Ne tahle situace je hrozně náročná .......já jsem jí nikdy nezvládla i když hrozilo,  že se s někým sestěhujeme, nakonec jsem to vzdala , prostě jsem nemohla překonat ty rozdíly v názorech ........dobře je to taky vidět na diskuzi, která tu byla před časem ......jak si paní nastěhovala domů pána, kterej kvůli ní zmenil práci a bydliště .....a docela brzo se začali hádat , nezvládli to ani jeden ......

http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=39967

ahoj, sice jsem všechny příspěvky nečetla, ale ten tvůj, který je hlavní až do konce.
Můžu říci, že jsem tento problém také řešila, možná trošku jiný také řešila a není to nic příjemného. Řešila jsem to s psycholožkou a také dětskou doktorkou.....a závěr, tvé děti by měli tvého partnera respektovat, ale nečekej, že ho budou brát se vším všudy (i to je jedna z variant, která může nastat) a taky se může jednoho krásného dne stát, že mu řeknou, že on není jejich táta, tak ho nebudou poslouchat, ale s tím nic neuděláš, nikdy nedonutíš dítě, aby brala přítele jako náhradu za tátu.  Zkus se vžít do role svých dětí.....např. můj syn (jsem rozvedená, jedno dítě, žiji s přítelem který má 2 děti z před.manželství) přítele moc nebere, raději je sám se mnou a příteli dává najevo, že ho moc nebere, že mu dělá naschvály, že ho neposlouchá. Já to samozřejmě poznám, donutím syna, ať se omluví....ale je to pořád dokola. Synovi bylo 7 let, když k nám přišel, píše se , že tak do 6 let děti nějak přijmou partnera rodiče a já s tím fakt souhlasím a hlavně to vidím v reálu.

a každé dítě je jiné, já vím, jak na svého syna. Přítel používá metody, že dost zvýší hlas a něco nařídí, přísnost atd. A to vůbec na mého syna neplatí a když to přítel zkusí na mé dítě, tak vůbec nepochodí a je to ještě horší..

Sári, ale ak ho tovj syn neberie, tak je zrejme odhodlaný neposlúchať ho, takže on je svojím spôsobom nútený zvýšiť hlas a dožadovať sa svojho(alebo nič od neho nechcieť, ale to je asi náročné, ak spolu bývate). Ja si myslím, že dieťa by poslúchnuť malo, ale milovať iného človeka ho samozrejme nikto na svete nemôže násilím donútiť. Poslúchanie a istý rešpekt je iná vec - aj v škole musí poslúchať, a učiteľov si itež nevyberie. No rodičia by zasa nemali tlačiť na pílu a nútiť dieťa, aby predsteiralo nejaké vrúcne city tam, kde žiadne nie sú... Nakoniec, s tým môže byť problém aj  v"pôvodnej" rodine.

Já si nemůžu pomoct ,ale jak by ten chlap zvýšil hlas na moje dítě .........tak by ze mně byla matka lvice a jel by........a mohl by mi dávat třeba celou vejplatu ......prostě ty děti si vytrpěly svý kolem rozchodu a ted je má buzerovat cizí chlap ??To nikdy nepochopím , jak ženský nechaj třeba i zneužívat svý dítě a postaví se proti němu ,jen  aby si udržely chlapa.

Ale přítele tazatelky chápu .....pze já když jsem u ségry a vidím , jak kluky nezvládá , tak mě svrbí pusa ......ale nemůžu nic říct .....až u ní jsem pochopila , jak to vypadá, když  matka nezvládá svý děti.

Jasně,  že může mít pravdu .......proto říkám, že ta situace je strašně těžká pro všechny ......já prostě nemám právo chtít po svých dětech, aby ještě snášely nějakýho chlapa a jeho pravdy...............navíc pravda je relativní.........on je zvyklý na určitý styl , my na jiný ......prostě já dala přednost samotě s dětma.

Rozmarila napsal(a):

Já si nemůžu pomoct ,ale jak by ten chlap zvýšil hlas na moje dítě .........tak by ze mně byla matka lvice a jel by........a mohl by mi dávat třeba celou vejplatu ......prostě ty děti si vytrpěly svý kolem rozchodu a ted je má buzerovat cizí chlap ??To nikdy nepochopím , jak ženský nechaj třeba i zneužívat svý dítě a postaví se proti němu ,jen  aby si udržely chlapa.

Ale přítele tazatelky chápu .....pze já když jsem u ségry a vidím , jak kluky nezvládá , tak mě svrbí pusa ......ale nemůžu nic říct .....až u ní jsem pochopila , jak to vypadá, když  matka nezvládá svý děti.

Mám to nastaveno stejně, jsou to moje děti a já jim budu dávat povely a příkazy .

Rozumnej chlap nepotřebuje buzerovat děti svojí partnerky, pokud jsou úměrně věku samostatné. Jenže zakladatelka vlákna má sama s dětmi problém a i když do výchovy zasahuje BM a jeho rodina, doma by měla mít nastavený pravidla, která budou děti (i partner) respektovat. Když přijdu domů z práce, nebrodím se oblečením, nemám stůl plný nádobí od snídaně a kdybych měla, nemusel by zvyšovat hlas kdokoli jiný - srovnám si je sama. Já si srovnám i děti kamarádek, který hlídám - a žádný nikdy neřeklo, že ke mně nechce. Děti moc dobře vědí, co si u koho můžou dovolit... Chlapa, co má přehnané nároky na moje děti bych taky vyrazila, ale mně nepřijde, že je to případ tazatelky.

Selima napsal(a):

Mne sa páči, že JÁ jim budu dávat povely, jsou to MOJE děti... a nechodia do školy? Alebo tam nemusia poslúchať, lebo ako deti Aprill majú výnimku...? A keď môžu poslúchať lautr cudzích ľudí v škole(ktorých im nemôžem celkom vybrať), prečo by nemohli poslúchnuť človeka, ktorého JA uznám za vhodného, aby s nimi komunikoval? A ak nie je vhodný, tak s ním proste nie som ani ja. Alebo ho aspoň nedovediem domov a nesimulujem rodinu...  Nebavilo mať len povinnosti a právo akurát tak držať hu... ústa.

Zveličuješ! Můj partner rozhodně nemá a nikdy neměl žádné povinnosti vůči mým dětem . Psala by jsi jinak kdyby jsi měla vlastní děti.

Nemá povinnosti? Vy máte oddelené financie a peniaze na domácnosť? On im nikdy neuvarí ani čaj či kakao? Ja som bola naopak v úlohe toho "parnera" vychovávajúceho nevlastné dieťa.   Našťastie s rozumným chlapom (aspoň v tomto), s ktorým sme sa na výchove zhodli. Keby mi povedal, že jeho decku nemám čo hovoriť alebo prikazovať, tak by som odišla. A chlapa, o ktorého výchovných metódach či príkazoch by som pochybovala, nenechám s deťmi osamote ani na chvíľu, nepustím ho k nim ani len na dovolenke.

A chlapa, o ktorého výchovných metódach či príkazoch by som pochybovala, nenechám s deťmi osamote ani na chvíľu, nepustím ho k nim ani len na dovolenke.

S tím souhlasím

Upravil(a) mashanka (10. 11. 2009 21:01)

Selima napsal(a):

Nemá povinnosti? Vy máte oddelené financie a peniaze na domácnosť? On im nikdy neuvarí ani čaj či kakao? Ja som bola naopak v úlohe toho "parnera" vychovávajúceho nevlastné dieťa.   Našťastie s rozumným chlapom (aspoň v tomto), s ktorým sme sa na výchove zhodli. Keby mi povedal, že jeho decku nemám čo hovoriť alebo prikazovať, tak by som odišla. A chlapa, o ktorého výchovných metódach či príkazoch by som pochybovala, nenechám s deťmi osamote ani na chvíľu, nepustím ho k nim ani len na dovolenke.

Vidíš ty by jsi odešla a on zůstal . Tím ovšem nechci říct, že pochybuju o jeho výchovných kvalitách. Rozhodně nepochybuju, ale svoje děti jsem si vychovala sama a myslím, že dobře, nemusím se za ně stydět a ráda se dnu pýchou při jejich úspěších .

javena napsal(a):

aprill napsal(a):

Selima napsal(a):

Nemá povinnosti? Vy máte oddelené financie a peniaze na domácnosť? On im nikdy neuvarí ani čaj či kakao? Ja som bola naopak v úlohe toho "parnera" vychovávajúceho nevlastné dieťa.   Našťastie s rozumným chlapom (aspoň v tomto), s ktorým sme sa na výchove zhodli. Keby mi povedal, že jeho decku nemám čo hovoriť alebo prikazovať, tak by som odišla. A chlapa, o ktorého výchovných metódach či príkazoch by som pochybovala, nenechám s deťmi osamote ani na chvíľu, nepustím ho k nim ani len na dovolenke.

Vidíš ty by jsi odešla a on zůstal . Tím ovšem nechci říct, že pochybuju o jeho výchovných kvalitách. Rozhodně nepochybuju, ale svoje děti jsem si vychovala sama a myslím, že dobře, nemusím se za ně stydět a ráda se dnu pýchou při jejich úspěších .

Ale důvodem rozchodu nebyl rozdílný pohled na výchovu...
Já mám děti taky vychovaný, ale Z- hanka se v tom sama dost plácá...

Jo plácá, ale nemůže za to přítel, může si za to sama, protože si neujasnila výchovné metody se s rodinou svého BM.

aprill napsal(a):

Selima napsal(a):

Nemá povinnosti? Vy máte oddelené financie a peniaze na domácnosť? On im nikdy neuvarí ani čaj či kakao? Ja som bola naopak v úlohe toho "parnera" vychovávajúceho nevlastné dieťa.   Našťastie s rozumným chlapom (aspoň v tomto), s ktorým sme sa na výchove zhodli. Keby mi povedal, že jeho decku nemám čo hovoriť alebo prikazovať, tak by som odišla. A chlapa, o ktorého výchovných metódach či príkazoch by som pochybovala, nenechám s deťmi osamote ani na chvíľu, nepustím ho k nim ani len na dovolenke.

Vidíš ty by jsi odešla a on zůstal . Tím ovšem nechci říct, že pochybuju o jeho výchovných kvalitách. Rozhodně nepochybuju, ale svoje děti jsem si vychovala sama a myslím, že dobře, nemusím se za ně stydět a ráda se dnu pýchou při jejich úspěších .

Neviem, čo je to "dnu pýchou" (dmu?)... Chlapovi možno bolo ťažšie vychovávať dieťa sám, neviem. Fakt je, že vo finále odišiel on a jeho syna som chvíľu vychovávala sama a potom šiel k babičke. Takže teória je nanič, platí prax. A opakujem, keď dieťa môžu vychovávať - od škôlky - úplne cudzí ľudia, ktorých akosi nemôžem celkom vybrať ja, tak pri nevlastnom rodičovi, ktorého som vybrala ja, by som sa pomerne spoľahla. Lenže ja som ten typ, že nemusím "všetko já, já, já, jenom já" lebo "ja som najlepšia a nikto to tak neurobí ako ja". Ale každý máme svoje metódy a svoje priority, pravda.