Oznámení

3. července : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

3. července : Praktické grilovací desatero pro úspěšný start letních grilovaček!

3. července : Prázdniny jsou tady a s nimi i doba dovolených a výletů. Kam vyrazit? Mrkněte na naše tipy!

#26 4. 12. 2009 8:12

dixina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 18. 3. 2008
Příspěvky: 2750

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Max, neblázni, naber poslední zbytky sil co máš, vzepři se a začni bojovat.
Najdi si další kamarádky, jsi na Babi, vždy´t tady je možností, jsou tu bezva holky,
třeba některá bydlí vedle tebe ani o tom nevíš.
Vzchop se, žiješ jenom jednou. A vztah si taky nenajdeš, když nebudeš v pohodě, oni to ti chlapi cítí.
Pokud nechceš AD, zkus pro začátek bylinky, jak radil někdo přede mnou, měla jsem taky hodně těžký období a někdo mi poradil koupit si magnesium (šumivé tablety) + prášky B6. Kombinace proti stresu, pomáhá to, jsem úplně někde jinde.
BOJUJ!!!


Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem ŽIVOT. Pláčeš? I v slzách je síla, tak jdi a žij....!

Není tady

 

#27 4. 12. 2009 8:15

aprill
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: kousek od Romči
Registrovaný: 2. 2. 2006
Příspěvky: 15647

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

max72 napsal(a):

Díky za reakce, včera jsem ani nebyla schopná už si večer sednout k PC, v práci to prostě nejde, nic nestíhám. Mám za sebou s přestávkama 9 let na AD, už níkdy! Jen to utlumí, ale stejně nepomůže. Teď beru prášky na spaní, které mi ale stejně nepomáhaj. Fyzická aktivita byla - chodila jsem několikrát týdně cvičit, od dubna do září jsem zhubla 20 kg. Měla bych mít ze sebe radost a pořád nic. Občas si chvilku pro sebe udělám, ale pořád nic, nic. V práci nemám s kým pokecat, špatný kolektiv, doma jen puberák u PC a jinak nic. Kamarádku mám jednu, která patří do milionářské vrtstvy a pokec s ní znamená poslouchat jen kde co vydražili a jak je všichni okrádaj apod. Na to nemám, jsem samoživitelka a žijem jen tak tak. Dnes jsem se zase půl hodiny přemlouvala a vstanu, ale musela jsem, jinak by kluk taky nevstal a nešel do školy. Jen se ploužím a čekám, co se stane. Nechce se mi žít, takhle ne.
Jinak zdravotní problémy snad žádné nemám, prodělala jsem různé vyšetření od odběrů po spánkovou laboratoř, závěr z toho - chronický stres, najděte si psychologa. Tak hledám, ale stejně je to jen o tom, že se vykecám, moje starosti mi to stejně nepomůže řešit.

Maxiku dumbom, nebuď sobecká , mysli na puboše, já vím, že je určitě na zabití, ale on tě potřebuje !!!!

Není tady

 

#28 4. 12. 2009 8:26

max72
♥♥♥♥---
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 292

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Leila napsal(a):

No a nemůže ta únava být z toho, že jsi za pět měsíců zhubla 20 kilo?? To je dost šok pro organismus.

Já nevím, možná, ale já už byla dost unavená i před tím, ale tak nějak jsem měla energii na to cvičení. Chtěla jsem hubnout ještě dál, ale už na to prostě nemám sílu. Jsem pořád nachlazená, vyčerpaná, prostě se ploužím. Už se opakuji, ale jinak se to nazvat nedá.

Není tady

 

#29 4. 12. 2009 9:10

Pandorraa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 21400
Web

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Max,
nevzdávej to. Někdy je potřeba opravdu dlouho hledat, než najdeš to/toho, co/kdo ti pomůže.
Zkus to tady: http://www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.c … edat-pomoc
Rozhodně s tím nezůstávej sama.


Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.

Pomluvy vymýšlejí závistivci, šíří je blbci a věří jim jen idioti.

Není tady

 

#30 4. 12. 2009 9:13

Blossom
Host

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Max, kromě rad, které tu již byly vyřčeny (najít si psychologa, víc času na odpočinek, případně nějaké vhodné medikamenty) přidávám ještě jednu:

Myslím, že tvůj stav je mimo jiné zapříčiněn tím, že se cítíš na všechno sama. Že nemᚠblízkou duši, se kterou bys probrala den, která by tě vyposlechla a řekla ti pak "Neboj, to zvládneš, bude zas líp".
A s nadcházejícími vánoci se tvůj pocit osamnělosti možná podvědomně zvětšuje.

