Selima napsal(a):

No, tovje deti už nemajú 5 lebo 8 rokov, aby nechápali vo co gou.... Obávam sa, ony vidia len hrozbu "zavretého taťku", ale nie to, ZA ČO by bol zavretý. Skús im natvrdo povedať, že oni obaja teda nech idú pracovať, prerušia štúdium, aby na ne ocko nemusel platiť... nech tie peniaze donesú nameisto neho ony, keď ho tak ľutujú. Možno pochopia. Kým sa tebe darí vyžiť nejako bez alimetnov - a ešte uživiť aj ich - zrejme im to nedochádza.

Myslím si, že to není dobrý nápad, protože dětičky to  z lásky k otci klidně udělají ( třeba nechodí do školy zrovna rády) . Vysvětlila bych jim, že zkrátka otec měl stanovenou povinnost a tu nedodržel a proto bude potrestán.  Když ony něco nedodrží , tak je přeci taky trest nemine .

No, není to vůbec lehká situace. Syn vlastně nemůže nic ovlivnit (ale stejně mě štve, že má starosti), ale u dcery opravdu hrozí, že mu to podepíše a on jí to pak nezaplatí (nebo to bude odsouvat do nekonečna, což je nepravděpodobnější). Ale dcera teď samozřejmě věří, že jí to zaplatí, on umí velmi dobře přesvědčovat - vždyť mu dá jen takový malinký podpis a on jí to samozřejmě všechno dá, bude jí to splácet a vůbec, má novou zakázku, takže peníze budou, dá jí pak něco navíc... Ach jo. Kolik já už od něj těchhle řeší slyšela.

BM už mi volal, že na synovo výživné peníze sehnal (no prosím), a s dcerou prý se domluví, že jí to splatí postupně.

Já se snažím dětem vysvětlit, že to není akutní, že ho nezavírají TEĎ, že má sice problém, ale má taky čas, aby si ho vyřešil (než bude soud). A že mu dcera nemusí nic podepisovat teď hned, ať si to rozmyslí.

Nejvíc mě štve, že děti nevidí, jakou hru s nimi hraje. Syn mi říká: "A co bys dělala ty, kdyby chtěl někdo zavřít tvého otce?"

rejka napsal(a):

Poly, to je moc smutné,ale Selima má pravdu. Děti jsou velké,můžeš s nimi mluvit zcela otevřeně bez příkras jako s kterýmkoliv dospělým. V první řadě bych jim řekla,že táta přehání,protože kdyby měli hned každého zavřít za neplacení alimentů,byla by polovina mužské populace za katrem. Tohle pochopí i adolescent na prahu dospělosti. Mám také 16 ti letého syna z prvního manželství a loni jsem řešila něco podobného.Ten "náš" táta zapoměl 3 měsíce,a když jsem ho poněkolikáté urgovala,tak se tak vytočil,že volal synovi. Ten nebyl svědkem mých "urgencí",ale věděl,že táta neplatí. Takže mu řekl : hele,tati, plať včas a mamka bude v poho. Dodržuj dohodu a slovo.Po mě to chceš taky". No něco v tom smyslu,já u toho nebyla,kluk mi to řekl. Fakt je,že jsme podobný problém od té doby neměli. A kdyby snad náhodou dceru "ukecal" můžeš to napadnout. Ať dokáže,že peníze předal. Navíc bych dceru upozornila,že její otec jí vystavuje tomu,že bude předvolána před soud a takový psychický tlak by neunesla.Řekla by pravdu a otec by pak mohl být na místě zažalován pro křivou výpověď. Z toho jak to říct tvým dětem bych si teda hlavu nedělala. Ale štvalo by mě s jakým šmejdem jsem děti počala

Rejko, ta poslední věta, to je bingo BYla jsem mladá a blbá. Ale zase bych neměla tak skvělé děti. On je BM ten typ, o kterém se říká, že by vymámil z jalové krávy tele. On dokáže být tak přesvědčivý, že by možná ukecal i mě (no, to už přece jen ne, ale dlouho to tak bylo). Já jsem ho už úplně vytěsnila z mého života, ale tohle mě tedy nas... ířilo Syna dokonce napadlo, že už s ním táta nepromluví. Nemělo by to být naopak? Neměl by se BM bát, že si to u dětí podělá? Nějak to není dobrý...

