nelíbí se mi to, že chlap má celý roky vedle manželky i milenku. Na druhou starnu, pokud to tak všem vyhovuje, není proti tomu co říct. Ale fakt, že si někdo "vrzne" někde jinde a zase zůstane u svého, tak to se prostě stává... úlet jsem schopná tolerovat, že by se zamiloval do jiné ženy, měl s ní sex a hledal vhodnou příležitost nebo odvahu k tomu, aby to ukončil se mnou, to bych taky asi pochápala, ale dlouhodobé obcování na dvě strany ne, to by mi vadilo.
Modroočko, možná, že to dlouhodobé obcování je svým způsobem "bezpečnější" , než úlet(y). Ne zamilování se a odchod, tam je to jasné. Ale u takového úletu nikdy nevíš, co může nastat - tam třetí partner znamená značnou nejistotu, na rozdíl od letitého mileneckého vztahu, kde ti dva mají dávno vyříkáno a jasno.

Že může provalená nevěra toho druhého zabolet to ano,to je jisté.Ale proč hned psát o nějakých lžích a podvodech?Naopak po celou tu dobu jsem nepolevila ze svých povinností,manžel se mě nikdy nezeptal jestli někoho mám atp.,takže jsem mu tudíž ani nemohla lhát;krom tehdá řádného zaměstnání jsem zvládala i podnikání,manžel byl velmi spokojen dle toho co miříkal,že má stále usměvavou ženu a ne žádnou zakyslou bednu doma,které už by ta šedivá jednotvárnost lezla na kebuli....a já ho měla pořád stejně ráda a věděla jsem že je to on,se kterým chci trvale žít.Ty ostatní muži byli vlastně jen velmi příhodné figurky na zpeštření hry,které se říká život.
Dnes jsem vybouřená a v pohodě,nemám vůbec pocit,že mi v životě něco uteklo,ba naopak jsem si od něj brala plnými hrstmi to,co nabízel a dával.Jj,kolem 30ky jsou pro ženu opravdu nejzajímavější léta-alespoň teda pro ty co zrovna nerodí,ale já už měla tou dobou děti ve škole,takže paráda a nejlepší roky jsem si mohla užít po svém.

Kuty napsal(a):

Že může provalená nevěra toho druhého zabolet to ano,to je jisté.Ale proč hned psát o nějakých lžích a podvodech?Naopak po celou tu dobu jsem nepolevila ze svých povinností,manžel se mě nikdy nezeptal jestli někoho mám atp.,takže jsem mu tudíž ani nemohla lhát;krom tehdá řádného zaměstnání jsem zvládala i podnikání,manžel byl velmi spokojen dle toho co miříkal,že má stále usměvavou ženu a ne žádnou zakyslou bednu doma,které už by ta šedivá jednotvárnost lezla na kebuli....a já ho měla pořád stejně ráda a věděla jsem že je to on,se kterým chci trvale žít.Ty ostatní muži byli vlastně jen velmi příhodné figurky na zpeštření hry,které se říká život.
Dnes jsem vybouřená a v pohodě,nemám vůbec pocit,že mi v životě něco uteklo,ba naopak jsem si od něj brala plnými hrstmi to,co nabízel a dával.Jj,kolem 30ky jsou pro ženu opravdu nejzajímavější léta-alespoň teda pro ty co zrovna nerodí,ale já už měla tou dobou děti ve škole,takže paráda a nejlepší roky jsem si mohla užít po svém.

s tímhle souhlasím !
ona je totiž nevěra a nevěra ! pokud se začne podvádějící začne doma chovat jako debil, svému protějšku začne dávat najevo, že už je s ním spíš z povinnosti, přestane si ho vážit, začne si s novou známostí klidně smskovat a volat v přítomnosti partnera, začne se prostě chovat divně, takovej trouba si nezaslouží, podle mně nic jiného, než ho vyprovodit ze dveří, ale pokud bude i nadále svému partnerovi projevovat lásku, na vztahu i sexu se to projeví kladně, pak bych jako partnerka asi nepátrala, co je toho příčinou.

zrovna mi včera mamka vyprávěla o svém známé, který má vedle své dlouholeté oficiální přítelkyně i stálou milenku. Přítelkyně o milence ví, nebo o ní tuší, ale protože on se k přítelkyni chová hezky, má jí rád, mají spolu 16letou dceru, jsou spolu už 19let. Jeho první žena to neustála, tak se rozvedli.

Upravil(a) laminanonte (7. 1. 2010 13:50)

Nevěra mi vzala "pevnou půdu" pod nohama, vnitřní klid a vyrovnanost, schopnost radovat se z maličkostí, pocit bezpečného přístavu ve vztahu...

Nevěra mi dala spoustu trápení, smutku a beznaděje.............a nakonec poznání v čem nechci a nemůžu žít a vnitřní sílu udělat krok ke změně.

helena napsal(a):

Mňa osobne by pri dlhodobej nevere asi skolilo, že vlastne som žila v lži, v podvode.
Seli, když se nevěra provalí, je celkem fuk, jestli to byl jednorázový úlet nebo téměř druhé manželství. A není-li oficiální "vzťah už len akousi obojstrannou pragmatickou úmluvou", není ani v zájmu podvádějícího, aby vykládal, jak dlouho že s paní XY zahýbá. Velice pravděpodobně přizná krátkodobé zatmění mysli, ne pět let...

Čo prizná je jedna vec, ale ja mám práve také šťastie alebo smolu - sama neviem - že sa dozviem väčšinou aj veci, ktoré hádam ani nechcem vedieť... a ktoré usvedčujú toho druhého zo lži. To je potom dosť zlé. Ja nekladiem otázky, netýram výsluchmi a nepátram, ale ak napriek tomu zistím, že mi partner má potrebu klamať...

Co mne vzala: - naivitu, neposkvrnenou mysl, myslel jsem ze muze existovat vztah bez…,  absolutni duveru v kohokoliv, pocit sounalezitosti - domova, par let zivota (ne to snad ne:-)

Co mne dala: - neduveru, spoustu bolesti a zklamani, spoustu premysleni o sobe a tom co se deje spatne a jak to delat lip, snahu vydefinovat si co je to vlastne laska a jestli vlastne miluju, novy impulz a snahu neco resit, premysleni o tom zda je nevera opravdu cestou jak si zlepsit zivot, snahu najit neco jistejsiho nez je vira v toho druheho - tedy vira v sebe, myslenky jestli ziju tak, jak bych chtel.

To je tak strasne slozite, je jasne ze clovek neni monogamne zarizeny, kdyby byla na zacatku nebo ve spolecnosti zazita zvyklost: pevny staly vztah ok, ale vedle toho jsou dovoleny epizodky, ktere jsou pod hladinou, o kterych se nemluvi-nevi a nesmi se projevit na stalem  vztahu... pak jsou podminky na obou stranach stejne. Ale za soucasnych zvyklosti vstupuji oba do vztahu s tim, ze si budou verni (alespon v te fazi zamilovanosti) a bereme to tak - podvedu - ublizim a to jestli se to stane tady zalezi na nejakych vnitrnich hodnotach kazdeho, na jeho sebekontrole, odpovednosti, moralce atd.
Predpokladejme ze obe strany by chteli prozivat neco noveho, ty pocity novosti z rise silnych drog, vzruseni, skvely sex.... - kdo by nechtel. Jedna ze stran to udela, druha o tom nevi a predpoklada puvodni podminky - vznika jakasi sobecka nevyvazenost - ja si uzivam, mam verneho super partnera, ktereho nechci ztratit, ale jemu tyhle prijemne veci "umoznit" nechci, at uz ze sobeckosti, nebo proste, ze mu ted nemuzu rict, hele ja si uz pet let uzivam, proc ty vlastne sedis doma a stupujes fusekle a nejdes si taky nekde trochu uzit?  Muzeme namitnout nevi o tom je spokojeny se stavem jaky je - nic se nezmenilo. Ale podle mne, podvadejici partner na ukor toho druheho jaksi ze zivota vytezuje vic - podvodem a druheho nechava - "vsak je mu dobre, dyt on by takhle zit ani nechtel", jednoduše rozhodneme za neho.
Takze asi resenim je rici si na zacatku - zivot je kratkej, nebudem se omezovat a naucit se super podvadet, tak aby se to pokud mozna neprovalilo a nevznikaly zbytecne otazky  = zaruka super zivota vyplneneho maximem prijemnych zazitku (no mozna sem tam nejaka antibiotika a par sedanku na venerologii:-)

Mozna mne neco uniklo a ono to takhle vlastne uz je zazite, normalni - ze vsichni podvadeji vsechny, pak sory - polepsim se a zacnu taky.... stanu se normálním.

Ale neodpustim si ještě jednu poznamku: neverim tomu, ze vztah s nekym jinym (at uz sex nebo cokoliv jineho) neovlivni puvodni partnersky zivot. Ano jsou tady i pozitiva – lepsi nalada, nove impulzy do vztahu, vetsi zajem z duvodu výčitek svedomi atd. da se toho najit hodne. Ale komplexne si myslim, ze je to cestu spis uzavírá nez otevira – at mne někdo nevyklada když si leta kupuje parky v tescu, jejichz znacku si ochutnavanim  mezi supermarkety vybral  jako favorita a chutnaji mu a je spokojenej a pak jednou ochutna super domaci klobasku, ze mu pak ty parky z tesca budou zase pripadat stejne dobre jako pred tim, tomu faaakt neverim. Tzn. v rovine sexu proc bych mel byt vzruseny mou 45letou manzelkou po dvou detech, když mam na to sem tam sbalit paradni 25letou kocku s uzasnym telem a poradne si to s ni uzit. To same i v komunikaci – je tady někdo novy, kdo uzasne nasloucha, spoustu zajímavého toho zazil, tak proc se nudit doma s tim nudnym patronem co vyklada jak vyplel zahradu a pritom zslap ctyri mandelinky :-) Ne nemam male sebevědomí – tohle je proste funkce naší hlavy – porovnavame, nejsme blbi pozname co je lepsi, atraktivnejsi, sladsi. Proste to tak je. Takovy je zivot...

proc bych mel byt vzruseny mou 45letou manzelkou po dvou detech... proc se nudit doma s tim nudnym patronem
Jujine, ale tohle je jenom ta "domácí klobáska versus sójový párek", nebo "mam na to" - buď pochutnání nebo snaha dokázat si... jenže to tak vždycky být nemusí. Není to jen pro "lepsi, atraktivnejsi, sladsi" - to by bylo neustálé hledání ještě lepšího, atraktivnějšího a sladšího, protože když podle tvého názoru "porovnáváme", dojdeme k tomu, že by to mohlo být ještě báječnější a tedy by každý hledal (a samozřejmě nenacházel) to úplně nej...

helena napsal(a):

proc bych mel byt vzruseny mou 45letou manzelkou po dvou detech... proc se nudit doma s tim nudnym patronem
Jujine, ale tohle je jenom ta "domácí klobáska versus sójový párek", nebo "mam na to" - buď pochutnání nebo snaha dokázat si... jenže to tak vždycky být nemusí. Není to jen pro "lepsi, atraktivnejsi, sladsi" - to by bylo neustálé hledání ještě lepšího, atraktivnějšího a sladšího, protože když podle tvého názoru "porovnáváme", dojdeme k tomu, že by to mohlo být ještě báječnější a tedy by každý hledal (a samozřejmě nenacházel) to úplně nej...

a ještě jedna "drobnost", ona ta nová není pokaždé mladší, hezčí s užasným tělem.naopak dost často bývá stejně stará, nekdy i starší. není to totiž jen o vzhledu, je to o tom, že je jiná nebo má něco, co manželka nemá ( neměla, zapoměla, nechce používat.....dosadte cokoliv).

proc bych mel byt vzruseny mou 45letou manzelkou po dvou detech, když mam na to sem tam sbalit paradni 25letou kocku s uzasnym telem a poradne si to s ni uzit. To same i v komunikaci – je tady někdo novy, kdo uzasne nasloucha, spoustu zajímavého toho zazil, tak proc se nudit doma s tim nudnym patronem co vyklada jak vyplel zahradu

Juline, tohle mi příjde dost zvrácené... taky mám na to sem tam sbalit parádního zajíčka s úžasným tělem...a přesto to nedělám. Nevěra mi vadí a jsem věrná - stejně jako psala Majkafa- kvůli sobě, svému přesvědčení a svému dobrému pocitu. A taky proto, že bych měla strach že tím ohrozím svůj vztah.
To stejné v komunikaci. Samozřejmě že někdo nový nezná všechno co jsem zažila a tak bude nábožně naslouchat. Ale to přece může být kamarád nebo kamarádka a nemusím s ním hned do postele, kvůli tomu že se mi s ním dobře povídá.

Možná je to tak že někdo prostě potřebu věrnosti má v sobě, a někdo si prostě kdykoliv, kdekoliv a s kýmkoliv rád zaš**ká....

... dost často bývá stejně stará, nekdy i starší. není to totiž jen o vzhledu, je to o tom, že je jiná nebo má něco, co manželka nemá
Tak nějak Už jsem se párkrát setkala s povzdechem, jak by se ty dvě (ti dva) báječně doplňovali.
někdo prostě potřebu věrnosti má v sobě, a někdo si prostě kdykoliv, kdekoliv a s kýmkoliv rád zaš**ká
Ale prd a vořech - nevěra neznamená jen "š**t kdekoli a s kýmkoliv".

Taky se pokusím o poctivou odpověď:
Sebrala mi naivní představu o člověku, se kterým žiju, dala mi ho reálně.
Měla jsem možnost zjistit, jak reaguje v situacích, které předtím byly jen takový "co by, kdyby...". Měla jsem možnost ho poznat - a poznat sebe. Za tohle jsem vděčná.

POmohla mi ujasnit si, jaká jsem - jaký vztah chci v životě mít, jaké lidi, jaké hodnoty. Pomohla mi zjistit, že přes to, jak mám uvnitř věci nastavený, nejede vlak - a dala mi sílu v souvislosti s tímhle vědomím říkat a dělat, co skutečně chci. NEtrpět všechno, co se mi děje.

Dala mi šanci začít se stejným mužem znovu. Ať to potrvá jakkoli dlouho, teď to stojí za to

Fanny5 napsal(a):

Chci vám povědt celkem krátký příběh o tom, že ne všichni miuži jsou nudní a nezajímaví. Můj milíáček, se kterým mám dvě děti (holky 16, 10) je oporavdu tak veselý, že mám takový pocit, že jsem mu křivdila.
Tak děvčata, teď už mám toho pomalu dost, ale fakt pomalu. Je velmi těžké odhadnout, kdo má ś vámi  dobré úmysly.
Kdybych to mohla vyjádřit. Bylo by to, kolik višní, tolik třešní.
JJUe to děsná blbost, ale celý národ do vždycky bral.  Tak bychom na tom mohli začít stavět.

Fanny, pokud Ti opravdu tohle všechno, co popisuješ, dala nevěra, pak svatosvatě slibuju, že už nikdy nevěrnej nebudu, protože takhle bych vážně nechtěl dopadnout...