Kdysi jsem byla v podobné situaci, a taky jsem se cítila naprosto ubitá, psychicky vyčerpaná. Cítila jsem, že bych velmi potřebovala hezký vztah, ale zároveň jsem cítila, že na něj prakticky v tu chvíli nenám ani sílu, ani čas.
Tak jsem si dala na netu inzerát do rubriky "Dopisování".
Poté, co jsem odfiltrovala všechny pány, kteří tuto rubriku chápu mylně jako "Hledám milence" dumbom  mi tam zůstalo několik fajn lidí. Víceméně to pak vykrystalizovalo v závěru na jediného.
Bylo úplně fuk, že byl z opačného konce republiky a že jsme se nikdy osobně neviděli. Ale dlouho jsme si psali, já se mu vypsala z trápení svých, on zas z těch jeho. Mimo jiné mi napsal, že tak niterné věci, jako mě, ještě nikdy nikomu o sobě nesvěřil.
To psaní pomáhalo nám oběma - sdělená bolest poloviční bolest, sdělená radost dvojnásobná radost. A dny zas začaly mít svou světlou chvilku - každé ráno jsem měla ve schránce mailík.
Dodnes jsme s dotyčným mužem kamarádi a občas v mailovém kontaktu. I když jsme se oba ze svých trápení naštěstí už vyhrabali.

Doporučuju tuhle cestu i tobě. Každý totiž potřebuje mít spřízněnou duši. A nakonec - z dopisování se časem třeba může vyvinout i něco víc...

Max, držím ti palce. pussa

 

#31 4. 12. 2009 9:51

max72
♥♥♥♥---
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 292

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Blossom napsal(a):

Max, kromě rad, které tu již byly vyřčeny (najít si psychologa, víc času na odpočinek, případně nějaké vhodné medikamenty) přidávám ještě jednu:

Myslím, že tvůj stav je mimo jiné zapříčiněn tím, že se cítíš na všechno sama. Že nemᚠblízkou duši, se kterou bys probrala den, která by tě vyposlechla a řekla ti pak "Neboj, to zvládneš, bude zas líp".
A s nadcházejícími vánoci se tvůj pocit osamnělosti možná podvědomně zvětšuje.

Kdysi jsem byla v podobné situaci, a taky jsem se cítila naprosto ubitá, psychicky vyčerpaná. Cítila jsem, že bych velmi potřebovala hezký vztah, ale zároveň jsem cítila, že na něj prakticky v tu chvíli nenám ani sílu, ani čas.
Tak jsem si dala na netu inzerát do rubriky "Dopisování".
Poté, co jsem odfiltrovala všechny pány, kteří tuto rubriku chápu mylně jako "Hledám milence" dumbom  mi tam zůstalo několik fajn lidí. Víceméně to pak vykrystalizovalo v závěru na jediného.
Bylo úplně fuk, že byl z opačného konce republiky a že jsme se nikdy osobně neviděli. Ale dlouho jsme si psali, já se mu vypsala z trápení svých, on zas z těch jeho. Mimo jiné mi napsal, že tak niterné věci, jako mě, ještě nikdy nikomu o sobě nesvěřil.
To psaní pomáhalo nám oběma - sdělená bolest poloviční bolest, sdělená radost dvojnásobná radost. A dny zas začaly mít svou světlou chvilku - každé ráno jsem měla ve schránce mailík.
Dodnes jsme s dotyčným mužem kamarádi a občas v mailovém kontaktu. I když jsme se oba ze svých trápení naštěstí už vyhrabali.


Doporučuju tuhle cestu i tobě. Každý totiž potřebuje mít spřízněnou duši. A nakonec - z dopisování se časem třeba může vyvinout i něco víc...

Max, držím ti palce. pussa

Asi mᚠdost pravdu. Tohle jsem zkoušela s někým si psát, ale zatím jsem neměla štěstí. Všichni ti chlapi chtěli milenku, v jednu chvíli jsem si říkala proč to nezkusit, ale když pošlu foto nebo oni mně, tak to většinou končí. Fakt bych potřebovala opravdovýho kamaráda, ale kde ho najít nevím. Budu dál zkoušet. Jenže já se většinou ani na ten net nedostanu, puberák si prostě PC zabere pro sebe, tak já jen ležím a koukám po večerech do stropu a padá na mě tíha starostí.

Není tady

 

#32 4. 12. 2009 9:54

max72
♥♥♥♥---
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 292

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Pandorraa napsal(a):

Max,
nevzdávej to. Někdy je potřeba opravdu dlouho hledat, než najdeš to/toho, co/kdo ti pomůže.
Zkus to tady: http://www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.c … edat-pomoc
Rozhodně s tím nezůstávej sama.

