Pro mě to byl rok plný událostí. Potkaly mě smutné, bolestivé věci, o kterých jsem si nikdy nepřála je zažít. Už už bych se litovala, ale těsně před vánoci jsem si nějak začala uvědomovat, jak až moc těžký může někdy život být, a všechno moje "trápení" se nějak přesunulo do jiné perspekltivy. Dozrálo ve mě vědomí, že kdyby ten příští rok byl alespoň takový, jako tento, tak je to vlastně pořád skvělé: mám skvělého muže, oba jsme zdraví natolik, aby nás bavil život a máme slušnou práci. Ani v rodině se nedějí nějaké větší tragédie, a uvědomuju si, že to už je hodně moc, za co můžu být vděčná. Takže...rok 2009 mi vzal představu, co všechno musím mít, abych byla šťastná, a naučil mě být šťastná s tím, co mám...takže je to vlastně nakonec hodně dobrý, ne?

Tak já měla náročný rok, popravdě ten další by mohl být o trochu klidnější

První dvě třetiny roku byly fantastické, začal krásně hned ze startu - první kvartál jsem strávila s nohama nahoře a plnými doušky si užívala nicnedělání. Po 15ti odpracovaných letech se mi lenošilo příjemně a zaslouženě. Pak se mi narodil syn a nastal nádherný půlrok.
Koncem léta se ale s počasím začala kazit i tahle pohoda a začaly se dít zlé věci. Všechno odstartovala tragédie mojí sestřenice, která i s miminkem zemřela při porodu. Pak přišel o práci po 8 letech můj bratr. Hned nato nás opustila babička z tátovy strany, to rodinu poměrně dost zdecimovalo. Zrovna v té době mi onemocněl poprvé malý syn a přišla první hospitalizace, hned o tři týdny onemocněl znovu a vážněji, skončil v kritickém stavu v nemocnici, to už jsem neustála a přišla o mlíko. Mezitím udeřila další zlá zpráva - manželova sestřenka, mladá máma od půlročního dítěte, onemocněla rakovinou. Mám neodbytný dojem, že jsem ještě něco vynechala, ale nechce se mi rozvzpomínávat se.

Upřímně doufám, že za těch pár dnů co ještě zbývá se už nic nesemele a v novém roce taky ne! Do nového roku přeju nám (vám) všem zdraví, štěstí a dobré vztahy, protože všechny drobné komplikace jako ťuknutá nebo ukradená auta, potíže v práci nebo nedostatek peněz jsou jen sranda a koření života 

Nějak o tom přemýšlím...

Mně život jen dává.
Nic mi nebere. Asi proto, že mi nic ve skutečnosti nepatří. Lidé, statky a pod. Tudíž mám jen zážitky (s lidmi, věcmi a okolím). A ty mi nikdo nevezme.

Resp. mi něco "bere" paměť a tak asi zapomínám, co mi zdánlivě "vzal".

Takže považuji svůj rok skvělý či dobrý. Ostatně jako každý jiný.

Rok 2009 byl pro naši rodinu rokem úspěšným - žádné nemoce,všichni jsme zdraví,žádné úmrtí v rodině,mladší syn se dostal na výběrovou vš,kde úspěšně zatím studuje,druhý také nemá na vš problém.Pracovně to byl taky úspěšný rok,finančně lepší než ten minulý.

Pro Miu: 20 tisíc hr.je opravdu víc než skvělý plat a velmi by mě zajímaly tvé výdaje,když ani s tímto platem nejsi schopna pokrýt Tvoje potřeby a dítěte?Mám téměř denodenní zkušenosti ze své práce,že lidé,kteří mají jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou,vůbec neumí se svými penězi hospodařit a chovají se k nim velmi ,velmi macešsky,tj.,že rozhazují na všechny možné strany a dělat by to vůbec nemuseli.

Kuřátko napsal(a):

Hezky jsi to Kuty napsala. Já o tom platu Mii taky přemýšlela. Do nedávna jsem měla hrubý základ 11 tis. a nějakou tu odměnu. Z toho jsem sama uživila sebe, syna a ještě dokázala něco našetřit.

Díky.Jsem ráda,že mé úvahy tady alespoň nekdo chápe,připadne mi totiž,že spousta lidí v čr ještě nezaregistrovala změnu režimu co se ekonomického myšlení a konání týká.

Kazdym rokem se, zda se, priblizuju svemu idealnimu veku. Asi jsem se narodila s petatricetiletym mozkem Proste se citim cim dal vic ve sve kuzi.
Zacatek roku jsem nacala jako nezamestnana, po dvou tydnech nasla novou praci a od te doby pracuju a pracuju a dojizdim a dojizdim. Takze v roce 2009 jsem prisla o asi tisic hodin zivota Prestehovala jsem se a zacala spoluzit. Vybojovala mnohe bitvy s italskou byrokracii. Zalozila si penzijni sporeni V podstate jsem opustila svou rodinu, nektere pribuzne jsem cely rok nevidela. Nestyska se mi, krom rodicu je mi to dost jedno. Jsem rada, ze si konecne muzu dovolit jednat tak, jak citim. Mam fajn svagrovou a podivinskeho svagra. Mam narocnou tchyni, domek a ctyri hektary k udrzovani. Porad nevim, cim chci byt, az vyrostu.
Hezky rok!

