14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
A pak e smích je nakalivej
Není tady
A jetě Pravidla motárny. To je taky moje kniha na léčení při nemoci. Jinak taky hodně cestopisy. Teď čtu Procházkovou "Aluminiová královna".
P. Coelho - od něj ve. Jen Záhir jsem nedala.
Není tady
Na leceni splinu jasne vede Saturnin. Poprve jsem ho cetla pred 15 lety v nemocnici a malem jsem si smichem potrhala stehy. Potom Betty McDonald.
Moje srdcova zalezitost je Posledni kabriolet - A.Myrer a Dejiny lasky - Nicole Krauss.
V detstvi jsem snad cetla uplne vsechno. Pres Foglara, Lindgrenovou, dobrodruzne, divci romany... Velke trapeni, jak tu nekdo vzpomnel, jsem milovala.
Zato nedavam nic od P. Coelho.
Upravil(a) arabela77 (24. 11. 2009 20:24)
Není tady
Arabelo pod to bych se mohla podepsat. Dětství na foglarovkách a mayovkách, Velké trápení taky milované. Spolehlivý relax v dospělosti je pro mě Saturnin a Stopařův průvodce po Galaxii, to je naprosto skvělý humor. Jinak u jsem tady jednou zmiňovala svou váeň pro Irvinga, Pravidla motárny, Svět podle Garpa, Modlitba za Owena Meanyho. Pak klasika, po které sáhnu, kdy jsem nemocná, je Tolkien.
Coelho mě prostě nějak nebere, nevím, čím to je. Vichni, koho mám ráda, ho mají rádi, jen mě to ne a ne oslovit...
Není tady
helena napsal(a):
Z dětských jsem milovala Gabru a Málinku - ale to asi neznáte
Ale známe... někteří... http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
Před pár lety ji vydali znova - to byl ten boom Kájů Maříků a pod. - ale nevím, jaká je uvnitř, jen mi padla do oka kdesi v knihkupectví.
Gabru a Málinku? To ví, e známe, na ní jsme my, starý struktůry, vyrůstaly...
Tak je vidět, e vkus se lií - mě taky Coelho nic neříká, ani Tolkien, nebo kniha Harry Potter, a třeba má dcera právě tyto miluje.
Já mám oblíbeného Jana pátu - Mezi světlem a tmou a jetě jednu knihu od něj, nemůu si teď vzpomenout na název - obojí jsou pro mě učebnicí ivotní filosofie.
Dál některé knihy od Miloslava Nevrlého, např. Nejkrásnějí sbírka, nebo Karpatské hry, ale to ocení hlavně ti, kdo se toulali nebo toulají rádi po horách, zejména rumunských (Klubko, jestli to nezná, určitě by se ti to líbilo...)
No a v neposlední řadě jmenuji některé knihy od Viewegha. Ale jak říkám - některé. Např. Povídky o manelství a sexu - úasný pohled do muského vyrovnávání se s rozchodem. Správně by se to podle mě mělo přejmenovat na Povídky o mé velké osamělosti, ale to by nebyl asi tak lákavý název jako s tím sexem...
V této knize byl jeden velmi silný odstavec, nad kterým jsem se mnohokrát rozbrečela: (nepamatuju si to doslova - mluví po rozvodu o své bývalé manelce):
Nemůu a nechci s tebou u dál ít. Ale stejně budu celý ivot sledovat, jak se má, co je s tebou. Záleí mi na tobě a vdycky bude.
Jejda Bloss tak Nevrlého u jsem nevytáhla dlouho, přitom Karpatské hry jsem měla v Rumunsku kolikrát s sebou... díky za připomenutí.
A pokud jde o hlazení po dui, nemůu nezmínit Jana Skácela, mého nejmilejího.
Není tady
Helo!! Gabra Málinka - no samozřejmě - nádherné!
Nefritt, díky za připomenutí Heidi, děvčátka z hor, tu jsem kdysi četla pořád dokola.
Coelha mám v knihovně, ale e bych se k němu nějak vracela... No schválně, dnes to zkusím , kdy u je o něm řeč.
Dcera má ve své knihovně Pratchetta, Paoliniho, Tolkiena, Jenny Nowakovou, Stopařův průvodce a Potter tu taky je - to já si čtu jen po kouskách o dovolené, můu bez nich být.
Ale ta Ivanka Devátá, tu mám jako "bibli".
Poslední dobou vyhledávám útlejí "povídková" osvěující dílka, protoe jsem velmi nedisciplinovaná a nezřídka jsem "výivné" romány četla do čtyř do rána na střídačku levým a pravým okem .... a pak to vstávání do práce - ouvej
Není tady
Holky, vy jste vechny takové čtenářky. Já teď prakticky nečtu. Je to divné, sama nemůu pochopit, jak se z náruivé čtenářky, kterou vichni odháněli od knih, stal prakticky nečtenář. Ale jestli mě to zase někdy chytne, mám tady alespoň inspiraci. Vzpomínám jen na 3 díly Červeného trpaslíka, to se mi líbilo i zfilmované. Syn čte také Pratcheta,Barkra..Ćte hodně. No, aspoň někdo...