Tak jsem si tam přečetla příznaky a téměř všechny je mám.  Jenže nemůžu přestat fungovat a vypnout, to prostě nejde, byli by z nás bezdomovci, bohužel. Říkám si pokud vypnu, a už je to navždy. Asi se to zdá jako blbé kecy, ale já to prostě tak cítím.

Není tady

 

#33 4. 12. 2009 10:50

Blossom
Host

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Max, s tím dopisováním to zkoušej dál. Naštěstí - všichni chlapi nejsou jen nadržení idioti (pardon), ačkoli to z většiny odpovědí na seznamce tak působí. Určitě najdeš - vždy kdo hledá, najde.
A vzpomínám, já si s mým internetovým pen-friendem ani fotku myslím nevyměňovala. nějak ani nebylo proč, měli jsme fůru témat k psaní a vzhled byl naprosto vedlejší.

A že tě mlaďoch nechce pustit na PC? Víš, tady musíš být trochu tvrdší. A říct něco v tomto smyslu: Synku, máme JEDEN počítač, ale žijem tu DVA, jestli sis nevšiml.
Nelíbí se mi, že si počítač tak nějak samozřejmě okupuješ jen pro sebe, a já se k němu nedostanu. Takže - ode dneška nastává změna pravidel: Ty mᚠpočítač k dispozici tehdy a tehdy, ale hodina od - do (doplň si sama čas,který je pro tebe nejvhodnější) je moje, to budu u PC já.
A na této dohodě důsledně trvej.
Víš, nejde jen o tvůj čas na PC, ale i o celkový přístup k životu a vlastně i výchově. A si syn zvyká, že není jediný na světě, že je potřeba nebýt sobec, nakonec by měl jednou dost velké partnerské problémy, kdyby si zvykl na model - chlap je u počítače jak dlouho chce, ženská nemá nárok... 

A než najdeš nějakou spřízněnou duši na netu a nebo i reálného partnera, piš aspoň sem na Babinet, vypíšeš se ze svých trápení, poznáš, že v nich nejsi sama, že je kdekdo z nás měl nebo má taky, a najdeš i nějaké užitečné rady, jak s tím kdo bojoval.
Hlavně - buď si vědomá, že tvé trápení s tebou mnozí tady sdílí a myslí na tebe. A je úplně jedno, že je to vlastně anonymní, že známe jen své přezdívky...

 

#34 4. 12. 2009 11:12

Pandorraa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 21400
Web

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

max72 napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Max,
nevzdávej to. Někdy je potřeba opravdu dlouho hledat, než najdeš to/toho, co/kdo ti pomůže.
Zkus to tady: http://www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.c … edat-pomoc
Rozhodně s tím nezůstávej sama.

Tak jsem si tam přečetla příznaky a téměř všechny je mám.  Jenže nemůžu přestat fungovat a vypnout, to prostě nejde, byli by z nás bezdomovci, bohužel. Říkám si pokud vypnu, a už je to navždy. Asi se to zdá jako blbé kecy, ale já to prostě tak cítím.

Já ti naprosto věřím, že to tak cítíš.
V situaci, jako je tvoje, žádné rozumové ani citové apely neplatí.
To, že si nevíš rady a myslíš si, že nemᚠnárok na "vypnutí", to je také přirozené.
Já zažila podobnou situaci, kdy jsem měsíce ležela v posteli a koukala do stropu. Vím, jak se cítíš.
Na té webstránce ale není jen test vyhoření, jsou tam také telefonní čísla, kam si můžeš zavolat pro pomoc.
Udělej to.
Nezůstávej s tím sama a pomoc hledej u opravdového odborníka, protože ten nedovolí, abys se k němu upnula. To je to, co v téhle situaci nejméně potřebuješ.
Také sio myslím, že bys se neměla tolik bránit AD. Já osobně nejsem vůbec jejich příznivcem, ale vím, že působí jako záchranný pás v prvním období, kdy se člověk propadá do beznaděje. Dnešní AD jsou jinde, než ty před 10ti lety. Mohou ti pomoci "zalátat díry" v tvé "myšlenkové síti"...či jak to mám říci. Cílem není nebrat AD vůbec, ale nebrat je STÁLE.
Tvoje životní situace je těžká už sama o sobě, není žádným selháním, pokud ji momentálně "nezvládáš".
Věř, že když si dovolíš ten "přepych", že vypneš a poléčíš sama sebe, v budoucnosti se ti to vrátí jen v dobrém. Budeš opět silná a spokojená žena pro své dítě,ale i sama pro sebe.
Prostě neboj se a vyhledej pro sebe pomoc. Zasloužíš si ji stolt Nežiješ ve vzduchoprázdnu a lidé, kteří ti mohou situaci usnadniit, se určitě objeví.
Jen to nevzdávej par


Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.

Pomluvy vymýšlejí závistivci, šíří je blbci a věří jim jen idioti.

