Nevera me vzala milovaneho cloveka,srazila sebevedomi,dostala do tizive financni situace a vzala detem tatu a to uplne.Zustala jsem na vychovu deti uplne sama a to bez jakekoliv pomoci.
Co me dala?Snad jen to,ze jsem o vsem mohla rozhodovat sama.Novou znamost a citit znovu tu zamilovanost.Ted,po letech vidim,uz jen pozitiva.

Upravil(a) eremuruss (4. 1. 2010 13:38)

Nevera mi taky vzala milovaného člověka, rozpadla se rodina a dcery vyrostly bez otce. Na druhé straně mi pomohla sáhnout si více do nitra, přerovnat životní hodnoty a dívat se jinak na život, vztahy a sebe. Tohoto poznání bych asi jiným způsobem nedosáhla, bohužel to bylo za cenu velké bolesti a trápení. Zatím je to u mě negativa, pozitiva tak 50% na 50%.

Co mi vzala a dala?
Vzala mi iluze....o manželství, lásce, věrnosti, rodině. Vzala mi člověka, který pro mne hodně znamenal (byť mi jej svým způsobem ponechala). Vzala mému synovi tátu...ten tady pro něj sice pořád je, ale je tu jinak, už ne každý den.

Dala mi sebe samu. Už nežiju život někoho jiného, ale žiju svůj a stojím na svých nohách. Dala mi nové příležitosti a také spoustu poučení a pochopení....to o čem je vztah, život a kdo jsem já. Jen se to pořád ještě učím používat, protože nechat se vést někde v závěsu je přeci jen pohodlnější 

hirondel napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Teď mne osobně zajímá, co komu v životě tahle zkušenost bere a co mu naopak dává.
Pokud se chcete podělit o toto své životní poznání, směle do toho

Osobne namam zkusenost s neverou tak nemohu k Tve otazce nic rici,ale vstoupila jsem smele proto,ze me osobne zajima co Tobe dala a vzala.    (pokud se vsak chces podelit jako ostatni)   

Nevadí mi, že sem vstupují i ti, co nemají k mé otázce co říci. Nejspíš nezůstaneš sama.
Naproti tomu tvoji zvědavost mohu snadno ukojit: nevěra mi vzala iluze (díky bohu za ni) a dala mi jistotu, že vše se děje, děje se přesně tak, jak má

Oprava: ne že mi to nevadí - plevelení vlákna a vyvolávání sporů mi samozřejmě vadí a rozhodně se proti tomu budu opět bránit.
Ovšem vůbec mne to NEPŘEKVAPUJE, takže hirondel, řeš si svoje věci skutečně přes SZ.

(kuřátko... dovolila jsem si okopírovat...přesně jako Ty)

Co mi vzala a dala?
Vzala mi iluze....o manželství, lásce, věrnosti, rodině i o vztahu jaj jsem si ho představovala. Vzala mi člověka, který pro mne hodně znamenal (byť mi jej svým způsobem ponechala). Vzala dceři tatínka , který  tady pro něj sice pořád je, ale je tu jinak, už ne každý den.

Co mi dala a třeba DÁ?.......DALA...hidně bolesti , smutku, trápení a na druhou stranu dala mi volnost, jakoby už nemusím brát ohledy na Bm, i když já to nedokážu.Pak mi dala náhled na to, že tohle je život  že nikdy nevíš co bude druhý den.
Ukázala mi několikrát a jsem se i spálila, že jsem nerozhodná, nejednám impulsivně už, ale stále nejsem zásadová, myslím, že nejsem zcela poučená ještě a se vším vyrovnaná.Stále dělám chyby.
A snad až budu ta vyrovnanáná, konečně smířená se vším jak je, tak mi třeba tohle všechno někdy dá nebo přihraje do cesty někoho s kým zase budu moci být štastná.Ano stále to trvá ještě...bolí to a bolí.

Nevěra mi dala nádherný vztah.

Vztah s nevěrníkem.

Vztah s mým mužem.

Tak krásný vztah jsem si vždycky přála. Do té doby náš vztah nádherný nebyl.

