Jo, můj tchán se taky rád chlubí - Já jsem udělal klobásy, tlačenku, Já jsem udělal maso .. Skutečnost ?? Tchyně nakoupí maso a další materiál, v taškách to dorve domů, zpracuje (kohouty kupují živé a tchyně je musí zabít, oškubat, vykuchat, rozporcovat .. ).. naloží, připraví na uzení a tchán to jen na háčky v udírně zavěsí nebo otáčí na grilu. Ale hlavně že vždycky tvrdí JÁ jsem udělal. Blb !!

Upravil(a) Ela.. (17. 2. 2006 12:12)

Iveta X: vůbec to není nic špatného, říct že už nemůžeš, právě naopak, to je třeba říct důrazně a klidně i několikrát!!!! To je práve to co pořád říkám, nebát se říct, aby partner udělal to nebo ono, když jim to samotným nedoje, to se jim právě musí říct a klidně i  víckrát! Já třeba neříkám "musíš udělat" ale "stihneš udělat" "budeš mít čas abys udělal?" "zajdeš tam a tam?" "pomohlo by mi, kdybys vyřídil" a taky pak nezapomenu pochválit... funguje to.

Ten můj sice nehraje piškvorky, ale do Seznamu pořád zadává hledat: tanga, orál, orgasmus atd.... Takže  internet by nezrušil ani za nic. My máme paušál a ještě jsme napojený napůl s jinou rodinou a dělíme se i o poplatek, takže peníze to velký nebere, ale docela mi chybí čas. Sice si vždycky odskočím na Babinet mezi vařením a úklidem, ale říkám si, že i tak to budu muset omezit. Už si nestíhám ani přečíst knížku.....

Tak teprve teď mi ledacos jasného. Přemluvil mne, abych šla na školu, takže při práci dodělávám vejšku, starám se o domácnost a pomáhám mu se vším možným. Vzal místo v zahraničí, dělám překlady dokumentů, zjišťuju informace a snažím se ho rozptýlit. Jsem teda sama, když jsem nemocná, starám se o sebe sama. Nedávno přijel za mnou (jako na dovolenou) a rozčiloval se, že nemá vyžehlené košile (den předtím jsem dokončovala jeden předmět). Týden na to jsem letěla rovnou z práce na nákup, už stojím v kuchyni a krájím, když mi volá z cesty, jestli mu vařím určité jídlo. Řekla jsem, že ne, že vařím něco jiného, co je taky moc dobré a on na to, že jsem protivná, že jeho tělo potřebuje to konkrétní jídlo. Tak jsem mu neodpovídala. Někdy jsem z něj na prášky.

-

Upravil(a) Kubula (20. 5. 2008 22:39)

beruska123 napsal(a):

Při víkendové oslavě jsem se dozvěděla,že ženský na mateřský jsou jenom služky .Musím se přiznat, že mě to tak naštvalo, že jsem o tom s těma "ubožákama" začala diskutovat. Bohužel se k těm chlapům přidaly i jejich drahé polovičky. Takže ve finále jsem byla ta špatná a odsouzená a můj přítel chudák. Ty naše známý totiž zastávají názor ten, že ženská která chtěla dítě, tak se o něj musí starat, chlapovi posluhovat a hlavně ctít chlapa, protože celý den vydělává a já na mateřský se doma flákám. Patřím k těm, která přítelovi udělá snídani, svačinu do práce, večeři když přijde z práce dám rovnou na stůl (sám už se naučil jíst :-)) ), dceru vykoupu, připravím ji do postele a jdu si třeba zacvičit. Tak jenom to, že si jdu zacvičit je už problém. Nemůžu ho totiž chudáčka nechat hlídat dítě, když přece celý den pracuje. Naštěstí to ten můj přítel neřeší a je spokojený tak jak to je. Jo a ještě ženská nesmí jít nikam na kafíčko nebo poklábosit s kamarádkou, na snídani do postele od manžela o víkendu také nemá nárok, jo a nedej bože jít nakupovat.
Tak bych chtěla slyšet váš názor, jestli se přikláníte na moji nebo jejich stranu. Díky

Tak to by mě asi tvý známí poslali rovnou upálit na hranici

Čas od času vyrazím s kamarádkami do klubu, na kávičku, kino, divadlo.. No, to divadlo a kino spíš s manželem. Jednou týdně chodím na powerjógu a nepravidelně v sobotu chodím do ateliéru malovat nebo na keramiku.