Není tady

 

#35 4. 12. 2009 11:14

max72
♥♥♥♥---
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 292

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Já vím, že spousta lidí má horší trápení, to vím a uvědomuji si to. Ale mně prostě chybí asi jen ta obyčejná lidská podpora k tomu,že můžu věřit, že jednou bude líp. Už na tohle čekám 11 let - od rozvodu. Když jsem byla mladší, nepřišlo mi to vše tak hrozné, ale teď je to čím dál horší. Už se mi chce zase brečet, ale nemůžu, jsem v práci.

Není tady

 

#36 4. 12. 2009 11:21

rejka
♥♥♥♥♥♥-
Místo: kousek od matičky stověžaté
Registrovaný: 1. 12. 2009
Příspěvky: 1888

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Milá Max,
zapla Pán Bůh,že si nemůžeš dovolit vypnout. To by bylo moc zlé. Obávám se,že bez léků,opravdových léků, to nepůjde. Píšeš,že ti AD nedělala vůbec dobře,jenom tě tlumila. Mám také osobní zkušenost s AD-čky. Užívala jsem je 3 roky.Zpočátku jsem byla také utlumenější,ale to proto,že jsem k nim prvních 6 týdnů brala Neurol,než prý naběhne účinek samotných AD. Musím říct,že mi první dvě AD-čka vůbec nesedla,ale na potřetí se to povedlo.Trvalo mi to asi 3 měsíce než jsem se s nimi sžila. Ale pak už jsem fungovala zcela normálně.Tak je možný,že jsi neměla pro tebe vhodné AD. Člověk musí na sobě pracovat hlavně sám,ale někdy je potřeba tomu trochu pomoct. Já nemám ráda léky,ale nejsem takovej blázen,abych třeba těžkou angínu zdolávala čajíčky. A s psychickými poruchami je to stejné. Když mám pocit,že to na mě nějak padá,začínám to řešit jinak,než hned letět k doktorovi. Ale mám své zkušenosti,věřím,že bych poznala,kdyby šlo do tuhého a prostě bych psychiatra vyhledala. Ty mᚠpech v tom,že nemᚠokolo sebe správné lidi,kamarády a přátele. Sama v práci,sama doma= to je příšerná kombinace. Pokus se najít nějaké přátele na netu. Zkus i jiné diskuse,kde jsou na tom lidi podobně jako ty. Já si takhle našla pár kamarádek,když jsem řešila zase své potíže. A některé bydlí opravdu nedaleko ode mne. Pokus se nám trochu přiblížit,třeba jsme někdo poblíž.Nezůstávej sama. Raduj se z toho,že jsi relativně zdravá,tudíž mᚠdobré vyhlídky na zlepšení svého stavu. Max a co tvá rodina? Rodiče,sourozenci? Tam bys  nemohla najít útočiště?


„Nevyčítej životu, co ti nedal, uč se oceňovat to, co ti dal.“
Seneca
http://pdgf.pitapata.com/C9u1p2.png

Není tady

 

#37 4. 12. 2009 11:22

Rosamunda
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 3. 7. 2009
Příspěvky: 2367

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Říkám si pokud vypnu, a už je to navždy. Asi se to zdá jako blbé kecy, ale já to prostě tak cítím.

Maxi neblázni, já Ti dám navždy, napiš mi do SZ adresu, kde bydlíš a já Ti přijdu naplácat na zadek, takovéhle rouhání...to jsem si nedovolila ani já, když manžel nejvíc chlastal a byl na zabití.
Vím, že je to těžký taky jsem se sotva ploužila, ale kvůli sobě a kvůli dětem....A neboj, bude líp, možná bys měla ty AD zase nasadit, chce jich to vyzkoušet víc, já teď beru Cipralex a Trittico a jsem v pohodě, ale musela jsem se k tomu dopracovat, vyzkoušela jsem různé léky, nejdůležitější je aby Ti to sedlo.


Out from the dark into the light !

Není tady

 

#38 4. 12. 2009 11:24

Pandorraa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 21400
Web

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

max72 napsal(a):

Já vím, že spousta lidí má horší trápení, to vím a uvědomuji si to. Ale mně prostě chybí asi jen ta obyčejná lidská podpora k tomu,že můžu věřit, že jednou bude líp. Už na tohle čekám 11 let - od rozvodu. Když jsem byla mladší, nepřišlo mi to vše tak hrozné, ale teď je to čím dál horší. Už se mi chce zase brečet, ale nemůžu, jsem v práci.

