|
19.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 19.září : Zapomeňte na nudné podzimní barvy. Tyhle nečekané kombinace ovládnou podzim 2026: Kvůli novým trendům nemusíte měnit celý šatník. 19.září: Dědictví, o které nestojíte: křečové žíly: Podle současné genetiky je jejich vznik složitější. |
|
|

Ahoj všem, obracím se na vás problém, který mě trápí v mém vztahu s přítelem. Podotýkám, že jemu je 31, mně 27. Jde o to, že já jsem typ člověka, který ví, že finanční rezervy do budoucna se budou určitě hodit, mám stavební spoření, ještě k tomu spořící účet, prostě mám něco našetřeno, vždy si z výplaty část vezmu a dám si to někam zhodnotit. S přítelem jsem 3/4 roku, již od druhé měsíce spolu bydlíme. Po chvíli, co jsme byli spolu jsem se od něj dozvěděla, že má půjčku na 120 tis. - pořídil si za to auto a kolo, splácí měsíčně 3 tis a bude ještě splácet cca 5 let. V tom je kámen úrazu, když se řekne slovo půjčka, tak mám z toho děsný strach, sama bych si ji vzala maximálně na bydlení a i tak bych se hodně rozmýšlela. Samozřejmě se už tak stalo, to jsme se ještě ani neznali, ale mrzí mě to, protože už mi není náct a určitě bych nechtěla xlet čekat na miminko, ale bojím se jak to všechno utáhnout. Naštěstí platíme náklady na bydlení jen 4500 Kč ale i tak, přítel nemá extra vysoký plat (kolem 12 tis čistýho, je ve zkušebce, poté by měl dostat přidáno, ale stejně bude mít tak max. 14 čistýho-žijeme v malém městě). Ještě tu půjčku zkousnu, ale nechápala jsem, když už tolik let pracuje, že si nedokázal na to auto a kolo nic našetřit a prostě si jen musel půjčit. Včera jsme se kvůli tomu dost chytli, protože jsem mu nabízela řešení, můj táta se v otázce financí dost vyzná, tak že by mu mohl pomoci vybrat nejlepší stavebko (žádné nemá) nebo nějaký spořící účet a on místo toho,aby se o to zajímal na mě spustil, že furt jenom poučuju a že si z toho pidiplatu nic našetřit nemůže, já si myslím, že ano, když by trošku slevil a dával si stranou např. tisícovku, nemáme děti atd. Mrzí mě, že neumí víc myslet na budoucnost, mít nějakou rezervu, co kdyby..sám básní o baráčku, ale já se toho moc bojím, samozřejmě že bez úvěru by se to neobešlo. Říkal, že si nemůžeš nic našetřit, nebo těžko, protože splácí tu půjčku, tak dva tisíce ho stojí měsíčně jeho zájem kolo, tak jsem se rozčílila, že místo toho aby ho to stálo třeba jen tisícovku a druhou spořil, tak prostě ty dva hodí do kola. Každý má nějaký zájem, ale měl by podle mě myslet víc na budoucnost, protože ve 31letech prostě žije od výplaty k výplatě. Tenhle jeho přístup mě mrzí, jinak jsme spolu štastní, ve všem ostatním si rozumíme, ale tahle otázka peněz vždycky rozvíří ty klidné vody. Máte taky podobnou zkušenost? Jak byste se zachovali na mém místě? Děkuji všem za rady.
Není tady
Takovou zkušenost nemám, a myslím že to asi těžko změníš, že se s tím budeš potýkat stále... přítel s tím problém zřejmě nemá, takže těžko bude chtít něco změnit a bude to předmětem jeho nevole a ustavičných hádek...
Není tady

