Zuzi, je to trouba a sebestredny narcis (jako ten muj) řeš jen konkrétní veci- dluh a sve veci- napis- ok, fajn- kdy se sejdeme- dovez me veci a pripadne hotovost! (nebot do anglie ji bude potrebovat- tak at nejdriv uhradi tady co ma). Nehraj jeho hru- jak on se citi, co on dela- to je ti jedno. dej mu pocitit, ze te ztratil a ze ty nemas zajem vede, co s nim je....on porad vi, ze ty hltas informace o jeho zivote a dela mu to dobre!!!

Pekne mu to sepis a tecka. ukaz mu ze mas svou hrdost. "nechces me- nedostanes me, nazdar!" a bud rada, ze ses ho zbavila, neni to kvalitni chlap, vazne ne. Kvalitni chlap by to stebou hned vyresil- dal ti penize- nebo se domluvil na splaceni a dovezl by ti tvoje veci, to co on predvadi je na pres drzku, sorry

Nespravedlivý? Uvědom si, že toho zoufalce, který je nedospělý atd. ted má na krku ona.... A ty jsi volná, pro nějakýho lepšího, který si tě zaslouží.

Ano ano ano vše co píšete je pravda. Pomalu si uvědomuji, že jsem vlastně ráda, že to tak nakonec dopadlo. Já toho člověka milovala, ale také si vzpomínám, že tím, že jsem si ho já sama VLASTNÍ VINOU naučila, že jsem pro něj dělala vše a jen ho obskakovala tak už tehdy mi to vadilo a občas mi proběhlo hlavou jaké by to asi bez něj bylo. Samozřejmě, že mi chybí, ale jen tím způsobem, že jsem opravdu na něj za těch 5 let byla zvyklá. Už prosím nemyslete, že ho nějak kontroluji, to neee, ale máme ještě společný mail, kde vlastně byly  zasílány veškeré výpisy o provedených platbách. A kvůli splátkám tam vždy kolem 20. každého měsíce kouknu. No a udělala jsem to i dnes. Málem mě porazilo. Můj expřítel si zřídil účet na libimseti.cz, fájn proč ne, ale kdyby jste viděly milé dámy ty fotografie a popisy těch fotek, tak si myslíte, že se koukáte na 15-ti letého puberťáka .... Já se fakt musela kouknout No tohle mi otevřelo oči už úplně. Dnes jsem sepsala jakousi smlouvu s firemním právníkem, kde mi bývalý přítel bude "ručit" svým domem, který jen tak neprodá. A kdyby přestal platit, tak si to exekuce vybere. Vím, že si totiž bere další půjčku na studium v Anglii což je dalších 250tis, takže jednám tak rychle jak jen to jde. Divím se, že mi to trvalo tak dlouho. Ale konečně dokážu jednat s čistou hlavou. A věřte nebo ne, tak budu moc ráda až odjede. Opravdu si to přeji.A co se týče toho jestli bude nebo nebude se svou novou přítelkyní spokojený je mi fakt ukradené, ale máte pravdu, když mi píšete, ať si ho slečna užije v plné parádě. Nevěřím tomu, že by se člověk dokázal změnit od základu. A vím, že tenhle chlap je ze všeho nadšený maximálně půl roku a konec.

Já osobně se teď zaměřila na práci, kde už na nic zlého nemyslím a snažím si dát vše dohromady, aby jsem za tím vším mohla udělat tlustou černou čáru :-D

Zuzi ...
Beruska27: já si nemyslím, že ZZuuzz chce její přítel zlobit a že to dělá úmyslně ... spíš je to namachrovanej
frajírek, co si o sobě myslí, jak je neodolatelnej.
A Zuzi, ty už nesmutni. Rozhodně nemáš proč !!!

Zuzzz, jak to cele dopadlo? Doufam, ze uz to mate cele poresene!!!!

Zuzi, přestřihni se už konečně!!! Vyházej si z přátel na Facebooku jak jeho, tak i slečnu - když konec, tak se vším všudy. Nemá cenu, když už je definitivně všechno pryč se ještě zbytečně rozdírat a drásat si nervy tím, že se přes Facebook budeš pořád vracet do minulosti.
Tlač na něj, kdy Ti už konečně všechno zaplatí tak jak má a když si bude na Tebe otevírat ústa kvůli Tvému kamarádovi, pošli ho tvrdě do (_|_). Panáček je tak neskutečně drzej, že to vůbec nemá obdoby

Ale ano už jsem se z toho smutnění a smíšených pocitů celkem dostala. Nevím sice jak bych reagovala kdyby jsem ho viděla, i když 3 týdny zpět jsem ho zahlédla na jednom plese. Ale jinak mi už nevadí když o něm někdo mluví, nebo na něco ve spojení s ním vzpomene. Nejsem ten typ co by za sebou pálil mosty. Vím, že je to pro mě uzavřená kapitola a nikdy bych nechtěla vrátit to co jsem si s ním zažila a to nemluvím o pár hezkých měsících všehovšudy z celkových 5-ti let. Jen mám ještě s ním právě společné dluhy, tak mu nanejvýš slušně odpovím. Jsem ráda, že mě už nezraňují takové ty vesnické pomluvy, a to co o mě on povídá a že se chlubí jak se má atd. Jen ať se má, tak jak si přeje. Však já mu to přeji. Jsem pyšná na sebe, že za poměrně krátkou dobu jsem se s tou realitou smířila. Jak si vzpomenu nebo pročtu jak jsem se cítila první dny, tak je to úplně jiné.

Já osobně ho nepomlouvám, ale jen se nestačím divit, jak se člověk dokáže ze dne na den změnit. ALe u něj by mě to už nemělo překvapovat :-) Jinak si myslím, že ještě nějaký ten měsíc a bude mi už fájn. Nakonec jsem ráda, že to skončilo teď a ne v pozdějším věku třeba v manželství a s dětmi, tak jak jste mi psali.

Občas sice zavzpomínám na těch pár hezkých chvil a asi proto, že jich bylo tak málo, tak je mi to trochu líto, ale je to už lepší a lepší. Holt každý si to prožívá jinak.

Beruska27 napsal(a):

Facebook, všechno vymazat! Ty mas o nem vic info nez jeho vlastni mama!!! :-D Jeho i s fotkama bych poslala do haje, reci o vyrovnani bych nebrala vazne - ale pouze navracene penize apod.

Nevím, co s ním jeste komunikujes, mám pocit, ze porad nejak doufas ci co.......takhle se z toho nikdy nevyhrabes. Zaklad je konec komunikace....vyridit spolecne veci a pak se teprve muzes zacit hojit, tedy podle me.

Vim, ze to neni jednoduche, sama se v tom placam jak blazen, ale to spis uz kvuli sobe!!!! Kdybych s tim svym udrzovala jeste nejake komunikace- tak uz me rovnou odvezou do blazince! Ale tak kazdy jsme jiny.....

Ano, vymazat, jak říká Beruška! Já to taky udělala a je mi líp

Nerieš jeho, ale SEBA - čo ty cítiš k nemu a ako to berieš. Ak je to z tvojej strany kamarátstvo, tak je to super a nič viac nerieš.

Myslím, že momentálna situácia hlavne robí dobre tvojmu "egouškovi" - ale či je to dosť na vzťah, je otázne. A je aj otázne, koľko vydrží priateľ tvoje narážky, rýpance a útoky.

Tak jsem tady zhruba po půl roce. A sama teď uvedu příklad jak jsou lidé nepoučitelní. A jak pitomá jsem, že jsem nedala na Vaše rady. Ve zkratce připomenu, že jsem měla přítele 4 roky a začal mě podvádět, pak se ke mě vrátil, pak mě ze stejného důvodu opustil po druhé a opět se ke mě letos v dubnu vrátil. Teda já hloupá ho vždy vzala zpět.
Také jsem tady někdy koncem června psala, že nevím čím to je, ale nejsem tolik šťastná jakoby jsem měla být. Přítel se choval jako anděl, nosil mě skoro na rukou a dělal pro mě první poslední, ale já byla taková nesvá a nějak jsem mu to těžce věřila, ale učila jsem se věřit. Říkala jsem si, že teď se to už nemůže podělat. Měsíce plynuly, zažívali jsme spolu hezké chvíle. V září jsem měla narozeniny 25 let, tak mi koupil malé kotě, o které jsme se měli společně starat. To vydrželo týden, pak jsem ho vzla k nám domů. Jen pro ujasnění s přítelem jsme spolu ještě nebydleli. Snažili jsme se prodat jeho dům a pak jsme chtěli jít na byt. K tomu ovšem taky nedošlo. Najednou se poslední týden začal chovat velice zvláštně. Včera přijel domů z práce a já se za ním samozřejmě stavila. Řekl, že si někde zajedeme. Nahodil skleslý výraz, tak jsem se ptala co se děje a po předchozích zkušenostech jsem se tak z legrace zeptala "zase rozchod"? A on řekl ano. Napřed jsem nevěděla jestli je to pravda. Ale on řekl, že tenhle vztah si tak nepředstavoval. Řekl mi na rovinu, že jinou ženskou nemá. Prostě je to rozchod z čistého rozumu. Pak jen uvedl, že si možná za nějaký rok uvědomí co jsem pro něj znamenala a bude se chtít vrátit zpět. A pak mi jen řekl jak to budeme dělat s autem. Zeptala jsem se co tím myslí a on, že jsme si na něj společně vzali půjčku. Ta půjčka je na mé jméno, já ji splácím a auto je psané na mě a on to auto přesto chce. Brečím celý den jako malé dítě. A přesto všechno bych si už neměla při třetím rozchodu za poslední dva roky z toho dělat těžkou hlavu. Ale já to přesto vůbec nezvládám. Tak strašně mi chybí a vůbec nevím co bez něj budu dělat. Logicky je to vůl, ale sakra co mě k němu pořád tak táhne? Proč se nedokážu od něj odpoutat a jít dál? Potřebuji radu....

Bože, bože, Zuzko ...
Ty jsi jako malé dítě, které ustavičně sahá na rozpálená kamna a pořád doufá, že tentokrát se už nespálí ... Přítel se k tobě vždycky choval jako sketa, ty jsi ho i přesto přes všechno mermomocí chtěla, i přes to, jakej je to charakterovej mrzáček ses nepoučila a pořád jsi doufala, že se všechno změní a bude to zase dobrý.
Já nechci být chmurný prorok, ale slečna, kvůli které se s Tebou rozešel se má v lednu vrátit z Anglie. Teď je říjen, takže do jejího návratu zbývají ani ne tři měsíce ... a dost možná, že se slečna vrátí ne v lednu, ale daleko dřív. Takže to vypadá, že s Tebou celou tu dobu s Tebou chodil více-méně jen tak provizorně, to, co Ti dlužil Ti velmi pravděpodobně až doteď nezaplatil a ještě má tu drzost chtít po Tobě auto, které splácíš výlučně Ty.
Jak se máš od něj odpoutat, to záleží jenom na Tobě, to za Tebe nikdo neudělá a na dálku Ti ani není schopen poradit. Když jsme Ti tady doporučovaly, aby ses na něj vykašlala, ignorovala ho, vymazala jsi ho odevšud a našla si záhy nového přítele, naše rady jsi nám vesele odkejvala a udělala jsi pravý opak. Já bych Ti za sebe poradila, aby sis našla psychologa nebo psychoterapeuta někde poblíž bydliště a pravidelně k němu docházela. Nechci Tě, Zuzko, nijak peskovat nebo urážet ale Ty jsi závislá na závadném chlapovi a nezdravém vztahu, který Tě zraňuje a ubližuje Ti, opakovaně se v tom motáš léta a nejsi schopna se od toho osvobodit. Opravdu si myslím, že potřebuješ zapracovat hlavně na upevnění svého sebevědomí, posílení svého JÁ a podstoupit takovou terapii, aby sis už nikdy od nikoho nenechávala takhle ošklivě ubližovat

Upravil(a) Kiara (2. 10. 2010 14:18)

