|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Ahoj všichni, přemýšlím nad chováním své matky, její nenávisti k lidem, jejímu chování k nám, jejím dětem.Otec umřel asi před 2lety.Troufám si říct, že se k němu nikdy nechovala hezky, ale on byl ten, co by ji nosil na rukou.Asi taky od tuď moje požadavky na muže.Nicméně říkáme ze sestrou, že tatínek musel umřít, aby si uvědomila, jak byl hodný člověk.Nikdy neřekla nahlas, že ju mrzí, že na něj byla zlá, ale myslím, že to uvnitř ví.Docela mě šokovala její slova, že by byla raději, kdyby to byl některý z nás, dětí a ne on.K nám dětem se chová stejně hnusně, jako k otci.Už jsme dospělý, máme děti,ale i tak....Matka nemá o nic zájem, stále jen naříká, jak jí všechno bolí,jak je unavená, jak nemá penízeatd.Přitom musím říct, že nemá žádné vážné zdravotní potíže,pořád jen skuhrá.Vyhledává hádky ve svém okolé, musím říct, že naši sousedi v domě se opravdu museli odstěhovat, nemohli s ní vydržet, ze 12 bytů v domě mluví jen s jednou paní, ostatní nenávidí, stejně jako celé příbuzenstvo.Když jsme odcházela od bývalého manžela, její první slova byla, u nás bydlet nemůžeš, má 2pokojový byt, bydlí tam s ní nejstarší brácha svobodný.Mě ani sestře nepomůže co se týče pohlídání, OBČASNEHO, žádné využívání.Chce aby jsme tam chodily se sestrou na kafe, ale bez dětí, nervují ji, prý nás si užila dost, přesto že jsme byli hodné děcka.Když vidím v práci, jak kolegyně pomáhají dětem , nemyslím finančně, kdyby jednou za měsíc za něma přišla.mÁM TOHO JEJÍHO SKUHRÁNÍ DOST.Nechci a nejsem na ni zlá, ale občas se mi tak hnusí, říkám si, kde se to v ní bere taková zloba.Po tatínkově smrti jsem ju vzala k psychyatrovi, nakonec stejně nešla.Nechala si napsat antidepresiva u obvodního lékaře, ale bere je jen občas.Už nevím co s ní, dokáže být tak sprostá a zlá, často kvůli ní brečím.Bývalému manželovi a nynějšímu příteli občas zůstává rozum stát nad jejím chováním, stejně tak švagrovi.Sestra je tak trochu drsňák, prostě ju neřeší.Brácha ju poslouchá jak pes, proto je taky pořád v 35letech sám.Tolik bych ju potřebovala, nemám namysli třeba to pohlídání, vůbec né peníze, ale vidím jak se její zloba pořád stupňuje.Nedávno jí přišli z cízího čísla sms, byli prázdné, zřejmě nějaká omyl, napsala na to číslo, zdechni hajzle.A takové situace jsou na denním pořádku.Už mockrát jsem si řekla, tohle už přehnala, už s ní končím.Jenže jswem měkkouš, vždycky nakonec dolezu, je to mamka.Ted opět před vánoci hádka.Poprosila jsem ju, že mám jít s dcerou na logopedii, už jsem ji jednou přeobjednávala kvůli nemoci, bohužel před vánoci je v práci taková situace, že nebude snadné tam s ní jít.Jedná se o půl hodiny.Matka je v důchodě.Přesto mě seřvala jak psa, samozdřejmě že nikam nepůjde.Prosím poradte, už to s ní vzdávám....
Není tady
k tomu není co dodat. Mám slzy v očích po přečtení tvého příspěvku a jediné co ti popřeji je to, abys byla silná a uvědomila si jednu jedinou věc. Nejsme povinni milovat někoho jen proto, že to je naše krev.
Hodně štěstí.
Není tady
Já ale přesto bych pořád chtěla, aby se alespoň trochu změnila.Vždyť má 4 děti, bráchové i ségra jsou v pohodě, máme se rádi, myslím že všichni jsme slušní lidé, pracujem a staráme se o děti.Fakt mám chuť už nad ní zavřít dvěře.Tatka byl moc hodnej člověk, možná proto ona taková je, protože žádný jinný chlap by si od ní nenachal líbyt to co dělala.