Než půjdu pracovat tak jsem se šla podívat na BB a vykouklo na mě tohle téma... a donutilo k zamyšlení...
Rok začal rozpačitě - odvozem bráchy do psychiatrické léčebny... počáteční strach, vystřídala tichá víra, že to zvládne a pak přišla euforie, že vše bude dobré... bohužel ta nevydržela moc dlouho...
pak následoval manželův pokus o podnikání v jeho vysněném oboru, kde jsem už předem (bohužel) věděla jak to dopadne... no co, každý si ta ústa musíme namlet sám, že...
pozitivní bylo, že jsem vyměnila práci, která sice byla dobře placená, ale ta buzerace byla už nesnesitelná... spadl ze mě obrovský balvan a já si mohla začít v relativním klidu užívat svých úžasných dětí...
mamina přišla o práci, ale zase se přestěhovala k nám, což je pro mě veeeelké plus
Rok 2009 končím s vědomím, že nebyl nijak špatný... byly horší... a všechno zlé, co se stalo, mělo nějaký důvod... snad už jsem konečně pochopila...
ten příští bude začínat podobně jako tento... bohužel a bohudík... co přinese dál uvidíme... jedno vím jistě... mám dvě úžasné dcery, díky nimž nemůžu žádný den, natož rok, nazvat jen špatným...

Upravil(a) mufina1 (28. 12. 2009 17:42)

Myslíte, že v Praze to je úžasný plat? bez výživného? Psala jsem o nájmu za byt, který není luxus, ba ani normální. Mám problém s platem pouze od té doby, co se nájem zvyšuje, před tím jsem s holkou normálně vyžila. I s tímto platem a taky jsem ušetřila. Znova, nájem začal jít nahoru z 22 czk, od dubna to bude málem 87 a cíl je 128 czkj/m2. Kolikpak %-tní navýšení to je? A to jsem si všechno v bytě musela udělat za své.
Obě chronicky nemocné, dítě chodí k 8 doktorům, já ani nevím, ke kolika. Ty léky jsou sakra drahé. To předtím taky nebylo, takové doplatky.
S 18,000 čistého bych klidně vyžila a dokonce i ušetřila na dovolenou. Ale co s 12,000 čistého?když teď musím povinně vše dohromady zaplatit 16,000? Spoření nemáme, kvůli holce nějaké pojištění platím (důchodové), kdyby něco, at holka něco dostane a životní, vše kvůli odpočtům. I to bych zrušila, kdyby to šlo.
A ředitel rozhodl, že tedy na mém místě bude paní za 14,200 hrubého, ovšem ona myslela, že ten plat dostane na půl úvazku a on ji to dává za celý. Jsem zvědava, zda to veme. Tuto "maličkost" zatím neví. Jak se zdá, původní paní se asi na své místo nevrací. Já jdu na operaci a třeba pak se vše vyřeší samo.

Rok 2009 pro mě byl naprosto zásadní a dal mi toho opravdu hodně - narodil se nám krásný šikovný kluk, mám nový domov, novou rodinu. Tenhle rok byl pro mě obrovskou školou a zkouškou stejně jako ten minulý. Dal mi pocítit, jak zatraceně důležité je zdraví. Znova jsem vše musela přehodnotit a znova a znova, až se mi to konečně jakž takž dostalo pod kůži. Co se týká vztahů, začínají letos krystalizovat, třídí se...
A co mi rok 2009 vzal? Nemyslím si, že mi roky něco berou. Snad jsem mu jen dala něco, co už mi nepatří.... Jen mě nic konkrétního nenapadá...Snad ten odpočinek, na který jsem si letos neudělala moc času

vzal i dal hodně zároveň. Životní kotrmelce mne naučily se zastavit a více přemýšlet. Cítím se svobodnější a silnější.

Jaký byl rok 2009? V podstatě to byl dobrý rok. Dobrý je za 3, to je sice pravda, ale když to vezmu kolem a kolem, byl to rok takový vcelku normální, žádné životní zvraty, žádné životní pohromy, sice ani žádné mimořádné povznášející události, ale nemůžu sdi stěžovat. Obavy trochu mám z roku nadcházejícího, ale starosti si zatím nepřipouštím, budu je řešit, až přijdou, dá-li Bůh, zvládnu je jako dosud všechno.
Takže rok 2009 hodnotím jako rok pozitivní.

Nemůžu si na rok 2009 vůbec stěžovat.
Začátek byl sice "věnován" mým chronickým zdravotním obtížím,ale se zdárným výsledkem. Léčba zabrala a obtíží jsem se tedy zbavila. A dál už to bylo jen a jen pěkné s občasným malým mráčkem,abych nezapoměla,že to dobré není automatické a musím si ho nejen vážit,ale hlavně si uvědomit,že je. Všichni jsme zdraví, ťuk, ťuk, ťuk, dětičky mi dělají radost,manžel,který se letos mým manželem stal mě také stále nádherně hýčká, společná dovolená u moře, stabilní zaměstnání se slušným příjmem. Co si přát víc ? Snad jen,aby ten nastávající rok byl takový jako ten letošní. Ale to bych byla opravdu hodně neskromná.....takže......ať ten rok 2010 všichni ve zdraví (pře)(u)žijeme