Není tady
nezřídka jsem "výivné" romány četla do čtyř do rána na střídačku levým a pravým okem
To taky umím. A v té souvislosti se musím k něčemu přiznat - jeden Kunderův román, tehdy indexový a tedy běně nedosaitelný, mi půjčil kamarád. Ovem jen do druhého dne. Četla jsem odpoledne, v noci, ráno... a pak jsem zavolala do práce, e je mi straně, ale straně patně a do odpoledne jsem dočetla
Není tady
Na mě má v poslední době léčebné účinky rozhodně Ivan Kraus, předevím povídky z jeho dětství, ty jsou tak humorné, e se u nich opravdu nahlas směju a spolehlivě mě dostanou ze patné nálady.
Není tady
Coleho jsem nečetla. Pak si vzala jednu jeho knihu Jedenáct minut a tu prečetla za den. A u se to rozjelo.
Jinak Arabelo, Knihu Dejiny lásky od N. Krauss, pomauji jak jednu z nejlepích románů mladých spisovatelů poslední doby. Sice to je makačka,několik dějových liníí,ale velice kvalitní čtení.
Já neumísm Pottera ani Tolkiena. To vůbec. Tam je přeborník moje sestra.
Bloosom, Karpatské hry jsem četla nedávno. Moc hezká knihla. Taky je krásná kniha Stanice Tajga, autorka mi teď vypadla.
Ivanku Devátou kupuji babičce, ta jí miluje.
Saturnina nemá cenu ani komentovat, to je bible. A jak film, kniha, nebo četní knihy v rozhlasové hře. Bomba.
Peulí, Kraus léčí. Jeho 3 knihy jsem četla v nemocnici. Hned bylo líp.
Jinak velice doporučuji knihu od J. Diensbiera "Daň z krve", co je dokument o válce na Balkáně. A jinýma očima,ne přináely noviny. Moc zajímavé.
Není tady
Pre mňa boli knihy, čo mi zmenili ivot Saroyanovo O neumíraní a Exupéryho Citadela... ale žahké čítanie to ted anebolo, to nie. Ja mám arda mytológiu, od gréckej a staroegyptskej cez germánsku a indiánsku a po tichomorskú... a často oddychujem pri žudových mýtoch. A potom mám od detstva rada Andersenove knihy, hoci sú preváne vežmi smutné... ale sú žudské au nás nedávno vylo jeho zobrané dielo s krásnymi ilustráciami. Z naich rada čítam Satinského knihy, niektoré Janovicove aforizmy...
Upravil(a) Selima (25. 11. 2009 11:54)
Není tady
Dobře , e jste připomněli Poslední kabriolet - Myrer, a Tichá dohoda - tu knihu jsem milovala (cca mých 18- 25let). A opakovaně jsem četla Z neznámých důvodů od mojí stálice Frýbové . A větinou na podzim, v zimě mám potřebu zopakovat nějakého Remarqua (krásnou smutnou romantiku) nebo nějakou světovou prózu. Poslední dobou beletrii moc nečtu, spí ezoteriku a nemůu se nějak nabait...
Paneboe jak já se těím na důchod - budu mít obrovskou knihovnu, krásněj útulnej uák s lampičkou, vude bude přítmí a já si budu s velkým hrnkem čaje číst...a u nohou se mi přitom válejí psi... (tedy doufám, e takto bude vypadat můj důchod - a ne o holi u popelnic..)
Není tady
Gabru a Málinku jsem četla tam a zpátky, jedna z mých nejmilejích kníek (hlásím se jako mladí struktůra ).
Není tady
No páni, Poslední Kabriolet jsem četla někdy před 100 lety, to byla výborná kniha.
Jinak si pamatuju na pubertální odbobí, kdy jsem chodila zásadně v černé, četla Poea a poslouchala Nicka Cavea..si říkám, jak jsem to mola přeít ve zdraví :-).
Ale stejně - nejlepí je Prattchet, na tom mám normálně těkou závislost. Ale jinak bych doporučila knihu Řeka bohů, teď si nejsem jistá, kdo to napsal, Wilbur Smith myslím, taková správně tlustá, těká bichle.
Není tady
Tiino, to jsi mi přepomněla, jak se mi jeden čas líbil dekadentní lejhar - Kuře melancholik. A Květy zla od Bauladiera:) (Omlouvám se francouzskému prokletému básníkovi, za zkomolení jeho příjmení)
Není tady
Judyna napsal(a):
Holky, vy jste vechny takové čtenářky. Já teď prakticky nečtu. Je to divné, sama nemůu pochopit, jak se z náruivé čtenářky, kterou vichni odháněli od knih, stal prakticky nečtenář. Ale jestli mě to zase někdy chytne, mám tady alespoň inspiraci. Vzpomínám jen na 3 díly Červeného trpaslíka, to se mi líbilo i zfilmované. Syn čte také Pratcheta,Barkra..Ćte hodně. No, aspoň někdo...