Ne ne, tvoje vlastní trápení je momentálně úplně to největší, protože TY ho CÍT͊ a PROŽÍVÁŠ.
Nemusíš se ohlížet na trápení jiných lidí. Teď ne. Je zbytečné to srovnávat, protože ty teď momentálně potřebuješ pomoc. Cítíš se sama a to je blbý pocit. Je zbytečné ti říkat, že nejsi sama. Musíš si to prožít, že to tak není.
Musíš si to ale sama sobě umožnit - dovolit.
Najdi si pro sebe kvalitní terapii a zároveň s ní získᚠi přátele.


Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.

Pomluvy vymýšlejí závistivci, šíří je blbci a věří jim jen idioti.

Není tady

 

#39 4. 12. 2009 11:27

rejka
♥♥♥♥♥♥-
Místo: kousek od matičky stověžaté
Registrovaný: 1. 12. 2009
Příspěvky: 1888

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

max72 napsal(a):

Já vím, že spousta lidí má horší trápení, to vím a uvědomuji si to. Ale mně prostě chybí asi jen ta obyčejná lidská podpora k tomu,že můžu věřit, že jednou bude líp. Už na tohle čekám 11 let - od rozvodu. Když jsem byla mladší, nepřišlo mi to vše tak hrozné, ale teď je to čím dál horší. Už se mi chce zase brečet, ale nemůžu, jsem v práci.

Max,tak jako pro tvého syna je největším utrpením,že ho nepustíš k PC či,že bude psát písemku z matiky,pro tebe je největším utrpením samota. Žádná trápení se nesmí podceňovat a ta naše součastná jsou pro nás nejdůležitější. To,že jsou lidé na tom mnohem hůř než ty a na rozdíl od tebe nemají žádnou naději na zlepšení je pravda,to,že ty si to uvědomuješ je dobře,ale to jsou zase jiné příběhy,tím se ty rozhodně netrap.Tím si jen dodávej sílu a vůli bojovat se svým trápením......pussa


„Nevyčítej životu, co ti nedal, uč se oceňovat to, co ti dal.“
Seneca
http://pdgf.pitapata.com/C9u1p2.png

Není tady

 

#40 4. 12. 2009 11:31

rejka
♥♥♥♥♥♥-
Místo: kousek od matičky stověžaté
Registrovaný: 1. 12. 2009
Příspěvky: 1888

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Pandorraa napsal(a):

max72 napsal(a):

Já vím, že spousta lidí má horší trápení, to vím a uvědomuji si to. Ale mně prostě chybí asi jen ta obyčejná lidská podpora k tomu,že můžu věřit, že jednou bude líp. Už na tohle čekám 11 let - od rozvodu. Když jsem byla mladší, nepřišlo mi to vše tak hrozné, ale teď je to čím dál horší. Už se mi chce zase brečet, ale nemůžu, jsem v práci.

Ne ne, tvoje vlastní trápení je momentálně úplně to největší, protože TY ho CÍT͊ a PROŽÍVÁŠ.
Nemusíš se ohlížet na trápení jiných lidí. Teď ne. Je zbytečné to srovnávat, protože ty teď momentálně potřebuješ pomoc. Cítíš se sama a to je blbý pocit. Je zbytečné ti říkat, že nejsi sama. Musíš si to prožít, že to tak není.
Musíš si to ale sama sobě umožnit - dovolit.
Najdi si pro sebe kvalitní terapii a zároveň s ní získᚠi přátele.

MUSÍM REAGOVAT!!!!§
MAX - nezávisle na sobě tu mᚠve stejnou chvíli dva skoro stejné názory. Tak na tom kus pravdy asi bude,ne????


„Nevyčítej životu, co ti nedal, uč se oceňovat to, co ti dal.“
Seneca
http://pdgf.pitapata.com/C9u1p2.png

Není tady

 

#41 4. 12. 2009 11:37

max72
♥♥♥♥---
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 292

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

rejka napsal(a):

