hirondel napsal(a):

javena napsal(a):

Co je na - neřeš to Jav - neslušného...
To, co jsem napsala ohledně tvé odpovědi je opět konstatování faktu, že - alespoň dle mého názoru - velmi často odpovídáš na otázku otázkou. Přijde mi, že něco řešíš... proto píšeš, jak píšeš. Ale je mi jedno co, nebo jestli řešíš, nebo ne... je to můj dojem z tebe. To je celý. Nic za tím nehledej. Každej jsme nějakej. Každej nějak působíme na okolí. Na každýho třeba jinak. Tečka.

V prvni vete nemas otaznik,predpokladam ze se me neptas.

A tak se tedy ptam proc to se mnou resis? Me je uplne jedno jaky je Tvuj dojem ze mne a z toho co delam.   

Proc pises at za tim nic nehledam? Neni snad moje vec jak s tim nalozim?

Že ty něco předpokládáš, je čistě tvoje věc, ale náhodou jsi se trefila - neptám.
Já s tebou nic neřeším... a nalož s tím, jak chceš.

javeno a hirondel
Vaše psaní je nádherné.   Takové......osvěžující
Budete pokračovat?

Tulipanko, omlouvam se, necetla jsem cele vlakno...protoze stejne nebylo moc k tematu.
Na sveho partnera se muzu spolehnout v tech dulezitych vecech: ze stoji za mnou, uzivi bez problemu celou rodinu, a vlastne celkove dela co muze. Ja mu na oplatku nabizim to same (misto uziveni rodiny si dosad peci o rodinu). Pro me je ale prave podstatne to, ze vim, ze dela co muze. Pak jsem schopna tolerovat, ze absolutne nema vladu nad svym casem (2-3 hodky pro nej nejsou zadna mira), ze darky pro celou sirokou rodinu shanim ja, o Viki se staram pres tyden jen sama, taham domu vsechny nakupy, vymyslim co delat treba o vikendech...
U nas je teda uplne jina situace, nejsem nemocna, jsem jen vecer trochu utahana (nebo lina ) a pomoc by mi bodla. Jenze vim, ze toho ma v praci moc, tak se mu snazim byt oporou, nestekat na nej a kdyz na me dolehne nejaka krize, tak si opakuju, ze oba delame co muzem a co umime.
No, ale jesteze Viki nema pindika, bo na predkozku by docela urcite taky zapomnel

Tercilo ,jak se mas? 

Ahoj,
tohle téma mě opravdu zaujalo, protože nedávno jsem si sama v sobě řešila, jestli se na svého manžu můžu spolehnout a jestli bych eventuelně nenašla lepšího (s nadsázkou).
A to proto, že mě poslední dobou vytáčel svým laxním přístupem k domácnosti, výchově atd... prostě byl líný cokoli udělat a já, která vstává v 7 ráno, jsem měla dělat všechno. Už mi to lezlo krkem, tak jsem si v klidu a do hloubky popřemýšlela. A došla jsem k jednomu velkému závěru.

Můj muž není dokonalý, stejně jako nikdo. Není superuklízečka, superkuchařka, superchůva, atd. Ale je to můj muž a táta naší dcery a i když ne všechno udělá hned nebo pořádně, tak prostě tady je a je nám s ním dobře. Život není dokonalý, chlapi už vůbec. Jde jen o to se s tím smířit. A to bohužel musíme, pokud s nima chceme žít a být šťastné.

Abych osvětlila situaci na pár příkladech. Manža je pohodář, flegmatik a na všechno zapomíná . Ale přes to vím, že se snaží. Nedělá věci tak, jak bych je udělala já, ale to je přeci jasné. Tak např. dceru přebalí, oblékne, půjde s ní ven, dá jí najíst.... jen se s tím prostě nepáře. Neřeší zas tak moc jaké je venku počasí, prostě ji oblékne do toho co najde (berte s nadsázkou) a co uzná za vhodné a jdou. Zbytek taky neřeší. Ale nikdy se nestalo, že by jí zanedbal nebo se nepostaral. Jen to prostě nedělá sám když jsem doma. Ale když je doma sám, tak zlenivý a ví, že to udělám já. Tak proč by se snažil?!
Ale pokud ho poprosím o pomoc, tak vždy pomůže, udělá.... Jen ho samotného nenapadne např. vynést odpadky, vysát koberce, umýt koupelnu.... Jeho chápání a myšlení prostě vidí pořádek, tak proč uklízet?
Myslím, že žena má zakodováno být dokonalá - matka, manželka, milenka, zaměstnankyně atd atd - a podle toho se všechno odvíjí. A muži zase mají zakodováno uživit rodinu - a ted se to dělí na mužské a ženské chápání - podle ženy slovo "uživit" znamená jak vydělat peníze, tak občas nakoupit, postarat se o děti atd, ale podle muže to znamená jen přinést výplatu .