Není tady
Hani, pokud nebude chtít mamka sama změnit přístup, tak ty neuděláš nic, i kdyby jsi se na hlavu stavěla.
Tobě asi nezbude nic jiného, než se s tím smířit, že mamka je taková jaká je.
Možná, že kdyby jsi ty dveře zavřela, tak by si mohla uvědomit, co by mohla ztratit.A třeba by přišla nějaká její změna.
Není tady
z-hanko, je to hrozný a naprosto rozumím tomu, že se cítíš hodně zle.
Moje máma se nedávno zachovala taky hodně hnusně, když po smrti svojí tchýně, se kterou se celý život těžce nemusela, dělala slzavý divadýlko jako profesionální plačka a babička ještě ani nevychladla a máma (před zrakama táty, kterej smrt svojí mámy jen těžko vydejchával) začala dělat pořádky v babiččině baráku, různě tam stěhovat a likvidovat věci a jako třešinku na dortu občas vytáhla do pléna nějakou tu starou historku s babičkou a jitřila ještě víc smuteční náladu. Bylo mi z ní zle. A pak mi bylo zle z toho, že je mi zle z vlastní mámy, jestli mi rozumíš.
Tvoje situace je ještě horší v tom, že u vás je to zřejmě trvalý stav. Musím říct, že bych to nesnesla a asi bych se musela s mámou přestat stýkat, pokud by takový chování bylo normou!
Ubírá ti to strašně energie a nedává ti to vůbec nic!
Není tady
Hani - svoji pozornost uplatnuj tam, kde tě chtějí, proč by ti musela pomáhat mamka? Protože je to tak ve společnosti nastaveno? Proč bys tu výpomoc nemohla mít od tety, sestry.... Jak tu správně zaznělo, jediné, co se s matkou dá dělat je - změnit svůj přístup k ní. Ona je už dost stará na to, aby chtěla a měla na to svoje zvyky a nívyky měnit. Jí to prostě vyhovuje a ty se dobrovolně necháváš vtáhnout do jejiích her a vůbec, bratr je obět její bezmoci. Popřemýšlej o tom - proč by měly věci být podle ostatních? Vybrala jsi variantu "jak je to pro společnost správné", ale z vlastních zkušeností vím, že ty nefunkční vztahy jsou tak z poloviny. Jen o nich nikdo tak moc nemluví, jako o těch relativně normálních.
Není tady
Hani, Tvá matka se fakt nezmění. Takže pokud chceš s tím něco udělat, začni u sebe. Nepřipouštěj si to, neřeš to, omez kontakty. Vím, o čem mluvím. Buď ráda, že máš sama fajn rodinu a sourozence, co s Tebou držej basu. Asi nemáš matce co oplácet, tak se do citů nijak nenuť. A neškoď si. Tvá rodina Tě potřebuje zdravou, veselou, spokojenou.
Není tady
z-hanka:
je mi líto tvé mamky,člověk který je zlí,zůstane jednou sám a opuštěn!!!Ona už svým způsobem je.Ztratila manžela a uzavřela se nadobro.Vůbec bych si z toho nedělala vrásky ,žij si svůj život,Jsem možná jako tvoje sestra ,neřešila bych to ani jí.Já bych jí ani nevolala nic,Když by chtěla ví ,kde mě hledat.Pokud né ,je to jen a jen její problém!!
Víš ono je to k něčemu dobré aspoŃ víš jak se jednou nemáš chovat ke svým dětem!!.a že ti nehlídá?? Přesně máš ségry-sourozence .tak si pomáhajte mezi sebou !!
Já vím je to tvá máma,ale pokud ona nebude chtít ,ty s tím rozhodně nic neuděláš!!Ty jí opravdu nepomůžeš ,ona se nezmění , a ty se akorát budeš užírat.
Není tady
Jestli je od přírody takového založení, tak na stáří se už nezlepší, ba naopak bude to ještě horší. Jestli už tohle není počátek Alzheimera nebo stařecké demence... je to smutné...
