|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|

zdárek všem. myslela jsem, že se tomu vyhnu, ale problémy jsou a budou a momentálně už mě nic nenapadá, jen to někam aspoň vypsat.
s přítelem jsme skoro sedmý rok, máme děti, mě bude třicet, jemu bylo před pár lety. problém je v tom, že se nemůžeme dohodnout a v poslední době ani na nezbytných prkotinách. vždy jsem si myslela, že jsme dospělí a domluvíme se, bohužel naše komunikace vázne. nemyslete, zkoušela jsem všechno možné, jak mu vysvětlit, co je potřeba a to vším, co bylo realizovatelné. s křikem, v klidu, oklikou, narovinu, ukázkou (a co bys řekl tomu, když bych ti tohle teď udělala já). fakt jsem dělala všechno pro dorozumění, bohužel naprázdno.
on je totiž nemluvný a to dost tragicky. rád mluví o technice, nebo když se pro něco nadchne, ale neumím s ním mluvit o problému. možná to dělám špatně, vlastně mám pocit, že už všechno dělám špatně. když se snažím promluvit si s ním o partnerském problému, okamžitě "zavírá", přestane mluvit, poslouchat, třeba odejde a v nejlepším případě prohlásí "co ti mám na to říct", "přemýšlím", "nevím", nebo to skončí hádkou a opravdu nepěknými výrazy.
nechává to prostě vyšumět. jemu moc vyhovuje, že je klid. jenže problém zametený pod postel začne časem smrdět, tak opět se to "nějak" snažím vyřešit, ta "mrtvola ve skříni" mě ničí, i když třeba on to třeba tak nebere, hlavně, že je klid. ale nic pro to neudělá, protože nemá čas, protože je unavený, protože tisíc jiných věcí je na přednějším místě.
teď to vypadalo, že se někam hneme, po hádce jsme se dohodli, že si druhý den promluvíme a opravdu jsem se na to těšila, že se něco stane. ale jsme tam, kde jsme byli, opět si našel neodkladnou práci (budíž, beru) a hned po ní koukal, jak se mi vyhnout.
takže teď, když už nejsem schopná se ním domluvit na domluvě, nevím, co dál dělat.
nechci ho opouštět, on je vlastně celkem hodný, šikovný a vážím si jeho práce stejně jako otce mých dětí, jen už nedokážu pořád hledat, jak se k němu dostanu. čím víc ho poznávám, tím víc mám pocit, že už někdy v dětsví si musel vybudovat šílenou bariéru, za kterou nikoho nepustí.
já jsem vždy byla hodně vstřícná, často až moc upřímná, myslím i hodně chápavá a co si myslím, to je na mě přímo vidět. proto jsem asi čekala, že není problém, který by se nedal vyřešit.
a teď se neumím domluvit s vlastním chlapem, přemýšlím nad konečným "ahoj".
proto tu hledám tip, radu, návod, třeba i kritiku, tak jestli máte co k tomu napsat, udělejte to prosím. třeba mi nepomůžete, třeba mi pomůžete vidět něco zas trochu jinak, třeba se k němu díky vám dostanu
Není tady
Ahoj,
ne že bych ti to přála,ale jsem ráda,že jsi napsala(a nejsem sama,která to řeší).Jsem na tom stejně.Úplně jako kdybych to psala já...
No u nás je situace taková,že jsme včera měli 9 výročí svatby(dohromady 11let)a místo oslavy jsem mu navrhla,že půjdeme od sebe.Akorát se spolu trápíme.
Souhlasil a že prý mě nebude přemlouvat,takže to teď přes Vánoce necháme být a po Novém roce si budu hledat s dětmi bydlení.
Hrozně mě to mrzí,že to tak skončilo,ale jak píšeš,celé roky se jen problémy zametaly pod koberec a teď už toho mám dost.Už nemám z čeho brát sílu...
Vždy se to po debatě (když už nějaká je)na čas zlepší,ale za chvilku jsme tam kde jsme byli a tak je to pořád dokola.
Pro děti je taky skvělý táta a doma je též šikovný,ale to já bych raději ocenila,aby jsme spolu komunikovali než umyté nádobí,jak on se pořád ohání,že mi doma pomáhá.
Mé pocity zná,ale nic s tím nedělá,jak píšeš,chce mít klid...
Držím palce,ať to vyřešíš k tvé spokojenosti...
Není tady

to mě za tebe vážně moc mrzí, nevím, co na to napsat, snad, že bys mohla najít svůj klid. proč ti chlapi nemluví, vždyť jen kvůli tomu se trápí a i když si najdou jinou, nakonec dopadnou zas stejně s celým okolím.
Není tady
Jsme s manželem přes 20 let,je nám přes 40,2 děti.To jen tak na začátek.
Když jsem si přečetla tvůj příspěvek,vč.tohoto:já jsem vždy byla hodně vstřícná, často až moc upřímná, myslím i hodně chápavá a co si myslím, to je na mě přímo vidět. proto jsem asi čekala, že není problém, který by se nedal vyřešit.
a teď se neumím domluvit s vlastním chlapem, přemýšlím nad konečným "ahoj".,tak mě napadá ti poradit,aby ses pokusila změnit ty sama,i když pochybuju,že se to povede,Ty a tobě podobné ste myslím dost nešťastné povahy.
- všude hledáš problémy,nechtěj pořád něcořešit,buď víc v klidu,nebuď tolik vstřícná,uber,mysli víc na sebe,moc upřímnosti taky vztahu neprospívá,prosí se tě někdo o to abys byla moc chápavá?,nech toho svého chlapa v klidu dýchat,nepřemýšlej tolik nad každou prkotinou,zkus být více v pohodě a být usměvavá a milá.
Toť má laická rada,neznám tvého muže ani skkutečnou situaci u Vás.
Není tady