Milá Max,
zapla Pán Bůh,že si nemůžeš dovolit vypnout. To by bylo moc zlé. Obávám se,že bez léků,opravdových léků, to nepůjde. Píšeš,že ti AD nedělala vůbec dobře,jenom tě tlumila. Mám také osobní zkušenost s AD-čky. Užívala jsem je 3 roky.Zpočátku jsem byla také utlumenější,ale to proto,že jsem k nim prvních 6 týdnů brala Neurol,než prý naběhne účinek samotných AD. Musím říct,že mi první dvě AD-čka vůbec nesedla,ale na potřetí se to povedlo.Trvalo mi to asi 3 měsíce než jsem se s nimi sžila. Ale pak už jsem fungovala zcela normálně.Tak je možný,že jsi neměla pro tebe vhodné AD. Člověk musí na sobě pracovat hlavně sám,ale někdy je potřeba tomu trochu pomoct. Já nemám ráda léky,ale nejsem takovej blázen,abych třeba těžkou angínu zdolávala čajíčky. A s psychickými poruchami je to stejné. Když mám pocit,že to na mě nějak padá,začínám to řešit jinak,než hned letět k doktorovi. Ale mám své zkušenosti,věřím,že bych poznala,kdyby šlo do tuhého a prostě bych psychiatra vyhledala. Ty mᚠpech v tom,že nemᚠokolo sebe správné lidi,kamarády a přátele. Sama v práci,sama doma= to je příšerná kombinace. Pokus se najít nějaké přátele na netu. Zkus i jiné diskuse,kde jsou na tom lidi podobně jako ty. Já si takhle našla pár kamarádek,když jsem řešila zase své potíže. A některé bydlí opravdu nedaleko ode mne. Pokus se nám trochu přiblížit,třeba jsme někdo poblíž.Nezůstávej sama. Raduj se z toho,že jsi relativně zdravá,tudíž mᚠdobré vyhlídky na zlepšení svého stavu. Max a co tvá rodina? Rodiče,sourozenci? Tam bys  nemohla najít útočiště?

Víš jak to mám s rodinou a sourozenci?

Můj otec nás má pět z různých manželství, ani se neznáme. Otec si tak nějak ve svých 65-ti letech funguje, vidím ho čas od času. Spolíhá se na to, že se o něj budu na stáří starat já, i když se o mě 15 let nezajímal.
Moje matka to je kapitola sama pro sebe. Bydlíme u ní v jejím RD - jsou tam dva byty. Já táhnu všechny náklady na dům, jinak bych tam bydlet nemohla, je to bez debat - buď pla nebo jdi. Od matky mám nevlastního bratra o patnáct let mladšího, který studuje VŠ. Na brigády nechodí, nemá důvod, já jim sypu dost peněz, takže hošan jen chodí pařit. Ale a si užije. Matka je doma, už nepracuje a jen prudí. Nemám ale kam jinam jít. Musela jsem opustit svoje předchozí bydliště z finančních důvodů, už jsem to neutáhla a tak trpím tady. Musím. Takže útočiště veškerá žádná, jen to schytávám zleva zprava. Nedávám to a bojím se.

Není tady

 

#42 4. 12. 2009 11:44

rejka
♥♥♥♥♥♥-
Místo: kousek od matičky stověžaté
Registrovaný: 1. 12. 2009
Příspěvky: 1888

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Ach jo, Max:butter:- takže ani doma klid. A smím se zeptat odkud jsi? Alespoň přibližně. Nějaká šance na přidělení malého obecního bytu by nebyla? Můj kamarád se po rozchodu s přítelkyní musel odstěhovat a požádal si na úřadě o pronájem bytu. Dostal 1+KK.Je to malé město,volné byty tam jsou.


„Nevyčítej životu, co ti nedal, uč se oceňovat to, co ti dal.“
Seneca
http://pdgf.pitapata.com/C9u1p2.png

Není tady

 

#43 4. 12. 2009 12:16

max72
♥♥♥♥---
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 292

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

rejka napsal(a):

Ach jo, Max:butter:- takže ani doma klid. A smím se zeptat odkud jsi? Alespoň přibližně. Nějaká šance na přidělení malého obecního bytu by nebyla? Můj kamarád se po rozchodu s přítelkyní musel odstěhovat a požádal si na úřadě o pronájem bytu. Dostal 1+KK.Je to malé město,volné byty tam jsou.

Jsem z velkého města, žádost o obecní byt mám asi rok a půl, dvakrát teda zamítnutou, teď přesunuto do žádostí - oprava bytu na vlastní náklady, asi už to ani obnovovat nebudu, stejně na to nemám prachy. Prostě jsem v začarovaném kruhu.Už dlouho, vždycky si řeknu, bude líp, chvíli funguju normálně, ale pak když přijdou takové stavy jako teď, tak je to vždy horší a horší.

Není tady

 

#44 4. 12. 2009 12:32

rejka
♥♥♥♥♥♥-
Místo: kousek od matičky stověžaté
Registrovaný: 1. 12. 2009
Příspěvky: 1888

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

max72 napsal(a):

rejka napsal(a):

Ach jo, Max:butter:- takže ani doma klid. A smím se zeptat odkud jsi? Alespoň přibližně. Nějaká šance na přidělení malého obecního bytu by nebyla? Můj kamarád se po rozchodu s přítelkyní musel odstěhovat a požádal si na úřadě o pronájem bytu. Dostal 1+KK.Je to malé město,volné byty tam jsou.

