Rigoletto, z vlastní zkušenosti Ti můžu popsat, kam vede snaha ženské "neprovokovat" tyrana.
Ještě k většímu domácímu násilí - přesně podle hesla: Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Zkušenost z mého vlastního života: manželovi-soukromému podnikateli se blížil termín odvodu DPH, což ho vždycky dohánělo k zuřivé nepříčetnosti (že bude muset sáhnout do peněženky a zaplatit státu nemalé peníze). V tu dobu jsem se skutečně plížila domácností jako duch, dělala jsem, že tam nejsem, bylo navařeno, naklizeno, nažehleno, zkrátka všechno zařízeno tak, abych proboha vlastní vinou nezavdala jednu jedinou záminku k nějakému kraválu.
Manžel vlezl do koupelny umýt si ruce, načež na šňůrách viselo čerstvě vyprané prádlo, vonící aviváží.
A už to začalo:
"CO TO TADY TAK SMRDÍ ?!? Co je to za smrad? Z toho bych se snad poblil!!!  Proč kupuješ takovýhle smradlavý šmejdy?!? Do pr*ele, kdo to má čuchat, takovéhle smrady, to ti nevadí, že to musí čuchat i ty děti?"
Rigoletto, ať u hulváta děláš, co děláš, ať se snažíš sebevíc můžeš, není Ti to nic platné, vždycky si ten xindl najde nějakou záminku, jak na Tebe řvát, jak si na Tobě vylejvat vztek, jak Tě urazit, potupit, zesměšnit, zadupat Ti sebevědomí nebo Tě rovnou zbít. Ať jsi ve střehu dnem i nocí, stejně si nepomůžeš, důvod k nechutnému výstupu nebo rovnou k násilí se najde vždycky, zejména když - jako to bylo u nás - se tyran vrací domů z hospody.
Tím chci říct, že Tvoje úvahy o tom, jestli náhodou něco neděláš špatně, jestli náhodou manžela schválně neprovokuješ nebo jestli náhodou není chyba přece jenom někde u Tebe jsou naprosto mylné. Jediný problém, který máš je, že sis vzala tupé a násilnické hovado a jediná otázka, kteoru musíš řešit je:
"Jak dlouho se od něho nechám ještě bezdůvodně tejrat?!?!"
Nic víc.
Já vím, že odvaha k útěku se strašně špatně sbírá ... ale držím Ti palce, abys to už konečně rozsekla a utíkala a už se nikdy nevrátila

Rigoletta napsal(a):

Ach jo, tak už je u nás zas řev. Že nepřiběhnu hned, jak volá... Naposledy, když jsem hned nepřiběhla to skončilo tím škrcením, tak jsem mu to samo sebou hned musela připomenout ... Neumím být diplomat.
A pořád shazuje, že se snažím najít práci, že stejně nic nenajdu, abych se na to vykašlala... Ono je to možné. Ale to si mám podle něj asi sednout a čekat... nevím na co.
Naštěstí i když v lepších chvílích si uvědomuji, že já bláhová, že ho mám pořád ráda, tak jich je tak poskromnu, že se nedá zapomenout, jaký hrubián ve skutečnosti je.

Rigoletto, Rigoletto... moje nynější partnerka si hledala práci půl roku - už ji má. Když se konečně zadařilo, tak hned dvě nabídky (přesně dle zákona schválnosti). - To bylo radosti?! - A taky slziček a děkování... (že jsem ji celou tu dobu podržel, hlavně psychicky, že jsem ji nikdy nic nevyčítal)... Asi, holka jedna zlatá, zažila ve své minulosti hodně špatné jednání a teď mi furt brečí, jak je ráda, že mě má. A já jí furt dokola opakuju, že jsem jí přece s ničím nijak nepomáhal, že si to místo sehnala sama, svou vytrvalostí a pílí... - a ona zas že to nejni pravda, že bych nic neudělal - že jsem byl na ni hlavně celou tu dobu moc hodný... a že to pro ni je ze všeho nejvíc. Tož tak...

