Rigoletto - výborně, je z tebe cítit optimismus. Nebudeš to mít jednoduchý, ale já věřím tomu, že to zvládneš. Všechno co tě čeká, ať je lepší, než to , co už máš za sebou.

Rigoletto, jsi ještě příliš mladá na to, abys rezignovala na partnerský život Rozumím tomu, že se Ti vracívají všechny ty hrůzy, které jsi s manželem zažívala, ale nejsou všechni muži stejní.

Doporučuji nevrhat se do vztahů hned po hlavě, ale s rozmyslem, budoucího partnera postupně poznávat a vztah zprvopočátku udržovat jen ve fázi přátelských a nezávazných schůzek, abys získala čas Držím palce, aby Ti to vyšlo

Upravil(a) Kiara (19. 11. 2011 13:11)

A jak to vlastně vypadá s bývalým manželem? Nějak se to trochu znormalizovalo? Moc bych ti to přála.

U rozvodu se strašně bránil, že se rozvádět nechce, že to manželství tak špatné nebylo, že jsem to od něj schytala JEN dvakrát a jak by to chtěl pozvolna dávat dohromady a sotva jsme vypadli, tak mi napsal zprávu, jak jsem strašná, jak strašně vypadám a že dělám dceři ostudu, abych se nad sebou zamyslela

No a k tomu kamarádovi...
Moc se bojím, aby se z něj nevyklubal podobný exemplář, jako ex. On to své také nemá na úplně asi zpracované a možná tím, že se ho na hodně ptám sem tam mi od něj znělo něco podobně, jako si na mne stěžoval ex. Nevím třeba to tak má každý. Musím říct, že se zatím nevyjadřoval o své bývalé nijak špatně.
Je mi s ním příjemně, ale možná je to na nás oba moc brzo a tak si nic do budoucna nemaluji s tím, že ty své strachy budu muset někdy nalomit.

Rigoletta napsal(a):

U rozvodu se strašně bránil, že se rozvádět nechce, že to manželství tak špatné nebylo, že jsem to od něj schytala JEN dvakrát a jak by to chtěl pozvolna dávat dohromady a sotva jsme vypadli, tak mi napsal zprávu, jak jsem strašná, jak strašně vypadám a že dělám dceři ostudu, abych se nad sebou zamyslela

Tak tímhletím v podstatě řekl sám na sebe úplně všechno Buď ráda, že už máš rozvod za sebou a že jedna smutná kapitola Tvého života je už definitivně uzavřena. Do ničeho nespěchej, užívej si svobodu a buď opatrná ... bohužel máš z dlouhodobého soužití s tyranem velmi pravděpodobně snížené rozpoznávací schopnosti, co je ve vztahu normální a co už ne (jako každá týraná ženská) a proto musíš být dvojnásobně opatrná, aby sis do života nevpustila zase nějakého dárečka Nemůžeš se sice ustavičně bát, ale také nemůžeš zbytečně riskovat

A z exmanžela si nic nedělej - zřejmě, když viděl, jak jsi rozesmátá a šťastná, došlo mu asi, odkud vítr fouká a rozhodl se Ti alespoň pomyslně šlápnout do úsměvu. Nemysli si, že je hloupý a že mu nedošlo, že jsi volná jak ten pták a můžeš se seznamovat s cizími muži, co hrdlo ráčí, že je z toho nepříčetností celý bez sebe a alespoň takhle Ti to "osladil", aby si "ulevil"

Ahoj holky.
Příběh dál pokračuje...

Ex nedávno vytáhl na mého příbuzného nůž. Nic vážnějšího se nestalo. Ten podal trestní oznámení na policii. Opět na policii přemlouvání, aby nic nepodával, že to nemá smysl a jen těžko se bude něco prokazovat.