Jsem z velkého města, žádost o obecní byt mám asi rok a půl, dvakrát teda zamítnutou, teď přesunuto do žádostí - oprava bytu na vlastní náklady, asi už to ani obnovovat nebudu, stejně na to nemám prachy. Prostě jsem v začarovaném kruhu.Už dlouho, vždycky si řeknu, bude líp, chvíli funguju normálně, ale pak když přijdou takové stavy jako teď, tak je to vždy horší a horší.

MAX- tvé stavy mají zhoršující se tendenci,musíš vyhledat odborníka.Jsi mladá holka,usuzuji nejen podle puboše,ale i čísla za tvým nickem.Jestliže je to rok narození,tak sice šlapeš čtyřicítce pomalu na paty,ale to neznamená,že mᚠto nejlepší ze života za sebou. Naopak,jsi v tom nejlepším věku( jsem skoro stejně staráwink) užívat se života. Je fakt,že se to teď všechno jeví beznadějně,ale není to tak. Já byla sama se 2 celkem malými dětmi,bez možnosti jít do práce-byla jsem na mateřské,mladšímu byl rok.Pak mě do práce nikdo nechtěl,samoživitelka s malými dětmi.Byly to chmurné roky,ale díky dětem jsem to zvládla.Nemohla jsem si taky dovolit nefungovat.Dnes,s odstupem času a za stávajících okolností se na to dívám pozitivněji-dodalo mi to sebevědomí,posílilo,zcela jsem dospěla a zjistila jsem,že jsem mnohem schopnější než jsem si myslela. Ale musela jsem pro to něco udělat. Svěřit se odborníkovi a nechat si poradit.Tohle jsem nemohla a neuměla zvládnout sama. Max, ve velkém městě je hodně lidí.Určitě tam někde je i kamarádka se kterou by sis mohla rozumět a možná i někdo,koho bys mohla milovat a on by to samé cítil k tobě. Bojuj,Max, život může být i hezký,stojí to rozhodně za to.stolt


„Nevyčítej životu, co ti nedal, uč se oceňovat to, co ti dal.“
Seneca
http://pdgf.pitapata.com/C9u1p2.png

Není tady

 

#45 4. 12. 2009 12:39

max72
♥♥♥♥---
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 292

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

rejka napsal(a):

max72 napsal(a):

rejka napsal(a):

Ach jo, Max:butter:- takže ani doma klid. A smím se zeptat odkud jsi? Alespoň přibližně. Nějaká šance na přidělení malého obecního bytu by nebyla? Můj kamarád se po rozchodu s přítelkyní musel odstěhovat a požádal si na úřadě o pronájem bytu. Dostal 1+KK.Je to malé město,volné byty tam jsou.

Jsem z velkého města, žádost o obecní byt mám asi rok a půl, dvakrát teda zamítnutou, teď přesunuto do žádostí - oprava bytu na vlastní náklady, asi už to ani obnovovat nebudu, stejně na to nemám prachy. Prostě jsem v začarovaném kruhu.Už dlouho, vždycky si řeknu, bude líp, chvíli funguju normálně, ale pak když přijdou takové stavy jako teď, tak je to vždy horší a horší.

MAX- tvé stavy mají zhoršující se tendenci,musíš vyhledat odborníka.Jsi mladá holka,usuzuji nejen podle puboše,ale i čísla za tvým nickem.Jestliže je to rok narození,tak sice šlapeš čtyřicítce pomalu na paty,ale to neznamená,že mᚠto nejlepší ze života za sebou. Naopak,jsi v tom nejlepším věku( jsem skoro stejně staráwink) užívat se života. Je fakt,že se to teď všechno jeví beznadějně,ale není to tak. Já byla sama se 2 celkem malými dětmi,bez možnosti jít do práce-byla jsem na mateřské,mladšímu byl rok.Pak mě do práce nikdo nechtěl,samoživitelka s malými dětmi.Byly to chmurné roky,ale díky dětem jsem to zvládla.Nemohla jsem si taky dovolit nefungovat.Dnes,s odstupem času a za stávajících okolností se na to dívám pozitivněji-dodalo mi to sebevědomí,posílilo,zcela jsem dospěla a zjistila jsem,že jsem mnohem schopnější než jsem si myslela. Ale musela jsem pro to něco udělat. Svěřit se odborníkovi a nechat si poradit.Tohle jsem nemohla a neuměla zvládnout sama. Max, ve velkém městě je hodně lidí.Určitě tam někde je i kamarádka se kterou by sis mohla rozumět a možná i někdo,koho bys mohla milovat a on by to samé cítil k tobě. Bojuj,Max, život může být i hezký,stojí to rozhodně za to.stolt

Jo díky za podporu, odhadla jsi to dobře, je to rok mého narození. Každý mi radí zkusit psychologa, tak uvidím, jestli nějakého najdu. V minulosti už jsem zkoušela tři a nic, bylo to pořád stejný.
Prostě budu dál přežívat dokud to vydržím.