Není tady
PavlaH napsal(a):
Hani - svoji pozornost uplatnuj tam, kde tě chtějí, proč by ti musela pomáhat mamka? Protože je to tak ve společnosti nastaveno? Proč bys tu výpomoc nemohla mít od tety, sestry.... Jak tu správně zaznělo, jediné, co se s matkou dá dělat je - změnit svůj přístup k ní. Ona je už dost stará na to, aby chtěla a měla na to svoje zvyky a nívyky měnit. Jí to prostě vyhovuje a ty se dobrovolně necháváš vtáhnout do jejiích her a vůbec, bratr je obět její bezmoci. Popřemýšlej o tom - proč by měly věci být podle ostatních? Vybrala jsi variantu "jak je to pro společnost správné", ale z vlastních zkušeností vím, že ty nefunkční vztahy jsou tak z poloviny. Jen o nich nikdo tak moc nemluví, jako o těch relativně normálních.
Souhlas.
Já mám se svojí matkou taky obtížný vztah. A velmi dlouhou dobu mi trvalo, že si musím nastavit hranice sám.
Že role "dobrý syn" není automaticky vždy ta správná role, když to úplně popírá moji osobnost a jsem pak permanentně nas.raný. Je dobré si najít zdravou rovnováhu. A co je zdravé, to si každý musí najít sám - a neudělá to za něj společnost, ale měřítkem té "správnosti" jsme opět jen a jen my.
Každopádně ten první krok je naučit se říkat ne a i když to bude zpočátku bolet, tak několikrát zavřít vrátka. Pokud nás mámy mají rády, tak nás budou mít rády vždy. A pokud naše mámy máme rádi my, tak i tehdy, když jim nedovolíme úplně všechno.
Není tady
Přesně jak píší ostatní - žij si svůj život a nastav si své hranice, přes které druhé nenecháš zajít....
Zkus se na mámu podívat ne jako na zlou, ale jako na nešťastnou...
Já totiž razím teorii - že lidi jsou buď hodní, nebo nešťastní (to vyvolává agresi, zlobu, za ní je však jen skrytá úzkost a to "zlé", co vyplouvá na povrch, je jen ventilem toho všeho....)
Nikde není psáno, že mamka se musí chovat tak a tak.... Tvá máma se chová tak, jak v současné době a situaci umí. Záleží jen na tobě, jak moc si její chování necháš zasahovat do života. Ono, přijmout to v takové podobě, jaké to je, je asi "tvůj úkol". Druhé lidi nezměníme, ale rozhodnout si, jak moc si druhé k sobě necháme čímkoliv připustit a hlavně se tím necháme ovlivnit - v tom máme možnost volby.
Hele, já taky nemám ideální vztah s mámou..... (mamka je duš. nemocná, ovládá dobře manipulaci a citové vydírání - když to nepřijmu,nepoddám se tomu a pošlu jí do háje, stáhne se a já z toho nemám špatné svědomí - proč taky.....prostě už mi neřídí život a já si ho jí nenechám omezovat - jak píše Nico, člověk nemůže být pořád jen hodnou dcerou, když ho to doslova ubíjí a sám cítí, že je to jen využívání jeho osoby, kolik toho vydrží....)
Upravil(a) Račice dračice (14. 12. 2009 11:27)
Není tady
Račice dračice napsal(a):
Přesně jak píší ostatní - žij si svůj život a nastav si své hranice, přes které druhé nenecháš zajít....
Zkus se na mámu podívat ne jako na zlou, ale jako na nešťastnou...
Já totiž razím teorii - že lidi jsou buď hodní, nebo nešťastní (to vyvolává agresi, zlobu, za ní je však jen skrytá úzkost a to "zlé", co vyplouvá na povrch, je jen ventilem toho všeho....)
Nikde není psáno, že mamka se musí chovat tak a tak.... Tvá máma se chová tak, jak v současné době a situaci umí. Záleží jen na tobě, jak moc si její chování necháš zasahovat do života. Ono, přijmout to v takové podobě, jaké to je, je asi "tvůj úkol".
Souhlasim s tim co pisou ostatni,souhlasim s tim co pise tady Racice. 
Takove nestastne chovani cloveka ma obrovsky vliv na zivoty ostatnich,presto je nutne se s tim umet vyporadat a nenechat se tim ovladnout. Je to hodne tezky,ale je to vychodisko.