Můj přítel má taky dvě děti (dospělou dceru a dospívajícího syna) - je to pár let zpátky, kdy si jeho bývalá
požádala zpětně (za 3 roky pozpátku) o zvýšení výživného (přesto, že stanovené výživné poctivě platil).
A uspěla. - Soud nařídil (a přítel doplatil) zpětně dlužné výživné - celkem asi 50 tisíc.

Škoda, že ho tenkrát nenapadla taky taková finta ?! ...

Poly napsal(a):

rejka napsal(a):

Poly, to je moc smutné,ale Selima má pravdu. Děti jsou velké,můžeš s nimi mluvit zcela otevřeně bez příkras jako s kterýmkoliv dospělým. V první řadě bych jim řekla,že táta přehání,protože kdyby měli hned každého zavřít za neplacení alimentů,byla by polovina mužské populace za katrem. Tohle pochopí i adolescent na prahu dospělosti. Mám také 16 ti letého syna z prvního manželství a loni jsem řešila něco podobného.Ten "náš" táta zapoměl 3 měsíce,a když jsem ho poněkolikáté urgovala,tak se tak vytočil,že volal synovi. Ten nebyl svědkem mých "urgencí",ale věděl,že táta neplatí. Takže mu řekl : hele,tati, plať včas a mamka bude v poho. Dodržuj dohodu a slovo.Po mě to chceš taky". No něco v tom smyslu,já u toho nebyla,kluk mi to řekl. Fakt je,že jsme podobný problém od té doby neměli. A kdyby snad náhodou dceru "ukecal" můžeš to napadnout. Ať dokáže,že peníze předal. Navíc bych dceru upozornila,že její otec jí vystavuje tomu,že bude předvolána před soud a takový psychický tlak by neunesla.Řekla by pravdu a otec by pak mohl být na místě zažalován pro křivou výpověď. Z toho jak to říct tvým dětem bych si teda hlavu nedělala. Ale štvalo by mě s jakým šmejdem jsem děti počala

Rejko, ta poslední věta, to je bingo BYla jsem mladá a blbá. Ale zase bych neměla tak skvělé děti. On je BM ten typ, o kterém se říká, že by vymámil z jalové krávy tele. On dokáže být tak přesvědčivý, že by možná ukecal i mě (no, to už přece jen ne, ale dlouho to tak bylo). Já jsem ho už úplně vytěsnila z mého života, ale tohle mě tedy nas... ířilo Syna dokonce napadlo, že už s ním táta nepromluví. Nemělo by to být naopak? Neměl by se BM bát, že si to u dětí podělá? Nějak to není dobrý...

Takhle to neber- mladá a blbá. Spíš mladá, naivní a plná iluzí. Taková jsem byla taky. Nikdy jsem toho samozřejmě nelitovala,mám dva skvělý kluky.Zdravý,normální,zlobivý,báječný,na přetrhnutí. Klasika. Hele a nemáš ty svoje děti náhodou s mým exmanželem? To co píšeš na něj totiž 100% sedí. Dokázal ukecat i mrtvýho a já mu na jeho pindy skočila mnohokrát. A taky jsem si řekla: pro Boha,s kýms to vlastně 10 let žila? Nestačila jsem se divit,když šlo o placení. A, že se nebojí,že na něj děti zanevřou? Sebejistota a ješitnost. Nic víc. Zvládnul tebe,proč by se mu to nemělo povést s dětmi????? Je to taky blbec.Jako ten "můj".

