ZiziPizi napsal(a):

Nevim, jak by to souviselo s detstvim... Maximalne s tim, ze si v sobe nesu neco z predchozich vztahu, ktery nikdy nebyly hezky... A ze mam bohuzle notnou zkusenost s neverama, a vsim hnusnym co si clovek dokaze predstavit. To mame oba. Ale detstvi jsem mela krasny. Proc mam pocit, ze jsem ta druha? Asi proto, ze nebudu prvni, s kym bude mit dite Je to tak tezke pochopit??? Nevim, zrejme jsem jedina, kdo se neumi vyrovnat s tim, ze pritel ma dite nekde jinde jako by o nic neslo... a ze neco takoveho nebudeme oba prozivat spolu poprve...Pro me to bude zazrak, pro nej to ale zadny zazrak ktery nikdy nezazil, nebude. A jeste s nekym, s kym by vetsina lidi dite mit rozhodne nechtela... Ze se tenkrat rozhodl, ze nekdo "takovy" je zrejme ten pravy, aby s nim zalozil rodinu a ja to nedokazu pochopit. Asi proto, ze jsem si vyslechla detaily, ktery se mi pokazdy vynori v pameti a ktery mi neustale pripominaji, ze pro nej to nic noveho nebude. Je tady nekdo, kdo byl ve stejne situaci? Nekdo, kdo mluvi z vlastni zkusenosti?

Asi ti to moc nepomůže a nejsem v té situaci, ale vím, že já bych dítě z bývaleho vztahu neunesla. Asi je to tím, že k dětem mám dost chladný vztah a představa , že bych ho musela snášet a nebo se o něj starat co 14 dní např. je naprosto mimo.
Já to , ale o sobě vím, tak bych pravděpodobně podobný vztah ukončila hned po zjištění této skutečnosti.

ZiziPizi napsal(a):

Blossom: Ver mi, ze nepolibeneho panice opravdu nechci Ale vedet, ze budu mit jeho byvalou prakticky celej zivot pred ocima, to prijemny neni, a ja se s tim tezko srovnavam. Specielne pokud je to nekdo, kym opravdu opovrhuju a nejde mi do hlavy, ze s nekym takovym vubec pritel mohl byt a jeste si s nim poridit dite- to mi prijde jako hodne velky krok, a ja se nemuzu srovnat s tim, ze pritel byl tak hloupy, i kdyz to mozna vyzni blbe. K byvalkam obecne nemam pratelsky vztah, nemam duvod. Ty jsi tohle zazila, a dokazala ses s tim levou zadni vyrovnat? Myslim, ze je jasny, jakym zpusobem mi jeho minulost zasahuje do pritomnosti a budoucnosti -  v podobe jeho syna a jeho byvale. Tohle ale nejlip pochopi fakt ten, co je ve stejne situaci :-( nejsem zadna magorka, ktery vadi, ze pritel mel prede mnou nejaky jiny zivot. Dokud mi jeho minulost nekomplikuje muj zivot, je mi to sumak a nemam duvod to resit.

Ak je ONA taká hrozná, ako to, že má tvoj priateľ taký otrasný vkus? Skús popremýšľať o tom... a potom sa už netýraj niečím, čo nemôžeš nijakovsky zmeniť. Ak ti to vadí, tak si nájdi iného, ktorého bývalka bude fantastická a budeš s ňou kamoška a ich dieťa budeš mať rada. Iná rada mi nenapadne.

ZiziPizi napsal(a):

PavlaH: a podle ceho si na lidi delas nazor ty, kdyz takto to neni spravne? Podle ceho jineho si mam na ni udelat nazor, kdyz ne podle toho, jestli souhlasim s tim, jaky ma charakter? To by me celkem zajimalo... Me zadne jine aspekty nenapadaji, to by si pak clovek nesmel dovolit udelat si obrazek o nikom ne... A to je, uprimne, naprosto nemozne a neznam nikoho, kdo by byl opravdu schopny nedelat si zadny obrazek o nikom ve svem okoli. Pokud nekdo tvrdi, ze ano, bude asi trochu pokrytecky to tvrdit...

