javena napsal(a):

Pisateli, ale jistěže je ten pes zakopaný jinde.
Jde o to, kdo s jakými představami vstupuje do vztahu. A jak moc je vyjeví svému protějšku.
Když si žena představuje, jak jí muž bude oporou a po sejmutí řůžobrýlí (možná zlenivěním partnera, který má ženušku jistou, tak co by se snažil...) vidí, že opora se kácí při sebemenším náznaku problému, neměla by hrát samostatnou ve fázi chození...
A naopak. Muž, co chce mít hlavně čisto, uvařeno a klid na kámoše, by neměl s úsměvem na rtech pomáhat při velkém prádle...
No a ty, co shání reprezentativní kočičku by se neměli divit, že chce prsten s diamantem, nové auto a k dispozici kreditku - kadeřnice a spol... protože s tím do toho šli, kupovali dárečky a chlubili se kamarádům, jakou lupli kost.

Ale Javeno, tak nějak vážně s úsměvným podtónem. Ale všechny jste vychovávány a modelovány, jako princezny. Jen nahlédni do pohádek, kde je stále opakováno jak rozmařilé r=oby a kolik drahokamů má princeznička na a okolem sebe, kdežto muž je pořád jen v pytli či brnění jak hrdě bije draky a jinou svoloč jenž uzurpuje království princezny.
Ono mnozí známe ono slavnéí pořekadlo rodičů "Toho/tu si neber". Ono se to zdá s úsměvné, ale rodiče tu energii "skutečnou" tu co pro zamilovanost a růžové brýle nevidíme a necítíme ji vidí a cítí. A pokud tohle neposlechnem pak se nedivme, že končíme na rozdílném názoru na "prkýýnko", na co bude dnes dobrého, ale i to zda kluk má jít na junáka a nebo jet na školu v přírodě. To nemluvím o onom žehlení nebo uklízení ponožek z pod postele do koše na prádlo, či jednou za 14 dní na velkej nákup. (Bohužel se tento styl stal společenskou událostí .( )

Kluci, teda , to mám najednou pomocníků... Jdu pustit další pračku...

A teď vážně Pisateli. Já měla asi divnou rodinu, hrála jsem si na Horymíra a Šemíka - borci jak skákali do Vltavy, ne... Mám teda asi tři oblíbený pohádky - paradoxně z doby, kdy už jsem dospěla - protože třeba Krečmerka v Čertech, co s nima nejsou žerty je naprosto úžasná a Bohdalka v tom o tom štěstí, sakryš - vypadl mi název... tak ta taky.
Naši mi do ničeho nekecali, proč taky. Ale vždycky říkali, že dotáhnu nějakýho příživníka a ono celkem jo... to jim docela vyšlo. Taky mě ale nakonec nesemlela ta realita prádlo, nákup, děti, dovolená, tábor... protože s tou já nějak asi počítala, ale jeho přístup k životu jako takovýmu, což na začátku měl samozřejmě taky a nešlo to nevidět, ale kam až to dovede, to mi teda spadla čelist a vlastně i jemu.

Ja som bola snaživá dievčina, žiadna princezná a s.e.x. nám teda fungoval ako jedna z mála vecí až prakticky do smutného konca. My sme nedojazdili v podstate na neveru... ale aj tak sme dojazdili.
(Mmch: čo hovorili rodičia na tvoju prvú manželku? Predpokaldám, že pri druhej už si netrúfli, lebo by si ich prebil... .)

helena napsal(a):

Místo té éterické bytosti pro které pánům stojí....... a žít, se stane holka s živou hračkou a ony tenkrát tak žhavé polibky a růžovoučké tvářičky se stanou výčitkou "kdes tak dlouho", a ve tváři je křeč nad tím co to domů přišlo.
To je vono - "živá hračka" http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png Ještě dodej, že mateřská je "dovolená"... Při tomhle přístupu se není co divit, že růžové polibky a žhavé tvářičky se mění a to výrazně.
Ale všechny jste vychovávány a modelovány, jako princezny.
Ále prd a vořech... všichni rodiče (většinou) chtějí pro svoje děti to nej - takže i pro chlapečky není každá dobrá, víš.