Poly, bude to nápor na vás všechny. Držte při sobě,podporuj je a dej jim jistotu,že jsi s nimi,buď jim JISTOTOU,že na tebe se mohou spolehnout děj se co děj. Máš jednu velkou výhodu oproti otci. Znáš je líp,trávíš s nimi víc času a ty jsi pro ně RODINA a ZÁZEMÍ.

rejka napsal(a):

Poly, bude to nápor na vás všechny. Držte při sobě,podporuj je a dej jim jistotu,že jsi s nimi,buď jim JISTOTOU,že na tebe se mohou spolehnout děj se co děj. Máš jednu velkou výhodu oproti otci. Znáš je líp,trávíš s nimi víc času a ty jsi pro ně RODINA a ZÁZEMÍ.

Rejko, je to nápor, i na mě, docela mě to zaskočilo. Ale zvládneme to. Já neustoupím a dcera to doufám taky zvládne. A když ne, tak bude mít svoji vlastní zkušenost, což mě bude velmi mrzet, ale to je život.

díky moc všem za reakce a rady

tříska napsal(a):

Poly napsal(a):

Rejko, s dětmi mám velmi dobrý vztah, mluvím s nimi hodně téměř o všem. Je pravda, že syn po hodinovém rozhovoru už byl docela v pohodě, ale šel zase k otci (jsme teď ve městě, kde BM bydlí a kde bydlí i mí rodiče, jsme tady na Vánoce a syn pobývá chvíli u babičky, chvíli u otce), tak uvidíme, co bude zítra ....... I když já do něj nijak zvlášť nehučela, spíš jsem mu říkala, aby se snažil být mimo ten problém, že je to taťkův problém a že on stejně nemůže nic dělat, tak ať si nedělá starosti. Že si taťka holt musí sníst, co si nadrobil, a hlavně že ho ještě nikdo nezavírá. S dcerou to bude horší, protože ta by se musela postavit otci na odpor. Doufám, že to zvládne. Ale situace je to těžká, protože je to citové vydírání jako když vyšije.

A co ti brání přitlačit a začít vydírat taky? - Klidně dětem řekni, že když mají tatínka tak rády, tak se k němu mohou odstěhovat - v tom případě ať mu to klidně dcera podepíše! - Ne?

koho Ty děti ??? ale fuj !
že by jí bránila mateřská láska třeba ???

Upravil(a) Amriana (30. 12. 2009 21:55)

Poly napsal(a):

Rejko, s dětmi mám velmi dobrý vztah, mluvím s nimi hodně téměř o všem. Je pravda, že syn po hodinovém rozhovoru už byl docela v pohodě, ale šel zase k otci (jsme teď ve městě, kde BM bydlí a kde bydlí i mí rodiče, jsme tady na Vánoce a syn pobývá chvíli u babičky, chvíli u otce), tak uvidíme, co bude zítra. Ze začátku když přišel, tak mě 15 min. ani nepustil ke slovu, pak se to pomaličku začalo obracet, nakonec mi dal za pravdu. Jenže já myslím, že je to tak, že když mluví se mnou, dá za pravdu mě, když do něj bude hučet BM, dá po hodině za pravdu jemu. I když já do něj nijak zvlášť nehučela, spíš jsem mu říkala, aby se snažil být mimo ten problém, že je to taťkův problém a že on stejně nemůže nic dělat, tak ať si nedělá starosti. Že si taťka holt musí sníst, co si nadrobil, a hlavně že ho ještě nikdo nezavírá. S dcerou to bude horší, protože ta by se musela postavit otci na odpor. Doufám, že to zvládne. Ale situace je to těžká, protože je to citové vydírání jako když vyšije.

Poly, upřímně Ti řeknu, že Ty nejsi o moc lepší než Tvůj bývalý manžel. On neustoupí, Ty neustoupíš, no paráda! O co vlastně bojujete? Víte to alespoň?
Je mi velice líto Vašich dětí, stojí mezi Vámi, ale dobrovolně si to nevybrali. Děti by nikdy neměli stát mezi rodiči jako spojovací most, nezaslouží si to

Mariposu nechápu. V čem jako by Poly měla neplatícímu bývalému manželovi ustoupit? Má mu podepsat papír, že od něj peníze na děti dostává, když celý rok nedostává??
To by musela být úplně padlá na hlavu.