Mikito, bohužel mám....... ale postupně jsem přítele "ukecala" aby si založil aspoň životku a máme společný spořící účet... jinak je taky ten typ, že žije jen dneškem a na zítřek moc nemyslí.
mě fungoval jen jeden přístup -- mluvit, mluvit a zase mluvit o tom.... jak si představuje, že budete finančně fungovat do budoucna, jak si představuje, že potáhnete veškeré náklady na společný život, prostě nějaká představa do alespoň krátké budoucnosti.... jeho "vize", ne abys ho někam tlačila ty.
Neříkám, že si dělám plány na 20 let dopředu, to je nereálné, ale uvědomuju si třeba, že je potřeba mít rezervu alespoň 3 měsíční platy, kdyby se něco stalo, ať máme jak uhradit nutné výdaje (a máme je vysoké, suma sumárum včetně všech pojištění a splátek úvěrů na byt asi 18tisíc), že až si pořídíme rodinu, taky to budou zvýšené náklady, které je dobré mít kde vzít, takže jsem zřídila ten spořící účet.... prostě není nutné všechny finance spotřebovat hned, ale co neutratím, bude se hodit na větší výdaje v budoucnu.
Tvůj přístup k půjčkám jednoznačně schvaluju 
Záleží taky na tom, jak máte v současnosti zajištěné náklady na život.... Pokud ti třeba přispívá na nájem, nebo jídlo, nebo to platí on.... pokud ty, třeba bys mu mohla ukázat, že uspořit jde, kdybys třeba z toho co ti dává /netuším ale jak to máte zařízené/ sama odkládala bokem.... a třeba po roce mu ukázala, hele, ono to jde....
Ono jinak člověk funguje a hodpodaří, když je single a coool a jinak, když už žije s někým.... já se bohužel setkala s chlapy, kteří měli problém to pak ale přehodnotit 

Není tady
Ještě dobře, že je to zatím "jen" přítel, kdyby to byl manžel, tak nadělá dluhy které budeš i ty platit...
Není tady

Popelko, tvoje názory se mi líbí, kéž bys byla můj přítel :-) Já jen doufám, že se jeho přístup změní, jak jsem psala, jsme spolu 8 měsíců a během těch 8 měsíců tady u nás sháněl práci, přistěhoval se za mnou 70 km, tam u nich dostal výpověď z nadbytečnosti a byl bez práce celkem 8 měsíců, teď v září si konečně našel v našem městě práci, i když kdovíjaký terno to není, ale lepší než nic. V té bývalé práci dostal odstupné celkem asi 50 tis a pak z toho musel žít, protože už potom nedostával podporu, ale i tak ty peníze nějak zmizely (nevím, jestli mu z toho něco zbylo), to jsem s ním ještě nebyla. Prostě já bych si to odstupné šetřila, když bych neměla práci a jemu toho moc nezbylo :-( Jinak je to opravdu hodný, nesobecký člověk a se vším mi pomáhá, rozumíme se, máme společné zájmy, stejný styl humoru. Počkám až bude po zkušebce, mají mu zvýšit plat a pak to do něj chtě nechtě budu zase hustit, protože to je pro mě důležitá věc - já si každý den seberu od pusy a šetřím, pak se nám ty našetřený peníze budou hodit a bylo by fajn, kdyby i on něco měl, abychom mohli v případě špatné situace mít z čeho brát, nežít na dluh ... já nevím, proč takhle prostě nedokáže uvažovat - on hned, že myslím jenom na to špatné, ale může se stát opravdu cokoliv. Co se týče nákladů, jedeme ve všem napůl, dává mi půlku na nájem a jídlo a jiné náklady plus on sám platí benzín, opravy auto, pojistku - říkala jsem mu, že mu půlku i za tohohle dám, i když on to auto využívá víc, ale taky ho používáme spolu, on nechce...
Není tady
Když on má pocit, že mu bereš a) určitou svobodu rozhodování (nabídka pomoci tvého otce), b) hračku (kolo a 2 tácy do něj vrážené). Možná si taky myslí, že po 3/4 roce chození je na úvahy o mimču ještě tak brzy, že "slevovat" zatím nemusí. Celkově to pro něj vypadá, že ho cpeš někam, kam se mu moc nechce...
Rozdíl je v tom, že ty máš určitou potřebu šetřit pro svoji jistotu, kdežto on dosud vždycky "nějak" vyšel a zatím víc nepotřeboval.
Upravil(a) helena (20. 11. 2009 11:16)
Není tady