Já nevím, ale dle příslušných pasáží v zákonech je to definováno jako "dovolená".
Ono estlivá to nebude to jádro pudla, vy chcete živé panenky, kdežto mi skutečná auta. I na tom písku si hrajeme odděleně. Jen TO nás spojuje
Ale každej chlap je dobrej, spíš jesli je každá dobrá, ta co vaří u Mc Donalda, jistě není nejlepší partie K tomu netřeba domácího hašteření, navíc to umím taky a ke všemu navíc mě to vyjde daleko daleko levněji.

Upravil(a) Pisatel (18. 11. 2009 14:22)

javena napsal(a):

hirondel napsal(a):

Mikeš napsal(a):

.....chlap si řekne, že pokud by náhodou "povýšil milenku na manželku", tak to bude za nějakej čas vypadat doma stejně (ne-li hůř) jako to tam vypadá teď s tou současnou

Jo jo i tak tomu je,(to se stava) kdyz si chlap najde zase to same co uz mel doma a ani si to v tom poblouzneni neuvedomuje.

Protože spousta z nich si neuvědomuje, že problém možná není v jejich ženě, ale v tom, jak se na vztahu podílejí oni...
Když neumím plavat a plavu s křidýlkama, tak taky výměna za kruh pomůže. Opticky - vypadá to jinak... Tlustej zadek taky vypadá jinak v kalhotách než v minisukni, ale jde jen o přebal. Pod ním jsou furt ty samý špeky... 

Ano souhlasim Jav i v tom je naprsty kus ,tedy polovina pravdy. 

To jsi me s tim primerem=kridilka a kruh dostala ,to se me libi. 

javena napsal(a):

Kluci, teda , to mám najednou pomocníků... Jdu pustit další pračku...

A teď vážně Pisateli. Já měla asi divnou rodinu, hrála jsem si na Horymíra a Šemíka - borci jak skákali do Vltavy, ne... Mám teda asi tři oblíbený pohádky - paradoxně z doby, kdy už jsem dospěla - protože třeba Krečmerka v Čertech, co s nima nejsou žerty je naprosto úžasná a Bohdalka v tom o tom štěstí, sakryš - vypadl mi název... tak ta taky.
Naši mi do ničeho nekecali, proč taky. Ale vždycky říkali, že dotáhnu nějakýho příživníka a ono celkem jo... to jim docela vyšlo. Taky mě ale nakonec nesemlela ta realita prádlo, nákup, děti, dovolená, tábor... protože s tou já nějak asi počítala, ale jeho přístup k životu jako takovýmu, což na začátku měl samozřejmě taky a nešlo to nevidět, ale kam až to dovede, to mi teda spadla čelist a vlastně i jemu.

Hele, doufám, že nemáš prádelnu pro půlku města
A vidíš použil jsem známějšího moudra, Tiu tzvoji ti taky avizovali podobnej problém u tebe že si přitáhneš příživníka .)
A na závěr vidíš, vidělas to dokonce jsi i cítila a přesto jsi do toho nevhodného chomoutu vlezla. (pokud dobře chápu tvou myšlenku). teď jen jak to dát tak aby to nebolelo případně jak z toho ven.

Promiňte,ale nějak se to tu změnilo v úplně jinou diskusi,což mě trošku mrzí, protože jsem chtěla poradit v něčem, co jsem zažila poprvé a jsem z toho špatná a vy s tím už nějakou zkušenost máte. No asi jsem tu špatně.

lea07 napsal(a):

Promiňte,ale nějak se to tu změnilo v úplně jinou diskusi,což mě trošku mrzí, protože jsem chtěla poradit v něčem, co jsem zažila poprvé a jsem z toho špatná a vy s tím už nějakou zkušenost máte. No asi jsem tu špatně.

