29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
ahoj všem chtěla jsem se zeptat co si myslíte má zvítězit rozum nebo srdce?
Co je lepší - mít rád? nebo milovat?
Mít rád bolí méně než milovat, ale zase vztah bez zamilovanosti, může přežít?
Je lepší založit vztah na přátelství nebo lásce?
Je láska jen poblouznění, které brzo skončí?
Jak jste na tom vy? čemu dáváte přednost?
Není tady
Mono1, to je nejaky statisticky vyzkum?
Kazda to mame samozrejme jinak a dokonce se to lisi podle konkretni situace.
Co je lepší - mít rád? nebo milovat?
- Mit rad.
Mít rád bolí méně než milovat, ale zase vztah bez zamilovanosti, může přežít?
-Muze.
Je lepší založit vztah na přátelství nebo lásce?
- Laska v sobe pratelstvi jiz obsahuje, takze na lasce (mame 2 v 1)
Je láska jen poblouznění, které brzo skončí?
- Zamilovanost ano, laska ne, ale vyviji se a ma jine podoby nez na zacatku, to muze nekoho mast.
Jak jste na tom vy? čemu dáváte přednost?
- Davam prednost zlate stredni ceste.
Není tady
není to výzkum je to život, bohužel, nebo bohudík?
je to tak, že jsem se asi zamilovala, přesto že jsem myslela, že už to nedokážu, jenomže se ted bojím, dalšího zklamání, myslela jsem ,že když "budu" s někým, ským mě pojí jen přátelství, ským je mi tak nějak dobře, že to stačí, že budu štastná, Chtěla jsem si srdíčko uzamknout na deset západů, aby mi už nemohl nikdo ublížit, ale jenže člověk míní osud mění, příšlo tojako blesk z čistého nebe, nečekala jsem to, jenomže si nemůžu pomoci, ted nevím jestli to neníjen poblouznění,nebo tak něco, asi to chce čas, abych věděla, co z toho bude,
Jenže po mých zkušenostech,nevím asi do všeho vletím po hlavě aniž bych přemýšlela, proto se ptám jestli srdce nebo rozum?????
Není tady
To je právě to. Rozebrat si to můžeš ze všech stran, jak potřebuješ, ale stejně Tě srdce neposlechne, že má do toho jít "jen napůl".
Bude si dělat co chce.
Neuzavírej si srdíčko na deset západů.
Život bez citu je daleko strašnější, než citová zranění.
Není tady
takže zůstat s někým koho máte "jen" rádi,nebo jít za hlasem svého srdce?
to není možný, když už konečně neřeším téma - alkohol - tak zase řeším téma láska, já se z toho snad nikdy nevyhrabu, no ted můžu být ráda, že sem nepouští rozmařilou, ta by mi to dala smlsnout :-))))
Není tady
Mono, tohle Ti nikdo nerozhodne, co máš udělat.
To by byl blázen, brát zodpovědnost za Tvůj život na sebe.
V tom je přece to kouzlo, že si to můžeš rozhodnout sama. Z každého rozhodnutí něco vzejde.
Nech se překvapit.
Lidi dělají stejné chyby opakovaně, neexistuje "správná" volba. Jsou jen různé volby, a všechny s sebou nesou to dobré i to špatné.
Tkže nemůžeš zvolit "špatně". Zvol to, co chceš Ty. Co to bude?
Není tady
mona1 napsal(a):
takže zůstat s někým koho máte "jen" rádi,nebo jít za hlasem svého srdce?
to není možný, když už konečně neřeším téma - alkohol - tak zase řeším téma láska, já se z toho snad nikdy nevyhrabu, no ted můžu být ráda, že sem nepouští rozmařilou, ta by mi to dala smlsnout :-))))
Ježíš, Mono, nestraš s Rozmařilou
Doufám, že hlasem svého srdce nemyslíš svého bývalého ??? Pokud ne, je všechno v nejlepším pořádku
Já si myslím, že na tuhle otázku "srdce versus rozum" je velmi nesnadné - neřkuli nemožné - erudovaně odpovědět.