Já jsem měla s ex schůzku kvůli vypořádání SJM. Tak jsem tam seděla a bylo mi to všechno skoro jedno - jeho vyhrožování, že nás všechny pozabíjí, že nosí vždycky zbraň, že má pistoli a pokud nebudu souhlasit s jeho návrhem, nemá co ztratit a všichni to odneseme. Škoda, že jsem si ho nenahrávala, ale i tak by mi to nebylo nic platné.

Dcera z toho má v hlavičce asi pěkný maglajz. Seděla u toho. Ani nemrkla. Zjistila jsem, že na podobné jeho výlevy je u něj na návštěvách zvyklá. Po telefonu jsem ho slyšela z povzdálí, jak křičí, že toho příbuzného zabije. Buď ona nebo on si vymyslel, že jsem sprostá a křičím na ní. Alespoň tak mi to podal ex. Nevím mám pocit, že se mu chce zavděčit a že je to možná i pravda, že si vymýšlí ona. Přesto se k němu pořád těší. Je mi strašně líto, co jsem jí připravila
Prý když budu souhlasit s jeho návrhem na rozdělení SJM dá nám už všem pokoj.

Rigolletko, holka milá.
Je načase určit další hranice. Na osobní schůzky si vezmi vždycky někoho s sebou.
S tím darebákem, který předstírá chudinku zneužitou, se bez přítomnosti jiné osoby nebav.
Máš-li právníka, zapoj ho. Nemáš-li, volej na odborné linky, oni ti poradí.
Pokud to půjde, všechno nahrávej (diktafonek ,mají ho i některé mobily).

A hlavně NENECH SE VYDÍRAT.

A zavolej někam na odbornoou pomoc, tady je to jen na vypovídání.
Oni s takovým chováním mají určitě zkušenosti, dají ti minimálně 1.pomoc.

A ještě k tomu, že je tí líto tvé malé holčičky? Na lístost není čas, vynahradíš jí to jinak.
Jsi přece samostaná milující máma, ne?

Držím palce a přeju nový rok bez přitroublých ex!!!
Pa, Jess.

Připadá mi, že už jsem udělala snad vše, co se dalo.
Vypadá opravdu, jak zvíře. I se tak chová, mluví. Řehtá se jak smyslů zbavený, že někomu něco udělá. K psychiatrovi už prý přestal chodit. Potřeboval by to jako sůl.

Jessika napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

zuzcab - dotazník vyplněn

Milá Jessiko, tentokrát jsem neměla vzít koho s sebou.
Nemám chuť s ním nijak bojovat. Vše bylo celkem k ničemu. Alespoň teď mi to tak připadá. Nahrávky - snad nikde nebudou brát v potaz. Dají se upravit...

To že jsem se za něco drala mi bylo jen k tomu, že jsem objevila kolik síly ze sebe dokážu vydolovat.

Nechci se nechat vydírat. Jen nevím za kolik mi ten majetek stojí a kdybych nekoukala na dceru, tak mu vše nechám. Důležitější je pro mne to, že už jsem bez něj. Jen mi něco pořád říká, že tohle by ode mne bylo hodně krátkozraké

Nejde o to, používat nahrávky u soudu.
Stačí jen tomu tajtrlíkovi oznámit, že to máš nahraný.
A pokud nebudeš mít nikoho k sobě, tak se s ním nemusíš vidět.
To se nenajde žádný sousedčin manžel, bratranec, kolega nebo tak?
Stačí mít pořádnýho pořízka vedle sebe, to je občas rozumý  argument, na který takový týpci slyšej, i když mají nůž...

Jinak - nemyslela jsem vydírání finanční, ale psychické.
Ale zda ti peníze , rozuměj prostředky pro zajištění své dcery, za to stojí, to si musíš ujasnit sama.
Já tě do žádného boje hnát nechci.
Nejsi loutka - to už jsi dokázala několikrát.

A pořád jsou tady lidi - odborníci, co ti pomůžou.
Třeba zrovna zuzcab, ona (on) bude třeba bude vědět, kam nejlépe se obrátit.
Já to nevím, díkybohu jsem podobnou situaci nemusel řešit.