Ano ano já to všechno vím a vše je to pravda. Na hlavu padlá nejsem i když to tak vypadá. Jsem jen strašně přecitlivělý člověk a vůbec nevím čím si mě tak učaroval, že jsem z něj tak pitomá. Ano kdysi mi dlužil peníze. Větší polovinu mi už vrátil a teď se bál, že od něj odejdu, ale udělal to nakonec on. A vlastně tím, že zaplatil polovinu dluhu si stále dělá nárok na to auto. Jenže vy co víte, tak jsem tady psala o autonehodě, kterou jsme loni měli a i přesto jsem to roztřískané auto dala dohromady já a on nedal ani korunu. V závěru se to všechno rovná tomu, že auto je mé ať chce či ne. U tohohle mě zaráží spíš jeho troufalost. Ano já vím, že jste mi tady dříve radily a radily jste dobře. Když jsem byla na koni a měla ho v hrsti, tak jsem tady i psala, že je to zvláštní a že si s ním pohrávám a neberu to už vážně. On to za 3 měsíce dokázal tak dokonale obrátit, že jsem zase štěkala jako pejsek. Nejhorší na tom je, že si to člověk uvědomuje až když je nejhůře. Nebo teda nejlépe, ale to budu tvrdit až za hodně dlouho :-( Dnes asi před hodinou mi ještě poslal sms : "V současné době je to konec pro nás oba. Doufám, že i přesto spolu budeme dobře vycházet." To jako zase znamená co? Současná doba???? Já vím, že se můj příběh opakuje, ale nějakým způsobem mi Vaše příspěvky velmi pomáhají a je mi pak lépe. Je to teprve den a když si vzpomenu zpět, že jsem se po obou rozchodech dávala dohromady 4 měsíce, tak jsem na omdlení. Takovou bolest už vážně nechci zažívat. Ono je lepší jí nemít, proto vždy když přiběhl jsem ho vzala na milost. Protože se vrátil v době, kdy jsem byla ještě hodně citlivá. Teď je pro mě každá minuta jako hodina, nemám co dělat, brečím a nechci tomu vůbec věřit. Mám ještě špatnou vlastnost, že se v takovém případě uzavřu do sebe a ani sto přátel mi nepomůže. Nevím proč jsem neviděla jaký je, nebo snad jsem to nechtěla vidět, ale ještě dva týdny zpět byl nadšený z malého kocourka, kterého jsme si pořídili, minulý víkend jsme byli ve Vídni na výletě a pak bum a konec. Z ničeho nic. Já už i dříve zažila rozchod, ale ten probíhal formou "je mi to líto, neklape nám to, nazdar", pár slz, pár utrápených dnů a šmitec, ale tohle je jako nekonečný příběh. Už jsem sama sobě někdy říkala "holka ty máš asi tyhle situace ráda, protože víš, že se vrátí", ale když jsme spolu byli, tak jsem byla podrážděná a nesvá, ale byl prostě můj. Já taková nikdy nebyla, je docela možné, že mě změnil život s ním. Tolik lidí co ho zná osobně se chytá za hlavu jak s ním můžu být, ale lásce člověk neporučí. Celý den jsem tomu chtěla přijít na kloub a rozebírala tuhle situaci se svou babičkou. Je to strašně hodný člověk a je to takový můj psycholog. Došli jsme k závěru, že já jsem na něm sice závislá, ale ten nemocný je on. Spoustu věcí si neuvědomuje, on prostě jedná, on nevidí, že ubližuje, pak zase miluje, pak mi řekne, že ke mě toho cítí hodně, ale už to není ono.... pak se se mnou zasnoubí, pak mě podvede, pak se mnou chce žít, pak chce podnikat, pak to nějak nevyjde...., pak jsou přednější kamarádi, pak beze mě nemůže být ani sekundu. Prostě za ničím si nestojí. Pro všechno se nadchne, ale nic z toho nevyjde. Já asi pořád čekám, že z toho vyroste, ale zřejmě bych se nenadala a mládí bych měla v tahu a pak bych se teprve mohla začít opravdu trápit. Já vím, že Vám příjdu zvláštní, ale je to nejdelší vztah v mém životě a opravdu jsem ho milovala, snad i miluju a byla na něj zvyklá. Je těžké projít tím kopečkem a oddechnout si, že je to vše za mnou. Snad to do třetice zvládnu! Potřebovala bych sakra hodně sebevědomí a hrdosti, aby pro mě byl úplně malinký...... Děkuji za odpovědi.