čarodějnice napsal(a):
...proto tu hledám tip, radu, návod, třeba i kritiku, tak jestli máte co k tomu napsat, udělejte to prosím. třeba mi nepomůžete, třeba mi pomůžete vidět něco zas trochu jinak, třeba se k němu díky vám dostanu
Aniž bych Ti chtěl jakkoliv radit - mám pocit, že aby Ti mohly poradit holky, které si něčím podobným (a třeba s dobrým koncem) prošly, měla by ses trochu víc rozepsat o tom, jaké že to vlastně problémy doma "zametáte pod koberec"...
Víš, my chlapi neradi něco "řešíme", zatímco pro mnoho žen je to pomalu hlavní náplní života
...
Není tady

Mikeš napsal(a):
Víš, my chlapi neradi něco "řešíme", zatímco pro mnoho žen je to pomalu hlavní náplní života
...
Kdyz uz jsme na tom vlakne Zeny vs. Muzi...
To je otazka kontextu. Spousta chlapu velmi a velmi prevelmi rado resi rozdil mezi full HD a Blue Ray, kdezto resit neco jineho je proste nebavi. A zenske taky resi pouze to, co je zajima.
Rozhodne naplni zivota meho chlapa je resit herni strategie a uhlopricky. Takze mi nikdo nerozmluvi ze on neni ten resici typ ;-)))
Upravil(a) baba.jaga (28. 11. 2009 21:39)
Není tady
co konkrétně řešíš ? Jsou to opravdu důležité věci ? Není to jen pitvání se v blbostech ? Třeba nejsou, nevím, to mě jen tak napadlo. Osobně by mi z partnera, který by chtěl pořád řešit "náš vztah" taky naskakovala husí kůže.
Upravil(a) Tiina (10. 12. 2009 16:27)
Není tady

mám pocit, že už někdy v dětsví si musel vybudovat šílenou bariéru, za kterou nikoho nepustí.
no a není to ten problém ??.Třebas na něj moc tlačíš??
Měla bys ho navést,aby se sám rozpovídal,a to dokážeš jedině tím co on chce povídat.Třebas i o té technice.tak ho nechej a uvidíš sama.
Neumím s ním mluvit o problému ,ono také záleží o jaký problém jde!! Nemůžeme se dohodnout a v poslední době ani na nezbytných prkotinách.tak proč řešíš prkotiny? Někam si spolu vyražte,pobavte se a uvidíš.Neznám tebe ani tvého manžela.ale vím ,že žádnej chlap nemá rád pokud se neustále něco řeší. 
jinak 7rok říká se,že je kritický.
Není tady

Toto je odveký problém...veta, že muži a ženy si nikdy neporozumejú. lebo každý chce niečo iné - muž ženu a žena muža...neobstojí...no po trinástich rokoch manželstva, z ktorých žijeme asi polovicu skoro oddelene - môj manžel pracuje v dalekom meste a chodieva domov na pár dní tak zhruba raz za dva týždne- som pri čítaní tvojho vyznania úplne chápala a chápem, o čom hovoríš...my ženy chceme aby sa chlap podieľal na každodennom živote rodiny..nie len fyzicky, ale aby bol schopný zaujať k problémom ako takým nejaký postoj, možno aj rozumný, aby nás niekedy naviedol k riešeniu...skrývať sa, svoje pocity, nechávať si svoje názory, neustále robiť kompromisy, a nechať sa okrádať o svoju podstatu, o seba samu...ak sa k tomu postavíš rázne a začneš riešiť bez neho, cíti sa vyňatý a ukrivdený a tvoje riešenie je zlé..ukáž samostatnosť a on vystrkuje rožky ješitnosti, ba je priam urazený..tak ako nato? a ak sa už so všetkým ako tak vo svojom vnútri vyrovnáš, zistíš, že on už má kdesi čosi iné..niekoho, kto mu dáva to, čo mu už ty nevieš / no fakt ako, keď už som vyskúšala všetko možné?/ poskytnúť... a tebe zostáva len frustrácia..načo to všetko bolo? ale nech ťa teší vedomie, že s tou ďalšou dopadne podobne..že to čo mu teraz vyhovuje u inej sa zmení v okamihu, keď aj ona bude potrebovať niečo riešiť...škoda, že toto si neuvedomujú chlapi..to oni robia stále tú istú chybu..chcú mať pokoj a na druhej strane mať všetko pod kontrolou..ale to logicky neide dokopy...tvoja situácia ma mrzí ...tých mrtvol v skrini je na svete dosť....a ako vidíš, aj ja mám jednu doma....
Není tady