Ve mě by to hodně vřelo, kdybych měla v životě rutinu.

Jaký si to člověk udělá, takový to má a já jsem spokojená

kolka napsal(a):

DOSLOVNÝ INZERAT Z ANNONCE:  :-))))))

Nejsem žádná "inteligentní krasavice", ani bohatá "zelená vdova". Jsem úplně
normální, ani ošklivá, ani chudá ženská a hledám k sobě taky "normálního"
chlapa. Chlapa, který nemá pošlapaný ego od svojí dominantní matky a nesnaží
si ho hojit na své partnerce, nechrápe a ráno netvrdí, že v noci vůbec
nespal, nedrbe se neustále při hovoru na koulích, případně v řiti, splachuje
po sobě záchod a umyje si ruce poté, co "ho ždímal" do mušle, netelefonuje s
kamarádama a neprobírá s nimi poslední fotbalový zápas celou cestu, zatímco
jedeme ke tchýni na kafe zvaným "čurifrnda", nenutí mě uklízet každý víkend
a nikdy nepronese nad natřískanou ledničkou větu "tady zase nejni nic k
jídlu!", netůruje auto u čerstvě pověšenýho prádla a nedojíždí auta řízený
"no jo ženskou" a nedělá pak na ní "fakáče", nebere mě na párty s jeho
nadřízenejma s sebou jako "špendlík v kravatě"a nechce po mě, abych měla
najednou 127 cm dlouhý nohy, čtyřky kozy a dlouhé blond vlasy, nenechává
nespláchnuté oholené fousy aj. porosty v umyvadle a roztahuje mokrý ručník,
aby nesmrděl, nekrká u stolu a neprdí při každém podřepu, když si sahá pro
lahváče, neomračuje mě zážitkama z poslední pařby a obsah žaludku po pitce
nevyprazdňuje do postele, nestříhá si nehty u jídla, nemá chuť na jahodové
knedlíky zrovna když jsem připravila chilli con carne, nenutí mě skákat
padákem a bangee jumping a nekritizuje moje kamarádky z jógy, neříká mi,
kde všude mám celulitidu a jak bych mohla vypadat, kdybych "něco se sebou
dělala", neopravuje mojí angličtinu, když se snažím poradit zbloudilým
cizincům, nezapomíná na moje narozeniny a při sexu nevykřikuje "Lído, dělej,
přirážej!!!", když se jmenuju Alena, nedosoluje si každé jídlo, aniž by ho
ochutnal, neptá se mě po sexu "tak co, jaký to bylo?" a "byla jsi?", nechodí
doma nahej s ponožkama, nevyndavá si u televize holuby z nosu a necvrnká je
kolem sebe, nezapomíná mi vyřizovat důležíté vzkazy typu "tvůj táta je v
nemocnici s infarktem", nepočítá s tím, že mám nadpřirozenou schopnost číst
myšlenky, nechce společný sex ve třech s impotentním kamarádem Jardou "aby
si taky čuchnul, kurňa",.... já vlastně ani nechci chlapa!....

Alena

To, co s tebou žilo, si zasluhuje akorát tak utopit v močálu.  Chlapa nechceš, protože jsi žádnýho nepoznala. To, co oblažovalo Tvůj život je zpotvořenina, která žádné vlastnosti pořádného chlapa nemá a jenom shodou okolností mu pánbůh nadělil penis.

Ela.. napsal(a):

Jo, můj tchán se taky rád chlubí - Já jsem udělal klobásy, tlačenku, Já jsem udělal maso .. Skutečnost ?? Tchyně nakoupí maso a další materiál, v taškách to dorve domů, zpracuje (kohouty kupují živé a tchyně je musí zabít, oškubat, vykuchat, rozporcovat .. ).. naloží, připraví na uzení a tchán to jen na háčky v udírně zavěsí nebo otáčí na grilu. Ale hlavně že vždycky tvrdí JÁ jsem udělal. Blb !!