Jinak s tim prvnim mistem, nevim, kde jsi na to prisla. Zdaleka nejsem ve vsem prvni, ani nahodou, a opravdu se kvuli tomu nehroutim v depresich. Jsem uplne normalni holka. Koukam, ze jsem v dnesni dobe asi hodne na hlavu, kdyz mi vadi, ze se pritel bude do konce sveho zivota stykat s byvalou, ktera me proste nesedi. To teda ziram, netusila jsem, ze dnesni doba uz je natolik pokrocila, ze je toto pro ostatni normalni a naprosto to neresi.... Ja jen mela doted dojem, ze pro zdrave fungujici vztah je celkem uzitecne, aby partner mel doresenou minulost a aby clovek nemusel resit byvale partnery. Koukam, ze jsem v partnerske psychologii asi dost pozadu...

Ty ju ale SÚDIŠ, a to je rozdiel. Možno, že keby tu písal o tebe niektorý z tvojich bývalých(s ktorými ste sa nerozišli priateľsky) neoprieme si tu o teba ani bicykel.... Je ošemetné robiť si obraz na základe jednostranných informácií ohrdnutého bývalého.

Upravil(a) Selima (10. 11. 2009 16:07)

ZiziPizi napsal(a):

avlaH: ale to je prece to, co celou dobu resim a na co hledam odpoved - JAK to prijmout. To je to, co se tu snazim najit od zacatku. Jasne, je snadne rict, proste se s tim srovnej. Ja ale hledam zpusob, jak to udelat, protoze doted se pokazdy zdalo, ze to jde dobre, ale v urcitych chvilich se vzdycky ukaze, ze to jeste neni idealni.

Tak tomu skús dať čas a netlačiť na pílu. Stýkať sa budú asi vždy, ale po čase to zrejme prebolí, ich kontakty sa zabehajú a budú rutinné - a tebe budú narušovať veci minimálne. Bola som vlastne v inej situácii, ale v niečom bola podobná - musela som vyrovnať s vecmai(mnohými), ktoré som nerozhodla, nespôsobila, a mala na ne dosť malý vplyv. Vždy som si povedala: Cheš tu byť, s týmto mužom a s jeho synom? Odpoveď znela: Chcem! A potom som teda hľadala spôsob, ako sa vyrovnať  s tým všetkým...

Upravil(a) Selima (10. 11. 2009 16:19)

Selima napsal(a):

ZiziPizi napsal(a):

Nevim, jak by to souviselo s detstvim... Maximalne s tim, ze si v sobe nesu neco z predchozich vztahu, ktery nikdy nebyly hezky... A ze mam bohuzle notnou zkusenost s neverama, a vsim hnusnym co si clovek dokaze predstavit. To mame oba. Ale detstvi jsem mela krasny. Proc mam pocit, ze jsem ta druha? Asi proto, ze nebudu prvni, s kym bude mit dite Je to tak tezke pochopit??? Nevim, zrejme jsem jedina, kdo se neumi vyrovnat s tim, ze pritel ma dite nekde jinde jako by o nic neslo... a ze neco takoveho nebudeme oba prozivat spolu poprve...Pro me to bude zazrak, pro nej to ale zadny zazrak ktery nikdy nezazil, nebude. A jeste s nekym, s kym by vetsina lidi dite mit rozhodne nechtela... Ze se tenkrat rozhodl, ze nekdo "takovy" je zrejme ten pravy, aby s nim zalozil rodinu a ja to nedokazu pochopit. Asi proto, ze jsem si vyslechla detaily, ktery se mi pokazdy vynori v pameti a ktery mi neustale pripominaji, ze pro nej to nic noveho nebude. Je tady nekdo, kdo byl ve stejne situaci? Nekdo, kdo mluvi z vlastni zkusenosti?

