive on si našel jinou slečnu. Ve zkratce - celý rok 2008 se mu pracovně nedařilo ( mě naopak ano ), začal pít, hádali jsme se kvůli tomu, pak někdy v druhé půlce roku se objevila první slečna, k ničemu sice nedošlo, ale řekla jsem jasně, že takhle ne, zájem o slečnu skončil, proběhly řeči, že to byla chyba, že si mě chce vzít, atd., pak ale přišla další slečna, to už bylo se vším všudy, do toho stále pití, takže jsem po všech těch předchozích událostech definitivně "práskla dveřmi" a byl konec.  Jeho druhá nová známost skončila ještě dřív, než já jsem se odstěhovala. Krátce na to mi začal psát, jestli bychom se nemohli sejít, že na mě myslí, že mu chybím, atd. Tři čtvrtě roku jsem mu na jeho SMS vůbec neodpovídala, vyjma provozních věcí ( např.když mi přišla k němu ještě nějaká pošta, apod. a tu jsem si nechala poslat do práce či domů a odpovídala jsem vždycky úplně formálně, nic osobního ). Po tom 3/4 roce jsem nakonec na schůzku kývla, pak jsme se viděli v průběhu podzimu a zimy ještě 2x. Setkání byla v klidu, povídali jsme jednak obecně, ale samozřejmě i o tom, co se stalo mezi námi. Ex přítel si mezitím zřejmě - aspoň podle toho, co říká - spoustu věcí porovnal v hlavě a sám tvrdí, že se nestačí divit, co udělal. Teď se chce zase sejít a já tak trochu bojuju sama se sebou, co dělat v případě, že by se chtěl vrátit ( což by podle všeho chtěl ). Na jednu stranu věřím tomu, že si spoustu věcí uvědomil, na druhou stranu jsou tu ale dvě podstatné věci: úplně stejný scénář už "provedl" jednou - dlouhodobý vztah, pracovně špatné odbdobí, pití, nová slečna na chvíli. Bylo to asi 7 let nazpátek, takže teoreticky se mohl od té doby někam posunout, ale jak se říká, jednou je nikdy, dvakrát je zvyk. Druhá věc je to pití - teď se mu pracovně daří, takže nepije ( respektive v úplně normálních mezích ), ale jestli takhle řeší každou pracovní krizi, tak to může zase jednou dopadnout úplně stejně.
Ještě pro úplnost bych chtěla říct, že než se to v tom posledním roce pokazilo, měli jsme fakt hezký vztah - shodovali jsme se ve všech zásadních věcech, dovedli jsme si hodně povídat, cestovali jsme, zajímali se o spoustu věcí, atd., takže proto to moje váhání.
Tak by mě zajímaly vaše názory, jestli jít od toho nebo tomu případně zkusit dát šanci? Díky moc.