Nejsi, Leo. Podívej, jestli chceš být dál s manželem, bude vás to oba stát dost práce. Oba to hlavně musíte chtít, zůstat spolu a mně přijde, že ty o to až tak moc nestojíš. Nechceš se rozvádět, s ním jseš za podmínky přepisu baráku. I když to chápu, že potřebuješ jistotu bydlení, sama píšeš, že je to proto, že víš, že má ten barák rád. Ty ho trestáš. A on ti to zatím odpouští.
To není nejlepší cesta. On se snaží, ty ho máš trochu na háku (mně přijde), místo toho, abyste začali znovu a líp. Já vím, že je to těžké, mám to za sebou. Kolikrát jsem si říkala - jel za ní? Jsou v kontaktu? Nemá smysl nic vyčítat. Nemá smysl se tím trápit. On uznal chybu, skončil to, doma se snaží... co má dělat víc? Čas nevrátí nikdo. Když se vyvarujete naschválů, výčitek a půjdete pomalu dál, tak to může vyjít. Pokud oba chcete.

Selima napsal(a):

Ona už z toho je vonku, je rozvedená... ďalšia do tvojho klubu.

Sel já nevěděl do teď, že zde mám klub

lea07 napsal(a):

AHojky,
s manželem jsme spolu 7let, máme dvouletého syna a bohužel manžel i milenku.(nebo aspoň měl) Nikdyby to do něho nikdo neřekl, každý nás měl vždycky za ideální pár (i já) manžel byl vždycky moc hodnej a citlivej chlap. Do hospody nechodil, je klidný povahy, vzorný táta a nejednou před 3/4 rokem s epřiznal,že má rád i někoho jiného. Kupodivu mě to ani nepřekvapilo,už měsíc jsem něco tušila. Měl typické příznaky nevěrného chlapa. Když jsem se zeptala o koho jde, málem mě trefilo:grater: 3lo o moji nej kamarádku, se kterou jsme se v té době hodně stýkaly. Máme stejně staré děti, o víkendu jsme chodili i s ní a jejím manželem do restaurací. A najdnou tohle. Prý to mezi nimi trvalo měsíc. Asi 3x se líbali a hlavně psali smsky,ale oba odpřísáhli, že spolu nespali. ( prakticky ani nevím kdy, ona nemá hlídání pro malého a manžel nikde na dlouho beze mě nebyl) Ale bohužel si stačili říct 'miluju tě' Sice to nechápu jak dokáže 40tiletý chlap říct někomu po 14 dnech,že ho miluje,ale je to tak. Prasklo,když jí její manžel přišel na smsky a dal jí na výběr. Zůstala s ním a s mým mužem to ukončili. On se mi potom k tomu přiznal. Byla jsem z toho špatná. Zradili mě vlastně dva nejbližší lidé. S ní jsem spřetrhala veškeré kontakty a s manželem se dohodla,že pokud to opravdu skončilo,pokusím se to překousnout,ale má to poslední šanci. Při další lži mu sbalím kufry a přijde o mě i malého. První 3 měsíce jsem mu to hodně vyčítala,hádali jsme se. Potom jsem se trochu uklidnila a řekla si,že těmi hádkami ubližuju i sama sobě a musím zatím udělat tlustou čáru. Přestala jsem tedy řešit,co bylo a začala jsem se zaměřovat na manžela. On se velmi snaží, opravdu myslím,že je to teď mězi námi hezké,ale stejně ve mně pořád je ten pocit nedůvěry. Někdy jede do krámu,na benzinu atd. a já si vždycky říkám,jestli jel opravdu tam a nesetkal se s ní. Občas se ho i zeptám,jestli se od té doby zkontaktovali,ale prý né. Což je mi také divný,když bydlíme ve stejným malým městě,oni se táááák milovali a najednou se během 3/4 roku ani nepotakají nebo nenapíší. Chtěla bych si to nějak ověřit, ale nevím jak. Je to fakt hrozný žít v tý nejistotě.
Ona to prý má doma blbý a kdyby mohla klidně by s tim mým byla. Protože ten je proti jejímu manželovi svatej. Proto mám i strach. Vždycky to je dobu v pohodě,ale pak třeba někde slyšim,že je někdo viděl v autě spolu a už to ve mně zas jede nanovo. Co mám dělat? Už chci věřit,ale nevím jak. Kdyby tak existoval nějaký důkaz,že to skončilo.