Vychovávala som jeho dieťa s bývalým, vlastne jeden čas DVE deti... spolu sme dieťa nemali. S bývalkou sa nestýkal(vlastne s jednou trochu, s matkou syna, ktorého sme spolu vychovávali, vôbec). Mohla som ňou pohŕdať, lebo odložila svoje sedemmesačné dieťa u susedov a už nikdy sa oň nezaujímala, sedela za neplatenie alimentov... ale priznám sa, že som nad ňou prakticky nikdy nerozmýšľala. Nežiarlila som, nezaoberala sa ňou. Mala som rada malého a jeho otca a žila som prítomnosťou. Pomôže ti to nejako?

To bylo hezký Selim, a já ti věřím doslova a dopísmene, že to je tak, jak píšeš. Jsi třída.

Zizipizi,
můj názor...
jen se vypovídej, pomáhá to. Když budeš chtít, klidně napiš všechno, co Tě na té potvoře bývalce štve, taky to pomáhá. Občas Tě tu někdo zkritizuje, ale to se dá vydržet, protože ta Tvá potřeba to ze sebe dostat je větší. Taky je dobrý jí to všechno napsat, namluvit (ale neposlat samozřejmě), co si o ní myslíš, nebo to vyřvat z plných plic někde v lese nebo v autě, když řídíš...
Když čtu příspěvky od Tebe, cítím z nich velkou energii...ale promiň, takovou trochu nešťastně namířenou.
Nebudeš první? No a co? Tak budeš druhá, která porodí jeho dítě. Ale máš šanci být první, se kterou to bude takové, jaké to má být. V tomhle máš oproti ní ohromnou výhodu, to už ta paní bývalá nedokáže, protože si to s Tvým partnerem, tehdy asi taky nevyzrálým, pohnojili. Tak tu šanci nezahoď.

ZiziPizi, jestli Ti můžu poradit - vykašli se na bejvalku a ignoruj ji. Jakmile pozná, že do Tebe stačí jen maličko šťouchnout a Ty začneš bublat jako přetopenej kotel, bude mít z Tebe škodolibou radost a schválně Tě začne vytáčet.
Pak by se Ti mohlo stát, že se Tvůj vztah nerozpadne ani tak kvůli bejvalce, ale kvůli Tobě. Prostě začneš nějak špatně reagovat, začneš ji řešit a neviditelná bejvalka bude s Vámi ráno, v poledne, večer, pomalu i v noci a tohle bude začátek konce.
Víš, ZiziPizi ... v každém vztahu se vyskytují nějaké překážky, se kterými je třeba bojovat. Někomu vrtá do vztahu tchyně, někomu zase bejvalka ... prostě si nevybereš, protože ideál neexistuje a všude zkrátka něco je. Dala ses na partnera s dítětem, takže Ti přibyly navíc i problémy, které bys se svobodným partnerem neměla - to jsi ale musela vědět od začátku, do čeho jdeš. Jestli Ti na vztahu se svým přítelem záleží, budeš to muset ustát někdy i za cenu hodně velkého skřípání zubů, jinak Váš vztah díve či později půjde do kopru

Na to, aby mu moh někdo něco vyčítat musej bejt dva ....ona a tvůj přítel kterej to dovolí...když si to necháte líbit takový kecy, tak ona to dělá a bude to dělat víc a víc......vy ste dvě trdla ,se kterýma ona mává a ničí vám spaní ....ale to je váš problém......jinej by s ní zamet.

ZiziPizi napsal(a):

Vite, mozna to bude znit na hlavu, ale me na tom nejvic mrzi to, kdyz vidim, jak to nici pritele. Kdyz vidim, jak se v nem uz tri roky snazi pri kazde prilezitosti vyvolat povit viny. Je mi lito to, ze mu 3 roky vtlouka do hlavy, ze vsechno co udela je spatne a on tomu zacina verit.

Tak tohle už je jiný kafe, žejo Pokud mezi váma (a hlavně pak Tvému příteli) dělá jeho bejvalka dusno, pak chápu, že seš z toho, mírně řečeno, naštvaná, a že Ti občas "bouchnou saze" - to beru.
Ale když jsi tu původně napsala, že Ti vadí, že "pořád budeš až ta druhá", že "to spolu nebudete prožívat oba poprvé", tak mi připadalo, promiň mi tu upřímnost, že to sem píše nějaká nevyzrálá šestnáctka, silně ovlivněná romantickými filmy...

Chyba je, že to na sebe pouštíte ........prostě bych se s ní nebavila a nechala jí mlít, co chce ....to nejde ??Nemůžeš ohlídat 50 věcí.......když už to s váma tak cvičí a ničí vám to vztah .......když ti všichni budou říkat, co jsi zkazila, tak to bude pravda ??Snad přítel ví, jak to je né??Tak at si mele co chce........
Každej ti ublíží jen tolik kolik mu dovolíš.

Rozmarila: To nerikej me, ale priteli. Jinak cti co pisu. On se s ni nikdo nebavi, a to, ze to pritele stve, vim jenom ja. Nejsme padli na hlavu, abychom ji behali za zadkem a snazili se ji udobrovat nebo davat najevo, ze nam svyma recma leze na nervy.A kdyz ti nekdo uz od narozeni tvyho syna opakuje, ze stojis za h****, a navic se mu nemuzes venovat tolik, kolik ty sama chces, tak to s nejakym pocitem "skveleho rodice" nijak slavny nebude u nikoho. Specielne, kdyz jediny clovek, ktery je schopen ti otevrene do oci rict, ze jsi skvely rodic, je tvoje nastavajici, kterou muzes vnimat jako zaujatou. Me kdyby partner, se kterym zakladam rodinu, zacal hustit do hlavy, ze jsem mama na h****, taky bych asi nebyla vysmata. Ono se to snadno radi, ale o dost hur dela vis. Ignorace nepomaha, ignorujeme jeji reci uz tri roky a porad ji to bavi. Pro ni je to prirozene, ona nad tim nepremysli, ona tak komunikuje s kazdym. Nejenom s nami

Samozřejmě, že jí to baví, protože na to naskakujete ........to ona nějak pozná ....já když něco někomu řeknu a on se rozčílí, tak to budu dělat pořád a budu se bavit tím, jak mu to vadí ....pokud ho nebudu mít ráda ........pokud na to nebude reagovat, nenadělám nic a budu mít po zábavě ....
Ona to pozná......a jestli si myslíš že mi můj bejvalej nevyčítal věci....tak to se mýlíš...ale mě to bylo fuk, byl totiž hluboko pode mnou , dole........
nemůže vás každej mučit, jak se mu zachce .......

Každej si o vás¨může říkat uplně co chce .....ale to je jeho pohled a jeho problém...ne váš !!

Upravil(a) Rozmarila (10. 11. 2009 19:18)

Můj současný muž má taky BM, se kterou má syna, spolu děti nemáme, já mám z 1. manželství taky syna. Byly doby, kdy můj muž s BM vůbec nevycházel, ale opravdu vůbec. Když jsme začali žít spolu,  tak jsem měla zájem, aby kluk k nám chodil, opravdu jsem se na něho těšila  a vztahy mezi mým mužem a jeho BM se začaly normalizovat.. V současné době se s BM mého muže a jejím partnerem přátelíme, zrovna tam jedeme na víkend. Kdo to naopak neustál je můj BM, který nám nemůže přijít na jméno, ale s tím nic nenaděláme. S jeho druhou ženou, teď už taky bývalou jsme se taky spřátelili. Tím jsem chtěla říct, že nic nemusí trvat věčně, vztahy se mohou upravit. A necítím se jako druhá, i když děti spolu nemáme. Myslím, že se k sobě hodíme, tak jsem první.