Právě, že jsem asi na hlavu padlá, ale strašně si ho vážím, i když teď mám ve všem chaos. Vážím si sama sebe, protože vím, že se o sebe dokáži postarat a jemu jsem byla vždy oporou. A jestli se mám ráda? Protože teď přemýšlím, co jsem mohla udělat jinak tak nevím :-(

Ano to je to, je si mnou zřejmě hodně jistý. Bolí to strašně, ale snad to přečkám, překonám a rychle zapomenu jak se mohl takhle chovat. Zařídila jsem pro něj vždy vše co potřeboval, o nic se nemusel starat, vše se mu nosilo na zlatém podnosu a takhle se mi odvděčí. Ovšem nedokáži pochopit, proč při tom budování si společné existence nemůžu být. A to do poslední hodiny bylo vše naprosto v pořádku, miloval mě, přiměřeně žárlil, snesl by mi modré z nebe.... Přítel byl vždy naučený žít si na úrovni. A v den kdy jsme se rozešli tak přišel o auto, matka se mu vdala, tudíž přišel o nějakou 8tisícovou podporu, kterou dostával, protože ona byla vdova a uvědomil si, že je na čase se o vše postarat. Ovšem nevím v čem jsem mu bránila já. Uzavřel se do sebe, volné večery tráví se slečnou, která mu do ničeho nemluví a jen ..... Ale se mnou prý počítá a zaručeně mě překvapí. Tak si říkám, jestli je tohle normální u chlapů.....

Určitě nevěřit! Dělá si z tebe srandu a  ty mu to pořád žereš....a tak dokolečka dokola....roky letí, pozor na to !

Já prostě nerozumím tomu, že do poslední chvíle bylo vše v pořádku. Chápala jsem první rozchod, podváděl mě delší dobu, ale teď? Hodně si vážím všech názorů, i přesto, že jsem aspoň trochu doufala, že by ta šance tam byla. Ale já vím, že zrovna teď nedokáži přemýšlet objektivně a proto je určitě pravda, že tohle nikde nevede. Je mi líto, že jsem obětovala vše člověku, který pro mě tolik znamenal, tolik jsme toho zažili a ne jen toho dobrého, ale i to zlé. Ještě dnes si vzpomínám jak jsme měli opravdu vážnou dopravní nehodu v říjnu a plakal mi do klína, že už nikdy nedovolí, aby mi někdo ublížil, že by nepřežil, kdyby mě někdy ztratil.... Jo jo člověk toho hodně namluví, ale skutek utek.

Vsadím se, že jakmile slečna odfrčí do Anglie, bude zvonit u tvých dveří....
Myslím, že v jeho případě opravdu není o co stát....poděkovala bych mu za možnost, začít si žít svůj život jinak a lépe a po boku někoho jiného.....
Takhle se stavíš do pozice "čekanky"....

tříska napsal(a):

Zzuuzz napsal(a):

Ano to je to, je si mnou zřejmě hodně jistý... Uzavřel se do sebe, volné večery tráví se slečnou, která mu do ničeho nemluví a jen ..... Ale se mnou prý počítá a zaručeně mě překvapí. Tak si říkám, jestli je tohle normální u chlapů.....

Nezlob se na mě, ale (jen) jestli jsi totálně blbá, tak mu to papej pěkně dál...
V jednom má jistě pravdu: Tento týpek tě bude překvapovat stále, furt a znova
(když ne slečnou, tak nějakou vdanou paní)

No v hlavě to mám celkem v pořádku , jen prostě potřebuji slyšet názory i od jiných jestli se mi tohle fakt jenom zdá a nebo tento 25ti letý chlap je vážně nenormální. Ono je to celkem dlouhá doba - 5 let, ale takhle mě zase podrazit. A hlavně slibovat.....

Upravil(a) Zzuuzz (23. 12. 2009 15:35)

Zzuuzz napsal(a):

:-) no to je taky otázka.... která byla ta poslední chvíle.

¨

On si chce užívat a zároveň mít tebe jako jistotu....
Řekni mi, CO tě u něj tak drží? Fakt by mě to zajímalo.

Zuz,
můj názor bude pochopitelně zcela jiný, než jsou ty ostatní.

Já si podle toho, co tu píšeš, myslím, že si nevážíš ani jeho ani sama sebe.
Pokud je tvůj přítel takový, jak ho líčíš, slova jako "vážím si ho" jsou dost mimo mísu a nebo si prostě vážíš nezodpovědných lidí, kteří to nemají v hlavě ještě porovnané.
Nevážíš si podle mne ale ani sama sebe, protože pokud by tomu tak bylo, nebudeš teď to, co píšeš, psát o člověku, kterého miluješ a kterého si jak tvrdíš velmi vážíš. Člověk, který si váží sám sebe a má se rád, obvykle neobviňuje své přítele, nehořekuje nad tím, že si ho dovlili opustit právě před vánoci, nečeká od nich vděk ze to, co pro ně udělal, protože to dělá z lásky a rád.
Svou lásku ničím nepodmiňuje, prostě ji cítí a druhému projevuje. O to víc ji pak dostává zpět, než ten, kdo si ji vynucuje a automaticky očekává, že když on do někoho investuje své city, jeho investice se mu vrátí. Takhle to nefunguje ani v byznisu, natož ve vztazích...