A nemysli si, ženské jsou taky pěkné mrchy (třeba moje bývalka - jak ta mě odkopla?! ... a těch hrubých pomluv a nadávek před svou matkou a před dětmi, díky čemuž si už celý leta dětičky myslí, jaký že jsem to vyvrhel)...

Ono jde v životě hlavně o to, aby se potkali ti, co k sobě patří. Vždyť si to zkus představit, jak by asi bylo mojí bývalce (a dětem), kdyby se místo se mnou potkala před lety s tím tvým dárečkem...

Kdo ví? - Možná italské manželství, každou chvíli divoká rvačka, ale možna by jim to i klapalo?!!!

Vachu, nic proti, ale kdyby se tvá bývalá manželka potkala s manželem Rigoletty, tak nic. Ona by neměla s kým mávat a on by neměl komu ukázat, jakou má převahu. Tyhle lidi k sobě nepásnou...

javena napsal(a):

Vachu, nic proti, ale kdyby se tvá bývalá manželka potkala s manželem Rigoletty, tak nic. Ona by neměla s kým mávat a on by neměl komu ukázat, jakou má převahu. Tyhle lidi k sobě nepásnou...

To zní fatalisticky - tedy jako že je osudem určeno, že násilník si najde svoji obět (protože s neobětí by mu to nepasovalo?!) ...    

To jako, že oběť zůstane obětí? (teda - pokud se nedá dohromady s druhou obětí?)

No, je fakt, že každý máme jinou náturu na způsoby, kterými si ve vztahu můžeme a chceme hájit své postavení...
Jsou lidi, kteří jsou stavění na způsoby drsnější (a nevadí jim to) a jsou lidi, kterým se drsnější způsoby příčí.

Já myslím, že jako může některým lidem vyhovovat rovnováha submise, tak jiným vyhovuje rovnováha dominance.
Stačí drápky v pravou chvíli vystrčit a nebezpečí může být zažehnáno. - Jenže někdo to umí, jiný ne.

A vůbec, Rigoletto, tvojím slabým místem je to, že TOBĚ na vztahu záleží.

> Ty nejpevnější OKOVY si nosíme ve své vlastní hlavě. <

Upravil(a) Vachu (26. 1. 2010 14:08)

Co takhle reakce: Když ti to vyprané prádlo smrdí - tak TU MÁŠ - předveď mi, jak to vypereš TY, aby to nesmrdělo?!!!
jenže: aby to fungovalo, tak musí následovat:
Ode dneška pereš TY - protože já už na to ani nesáhnu!
... a žádné sebeobviňování! - To je bezpodmínečně nutné VYNECHAT

Vachu, a co jako? Takovéhle akce jsou Ti houby platné ... uvědom si, že ta ženská žije s násilníkem, nikoliv s normálním člověkem a reakce takového chlapa by byl ještě větší řev, ještě horší sprostoty a velmi pravděpodobně i fyzické napadení. Netoliko na tom, že by jí velmi pravděpodobně takový dáreček řekl: Jo? Nebudeš prát? Tak jsi tady na úplný hov*o a nedostaneš ode mě žádný peníze, když se nestaráš o domácnost.  A taky by to dodržel až do té doby, dokud by se k němu ženská nepřiplazila po kolenou a neomluvila se mu

Vachu, ty si pořád neuvědomuješ, že hlavní motivací takového člověka je svoji oběť ponižovat, dusit a krutě trestat za sebemenší provinění a i když oběť funguje jako na drátku, najde si třeba úplně bezvýznamnou záminku.
Tobě nebylo divné, že ses - když jsi žil s BM - mohl třeba rozkrájet, stavět na hlavu a pořád to nebylo nic platné a pořád jsi byl ten špatnej ???

Vachu napsal(a):

Co takhle reakce: Když ti to vyprané prádlo smrdí - tak TU MÁŠ - předveď mi, jak to vypereš TY, aby to nesmrdělo?!!!
jenže: aby to fungovalo, tak musí následovat:
Ode dneška pereš TY - protože já už na to ani nesáhnu!

Je vidět, že vůbec nevíš o co jde .