Bety, taky mám určitý strach,ale zase doufám, že by se mohl v tomhle změnit. Za tu dobu, co jsme spolu už tolik neutrácí(kromě teda toho kola-jezdí závodně) a možná si už určité věci uvědomuje, on třeba taky hodně peněz vráží do mě, furt mi něco kupuje, byť jen třeba drobnosti, ale já jsem mu říkala, ať mi nic nekupuje a stejně přijdu domů a je na stále čokoláda :-) Neměl ani žádný pořádný - vážný vztah, takže třeba už tohle trochu vzdával a když byl nešťastný v lásce, tak si ty požitky nahrazoval jinak. Nechci se ho moc omlouvat, ale koukám se na to i z druhé strany. Bavila jsem se s ním o půjčování a on říkal, že už si rozhodně žádnou další půjčku brát nebude a mně nezbývá než mu v tom opravdu věřit.
Není tady
Popelko,myslím,že nemáš pravdu v tom,že jinak člověk uvažuje a hospodaří když je singl a jinak ve dvojko.Důkazem toho je Mikitina velmi dobrá práce s financemi a chování jejího partnera.
Mikito,nenaděláš s tím vůbec nic,píšu tak takhle natvrdo.Pracuji v oblasti bankovnictví a finančnictví,taky toho vím o financích hodně a daří se nám je i právě proto příjemným způsobem zhodnocovat i s ohledem na stáří (penz.fondy tosamozřejmě nejsou:D)a mám na hospodaření s financemi totožný názor jako Ty a vedeme tímto směrem i na dva kluky dnes studenty VŠ-že penízky směrem od nich půjdou vždy velmi rychle ale opačným směrem je to záhul a každý to neumí!
Nedovedu si představit,že bych měla takového partnera-je to stejný problém,jako kdyby třeba pil,tady si tvůj přítel bere vesele půjčky a máš naprostou pravdu,že jít s takovým člověkem do vysokého úvěru např. na RD to by byla pro tebe téměř sebevražda.Snad ne hned ta fyzická,ale psychická určitě,při pomyšlení na tak velké závazky a nespolehlivý partner k tomu.
Bohužel ač je zdraví na prvním místě,bez financí to dnes nejde a běda,když se stane to,co dělá sociální správa lidem,kteří jsou na neschopence a třeba jim 2 měsíce nepošle nemocenskou-většina jich je totálně na dně.Takže i když je ti spřítelem jinak moc fajn,toto je dost velká vada "na kráse" a doporučuji ti neztrácet s ním dlouho čas,i když s tím srdíčkem to bude na levačku.
Je fajn,když mají chlapi koníčka a nejen oni,ale jak správně píšeš,měl by být schopný si na to ušetřit nebo jednat v mantinelech svých možností.
Představ si to do budoucna-ty se budeš snažit na jedné straně vytvářet fin.rezervy či šetřit a tvoje polovička si bude stejným fofrem brát půjčky nebo s lehkým srdcem rozmělňovat rodinné úspory?
Není tady

Heleno, věř mi, že je mi to proti srsti, takhle do něj něco hustit, škoda že si na tohle nepřišel sám a nečiní tak proto, že je zodpovědný a myslí na to, že může přijít i krize - bohužel. Jeho zájem mu zakazovat nechci, ale tobě by nevadilo, když by si hodně z výplaty dával na svoji zálibu a jinak měl holý zadek? Mně taky šíleně baví cestování, mám ráda módu a chtěla bych si toho dovolit víc, ale prostě vidím vždycky nějakou stopku, která mě té chutě něco si pořídit zbaví - neříkám, že si nikdy nic nedopřeju, ale prostě si vždycky část výplaty dám stranou, pošlu na stavebko a ty peníze už jsou tam uložené a nemůžu s nima hýbnout. Co se týče děcka, mluvíme o tom zatím jen v teoretické rovině, nejdřív taky za dva roky (pokud pominu problém s nakládáním financí, budu se opakovat, ale jinak máme skvělý vztah), ale já si právě představuju tu modelovou situaci, kdy budu na mateřské, příjem nic moc, on také nic extra, teď ještě platí tu půjčku a to by se pak jistě hodila ta finanční rezerva...
Není tady
Možná je to tím, že se v životě zatím nesetkal s nikým, kdo by měl názor jako Ty, ale jen s těmi, co žili na dluh a neumí to jinak. Možná o změně uvažuje a bude se snažit šetřit taky. Asi to nejde předělat myšlení ze dne na den.
Ale taky jsem četla, že existuje porucha - neschopnost hospodařit s penězi a nic s tím nenaděláš.
Zatím o tom můžete hodně mluvit a čas ukáže.
Není tady

amely napsal(a):
Možná je to tím, že se v životě zatím nesetkal s nikým, kdo by měl názor jako Ty, ale jen s těmi, co žili na dluh a neumí to jinak. Možná o změně uvažuje a bude se snažit šetřit taky. Asi to nejde předělat myšlení ze dne na den.
Ale taky jsem četla, že existuje porucha - neschopnost hospodařit s penězi a nic s tím nenaděláš.
Zatím o tom můžete hodně mluvit a čas ukáže.
Tak to máš naprostou pravdu, sám má mezi kamarády -cyklisty kluky, kteří si půjčovali na nové kolo, když jsem mu to vyčítala, jestli to bylo opravdu nutné si na to kolo půjčit, říkal mi -víš kolik takových lidí znám - to mi přišlo jako velmi hloupé, že to dělají desítky dalších neznamená, že je to tak správně a já to budu dělat taky. To samé v jeho rodině, já můžu děkovat našim, že mi založili stavební spoření,táta se v oblasti financí hodně vzdělává a radí, prostě že víc mysleli na naši budoucnost a díky bohu to předali i mě. Můj přítel v ničem takovém nežil, neměl mu kdo radit, takže by ho to mohlo částečně omlouvat, nemyslíte?
Není tady
Muj pritel ma take stavebko a chce po me,aby jsem si ho zaridila i ja.Neustale mu rikam,ze si zadne zakladat nehodlam,ze doba je hrozna a clovek nevi,kdy o praci prijde a nemela bych to s ceho platit.Uz s tak maleho platu co mam se to neda.
Není tady