A začít musíéš prostě u sebe.
Nejprve investuj sama do sebe. Je dobré hledat chyby u sebe, ale ne v tom co jsem udělala špatně pro toho druhého, ale co dělám špatně sama pro sebe.
Jednou z největších chyb je představa, že druhého můžeme vlastnit a že vztah, který fungoval a byl krásný bude takový napořád.
Může být ale také nemusí.
To musejí totiž chtít OBA a také OBA pro to musejí pracovat.
Pokud ty pro svého přítele děláš VŠECHNO, tak on už nemusí dělat NIC.
A realizuje se jinde, to je naprosto přirozené. Nedělají to jen muži, ale děláme to i my ženy

Chlap není naše hračka, pokud je, tak už to není chlap. A většinou nás pak přestane bavit
Chlap je úplně jiná  bytost než žena.
A potřebuje svůj prostor.
Tak jako ho potřebuje žena.

Pokud budu mluvit sama za sebe, takového "chlapa" bych ve svém prostoru nechtěla. Ne proto, že je nevěrný, ale proto, že se snaží partnerku balamutit a "opíjet rohlíkem". Takový by prostě měl smůlu.

Přemýšlej ne o něm, ale o sobě Proč si přitahuješ k sobě takového muže? Proč si vůbec dovoli se k tobě takhle chovat? Proč se vůbec odváží si myslet, že mu to spolkneš i s navijákem? Proč je přesvědčený, že ty počkáš, až on si to porovná v hlavě?
Proč doufá, že to nějak vyšumí a pak se uvidí?
Proč...?

A netrap se. Věř, že až se to přežene, uvidíš celou situaci jinýma očima. Máš velkou možnost se na tom všem něco naučit o sobě a tak zabránit, aby se ti tyhle věci děly. Na světě je tolik bezva mužů Tak proč bys právě ty některého z nich nemohla potkat a zaujmout?

Zzuuzz napsal(a):

Pandorraa - velice ti děkuji za tvůj názor. Možná to tak z mých příspěvků nevyznělo, protože se na něj chvíli zlobím, chvíli je mi to líto. Ale to se dá v téhle situaci očekávat. Ovšem ano, vážím si ho, teda vážila ....
on takhle impulzivně jedná. Bohužel jsem někoho takového ještě nepotkala, tak se srovnávám s tím, jak se takhle člověk vůbec může chovat..

Bohužel - jsi měla jen jeden vztah (rozumím tomu dobře?) - a to s tímto impulsivním hochem ...
a tak si ani neumíš představit, že by se někdo jiný mohl chovat nějak jinak (lépe).
To je právě ono. Věřím, že závěr už si uděláš sama.

Zuzi,
jsi chytrá dívka a taky moc statečná, protože si dovedeš vzít něco i z toho, co se neposlouchá vždycky dobře.
Víš, jak říká tříska - dívej se kolem sebe a poznávej lidi kolem sebe, další muže, vyzkoušej si různé vztahy a pak si vyber.
Máš všechno před sebou, nemusíš si přece v té velké cukrárně života dát hned ten první dort a zůstat u něj celý život
Je ale možné, že se k němu po čase vrátíš
Až ty i on nasbíráte víc životních zkušeností.

Vůbec se netrap tím, že jsi nadělala chyby. Děláme je všichni. Tedy my všichni, kdo se stále učíme Bez chyb procese učení není možný a pokud ti někdo tvrdí opak, snaží se s tebou jen manipulovat.
Měj se ráda taková, jaká jsi a pracuj na tom, abys byla stále lepší.
A hlavně se ničeho neboj. Věci obvykle nejsou takové, jaké se na první pohled jeví a to, co se dnes zdá být  katastrofa, může být zítra požehnáním.
Držím ti palce a přeji hezké svátky. Ony budou přesně takové, jaké si je uděláš, je to na tobě

Moc děkuji za rady a přání krásného prožití Vánočních svátků. Je těžké se s tím srovnat, ale věřím, že to bude jen a jen lepší. Ještě chci odpovědět, že jsem již měla i jiný vztah a byl to člověk s opravdu dobrým srdcem, ale neměli jsme toho příliš společného. Ten se ke mě choval s úctou a krásně. Proto teď nechápu jak můžu dát přednost někomu, kdo mi tolik ubližuje, ale zase si velmi rozumíme ve společných zájmech. Život si s náma rád pohrává, ale vím, že jednou se na to budu dívat jinak.  Mnohokrát děkuji!

Nedokáži si odpustit sms. Každý den mu jednu nebo 2 napíšu, pokaždé mě ujistí, že to bude v pořádku...Nevím co si mám myslet. A navíc jdou zase po vsi řeči, že jsem sama a že jsem s tím a s tím. Neuvěřitelné. No myslím si, že tenhle vztah je fakt už asi zničený :-(