Na místě Poly bych také vše předala policii (jde přeci o neplacení výživného ROK !! , samozřejmě ne třeba při opoždění 14 dnů...).
Dětem bych se snažila vše trpělivě vysvětlovat, přesně v tom duchu, jak Poly píše.
Pokud dcera  otcově nátlaku podlehne a  podepíše, že jí jako peníze dával, tomu bohužell nemůžeš Poly zabránit úplně (jinak než vysvětlováním), ale to už je bohužel riziko dcery - pokud mu to podepíše, buď to táta opravdu doplatí, a nebo nedoplatí -a dcera bude mít jednu smutnou , leč poučnou životní zkušenost a bude jasně vědět, jaký její táta opravdu je). V takovém případě bych se i ji samozřejmě snažila dál finančně podpořit, ale s tím - ten podpis byl na tvou odpovědnost, tak aspoň část finací si musíš zkusit opatřit na brigádě sama...

V žádném případě bych nedoporučovala začít vydírat podobně, jen opačným směrem, jak tu kdosi doporučuje... To je cesta do pekel.

Mari - tady jde o to, kdo uhradí potřebné výdaje, tatíček si děti také  pořídil, a poly pokud vidím vysvětluje, jak se děti mají.

Poly - asi nezbude než vysvětlovat. Poukázat na to, co stojí jejich výdaje, že nemáte na dovču na nadstandard, že máš přesčasy.  Bude to i pro ně velká škola života, když zjistí, co všechno za měsíc platíš. S dcerou se můžeš také domluvit, že část dlužného výživného prostě potřebuješ na provoz, a pokud ona podlehne, bude muset na brigádu, pokud chce převzít odpovědnost za tátovo dluhy.  Myslím, že dobře dětem vysvětluješ, že jeho zavřít nechceš, ale že on nedostál svým závazkům a ty nemáš jinou možnost než se obrátit na zákony.  Zárověn bych ale kladla důraz na to, že je chápeš, ale chleba taky musíš za něco koupit... Jsou dost velcí a jak píše Selimy, čím dřív poznají realitu, čím dřív se srazí s planými sliby, tím líp....

PavlaH napsal(a):

Mari - tady jde o to, kdo uhradí potřebné výdaje, tatíček si děti také  pořídil, a poly pokud vidím vysvětluje, jak se děti mají.

Poly - asi nezbude než vysvětlovat. Poukázat na to, co stojí jejich výdaje, že nemáte na dovču na nadstandard, že máš přesčasy.  Bude to i pro ně velká škola života, když zjistí, co všechno za měsíc platíš. S dcerou se můžeš také domluvit, že část dlužného výživného prostě potřebuješ na provoz, a pokud ona podlehne, bude muset na brigádu, pokud chce převzít odpovědnost za tátovo dluhy.  Myslím, že dobře dětem vysvětluješ, že jeho zavřít nechceš, ale že on nedostál svým závazkům a ty nemáš jinou možnost než se obrátit na zákony.  Zárověn bych ale kladla důraz na to, že je chápeš, ale chleba taky musíš za něco koupit... Jsou dost velcí a jak píše Selimy, čím dřív poznají realitu, čím dřív se srazí s planými sliby, tím líp....

Je to přesně tak, Pavlo. Dcera už na brigádu chodí a obě děti dobře vědí, že obracím každou korunu. Teď jde spíš o tu věc s policií - BM hrozí, že když to nezrušíme, půjde sedět, což zase nechceme (hlavně děti ne, ale ani já ne). Já jsem toho názoru, že schválně přehání, aby dostal od dcery podpis, že dluh splatil. Má přece se splácením čas do té doby, než bude soud, a kdo ví, kdy to bude. To přece není fér chtít po dceři, aby na policii vypovídala, že otec už vše zaplatil, když nezaplatil nic. Ale co má ona dělat, když na ni vyvíjí nátlak, že ho KVŮLI NÍ zavřou? A že ji to samozřejmě postupně splatí, jen právě teď nemá?