Vachu napsal(a):

Co takhle reakce: Když ti to vyprané prádlo smrdí - tak TU MÁŠ - předveď mi, jak to vypereš TY, aby to nesmrdělo?!!!
jenže: aby to fungovalo, tak musí následovat:
Ode dneška pereš TY - protože já už na to ani nesáhnu!
... a žádné sebeobviňování! - To je bezpodmínečně nutné VYNECHAT.

Vachu, jenže tady se mluví o chlapech, kterým není zatěžko s manželkou či partnerkou vytřít podlahu nebo jí držet pistoli u hlavy.
Už vidím, jak chlapovi, který mě řeže jako žito a přitom vyhrožuje, že mě zabije, že teď si bude prát sám .
Možná mluvíš o něčem jiném nebo jsi nepochopil o čem je na tomto vlákně řeč...

Vachu: tak obvykle svým násilím násilníci zakrývají svoji vlastní nejistotu.

To je sice možné, ale obvykle je jakkoli nejistý muž o hodně silnější než žena, víš. Takže pokud je to násilník, těžko se mu ona asi ubrání. Na něj by platil možná boxer střední váhy, a to ještě kdo ví jestli.
A větu s vypráním prádla - ta byla dobrá, ale dá se aplikovat maximálně na chlápka, o němž tuším, že sice udělá nespokojený xicht , ale to prádlo si nakonec vypere. Což asi nebude Rigoletin případ. 
Mám velmi hodného manžela, ale kdybych tu větu vyslovila tak, jak jsi ji popsal, nejspíš by naschvál aspon 14 dní chodil v nevypraném - má přece svoji hrdost, ne?

Vachu, nic proti, ale kdybys musel být doma přesně prvním autobusem z práce a děsil se zpoždění na trase, aby nebylo doma dusno, kdyby ti někdo nafackoval, protože je jídlo divně uvařený, případně není teplá večeře nebo prostě neměl v práci dobrej den a musí si zchladit žáhu, garantuju ti, že bys příště vypral a použil jinou aviváž... O možnosti, že příště praní může zajistit manžel bys ani neuvažoval...

Jsem tu zas. Potřebuji upustit trošku páry. Stále pokračuji v hledání práce. Uvidím příští týden. Měli by zavolat. Ještě jsem našla jednu, která vypadá, že by mohla vyjít...sice to není co bych si přála a trochu z ruky i do budoucna, ale říkám si alespoň něco třeba na přechodnou dobu, než být úplně bez příjmu (vlastně bych brala cokoliv,jen aby to vycházelo časově)
Odezva na to, že se pojedu domluvit byla :" Ani o tom neuvažuj, že budeš jezdit denně autem!!!" Docela ostrým tónem. Spojení tam není.
Samozřejmě na to nehledím a budu dělat, co půjde. Ale říkám si, kde se to v něm bere, že pořád zkouší dávat nějaký příkazy? Nebo to nějak pořád provokuji? Nebo jsem na to přecitlivělá a beru si to moc? Jako že v normální situaci by to ten jeden třeba řekl a ten druhý se tím nezabýval, protože s tím nemá problém?

Rigoletto, nejsi přecitlivělá, nijak manžela neprovokuješ a vina tedy rozhodně není na Tvé straně. To, že pořád zkouší dávat nějaké příkazy, s tím nic nenaděláš, to už má zkrátka v povaze, někomu něco přikazovat a někomu poroučet.
A to, že ti nadává do líných svi*í taky o něčem vypovídá - zejména o tom, že je to neskutečnej hulvát. Rigoletto, ta malá to slyší a jestli v tom bude i nadále žít, jednou Ti to řekne taky, protože takový způsob zvrácené komunikace v rodině bude považovat za úplně normální
Hleď si najít co nejdříve to zaměstnání, abys na manželovi nebyla alespoň finančně závislá. Když v podstatě maří veškeré Tvé pokusy dopravovat se do práce, znamená to, že si nepřeje, abys měla svoje vlastní peníze. Proč? Proto, aby Tě měl i nadále "v hrsti", mohl Tě terorizovat a buzerovat a mít Tě bezvýhradně pod kontrolou.

Rigoletto... a s takovýmhle člověkem chceš zůstat???