Ať se rozhodneš, jak se rozhodneš ... vždycky tady bude červíček pochybností, jak by to dopadlo, kdyby sis zvolila tu druhou možnost. Ovšem člověk tady není od toho, aby celý život přemejšlel, co by bylo-kdyby, protože takhle by se nikdy nikam nedostal a nic nového nebo přínosného by neprožil Nemluvě o tom, že zbytečným přemejšlením se leckterý jedinec může dostat do stavu podivné uprděné roztrpčenosti, pramenící z toho, že kdyby si tenkrát před x-lety vybral jinak, mohl na tom dneska být desetkrát líp
Mono, pokud ten "hlas Tvého srdce" není potencionálně rizikový partner - alkoholik, gambler, psychouš či podobná zářná povaha, po jehož boku Tě čeká měsíc života v ráji a deset let života v pekle - dobře si to ještě jednou rozmysli.
V životě je vždycky "něco za něco" a proto bych na Tvém místě volila partnera, který můj život něčím pozitivním zásadně obohatí, i když musím být připravena - a v duchu se sama sebe musím zeptat, jestli jsem na to skutečně připravena - na eventualitu, nakolik dobře dokážu unést důsledky svého rozhodnutí ve chvíli, kdy se ukáže "odvrácená strana" takového vztahu.
Nevím totiž, proč mám takový pocit, že za "hlasem Tvého srdce" vězí nějaké zakopané "čertovo kopýtko"
Není tady
mona1 napsal(a):
.... no ted můžu být ráda, že sem nepouští rozmařilou, ta by mi to dala smlsnout :-))))
Možná je to pro tebe spíš škoda.
Možná by ti prospělo, kdyby ti to někdo "dal tvrdě sežrat" a tak tě alespoň na chvíli donutil přestat hrát hry o zamčeném srdci na sto západů.... O zklamání, které ti někdo "druhý" přichystá....
Zklamání může přijít jen tehdy, když si TY SAMA o sobě či druhých vytváříš iluze, které se ani nemohou naplnit.
Přichází, když nejsi poctivá nejen k druhým, ale hlavně sama k sobě, když jsi plná očekávání a zapomínáš, že za to, jak se cítíš, jsi vždycky zodpovědná jen ty sama, protože to, co ke štěstí skutečně potřebuješ, ti stejně nikdo jiný nedá - ten správný úhled pohledu na vše kolem tebe...
Láska není pouhá zamilovanost.
Láska, jak napsala baba jaga, v sobě obsahuje přátelství.
Chránit se před láskou je kolosální blbost.
Před tou je naopak třeba se chránit - před blbostí ve všech jejich podobách
Pokud cítíš lásku, tak si to užívej, kultivuj a pěstuj.
A přestaň malovat čerty na zeď, nebo si tě odnesou.
Pochopitelně kam jinam, než do pekla, do pekla pochybností, žárlivosti, strachu.......
Není tady
mona1 napsal(a):
...když už konečně neřeším téma - alkohol - tak zase řeším téma láska...
To je ale určitě lepší téma k řešení, nemyslíš?
Damila napsal(a):
Život bez citu je daleko strašnější, než citová zranění
Tohle je krásně řečeno.
Není tady
ono možná v takovýchto počátečních situacích jsou to spíš pudy, než mluvit v této souvislosti přímo o lásce?
Já kdysi odešla od "mít rád" k "být zamilovaná" a nikdy jsem toho nelitovala :-)
Není tady
Pandorraa napsal(a):
mona1 napsal(a):
.... no ted můžu být ráda, že sem nepouští rozmařilou, ta by mi to dala smlsnout :-))))
Možná je to pro tebe spíš škoda.
Možná by ti prospělo, kdyby ti to někdo "dal tvrdě sežrat" a tak tě alespoň na chvíli donutil přestat hrát hry o zamčeném srdci na sto západů....
Jsi možná zbytečně tvrdá, Pan, i když já Tě víceméně chápu...
...ale Mona je teď podle mě ve fázi, kdy potřebuje spíš vlídná slůvka a duševní pohlazení, než "ránu do palice"... tu už podle mě dostala...
Není tady
Kopanec od Rormařilé bych moně1 fakt nepřála...
Na tom by nic konstruktivního nevzešlo.
Není tady
Rozumem přece nežijeme, žijeme srdcem... - rozumem si většinou jenom vysvětlíme, aby to, co se stalo, nás tolik nebolelo...