Hodně síly, holka. Bojuj za sebe i za malou. Nejsi v tom sama.
Když je někde snaha, to by bylo, aby se i to štěstí nepřidalo

Jessiko,při vší úctě....velmi naivní představa...99procent lidí z okolí v takovéto situaci dává ruce pryč..

Já jsem tu zrovna nikoho neměla, kdo by mohl jít se mnou, ale i tak to trvá už vše téměř dva roky. Pro všechny je to únavné a nechci nikoho obtěžovat a žádat, aby byl u každého předání dcery.

Ona to původně neměla být schůzka, abychom něco vyřešili. To bych rovnou požadovala, aby se konala u právníka. Ex mi měl předat dceru a vyvinulo se to tak, že jsem na ní musela čekat, než dojí a on to začal řešit. Postupně to vygradovalo ve výhrůžky. Neodhadla jsem to. Byla jsem tak uzemněná (vypadal jak šílenec), že jsem jen seděla a poslouchala.

Teď to samozřejmě zas pokračuje zprávami. Chce vše pro sebe, jinak...

Rigoletta napsal(a):

Ahoj holky.
Příběh dál pokračuje...

Ex nedávno vytáhl na mého příbuzného nůž. Nic vážnějšího se nestalo. Ten podal trestní oznámení na policii. Opět na policii přemlouvání, aby nic nepodával, že to nemá smysl a jen těžko se bude něco prokazovat.

Já jsem měla s ex schůzku kvůli vypořádání SJM. Tak jsem tam seděla a bylo mi to všechno skoro jedno - jeho vyhrožování, že nás všechny pozabíjí, že nosí vždycky zbraň, že má pistoli a pokud nebudu souhlasit s jeho návrhem, nemá co ztratit a všichni to odneseme. Škoda, že jsem si ho nenahrávala, ale i tak by mi to nebylo nic platné.

Dcera z toho má v hlavičce asi pěkný maglajz. Seděla u toho. Ani nemrkla. Zjistila jsem, že na podobné jeho výlevy je u něj na návštěvách zvyklá. Po telefonu jsem ho slyšela z povzdálí, jak křičí, že toho příbuzného zabije. Buď ona nebo on si vymyslel, že jsem sprostá a křičím na ní. Alespoň tak mi to podal ex. Nevím mám pocit, že se mu chce zavděčit a že je to možná i pravda, že si vymýšlí ona. Přesto se k němu pořád těší. Je mi strašně líto, co jsem jí připravila
Prý když budu souhlasit s jeho návrhem na rozdělení SJM dá nám už všem pokoj.

Rigoletto, Tobě je těžké radit

Už jednou to tady bylo, že Ti exmanžel vyhrožoval, Ty jsi to šla oznámit na policii a jedním dechem jsi k trestnímu oznámení dodala, že není nutné, aby ho hned zavírali, načež jeho vyhrožování bylo pojato pouze jako přestupek a bylo to řešeno přestupkovou komisí u příslušného Městského/Obecního úřadu. Když ho nahlásíš na policii a ihned couvneš s tím, že si v podstatě nepřeješ, aby byl Tvůj ex nějak tvrději postižen, pak se nediv, že se přestupkové komisi Tvůj exman jen útrpně zasmál, od té doby je si jist svojí beztrestností a ještě více přitvrdil. A nediv se, že policie od té doby vyšetřuje veškerá oznámení, pocházející z vaší rodiny spíše laxně, protože - nezlob se na mě - veškerá vaše trestní oznámení už na ně musí působit velmi nedůvěryhodně. A protože policajti nabyli z Tvého prvotního trestního oznámení pocit, že se pohybují v nějaké podivné Válce Roseových, nediv se, že nijak podstatněji nezasáhnou a veškerá trestní oznámení budou vyšetřovat tak, aby se zdálo, že je vyšetřují