možná, že není, všimla jsem si, že to tak dělají úplně všichni, dokonce i ti nejlepší z nejlepších. Asi to teda nesouvisí s charakterem dotyčného, ale prostě je to možná taková metoda, jak být king. Netuším, jak si tohle kradení zásluh vypořádávají mezi sebou. (prosímtě, Divousi, mohl bys mi to vyjasnit?) Ale všechny víme, jak to raní a rozzuří ženskou, když jí upře právoplatné právo na pochvalu. Páč to prostě máme jinak. Nejspíš by bylo dobře, krást si taky nějaké ty zásluhy

Na mateřské je na mateřské, ale co potom, když začneme chodit do práce a oni ten servis vyžadují pořád oni přece chodí do práce a živí rodinu My si tam asi jen lakujeme nehty

Tak to tady tak čtu a nevím...

Já jsem žil nějaký ten rok se svou přítelkyní a s jejím dítětem z prvního manželství, no at to bylo jak to bylo, byl to docela dobrej vztah, ale co se týče té domácnosti.

Kluka jsem vozil do školky sám, takže v sedm vstát, ustrojit malého, dát mu něco k jídlu, šup do auta a sedm km do školky. Pak zpět domů, práce na firmě, mám penzion kde i bydlím, postarat se o chod, opravy, personál atd... prostě práce nad hlavu. Přítelkyně vstávala v deset (do práce nechodila), a byla strašně unavená. Když jsem něco uvařil, tak bylo, když ne tak ne. Na úklid a ostatní práce doma jsem najímal brigádníky. odpoledne zase kluka vyzvednout ze školky, dát mu najíst, taky si s ním trochu pohrát, umýt, uložit, přečíst pohádku. Je pravda, že vyprala - nežehlila, protože to jí strašně nebaví a navic se jí to zdálo zbytečný. Loni na jaře odjela na tři týdny na dovolenou do zahraničí. Sama se svými přáteli, kluka mi nechala na starost. Potřebovala si z toho všeho odpočinout. V létě se rozhodla že pojede do Asie se svýma přítelkyněma, na tři měsíce, o kluka jsem měl povoleno pečovat i po tu dobu co byla pryč. Na podzim jsem ji už doporučil, aby se odstěhovala.
Nevyžaduju žádnou služku, se svou současnou přítelkyní máme dohodu, že bude dělat jen co bude sama chtít, žena je pro mne příliš důležitá, než abych ji nechal dělat služku, ale co je moc, to je moc.
No a tak vlastne nevim, o cem tady pisete.

AlCapone: Tys to zažil z druhý strany. Ovšem jak říkám - jak si kdo ustele, tak si i lehne. Já přiznávám, že na "nepráci" mého bývalého jsem se velkou měrou podílela i já, svojí tolerancí. Tys toho asi taky zkousnul víc, než jsi měl. ... ale co, hlavně když si to člověk nakonec uvědomí Je fajn, že jsou taky chlapi, který nechtěj´ full service, ale který jsou ochotný a schopný se o práci doma podělit. Taky mám jednoho takovýho doma

AlCapone napsal(a):

Eva36:
Mno, nevím. Myslím si, že každý by měl dělat to, na co má. Můj otec neumí vařit. a přesto že nikdy nic neuvařil, nikdo neměl pocit, že by mu dělal služku. Má ex přítelkyně akorát prala. a přesto jsem neměl pocit, že bych jí dělal sluhu. Pro mne je ten vztah o něčem mnohem hlubším. Znaš tu skladbu Hapka Horáček? Co když mne zapřou přátelé a budu s cejchem na čele podroben strašné žalobě vzkážeš mi "stojím při Tobě"? Tak myslím, že o tomhle je ten opravdový vztah. Ne o umytejch hrnkách a drobtech na stole nebo ponožkách na zemi.
Ale pokud se pokouší jeden z páru toho druhého jen využít, není tam podpora, pochvala, uznání, láska, tak pak to nemá cenu. Proto jsme se rozešli. Já vlastně tu veškerou péči o domácnost dělal rád, dokud jsme si myslel, že je z její strany ta podpora, nebo třeba Láska, říkejme tomu jakkoli. Ale je tam prostě něco víc!!!

sláva nazdar výletůůůůůůůůů!! Právě o tom a o ničem jiném je tahle debata. O nedostatku ocenění a uznání!!!!!!!!!

AlCapone napsal(a):

když myslíš.

A tos myslel jako jak?