Sorry Leo za malej úlet, ale to vše co tu bylo sděleno někdy ironicky někdy s úsměvem je život, a pokud se zamyslíš nad mnohými myšlenkami dojdeš možná k závěru, že:
1) V prvním okamžiku jsi konala jako každá když se ofiko dozví, že drahá půlka měla bokovku,
2) Já Tě chápu, ale zamysli se nad jedním, (nevím zda tvůj choť nebo jste před tímto vztahem někoho neměli) že pár slov  pár SMS a i to miluju tě není úplně posvátné a není o absolutní věrnosti, tady bych byl jistým způsobem schovývavější a bral bych to tak nějak volněji. Ono dovol kličku to řekne i děcku a časem i jeho protějšku. Ono "miluji tě" není o samotné lásce (tím je samotný vztah a práce v něm a na něm), ale o jistzém prostředku sdělení blízkosti. Ono "miluji Tě" má i opačnej význam takže nehledej problém v samotném slově a jeho použití, hledej v činnosti partnera.
3) Víš důvěra v partnera se nalézá, lehko ztrácí. Víš je sice pěkné žes uťala kamarádku, ale také tím i možnost vidět na vlastní oči zda to skutečně skončilo. Jinou možnost nemáš když bydlíš na malém městě. Najímat si detektivní kancelář je na hlavu. Takže nezbude než skutečně věřit v manžela a jeho konání.
4) Měla bys věřit a sama sobě uvěřit, v jeho nápravu. Pokud uvěříš uvidíš sebe a časem i spokojené manželství. Čím dřív začneš věřit v sebe a v choťě tím dřív se tobě uleví.

javena napsal(a):

Mikeš napsal(a):

helena napsal(a):

Proč tolik mužů (alespoň v mém okolí) říká podobná slova, jako: "Když jsme spolu chodili, bylo to všechno perfektní, ale jak jsem si ji vzal, stojí to za hov..?"
Částečně proto, že tehdy (skoro) všechno mohli ale nemuseli, zatímco po svatbě se to převáží na druhou stranu, což bývá pány pociťováno úkorně (Vona by furt něco chtěla...), částečně pak jejich pocitem "ztráty svobody"...

...a částečně i faktem, že z milé a usměvavé holky se najednou stane převážně naštvaná, poštěkávající semetrika...

...protože zjistila, že její muž už není ten zábavný kluk, co jí nosil květiny, objímal ji a líbal při procházkách..., ale tuctovej línej chlap, co si drbe ko.ule, válí se u TV, vyžírá ledničku a zabírá místo v ložnici někomu, kdo by si ho víc zasloužil...

tristní a přesný

lea07 napsal(a):

Promiňte,ale nějak se to tu změnilo v úplně jinou diskusi,což mě trošku mrzí, protože jsem chtěla poradit v něčem, co jsem zažila poprvé a jsem z toho špatná a vy s tím už nějakou zkušenost máte. No asi jsem tu špatně.

A čo myslíš, že by ti napísali tí, ktorí tú skúsenosť ešte nemajú? Možno ti lepšie poradia tí, čo to sami zažívajú alebo zažili...

Leo,
já bych řešení měla, ale nebude se ti asi líbit.
Vykašli se na to.
Žij, žij na maximum, obklop se vším co miluješ, užívej si to, a až ti do cesty přijdou nepříjemné  záležitosti (přijít však nemusejí!), které nebudeš ochotna akceptovat, tak je řeš. Musíš se naučit ovládat své myšlenky a ukáznit je, aby tě neovládaly. Jinak ti udělají ze života peklo, a přitom jsou to TVOJE myšlenky a TY jsi jejich pán.

Myslím si také, že pokud budeš klidná, vysmátá, v pohodě, vstřícná,velkorysá, milá,  užívající si života, že se postavy kolem tebe také změní a přizpůsobí.. proč by kterýkoliv chlap měl mít zájem o cokoliv(kohokoliv) jiného, když má doma něco tak fantastického, ne?
A pokud ano, tak je to jen jeho chyba a jeho volba,  a místo vedle tebe si prostě nezaslouží. To pak můžeš sama sobě říct s čistým svědomím.

Já už dnes bych nepředjímala, nevymýšlela možné varianty, dějství atd.. a jen se řídila skutečností a realitou. Ne iluzemi. Ty jsou příčinou všeho našeho utrpení - můj názor po zkušenostech..