Jediné, co Ti můžu poradit je, aby sis našla dobrého právníka a veškerá jednání s ním směřovala k tomu, aby byl Tvůj exmanžel konečně za své výhrůžky patřičně potrestán. Jakmile totiž nenapřeš veškerou svoji snahu k tomu, aby exman šel skutečně natvrdo sedět (protože jinak se ho nikdy nezbavíš!!!) nebudeš od něj mít pokoj do smrti. To zdaleka neskončí tím, že bys přistoupila na jeho nestydaté podmínky ohledně dělení majetku a měla už konečně pokoj, ten psychopat - pokud se bude i nadále pohybovat na svobodě - Tě nejen ožebračí, ale hodlá Tě terorizovat přes dítě tak dlouho, dokud nezpůsobí dítěti a Tobě vleklé psychické problémy a nedostane jednu či druhou z vás na psychiatrii.

Tady je to jasně daný - buďto on, nebo Ty. Jsi ve velice ošklivé válce, kde útočník nezná slitování a kde chce svoji oběť okrást o poslední košili a ještě ji přinejmenším dostat do blázince. Buďto po něm tvrdě vyjedeš a sejmeš ho tak, že na něj konečně podáš pořádné trestní oznámení - a bude Ti úplně jedno, jestli v tom kriminále zčerná - nebo si takové řádění útrpně necháš líbit a skončíš napřed okradena o poslední košili a po letech společně i s holkou v péči psychiatrů

Rigoletto, tím, že si tady budeš ustavičně stěžovat, co Ti exmanžel zase vyvedl, nebudeš účinně konat a budeš akorát tak čekat doma jako ovečka před porážkou, co si ten psychopat na Tebe zase vymyslí - tím si vůbec nepomůžeš

Jessika napsal(a):

Revliba napsal(a):

Jessiko,při vší úctě....velmi naivní představa...99procent lidí z okolí v takovéto situaci dává ruce pryč..

Revli, to není představa. To jsou moje zkušenosti s okolím.
Je mi líto, že ty to máš jinak.
Ale i tak  - pokud nezkontaktuješ odbornou pomoc, nemůžeš očekávat výsledek.
I když na schůzku se šílencem se nedá připravit, musíš to aspoň zkusit - zjistit co nejvíce informací podložených zákonem, připravit si soupisy apod.

Jess,
psala jsi to,že zaplatbůh konkrétní zkušenost s těmito záležitostmi nemáš..
Já bohužel ano..
Musím konstatovat,že i ti nejbližší se báli jakékoli konfrontace,všechno jsem musela sama..a i těm pár lidem z nejbližšího okolí,kteří tehdy svědčili u soudu,to bylo krajně nepříjemné,včetně mně samotné.
Tehdy jsem litovala,že nemám bráchu,který by ho sraba podržel pod krkem,protože to jediné by na něj asi zapůsobilo.
Všechny soudy ohledně týrání,at už fyzického v podobě zlomeného žebra,či psychického v podobě nepopsatelných stresů jsem prohrála...
Mnoho lidí u toho konkrétně bylo,ale jenom mě tiše litovali a pak se tiše dekovali...
Rozumím jim a nezlobím se,je velmi těžké v takovéto situaci zachovat nějaký názor,když se věci odehrávají "za zdmi" bytu..
Dodnes je BM na svobodě,na výživném dluží už pár set tisíc a nic se neděje,nebo lépeřečeno děje,ale šnečím tempem..
Abych byla konkrétní a trochu užitečná...tenkrát mi moc pomohla Rosa a odchod s dětmi do utajeného azylu...soud reagoval,do týdne bylo předběžné opatření na děcka
Po pár měsících jsem si sehnala do pronájmu byt a takhle v pronájmech žijeme dosud,ale nevadí to,zvykli jsme si a máme klid..
Pravda je,že mi finančně pomohli moji rodiče v začátcích,nevím,jak je na tom Rigolleta,ani nečtu její příběh od začátku..