Kuty, já bych to nebrala tak černě, i když samozřejmě nevím, co se může stát. Slíbil mi, že už si žádnou půjčku nevezme a bral si jen jednu asi před dvěma lety. Doufám, že ho přesvědčím o nezbytnosti tvoření rezerv, sám mi už říkal, že by si našetřit chtěl a že příští rok, až bude mít o trošku větší plat, tak že si začně šetřit. Můžou to být jen řeči, budu to pozorovat, jestli mu na našem vztahu záleží, ví, že to bude nezbytně nutné, protože můj názor na to zná. Já ho jinak opravdu miluju, zažila jsem různé vztahy a některé byla s těma financema podobné, nevím,proč si myslím, že ženské jsou v tomhle opatrnější a dokážou víc šetřit a myslet na budoucnost. Nebo jsem neměla to správné štěstí. Rozejít se s ním nechci, pomohl mi ve velmi těžké životní situaci, kdy mi zemřela babička, nebo jsem byla nemocná a on byl opravdu tou velkou podporou. Budu doufat, že se to opravdu obrátí v dobré i v téhle otázce financí. Můžete říct, každý svýho štěstí strůjce, ano je to pravda, já ten risk prostě podstoupím, protože mám pocit, že by se to mohlo v dobré obrátit. Doufám, že mě neukamenujete za mou naivitu :-)
Není tady
Tak omlouvání samo o sobě nic nestojí
Není tady

Myslíte si vůbec, že mám právo mu do toho vůbec mluvit, nejsme manželé, jsme spolu 8 měsíců. Udělali byste na mém místě to samé?
Není tady

Co mu dát třeba nůž po krk a buď si budeš od příštího roku šetřit nějaké peníze nebo se rozejdeme, protože nemůžeš být mou oporou do dalších let a v případě založení rodiny? Není to moc ostré?
Není tady
Mikito,tady tě nikdo kamenovat nebude,to bude život sám,buď bez obav.
Vím je to těžké rozejít se s člověkem,který asi má dost sociální cítění jaké tvůj přítel.To je pro život velmi dobré,ale jako každá mince to má 2 strany,takže pro klidnou budoucnost s takovým člověkem bych to viděla tak,že se i já tady budu muset částečně převrbit na jeho myšlení,aby mě to tak vnitřně nesžíralo,bydlet tak,jak většina lidí s většinovým myšlením - v paneláku a nic moc od života nečekat.Prostě od výplaty k výplatě a ulevit si pokecáním s kamarádkama o tom,jak je to dnes hrozný.
Není tady
je to stejný problém,jako kdyby třeba pil,tady si tvůj přítel bere vesele půjčky ...
Kuty, neblbni... on si vzal jednu půjčku a ještě před tím, než začal chodit a bydlet s Mikitou a podle toho, co píše, i bez problémů splácí.
tobě by nevadilo, když by si hodně z výplaty dával na svoji zálibu a jinak měl holý zadek?...
"Hračku" si pořídil dřív, než tebe - nežárli... 
A šestina z platu mi zas jako "hodně" nepřijde... aby nedošlo k omylu, nemám nadprůměrnou mzdu, taky šetřím na "kdybyněco", ale zas až takhle ne.
Není tady
Mikita napsal(a):
Co mu dát třeba nůž po krk a buď si budeš od příštího roku šetřit nějaké peníze nebo se rozejdeme, protože nemůžeš být mou oporou do dalších let a v případě založení rodiny? Není to moc ostré?
O pár řádků výše si psala,že AŽ bude mít víc peněz,tak začne spořit.Na tohle si dej pozor,to oddalování dost smrdí a dělají to právě lidi,kteří vlastně spořit nechtějí,nic jim to neříká.Jaképak až,když právě nyní je ta nejvhodnější doba k založení stavebka,kdy se staveb.spořitelny předhánějí v nabídkách.I šetřit si málo je lepší než nic!
Není tady