Nevěra mi vzala jistotu, která ale jistotou vlastně nebyla. Vědomí, že vztah je jediná jistota, kterou mám, bylo mylné.

Nevěra mi dala jistotu, kterou jsem do té doby neznala. Jistotu od té doby nalézám sama v sobě.

Zaplatila jsem za to velkou bolestí.

Uvnitř jsem se nejprve rozpadla na tisíc kousků. Pak jsem se dala dohromady silnější než předtím.

Neměnila bych.

Upravil(a) Vanilka69 (5. 1. 2010 15:18)

Nevěra mi vzala budoucnost. Tedy nejen nevěra, hlavně následný rozvod. Budoucností myslím to, co jsem si celé moje manželství představovala - soužití s mým mužem, užívání si bez dětí věčně na krku, cestování, báječné dovolené, nemít už finanční starosti. Tohle všechno nebudu mít. Co budu mít, to nevím. Nejspíš samotu, určitě finanční starosti. I když se snažím užívat si cestování a dovolených, není to jako s mým mužem. Vadí mi, že se s ním nemůžu podělit o to krásné, co zažívám a svěřit se mu s tím, co není tak úplně OK. A když říkám "mu", tak myslím "mu" nikoli jakémukoli jinému chlápkovi.
Co mi nevěra dala, to nevím. Určitě strašnou bolest, pocit naprostého vykořenění, rozpadu všech mých jistot, osamělost. Co pozitivního, na to jsem ještě nepřišla. Rozhodně nejsem samostatnější (stále ještě si neumím opravit vodovod, vyvrtat díry do zdi ani vyměnit žárovku a ani to umět nehodlám), nejsem ani tolerantnější (spíš naopak, dřív mi některé věci přišly spíš legrační, teď jsem jakási nekompromisnější, když vím, jak člověka třeba zrovna taková nevěra hrozně bolí), nejsem sebevědomější (kdybych byla "dobrá", tak by mě přece neopustil,ne?).
Fakt nevím, zatím vidím jen samá negativa.

Nevěra mi vzala hlavně iluze a bezmeznou důvěru ke člověku se kterým žiji.
Dala mi spoustu  otázek na které marně hledám odpovědi.

Ona napsal(a):

Nevěra mi vzala hlavně iluze a bezmeznou důvěru ke člověku se kterým žiji.
Dala mi spoustu  otázek na které marně hledám odpovědi.

A pod tohle se taky podepisuji.

Všechny tu píšete o nevěře toho druhého, tedy svým způsobem "cizí" Pokusím se to obrátit i s tím vědomím, že si možná někdo hodí s úmyslem zasáhnou...
Dala mi pocit, že nejsem jen domácí spotřebič v obou významech slova - něco, co je vždy samzřejmě k dispozici, ale zároveň spotřebovává majiteli energie, finance atd., protože býti perpetuem mobile jsem se ne a nenaučila.
Dala mi poznat, že se všichni chlapi v určitém věku nezmění v otrávené nehygienické "cosi" bez zájmu o téměř cokoli a že není nutno se tomuto modelu přizpůsobit a rezignovat stejným způsobem.
Dala mi pochopení, že i když se sliby musí plnit, není třeba jim "obětovat" úplně všechno a naopak, když sliby druhých  plněny nejsou, můj svět se nezhroutí, nepřipustím-li jeho destrukci já sama.
Dala mi znovu všechno to, o čem jsem myslela, že je už navždycky ztraceno - blízkost jiného člověka a to nejen fyzickou, sdílení, radost z radosti druhého a jeho radost z radosti mojí, rozhovory i mlčení...
Vzala mi jediné - naivní víru, že ten, kdo si mě vybral a s kým jsem chtěla být celý život si přál to samé... ale možná, že i tohle prozření mi vlastně dala.

Tak ještě z druhé strany: Z psala jsem co mi nevěra dala a vzala (z pohledu nevěrného manžela)
ted z toho druhého pohledu - poznala jsem , že jsou i jiní, je s nimi fajn, ale více mě naplnovalo to být se svá¨ým manželem. tak asi takto.