Holky, pokud nejde o život vyloženě, nemá cenu to řešit. Chlapi jsou prostě jiní a je to dobře. Občas si na ně zanadáváme a to nás uklidní. Ale pokud to není vyloženě i.d.i.o.t. , tak je s nima přece dobře. Ke komu bysme se jinak tulili, když nám není nejlépe?

Vladena napsal(a):

Isover (izolaci) jsem na internetu asi týden sháněla sama, porovnávala ceny,materiál ,dovoz nejlépe zdarma.Nokonec jsem to všechno objednala a oni dovezli až na dvůr. Vypočítala jsem správně spotřebu (zbyl pouze 1 balík). Mužské osazenstvo zase zateplilo střechu. Když jsem viděla , jak tam leze jako opice, všechno mu padá do očí,štípe...tak moje brouzdání po internetu byla hračka!!!

Isover jsme nakonec koupili spolu. No nakonec jsem musela asistovat i u pokladani, protoze pritel to polozil nejdriv z tretiny sam, ale nachal mezi pruhama mezery. Nechci vypadat jako lina, co neumi ani sehnat isover: Jen si myslim, ze kdyz on je doma, mohl by to sehnat sam. Ja jsem v Rusku a staram se o tom, abych na to vsechno vydelala. Treba uz posledni zimu nam netopila podlaha v koupelne, no me to moc nevadilo, kdyz jsem vetsinou v Rusku, ale uz nekolikrat jsem ho prosila, at uz necha vymenit ten termostat, no urcite prijedu za mesic domu a budu shanet termostat a elektrikare sama.

Honey,
děkuji za pěkný příspěvek. Neurazím se. Už jsem tu psala, že je mi prostě nepříjemné přetahovat synovi pindíka, proto jsem to dala na starost manželovi, on to vzal v pohodě, prý jemu a jeho sourozencům ho přetahoval také jeho táta.

Jen bych prosím ráda věděla, z čeho usuzuješ, že je jasné, že se o dítě stará v tomto směru matka. Je snad někde dané, že o dítě se stará matka? Nebo myslíš, že když je s dítětem matka na rodičovské, že na ní spočívá veškerá péče o dítě? Není dítě otce stejně, jako je matky? Možná usuzuješ z toho, že o dítě se musí starat ten, kdo ho odnosil. Nebo uszuješ podle toho, že většina společnosti si myslí, že žena se má starat o děti a o domácnost. Nemyslíš, že je to trochu nerovnoprávný pohled na ženské pohlaví? Jsou přeci muži, kteří jsou s dětmi na rodičovské a mají k péči o dítě skvělé schopnosti a naopak ženy, které hned po porodu nastupují zpět do práce, protože je prostě péče o dítě z nějakého důvodu neuspokojuje.
Myslíš, že je to tak v pořádku? Opravdu si myslíš, že je to má vina? Neberme teď v potaz tu možnost, že si manžel zprávu z prohlídky v 1,5 roce špatně vyložil, protože často koupal svého nejmladšího bráchu a pindíka mu také přetahoval. Ale budiž, chlapi myslí jinak.

Nu s tím pindíkem. Myslím si, že když se rozhodnu stát matkou, tak se vším všudy. Včetně přetahování předkožky. Přes to mi nejede vlak. Vlastně tady čtu poprvé, že matka něco takového svěřila otci. Tím nesoudím, jen konstatuju, opravdu mě to překvapilo, protože mě něco takového nikdy ani nenapadlo, abych tohle svěřila otci, že je mi to nepříjemné.
Možná budu jednou nemohoucí a třeba se, nedejbože budou muset o mě postarat mé děti. Na koho to hodí, že je jim to nepříjemné?

P.S. taky jsem neskákala radostí metr padesát, že to musím dělat. Bylo to pro mě náročnější o to víc, že jsme tři sestry. Nemám moc zkušeností s klukama, myslím, že holky, co mají bráchu, to mají možná jednodušší psychicky.

Upravil(a) majkafa (15. 11. 2009 16:15)

hirondel napsal(a):

javena napsal(a):

Že ty něco předpokládáš, je čistě tvoje věc, ale náhodou jsi se trefila - neptám.
Já s tebou nic neřeším... a nalož s tím, jak chceš.

No ,jeste aby ses me na to ptala ,to by bylo.... 
Ano,nepochybne je to ciste moje vec.  Stejne tak jako Tvoje veci jsou ciste Tvoje veci. 
Ja s Tebou nic take neresim.... a naloz s tim jak je libo. 

Napadla me otazka. Jav co udelas kdyz uvidis na ulici muze ktery mlati a kope do zeny ktera uz dobita lezi na zemi?

Záleží na situaci. Takhle, jak je to popsáno - zavolám policii a sanitku.