Taky to hezky napsal Nikolas.
S tema detma to taky vidim tak jak pise Pavla.
Není tady
Ahoj všem,často si řííkám, kde je ta pomyslná hranice, kam až jí můžu nechat zajít.Uvnitř vím, že už je od ní na hony vzdálená.Proč lidé v rodině se mezi sebou chovají tisíckrát hůř,než lidé sobě cizí.Mám kamarádku od dětsví.Pamatuji si, jak nenáviděla svého otce, často nechtěla jít ani domůVím, že spolu vůbec nemluvili.Pak se vdala, odstěhovala se, narodil se jí syn.S otcem se skoro nestýkala.On náhle zemřel, měl infarkt.Kamarádka mi říkala, že nejhorší pro ni je, že on odešel, aniž by si mohli něco málo říct, že jí jeho smrt bolí uplně stejně, jako by to byl nejlepší otec na světě, že ho měla ráda.Toho já se bojím, že až jednou mamka nebude, budu si říkat,co všechno nám uteklo.Protože ten život je strašně krátkej na to, abych si mohla dovolit s někým se hádat a nemluvit atd.Ale asi to musí tak cítit vždy oba, jinak je veškerá snaha k ničemu.Někdy si připadnu jak z Marzu, chce se mě na lidi zařvat, co všichni blbnete, vždyť jsme tady jenom chvilku, proč si to tak kazit.Viz. pracovní kolektiv.Naštestí tam já problém nemám, ale některé kolegyně se tak zbytečně nanávidí, a přitom je nás tam pár ženských, jak by to mohlo být fajn.
Upravil(a) z-hanka (14. 12. 2009 19:05)
Není tady
z-hanka napsal(a):
Ahoj všem,často si řííkám, kde je ta pomyslná hranice, kam až jí můžu nechat zajít.Uvnitř vím, že už je od ní na hony vzdálená.Proč lidé v rodině se mezi sebou chovají tisíckrát hůř,než lidé sobě cizí.Mám kamarádku od dětsví.Pamatuji si, jak nenáviděla svého otce, často nechtěla jít ani domůVím, že spolu vůbec nemluvili.Pak se vdala, odstěhovala se, narodil se jí syn.S otcem se skoro nestýkala.On náhle zemřel, měl infarkt.Kamarádka mi říkala, že nejhorší pro ni je, že on odešel, aniž by si mohli něco málo říct, že jí jeho smrt bolí uplně stejně, jako by to byl nejlepší otec na světě, že ho měla ráda.Toho já se bojím, že až jednou mamka nebude, budu si říkat,co všechno nám uteklo.Protože ten život je strašně krátkej na to, abych si mohla dovolit s někým se hádat a nemluvit atd.Ale asi to musí tak cítit vždy oba, jinak je veškerá snaha k ničemu.Někdy si připadnu jak z Marzu, chce se mě na lidi zařvat, co všichni blbnete, vždyť jsme tady jenom chvilku, proč si to tak kazit.Viz. pracovní kolektiv.Naštestí tam já problém nemám, ale některé kolegyně se tak zbytečně nanávidí, a přitom je nás tam pár ženských, jak by to mohlo být fajn.
Přesně Hanko,jak píšeš. Když si s tebou mamka nechce vyjasnit a probrat vaše problémy,tak s tím vážně nic nenaděláš. Pro své svědomí udělej vše co myslíš,že bys udělat měla,abys jednou výčitky neměla. Ale asi tě neuklidním.Budeš je mít stejně,jestli už jsi taková povaha. Třeba budeš mít stále pocit,že vše co jsi udělala bylo stejně málo. Teď v lednu to budou 3 roky co mi umřel taťka. Byl to báječný taťka,hodný a slušný člověk. Bylo mu 60.Měl rakovinu,která postupovala a on byl v těžké depresi.Řešil to pitím. Pil si doma,mamka s ním nic nesvedla,já ho prosila ať se nezabíjí.On mi říkal,že ho nezabíjí alkohol,ale rakovina. Nikdy nemohu pochopit co takový člověk cítí,když ví,že se blíží jeho konec.Když přišla terminální fáze byl doma.Přestala jsem chodit do práce a každý den jezdila k našim,abych se o taťku starala.Večer jsem se vracela domů,mám dvě děti.Mluvila jsem se svým taťkou hodně,mnohokrát jsem mu řekla,že ho mám moc ráda,že je nejlepší táta na světě. Myslím,že jsme si vše vyjasnili,i když mezi námi nebyly vážné problémy. A stejně mám dodnes pocit,že nebylo řečeno vše.Že jsem měla častěji říkat,že ho mám ráda,že si ho vážím,že jsem šťastná,že zrovna on je mým tátou.....a na druhou stranu vím,že je to blbost.Zkrátka se to ve mě čas od času mele a je to dané mojí letorou.........
Takže užívej života,raduj se z každé maličkosti a pokus se najít nějakou cestu k mamce,ale nelámej to přes koleno.Když to nepůjde,tak to hold nepůjde.
Není tady
z-hanka napsal(a):
Protože ten život je strašně krátkej na to, abych si mohla dovolit s někým se hádat a nemluvit atd.Ale asi to musí tak cítit vždy oba, jinak je veškerá snaha k ničemu.Někdy si připadnu jak z Marzu, chce se mě na lidi zařvat, co všichni blbnete, vždyť jsme tady jenom chvilku, proč si to tak kazit.Viz. pracovní kolektiv.Naštestí tam já problém nemám, ale některé kolegyně se tak zbytečně nanávidí, a přitom je nás tam pár ženských, jak by to mohlo být fajn.
Hanko souhlasim s Tebou ze pokud to Tva mama vnima jinak nez Ty a nemuze si pomoc,pak to bude zatim tak jak to je.
Ale pokud dokazes svoji mamu vnimat jinak nez doposud a zmenis i sve dosavadni postoje pak se muze zmenit i cele dosavadni vztahy. (ale take nemusi). Muze si tak nejake veci pak uvedomi....ale take nemusi.
Jinak strach-ten hodne svazuje ruce jakse rika - brani cloveku urcit si sve hranice (o kterych byla rec),ovlivnuje ho jednat jinak nez jedna.
Pises: "Nechci a nejsem na ni zlá,[b] ale občas se mi tak hnusí ]/b], říkám si, kde se to v ní bere taková zloba."
Napriklad tady Hanko je vyzva k Tvemu jinemu postoji a zmene (zmene vnimani a chapani). Tobe se obcas hnusi protoze ji nedokazes vnimat jinak nez vnimas. Ta energie tehle Tve emoce se vraci pres mamu zpet k Tobe a to co vysila zase mama (energie zloby atd.) ,ze odrazi pres Tebe zpet k ni. Je to zacarovany kruh. Predavate si tak tu energii mezi sebou. Vsechno je vask odrazem nespokojenosti a pocitu nestastnosti,jak u ni tak u Tebe.
Není tady
Uvědom si jednu věc Hani - to co ti maminka dala, nemáš ty vracet jí, ale poslat dál svým dětem....
Není tady
Hanko,
lidé kolem nás jsou takoví, jaké je "potřebujeme" nikoliv takoví, jaké je chceme.
Čím méně to vidíme a akceptujeme, tím blíž k nám to přichází, abychom si sakra už konečně všimli....
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Hanko,
lidé kolem nás jsou takoví, jaké je "potřebujeme" nikoliv takoví, jaké je chceme.
Čím méně to vidíme a akceptujeme, tím blíž k nám to přichází, abychom si sakra už konečně všimli....
Napiš Hance (i nám), co tedy potřebuje. Pokud to tedy z jejího popisu lze odvodit.
Ty to tak pěkně umíš..
(bez ironie)
Není tady
Nicolas napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Hanko,
lidé kolem nás jsou takoví, jaké je "potřebujeme" nikoliv takoví, jaké je chceme.
Čím méně to vidíme a akceptujeme, tím blíž k nám to přichází, abychom si sakra už konečně všimli....Napiš Hance (i nám), co tedy potřebuje. Pokud to tedy z jejího popisu lze odvodit.
Ty to tak pěkně umíš..
Nico,
když jsem psala tenhle příspěvek, tak už tohle info obsahoval, protože já to opravdu vidím. Koneckonců sama jsem si tím prošla.
Jenže pak jsem si uvědomila, že právě na tohle si Hanka musí přijít sama. Nu jako my všichni 
Napsat jí to jako nevyžádanou radu by bylo stejné jako zastavit na cestě do Santiaga de Compostela, bez ptaní nacpat poutníka do auta a dovézt ho až k hrobu sv. Jakuba....
Každá pouť, ať už je to kamkoliv, má svůj smysl. A to i přes to, že třeba trvá desítky let a je strastiplná...
Svézt si zadek v autě je pohodlné, ale zase se v tomto konkretním případě nic nenučíš, nic nepoznáš.
Takže držím Hance palce, aby se co nejdříve dokázala přesně tak, jak se dívá na svou matku, podívat i sama na sebe.
V tom je klíč
Není tady
Hani asi to chápu,taky mám velmi problémový vztah s matkou.Myslím,že máš v podstatě dvě možnosti:buď jí budeš brát takovou,jaká je a smíříš se s tím,že se nezmění,anebo začneš žít život bez ní.Třeba si pak něco uvědomí,ale je dost možné,že si neuvědomí vůbec nic.
Není tady
z-hanka: toto téma velmi dobře znám - problémový vztah s matkou, která je tak trochu "divná".
Jestli Ti můžu ze své vlastní zkušenosti poradit věci, které se mně osobně osvědčily, zde jsou:
Nesnaž se maminku "předělávat" k obrazu svému. Je to dospělý svébytný člověk, který má právo žít si svým vlastním životem a jednat tak, jak uzná sama za vhodné - ať je Ti to sebevíc proti srsti, nebo ať s tím jakkoliv nesouhlasíš. Smiř se s tím, že z ní nikdy nebude čítanková hlídací babička, protože na to zkrátka nemá nastavení a přestaň ji i sebe podobnými pokusy o hlídání či péči trápit.
Uvědom si, že holt jsme každý nějaký - Tvoje matka zřejmě nemá ráda lidi a podle toho se tak chová. Tento životní postoj bohužel není schopna ani ochotna změnit, budeš tedy pro klid svojí vlastní duše muset přehodnotit Ty svůj postoj k ní. Nejsi povinna svoji matku bezmezně milovat, nejsi ale povinna si od ní nechat ubližovat a pokud Tě kontakty s matkou psychicky zraňují, jasně jí to naznač a vzápětí jí vysvětli, že nejsi ochotna snášet jednání, které Ti ubližuje a vzápětí omez kontakty na nezbytně nutné. I sebevětšímu kruťasovi musí být jasné, kdy ve svém jednání přestřelil a musí mu být jasné, že protistrana na to VŽDYCKY bude reagovat omezením kontaktů. Pokud se maminka bude chtít "chytit za nos", příště už si bude dávat větší pozor na to, co říká a jak se chová ... nu, a pokud se nesrovná do lidské podoby, je to sice její právo - ale Ty máš rovněž právo na to, aby s Tebou vlastní rodič zacházel důstojně a pokud se tomu tak nestane, nikdo Tě nemůže nutit k tomu, aby sis k mamince pravidelně chodila "pro pár facek" a soustavně trpěla nějaké nevlídné zacházení
Není tady
z-hanka napsal(a):
Já ale přesto bych pořád chtěla, aby se alespoň trochu změnila.Vždyť má 4 děti, bráchové i ségra jsou v pohodě, máme se rádi, myslím že všichni jsme slušní lidé, pracujem a staráme se o děti.Fakt mám chuť už nad ní zavřít dvěře.Tatka byl moc hodnej člověk, možná proto ona taková je, protože žádný jinný chlap by si od ní nenachal líbyt to co dělala.
Nerieš ju, ale radšej skús nájsť vo svojom okolí pani, ktorá by ju mohla nahradiť.... Tebe a tvojim deťom. Verím, že také ženy, ktoré naopak majú dosť lásky, ale rodinu ďaleko, existujú. Hlavou múr neprerazíš a druhého nezmeníš, ak len sám nechce... 
Není tady
selima, ty medialna hviezda 
som ťa videla
Není tady
Jejda, to myslíš ten náhly prepad v nákupnom centre...? 
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
