Když jsem byla dítě, tak na mě Trnkovo obrázky působily depresivně. Zato Zmatlíkovou jsem měla moc ráda, knížky s jejími ilustracemi jsem si prohlížela pořád dokola.
Teď jsem si vzpoměla na Dobrodružství Toma Sawyera a Dobrodružství Huckleberryho Finna.......asi si vezmu pár dní volno a budu jenom číst a číst

Koukám, že jsme všichni četli to samý :-)).  Karafiátovy Broučky si pamatuju jenom tak matně, ale taky mě nějak moc neslovily, Neználek se mi v té době taky líbil, akorát zpětně si uvědomuju, že to tedy byla šílená propaganda.
A pamatuju si jakousi knihu srbských pohádek, byla tam spousta sprostých slov, to  mě jako dítě  naprosto fascinovalo :-)-

Nie,je to toto: http://www.studiotrnka.cz/0/edice-jiri-trnka/zahrada-2

Judyna napsal(a):

Málem bych zapomněla na nádherné Pohádky B. Němcové s ilustracemi Artuše Scheinera.

Ty jsou nádherný!!! Pohádka o Květušce měla krásné borázky, ale byla tuze smutná.
Z dalších krásných, ale smutných knéžek pro děti mě moc berou Bratři Lví Srdce od Lindgrenová. To je zcela jistě jediná dětská  knížka, která začíná tím, že hlavní hrdina umře.

Ve starším dětském věku jsem hltala klasicky Foglara. Totálně mě jeho knihy dostávaly do děje. Ježiš a bobříky jsem dokonce začala lovit. Jen bobříka mlčení jsem nikdy neulovila

Ad komiksy: Mám doma ejden úžasný, vydaný vo forme brožovaných kníh... Argentínske dievčakto Mafalda mudruje o svete. Je to úžasný komiks, ale ani náhodou nie je vhodný pre deti....

Klubko napsal(a):

Ve starším dětském věku jsem hltala klasicky Foglara. Totálně mě jeho knihy dostávaly do děje. Ježiš a bobříky jsem dokonce začala lovit. Jen bobříka mlčení jsem nikdy neulovila

Taky jsem v dětství hltala foglarovky, myslím, že mě velmi, velmi ovlivnily. A o svém lovení bobříků bych mohla psát humoristické povídky.  

Zvláštní a zajímavé je to, že když jsem pak otevřela foglarovky v dospělém věku, připadaly mě šíleně, ale šíleně uhozené, prvoplánově napsané.
Ale před Foglarem se skláním, do mentality staršího dítěte se strefil dokonale a uměl dětskou duši celoživotně ovlivnit ve smyslu morálních hodnot, nebo jak to říct. To byla ne léčba, ale přímo výchova knihou (knihami).

Dík pane Foglare!!

Knihy - nádhera ..
To je lék na všechno. Buď tam člověk  radu či postup bo náhled na věc najde rovnou,( myslím porozuměním obsahu - nemyslím jednou větou coby instantní návod..) a nebo si navodí atmosféru bo rovnou přeskočí na jinou kolej, která mu změní směr a třeba i prioritu úvah a prioritu důležitostí všemožných starostí a problémů..

Všechny knihy (téměř), o kterých se zde psalo jsem četla. Jsou krásné..
Doplním svoji poměrně nově oblíbenou autorku Simonu Monyovou, u které se směju i nahlas.

Také jsem moc romantické literatury nečetla, nebaví mě, ale sem tam se mi i pár dobře napsaných knih v tomto žánru do rukou dostalo, tak je všechny   šmahem nezatracuju. Zrovna nedávno jsem četla znovu, asi po 15ti letech knihy od Andrewsové, které byly dobré. Nebo Fieldingová s jejími psychologickými romány - je moje stálice.

Zdena Frýbová je moje jednička absolutní. (jako naše Penny:lol: - pardon - vidíte ten dosah reklam v tv)
Ještě třeba S.  Leacock -nejraději čtu (stále dokola) jeho Literární poklesky - povídky o jaru, bance apod. 

A Jih proti severu ? co dodat..

Z dětských jsem milovala Gabru a Málinku - ale to asi neznáte ..od Amálie Kutinové

Z dětských jsem milovala Gabru a Málinku - ale to asi neznáte
Ale známe... někteří...
Před pár lety ji vydali znova - to byl ten boom Kájů Maříků a pod. - ale nevím, jaká je uvnitř, jen mi padla do oka kdesi v knihkupectví.

helena napsal(a):

Z dětských jsem milovala Gabru a Málinku - ale to asi neznáte
Ale známe... někteří... http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
Před pár lety ji vydali znova - to byl ten boom Kájů Maříků a pod. - ale nevím, jaká je uvnitř, jen mi padla do oka kdesi v knihkupectví.

Wiki napsal(a):

macík* napsal(a):

Wiki díky za připomenutí Literárních poklesků - to je klasika. U nás doma se ta knížka častým čtením rozpadla

Ano, tento problém jsem vyřešila koupí nové, ale stejně čtu stále tu starou slepenou...
mmch....Macíku, už se taky těšíš na jaro, až na dvorku zahlédneš umbrověindigověsepiovou slepici??

A ještě mi teď napadlo, to asi budeš znát i Hlavu XXII ??
Existuje ovšem více překladů, mně se dostaly do rukou dva a musím říct, že ten jeden by mě znudil po pár stránkách, kniha o ničem... Naštěstí se mi prvně dostal do ruky ten "správný" překlad.

Prostě klasika Moje nejoblíbenější povídka je o pánovi, který přišel na krátkou návštěvu a nakonec zůstal mnoho let, a pak tam zemřel. Mám na jazyku název povídky, ale nemůžu si vzpomenout.
Taky si koupím nový výtisk, ta rozpadlá už je bůhví kde a kdo z rodiny má novou tak nechce moc půjčovat...vůbec se nedivím

Hlavu XXII znám a při nejbližší příležitosti po ní zase sáhnu. Myslím, že se mi bude pěkně hodit do mojí momentální nálady . Problém s překladem jsem u ní neměla (měla jsem dva výtisky, oba stejný překlad), akorát jí z neznámýho důvodu nedokážu přečíst do konce, asi 5 x jsem přečetla do půlky nebo do třičtvrtě, dál ani ťuk.

Jéé Anna ze zeleného domu..moc pěkný,foglarovky,Gabra a Málinka,Pipi dlouhá punčocha,Hrad mistra kloboučníka,moje oblíbená Martínkova čítanka,Heidi děvčátko z hor,taky tady zmíněná Krása vesmírná,Řecké báje a pověsti atd.
Jak psala Wiki o Monyové,mám s ní problém.Čtu ji večer v posteli a bohužel budím manžela,protože se u ní taky směju.. a nahlas Mám snad všechny její knížky.