29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Jde o určité vzorce v rodině. To je pravda. I když jsem kdesi kdysi četla, že dítě se rodí s určitým počtem tukových buněk, dál si to nepamatuju. Někteří zase tvrdí, že to genetikou není, že jde pouze o zvyky v rodině. Já ale jako dítě měla sladkostí málo, teď jsem na nich závislá.
Ale dítě, pokud je smutné, tak je má utěšit maminka - pohladit, ukonejšit. Ne mu vrazit něco sladkého do pusy.
Není tady
No mně jde spíš o to zajídání emocí. Když brečím, neumím se s tou emocí vyrovnat. Místo toho, aby mě rodiče učili se s ní vyrovnat, dají mi něco, co emoci potlačí - sladkost. Člověk pak má spoustu emocí, se kterými si neumí poradit a místo toho je "umlčuje" jídlem. Proto jsem se ptala, zda vám rodiče nedávali proti emocím něco sladkého...
Není tady
Tulipánko. Mě to právě napadlo. Ale to je špatně, je to jen šidítko. Vaši by to s Tebou měli probrat a ne Tě takhle odbýt.
Platí moje poslední věta - Ale dítě, pokud je smutné, tak je má utěšit maminka - pohladit, ukonejšit. Ne mu vrazit něco sladkého do pusy.
Upravil(a) Judyna (30. 10. 2020 20:30)
Není tady
rina napsal(a):
Souhlasím.
Může to tak být, ač pořád jaksi nechápu, proč by tomu tak mělo být.
Proč? …"když nabízejí dospělí dítěti sladkosti jako náplast, i to v dospělosti většinou pokračuje..."
No, tělíčko i mozek si na to zvyknou. Člověk se pak nesnaží s problémem, špatnou náladou atd. něco udělat, vůli vůbec nezapojí a sáhne po šidítku.
Není tady
Nějak si nevzpomínám, že by někdy někdo v mém dětství řešil, jestli, nebo proč jsem smutná. Většinou, když si někdo všiml, tak reakce byla "a jestli chceš, tak ti dám pár facek, abys měla důvod řvát".. sladkým mě fakt nikdo neutěšoval
Mám jinej problém, jídlem zaháním únavu. Když se mi chce spát a musím pracovat, tak jím.
Není tady
Tulipánka napsal(a):
No mně jde spíš o to zajídání emocí. Když brečím, neumím se s tou emocí vyrovnat. Místo toho, aby mě rodiče učili se s ní vyrovnat, dají mi něco, co emoci potlačí - sladkost. Člověk pak má spoustu emocí, se kterými si neumí poradit a místo toho je "umlčuje" jídlem. Proto jsem se ptala, zda vám rodiče nedávali proti emocím něco sladkého...
Proč by ses měla umět vyrovnat s tím, že brečíš, máš vztek, jsi nervózní? Jednoduše to přijmi a nech to odeznít. Ono to přejde Jsi-li člověk, měla bys prožívat emoce
Není tady
Judyna napsal(a):
Tulipánko. Mě to právě napadlo. Ale to je špatně, je to jen šidítko. Vaši by to s Tebou měli probrat a ne Tě takhle odbýt.
Platí moje poslední věta - Ale dítě, pokud je smutné, tak je má utěšit maminka - pohladit, ukonejšit. Ne mu vrazit něco sladkého do pusy.
Judyno :-) Ono je spoustu věcí, které by se měly dělat správně, ale nedělají. Spíš teď jde o to, jak to vyřešit. A to se teď právě snažím - přijít na ty vzorce proč zajídám emoce a pak případně jak to přijmout či dělat jinak :-)
Je to spíš takový dotaz na potvrzení mé teorie a také na zamyšlení, zda to také tak nemáte...
Není tady