Mikita napsal(a):
Co mu dát třeba nůž po krk a buď si budeš od příštího roku šetřit nějaké peníze nebo se rozejdeme, protože nemůžeš být mou oporou do dalších let a v případě založení rodiny? Není to moc ostré?
jo tak na takováhle ultimáta bych si dávala bacha.... teda za předpokladu, že je nemyslíš opravdu vážně a v případě, že třeba v březnu nebude pořád spořit, nezabalíš si kufry..... 
jinak je ale pravda -- slovo AŽ může být průšvih.... když dneska jede na strop svého platu s utrácením..... snadno si zvykne, že má o tisícovku, dvě více.... a že si teda může užít ještě maličko víc.........

Není tady

Heleno: ano, půjčku má jenom jednu a splácí ji pravidelně každý měsíc už více jako 2,5 roku a to i když byl bez práce. Já na jeho koníček nežárlím, lepší cyklistika než kdyby byl naložený denně v alkoholu a chodil do hospody, jen nechápu, že si vzal půjčku na, podle mě, věc nezbytně nenutnou, ale to asi budu jemu jako cyklistovi-závodníkovi těžko vysvětlovat.
Není tady

Popelka, Kuty: taky se mi to slůvko "až" nelíbí, ale mě nezbývá než mu věřit, budu to prostě pozorovat a uvidí se. Já nechápu, proč by si nemohl šetřit i nyní, stačí založit nějaký výhodný účet a byť si tam třeba dávat jen pětistovku-tisícovku měsíčně, má teď jenom nelých 12tis. čistýho, platí nájem 2.500 Kč, půjčka 3.000Kč, jídlo, benzín apod. ale i tak by se tam podle mého, nějaká úspora mohla najít...
Není tady

Takže vy byste s na mém místě s přítelem rozešly? Neříkám, že to udělám, jen by mě zajímala vaše odpověď ano a ne a proč - nejzávažnější důvod, vaše obava na mém místě? Děkuju :-)
Není tady
jen nechápu, že si vzal půjčku na, podle mě, věc nezbytně nenutnou
Můj manžel kdysi nechápal, že potřebuju koupit papiňák, abych mohla dvojčatům vařit polívčičky... když přece už dva normální hrnce mám 
Co kdybys s tím nožem na krku arozchodem vyčkala, až mu skončí zkušebka a přidají mu? To by mohlo být to jeho "až" a dalo by se toho diplomaticky využít.
Není tady
Mikita napsal(a):
Popelko, tvoje názory se mi líbí, kéž bys byla můj přítel :-) Já jen doufám, že se jeho přístup změní, jak jsem psala, jsme spolu 8 měsíců a během těch 8 měsíců tady u nás sháněl práci, přistěhoval se za mnou 70 km, tam u nich dostal výpověď z nadbytečnosti a byl bez práce celkem 8 měsíců, teď v září si konečně našel v našem městě práci, i když kdovíjaký terno to není, ale lepší než nic. V té bývalé práci dostal odstupné celkem asi 50 tis a pak z toho musel žít, protože už potom nedostával podporu, ale i tak ty peníze nějak zmizely (nevím, jestli mu z toho něco zbylo), to jsem s ním ještě nebyla. Prostě já bych si to odstupné šetřila, když bych neměla práci a jemu toho moc nezbylo :-( Jinak je to opravdu hodný, nesobecký člověk a se vším mi pomáhá, rozumíme se, máme společné zájmy, stejný styl humoru. Počkám až bude po zkušebce, mají mu zvýšit plat a pak to do něj chtě nechtě budu zase hustit, protože to je pro mě důležitá věc - já si každý den seberu od pusy a šetřím, pak se nám ty našetřený peníze budou hodit a bylo by fajn, kdyby i on něco měl, abychom mohli v případě špatné situace mít z čeho brát, nežít na dluh ... já nevím, proč takhle prostě nedokáže uvažovat - on hned, že myslím jenom na to špatné, ale může se stát opravdu cokoliv. Co se týče nákladů, jedeme ve všem napůl, dává mi půlku na nájem a jídlo a jiné náklady plus on sám platí benzín, opravy auto, pojistku - říkala jsem mu, že mu půlku i za tohohle dám, i když on to auto využívá víc, ale taky ho používáme spolu, on nechce...
Já vím že to myslíš fajn ale z příjmu 12 000 , placení nájmu, jídlo atdl..nevím z toho něco zbyde?
Není tady