Takže bych volila to srdce... (ale samozřejmě záleží na více okolnostech).
Není tady
Martinka1 napsal(a):
- rozumem si většinou jenom vysvětlíme, aby to, co se stalo, nás tolik nebolelo...
.
Tohle je zajímavá větička.
Tomu se říká racionalizace...obranný mechanizmus. Ne každý to má zrovna takhle.
Mně to třeba nefunguje. já si můžu vysvětlovat, racionalizovat...a stejně to cítím jinak.
Není tady
Hlasuju pro srdíčko. Pro to, co člověk cítí, že chce.
Rozum říká, že mám udělat to, co se ode mě čeká.
Není tady
Dávám přednost harmonii a souladu. tam kde se rozum a srdce spojí. Tam , kde jsou v rovnováze.
Není tady
Tak já ti jen přeju, abys vybrala dobře.
A jelikož v takových situacích často vlivem hormonů vítězí zamilovanost, tak ti přeji aby se z té zamilovanosti stala opravdu láska a ta vám vydržela. Abyste si i po letech rozuměli a měli se moc rádi.
Není tady
ahojky, tak bývalý to určitě není, ten už je někde daleko, vím, že bych mu už nikdy nedokázala věřit, přestala jsem ho řešit, žiju dál i bez něho, a jde to :-)
Jestli ten novej je "psychouš" :-) to jánevím, zatím mi tak nepřipadá, jak se to pozná??? :-))
Alkoholik snad taky není, vím že si občas dojde na pivo, jenomže kdo nechodí, žejo, to je možná ten kámen úrazu, že si občas zajde na pivo, uff, když jsem mu říkala, co si o chlastu myslím, řekl mi, že klidně pivo oželí, že ho k životu nepotřebuje, že si prostě občas zajde na pivko, aby nebyl doma tak sám, no jo asi je to normální, jenomže já už nějak poslední dobou nevím co je a co není normální.
JEště k tomu vztahu co "mám jen ráda", nějak mě tlačí někam, kam nechci, pořád by chtěl být se mnou, a já potřebuju taky chvilku být sama. Nějak si začal plánovat beze mne, nebo jak to nazvat, jo musím uznat, že mi tu hodně pomohl, hlavně v tom, rozhodnout se co s bývalým, a za tomu děkuji, ale být s ním do konce života??? to si nějak neumím představit .
Já vám holky nevím, připadám si jako blbka, nějaká patnáctiletá pubertačka a ne matka od dětí. ASi nevím co chci, nebo vím, ale bojím se toho, a nechápu proč, nebo vlastně i chápu,
Pořád se v něčem plácám a plácám, tak asi budu psychouš já :-))) Nebo to je tím že mám strach?
Život bez citu je daleko strašnější, než citová zranění - toje tak krásně napsaný, ach jo
Není tady
Mono,
abys mohla věřit druhým, musíš nejprve věřit sama sobě, věřit v sebe a "odpustit si", rozumíš?
Nenench se zatlačit nikam, kde je ti nepříjemně.
Trénuj svoji vlastní sebedůvěru, prozkoumej svůj vlastní strach.
Neboj se.
Není přece čeho, tvůj život je jen tvůj a život bez citu je opravdu mnohem horší, než citová zranění, která tě správně uchopená a zpracovaná mohou posílit, nikoliv skolit.
Neboj se a říkej si o to, co chceš, nauč se mít ráda sama sebe a tak i ostatní.
Když se přestaneš lásky bát, ona tě nezraní, protože prostě opravdu platí, že když to bolí, tak to není láska
Drž se.
Není tady
mona1 napsal(a):
ahoj všem chtěla jsem se zeptat co si myslíte má zvítězit rozum nebo srdce?
Co je lepší - mít rád? nebo milovat?
Mít rád bolí méně než milovat, ale zase vztah bez zamilovanosti, může přežít?
Je lepší založit vztah na přátelství nebo lásce?
Je láska jen poblouznění, které brzo skončí?
Jak jste na tom vy? čemu dáváte přednost?
Mona1, každá zamilovanost jednou pomine, netrvá věčně a co přijde poté, nikdo dopředu neví. Z mého pohledu je lepší vztah založený na přátelství, je to jistota..
Problém je v tom, že zamilovaní se chovají ztřeštěně a rozum má v té době dovolenou . Když po čase spadnou ty růžové brýle, v drtivé většině případů je již pozdě.
Není tady
Ela.. napsal(a):
mona1 napsal(a):
ahoj všem chtěla jsem se zeptat co si myslíte má zvítězit rozum nebo srdce?
Co je lepší - mít rád? nebo milovat?
Mít rád bolí méně než milovat, ale zase vztah bez zamilovanosti, může přežít?
Je lepší založit vztah na přátelství nebo lásce?
Je láska jen poblouznění, které brzo skončí?
Jak jste na tom vy? čemu dáváte přednost?Mona1, každá zamilovanost jednou pomine, netrvá věčně a co přijde poté, nikdo dopředu neví. Z mého pohledu je lepší vztah založený na přátelství, je to jistota..
Problém je v tom, že zamilovaní se chovají ztřeštěně a rozum má v té době dovolenou. Když po čase spadnou ty růžové brýle, v drtivé většině případů je již pozdě.
jj, pozdě asi pak sice je, to je fakt, jenomže zase když je něco hodně snadný, tak to třeba po čase začne nudit,nemyslíte?
Není tady
ještě jsem chtěla dodat - mě ta nová láska zatím "nebolí", naopak ona mě hřeje, jsem jako cvok, mám šimrání v břiše, občas se mi chce brečet, pak se zase směju, nemůžu jíst, spát, sedím a usmívám se - ach jo - ty hormony mi dávají zabrat :-))
Není tady
Mono,
jasně, že máš strach a nejsi žádný psychouš.
že se v "jistém" vztahu začneš rachleji nudit, než v tom nejistém, to je jasný, otázka je, čemu dáváš přednost.
Někdo má rád klid, jiný bez adrenalinu jakoby nežil. Já jsem ten druhý typ, tak na to koukám z pozice toho, co chce život užívat. I za cenu bolesti. Mám dojem, že proto jsme tady. Fyzicky si to vyzkoušet, na vlastní kůži, pořádně.
Když se mi narodil první syn a celé měsíce jen řval ve dne v noci, moje babička mi říkala:
"Aspoň víš, že ho máš."
Myslela jsem, že se zbláznila.
Tehdy bych dala nevím co za to, abych chvíli "nevěděla", že ho mám. Stydím se to i napsat, ale bylo to tak.
Tak i bolest je k tomu, abychom věděli, že ten život máme.
Dokud se neřízneš do prstu, ani nevíš, kolikrát za den ho potřebuješ...to známe všichni, ne?
jak ses rozhodla?
Není tady
mona1 napsal(a):
ještě jsem chtěla dodat - mě ta nová láska zatím "nebolí", naopak ona mě hřeje, jsem jako cvok, mám šimrání v břiše, občas se mi chce brečet, pak se zase směju, nemůžu jíst, spát, sedím a usmívám se - ach jo - ty hormony mi dávají zabrat :-))
To je krááásný. Užívej si to.
Hltej a zásob se. A piš o tom, dobře se to čte a je to nakažlivé, když je někdo šťastný.
Není tady
jasně, že máš strach a nejsi žádný psychouš.
že se v "jistém" vztahu začneš rachleji nudit, než v tom nejistém, to je jasný, otázka je, čemu dáváš přednost.
Někdo má rád klid, jiný bez adrenalinu jakoby nežil. Já jsem ten druhý typ, tak na to koukám z pozice toho, co chce život užívat. I za cenu bolesti. Mám dojem, že proto jsme tady. Fyzicky si to vyzkoušet, na vlastní kůži, pořádně.
to bude asi ono - ten adrenalin - jsem taky spíše ten druhý typ- zkusila jsem "jistotu" a nějak mě to nebaví, neubližuje ale ani nebaví, takže když si zase natluču hubu, tak si ji natluču, není všem dnům konec, žejo, ted mám zase nějak pocit, že zase žiju nebo co, ikdyž to třeba bude jen na chvilku, je to bláznivé ale hezké, kdo ví co tu budu psát za pár dní, ale to je život, a já si hold asi ráda komplikuju láskou :-)
Není tady