Jo díky za povzbuzení, jo 72 je rok mého narození, odhadla jsi to přesně. Cítím to, že se moje stavy zhoršují, každý mi doporučuje psychologa, budu muset nějakého najít, ale zkoušela jsem v minulosti už tři a ani jeden mi nepomohl, takže už tomu taky moc nevěřím.

Není tady

 

#46 4. 12. 2009 12:47

rejka
♥♥♥♥♥♥-
Místo: kousek od matičky stověžaté
Registrovaný: 1. 12. 2009
Příspěvky: 1888

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Max - tak tomu rozumím,že už nevěříš. Taky bych byla skeptická. Tak zkus rovnou psychiatra. Neexistuje nějaká bezplatná linka,kde se můžeš poradit? Možná by ti doporučili něco tam.


„Nevyčítej životu, co ti nedal, uč se oceňovat to, co ti dal.“
Seneca
http://pdgf.pitapata.com/C9u1p2.png

Není tady

 

#47 4. 12. 2009 12:51

max72
♥♥♥♥---
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 292

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

rejka napsal(a):

Max - tak tomu rozumím,že už nevěříš. Taky bych byla skeptická. Tak zkus rovnou psychiatra. Neexistuje nějaká bezplatná linka,kde se můžeš poradit? Možná by ti doporučili něco tam.

K psychiatrovi chodím, dala mi jen prášky na spaní, protože jsem jí řekla, že jsem v poho. AD prostě nechci. Vážila jsem už 110 kg, bolely mě klouby a všechno, teď mám 20 kg dole a už se k AD nevrátím, i kdybych měla schcípnout.

Není tady

 

#48 4. 12. 2009 13:02

rejka
♥♥♥♥♥♥-
Místo: kousek od matičky stověžaté
Registrovaný: 1. 12. 2009
Příspěvky: 1888

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

max72 napsal(a):

rejka napsal(a):

Max - tak tomu rozumím,že už nevěříš. Taky bych byla skeptická. Tak zkus rovnou psychiatra. Neexistuje nějaká bezplatná linka,kde se můžeš poradit? Možná by ti doporučili něco tam.

K psychiatrovi chodím, dala mi jen prášky na spaní, protože jsem jí řekla, že jsem v poho. AD prostě nechci. Vážila jsem už 110 kg, bolely mě klouby a všechno, teď mám 20 kg dole a už se k AD nevrátím, i kdybych měla schcípnout.

To neslyším poprvé,že někdo při AD nabral. Moje internetová kamarádka;) také dost přibrala a zjistila,že jí to dělá jen určitý lék.Zadržoval jí vodu v těle,měla otoky. Jakmile ho vysadila,zhubla také 2O kg a nožky i ručky zase v normální velikosti. Nevím odkud jsi. Ale v jiné souvislosti, v PPP,kam jsem musela s mladším dítkem, mi doporučili při přetvávání potíží jednu Kliniku psychosomatických potíží. Prý je výborná. Našla jsem si jí na netu. Neměla smlouvu s naší pojišovnou,takže jsem jí neprozkoumávala dál. Je to v Praze. Bylo by to něco pro tebe? Zajímalo by tě to? Ale jak píšu, osobní zkušenosti s ní nemám......sad


„Nevyčítej životu, co ti nedal, uč se oceňovat to, co ti dal.“
Seneca
http://pdgf.pitapata.com/C9u1p2.png

Není tady

 

#49 4. 12. 2009 13:29

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 40013

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Mexi, ja viem, že asi nie si v stave diktova si, ale... skús to,. Nezavrhuj AD ako také, zato že ti JEDNY nesadli. Nezabúdaj, že TY si pán, tak proste psychiatrovi povedz, že chceš INÉ AD a skúšaj, kým nenájdeš také, kt. ti sadnú. Kamoškina mama brala 10 ROKOV nevhodné AD, už jej nezaberali, hoci jej zyvšovali dávky až na konské... Bola stále doma, bála sa ís aj k lekárovi sama... nevrlá, nešastná... Potom zmenila psychiatra, dostala nové AD a je to iný človek. Behá po kultúrnych akciách, nechala si operova kyčle, znovu je samostatná a veselá, spoločenská. Musíme bohužiaž za seba bojova SAMY(aj proti doktorom a psychológom, keď treba), nikto iný to za nás neurobí.


Boh nás má rád, keď pracujeme, ale miluje nás, keď tancujeme
Brita

Není tady

 

#50 4. 12. 2009 13:53

Rosamunda
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 3. 7. 2009
Příspěvky: 2367

Re: Totální vyhoření, už nemůžu dál

Maxi, drž se a bojuj,


Out from the dark into the light !

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů