Ahoj, tak jsem z nemocnice na revers doma. Už jsem to nemohla vydržet. Ale jen 2 dny. Opravdu je malý tak malý, že mě posílájí na konzultaci a asi i následnou hospitalizace do Zlína. Od min.pondělí přibral z 1300g na 1650g, ale nestačili mi dát všechny ty kapačky. Já zhubla 3kg. Jak velký vliv má na mimi ten psychický stres si raději nechci ani připouštět. Teď si budu chvilku užívat domácího pohodlí a snad se i dobře prospím. V nem.to prostě nevzládám i když se o mě sestřičky staraly moc hezky.

Ahoj, dlouho jsem váhala, jestli sem napsat, ale když jste mne tak podporovaly...
Po nástupu do Zlína mi za 5 dní vyvolávali porod (ukončený 37tt), ale malý se ztrácel, tak mi provedli císařský řez.
Musím řici, že váhové odhady jsou k ničemu, při propuštění z VM naměřili 1650g, ve Zlíně dokonce 1800g. Malý se narodil a vážil 1434g a měřil 40cm. Zcela zdravý, apgar skore desítky.
Z důvodu zhuštění krve mi nefungovala placenta, měla jsem na ní infarkty. Z čeho se začala krev zhušťovat nevědí, genetická vada se neprokázala. Toto je jedna kapitola.

Dva dny po porodu byl malý nakažený bakterií Klebsiella pneumoniae, už jsme nepřikládali k prsu, neklokánkovali tak jako den po porodu, najednou byl plný hadiček a přístrojů.... a do 8mi dnů nám zemřel.

Je to už 2 měsíce, pořád to bolí, ale je to trochu lepší. Nechci tím nikoho vystrašit, ale i takové jsou konce. Já například o žádné takové infekci nikdy neslyšela.

Přeji všem zdravá a krásná miminka a věřím, že se nám to příští rok již podaří.

Upravil(a) Andrea81 (16. 3. 2010 19:26)

Andreao - strašně mě to mrzí. I když jsem nepsala, sledovala jsem tvůj boj.
Nenecházím slova, kterými bych ti mohla pomoci. Asi ani žádné nejsou. Strašně moc mě to mrzí, ale to ti bohužel nepomůže. Kdybys někdy měla zájem, spousta lidí s podobným osudem se potkává na www.anjeliky.sk Člověku alespoň vidí, že není sám, a že ty otázky, které si pokládá, si pokládají i ostatní, co jim osud nepřál.
Ještě jednou, moc mě to mrzí.

je mi to mooooc líííto-) přeji hodně psychických sil pro další miminko.

Holky děkuji!! za podporu i slova útěchy....
Nikdy by mne nenapadlo, že v dnešní době lékaři nezachrání malé miminko. Naopak mne vyděsilo, že se děti mohou na jip něčím tak agresivním a rezistentním na atb nakazit. Nikomu bych to nepřála, jeden den mít své dítě v náručí, kojit ho a druhý den už na něj nesmět ani sáhnout. Týden mu co tři hodiny nosit odstříkané mléčko a dívat se, jak umírá.
Nesnáším nemocnice i lékaře a teď se to ještě umocnilo. I když musím říct, že ve Zlíně jsou profíci a lidé na svém místě. Lepší péči náš malý nemohl dostat.

Rodit doma je můj sen,  ale teď mám takový strach, že bych si to nejspíš nedovolila. Sice říkám, že kdybych ho porodila ve chlévě, mohl žít. Nic mu nebylo, byl jen malý. Ale kdo ví, jak by to dopadlo. Asi to tak mělo být.




P.S. omlouvám se za chyby v předchozím příspěvku, ale přes slzy jsem na to moc dobře neviděla

Andri, je mi to nesmírně líto

Nicméně přeji hodně sil do dalšího boje Budeš-li mít jen trochu chuť, přijď nám po čase říct, jak se vám daří

Manžel se narodil s 2,4kg. V termínu, naprosto v pořádku. Naštěstí se to tenkrát tak nesledovalo a tchýni nikdo nestresoval.

Upravil(a) Myšák (16. 3. 2010 21:01)

Andrej je mi to moc líto. Přeju ti hodně sil, kterou teď budeš asi potřebovat, především tu psychickou

ježiši kriste. Úplnou náhodou jsem narazila na znovuotevřené toto tém a jelikož jsem tenkrát přizpívala, tak mě zajímalo jak to s prcíčkem dopadlo. Tohle jsem teda nečekala, strašně moc bych něco chtěla říct, ale neumím to vyjádřit, je mi jasné že nic z toho co bych napsala ti nepomůže Tak přeju moc moc štěstí do budoucna a brzy to štěstí největší

všem a hlavně Ivetě X děkuji. Malý byl také podvyživený, ale vyzrálý. Nebýt té infekce, rostl by jako z vody....