Judyno,neklesej na mysli .Já měla 10-ti letou přestávku.Prostě Jeíek mi přestával na Vánoce nosit knihy,tak jsem si je po určité době začala kupovat sama a vrátila se ke čtení
Není tady
Paneboe jak já se těím na důchod...
Radi to neříkej nahlas - taky můe bejt hlídací babička a z kníky přečte půl stránky, ne nad ní usne
Není tady
Wiki napsal(a):
Dobře , e jste připomněli Poslední kabriolet - Myrer, a Tichá dohoda - tu knihu jsem milovala (cca mých 18- 25let). A opakovaně jsem četla Z neznámých důvodů od mojí stálice Frýbové . A větinou na podzim, v zimě mám potřebu zopakovat nějakého Remarqua (krásnou smutnou romantiku) nebo nějakou světovou prózu. Poslední dobou beletrii moc nečtu, spí ezoteriku a nemůu se nějak nabait...
Paneboe jak já se těím na důchod - budu mít obrovskou knihovnu, krásněj útulnej uák s lampičkou, vude bude přítmí a já si budu s velkým hrnkem čaje číst...a u nohou se mi přitom válejí psi... (tedy doufám, e takto bude vypadat můj důchod - a ne o holi u popelnic..)
Tak takovej důchod si přeju taky .
Není tady
Remarqua jsem kdysi přečetla celého, ale po čase se mi jednotlivá díla začala trochu překrývat,asi to bude tím,e některá jsou si doooost podobná.Osobně mám nejraději Jiskru ivota.....Na důchod se taky těím, doiju-li.Otázkou je, jestli budu mít jetě čím číst,ničím si oči kadou volnou chvíli....Kniha, kterou jsem četla naposledy,je Psí matka Pavlose Matesise. Hrdinka způsobem vyprávění vzdáleně připomíná Helenku Součkovou z Hrdého Budese, ale to je také jediná podobnost. Úasné čtení.Dostalo mne.
Není tady
Judyna napsal(a):
Holky, vy jste vechny takové čtenářky. Já teď prakticky nečtu. Je to divné, sama nemůu pochopit, jak se z náruivé čtenářky, kterou vichni odháněli od knih, stal prakticky nečtenář. Ale jestli mě to zase někdy chytne, mám tady alespoň inspiraci. Vzpomínám jen na 3 díly Červeného trpaslíka, to se mi líbilo i zfilmované. Syn čte také Pratcheta,Barkra..Ćte hodně. No, aspoň někdo...
Vak také jest Červený trpaslík kvalitní literaturou a základem !:DJsem synkem dost často bombardována přímými citacemi ,a proto musím dret krok!
Není tady
Červeného trpaslíka taky znám , ale takto "udrována" jím nejsem..
Citace pouívám velmi často a v mém okruhu známých a blízkých je zakořeněn Jára Cimrman - a citace typu "jmelí" jsou nejčastějí a bohuel nejopodstatněnějí..
Není tady
Wiki napsal(a):
macík* napsal(a):
Wiki díky za připomenutí Literárních poklesků - to je klasika. U nás doma se ta kníka častým čtením rozpadla
Ano, tento problém jsem vyřeila koupí nové, ale stejně čtu stále tu starou slepenou...
mmch....Macíku, u se taky těí na jaro, a na dvorku zahlédne umbrověindigověsepiovou slepici??
A jetě mi teď napadlo, to asi bude znát i Hlavu XXII ??
Existuje ovem více překladů, mně se dostaly do rukou dva a musím říct, e ten jeden by mě znudil po pár stránkách, kniha o ničem... Natěstí se mi prvně dostal do ruky ten "správný" překlad.
Tato kniha pro mne znamenala - stát se pacifistkou. Jeden limit splníte, druhý na Vás čeká.
Četl někdo: "Ve Stalingradských zákopech" od Někrasova?
Někdy je lepí více vnímat obsah, ne formu.
Není tady
Klubko napsal(a):
Jinak Arabelo, Knihu Dejiny lásky od N. Krauss, pomauji jak jednu z nejlepích románů mladých spisovatelů poslední doby. Sice to je makačka,několik dějových liníí,ale velice kvalitní čtení.
Makacka to je, to je pravda. Ja jsem ji cetla v originale a abych to pochopila, prokousavala jsem se tim hodne dlouho. Ted se na ni chystam znovu. Mozna v cestine, jestli mne neco podstatneho neuniklo.
Ronjo, v nekterem tvem prispevku jsi psala, ze mas vztah k Anglii a anglictinu i vyucujes. Pokud jsi necetla Watching the english (The hidden rules of english behaviour) od Kate Fox, tak vrele doporucuju. Skvela knizka, ktera me fakt dostala.
Není tady