|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Tulipánko já tě naprosto chápu. Pořád partnera hlídat jako děcko, jestli dělá tohle nebo tamto, to je samozřejmě opruz a hlavně - ve vztahu chceš partnera, ne podřízeného. Problém nás ženských je, že někdy k tomu dirigování máme sklony, přitom se nám to nelíbí a pak si vlastně stěžujeme, že musíme dělat něco, co neděláme rády...ale my nemusíme, jen bychom někdy měly místo ovládání toho druhého radši ovládat samy sebe.
Tvého muže neznám a jak pomoct, moc neporadím. Zkusím ti jen stručně napsat, o co se snažím já a co mi připadá, že funguje, ale jestli z toho něco budeš moct aplikovat ty, to už si přeber sama 
Takže co se týká jak praktických věcí (nákup), tak vztahových věcí (mám nějakou vtahovou potřebu, například dostat večer pusu na dobrou noc), snažím se vyjadřovat hodně jasně, ale zároveň tak, aby to nebyl příkaz a aby se s tím manžel mohl vypořádat po svém. Snažím se ho nedirigovat, ale sdělit jasně a srozumitelně o co jde, a nechat ho, aby našel a aplikoval řešení podle sebe. A když je to řešení holt jen 80 % toho, co bych si představovala, snažím se ho nedusit a radši poupravit svoje nároky (tj. nedělám dusno, když tu pusu jednou týdně nedostanu, protože manžel vytuhl u TV).
Být tebou, dávala bych si sakra dobrý pozor, abych se nedostala do situace, kdy se manžel cítí dirigován a peskován. On to totiž pro chlapa není nic moc pocit a na vztahu se to může hodně špatně podepsat. Mimo jiné tím, že nebude fungovat nic, protože tvůj chlap pod tímhle tlakem přistoupí na hru, že je vlastně budižkničemu a že ani nemá cenu se snažit. Ty ho budeš peskovat tím víc a jste v bludném kruhu, ze kterého se těžko dostává. To radši z těch nároků trochu slev, ale to málo, co on přeci jen zařídí a udělá, patřičně oceň a nech ho trochu vyrůst v zodpovědnosti a péči.
Co se týče tvého problému s malým, tam je to podle mě nepochopení v komunikaci. Tvůj partner se na to nevykašlal, on jen špatně pochopil, že už to není potřeba dělat. A to je dost podstatný rozdíl. Tak se na něho nezlob, zkuste to nějak pořešit a malýmu držím palce 
Není tady
nastal problém? počkáme pár dní (týdnů, měsíců, ...), zdali se sám nevyřeší
U nás to "sám" bylo synonymum pro kohokoliv jiného, nejčastěji pak manželku 
pokud něco doma dělám, vždycky u toho musím způsobit nějaké potíže (nepořádek, hádka ...), aby už to po mě podruhé nechtěli
Taky je dobrej způsob udělat to tak, aby to sice fungovalo, ale na pohled vypadalo příšerně, případně komplikovalo jiné věci - speciálně my máme natažený kabel tak, že nelze zavřít dveře, kterými z chodby táhne do bytu.
Není tady
Hmm, Ronja je jednička s hvězdičkou....... to myslim naprosto vážně a už delší dobu. 
Není tady
Nuni napsal(a):
Formulovala bych to jinak. Vím co po něm mám chtít a co si raděj udělám sama. Je skvělý chlap, ale bohužel, přesně jak píše Sugar, to co je pro mne životně důležité
je pro něj prkotina a v moment, kdy jsem se naučila tohle respektovat, jsem zjistila jak pohodlný si ten život mohu udělat

Perfektní...jen mezi tím musí panovat jakási rovnováha 
Tuli, ten můj žádá, abych řešila problémy, které nám (nebo sám sobě) způsobil on, protože "ho to nebaví".
Já jen abys umístila správně předkožku na hierarchii zločinů 

Sugar, jj...je to leckdy válka nervů...dloouhá válka 
Taky jsem zařizovala a vyřizovala a konala jen aby nebylo dusno - ale pak mě nadšení pro tento způsob přešlo. Dneska si musím rozmyslet, jestli to opravdu chci (a zařídit si to) nebo prostě vydržet, až to doopravdy bude chtít on. Každej holt vidíme problém v něčem jiným: Heleno, možná, že manžel pochopí až při pohledu na účet za topení, že otevřené dveře do předsíně jsou problém....vydrž, děvče
Anebo vřešti "mně je zímááá...nedalo by se s tím něco uděláát?" 
Není tady
javena napsal(a):
Tulipánko, tohle je chybka v komunikaci. Když víš, že manžel je pohodlnější, musíš formulovat přesně.
Měla jsem podobný exemplář doma.
Občas na něco zapomněl, něco neslyšel... tak jsem mu to a ono občas připomněla. Nadšený nebyl, ale většinou uznal, že je občas trochu mimoň, tak se moc ani nečertil.
Ale spousta toho byla na mě. Abych si nedělala ze života peklo a nepřipadala si jako bachařka, leccos jsem si zařídila sama.

ano ano komunikační potíže to je ten problém
naprostý souhlas, jasně, stručně a zřetelně. Hlavně a nafurt jsem musela vyřadit ze slovníku ....... no já jsem si myslela 
Upravil(a) Nuni (3. 11. 2009 13:15)
Není tady
Lupí, ono je to složitější. Možná bys tu ještě někde našla moje suché konstatování, že co jsem neudělala, nebylo, ale mezi lidem vyprávěl, že se tím pádem cejtí nepotřebnej...
ovšem pohyb prstíčkem to u něj nevyvolalo. Tudíž jsem dospěla k témuž, co ty = ztrátě nadšení, dělám pouze to, co zvládnu a před ostatním prostě násilím tisknu víčka k sobě. Ovšemže ale slýchám "co bys chtěla, vždyť nám říkal, že udělal to či ono" - akorát nikdo neviděl výsledek 
Na výše uvedeném je blbý to, že za topení míváme přeplatek (bodejť ne, když se topí akorát v jeho obýváku) tedy mu zima není. Ostatně těžko může být, když po návratu domů svléká pouze nejsvrchnější slupku, že...
Není tady
Jeňýk napsal(a):
Hmm, Ronja je jednička s hvězdičkou....... to myslim naprosto vážně a už delší dobu.
Jé, to je milý. Tu hvězdičku si nechám připsat, až budu bezchybně zvládat i praktickou aplikaci Jeníku. Zatímco v hlavě to mám srovnané, v praxi pořád ještě někdy vázne 
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Už jsem tu jednou řešila dort, který manžel nepřivezl v pořádku a já byla naštvaná, že zkazil oslavu synových 1. narozenin. Ano, je to prkotina, myslím, že už se kvůli takovým věcem nezlobím.
Teď se však stala další věc a já jsem pěkně naštvaná, že se na toho svého chlapa prostě nemůžu spolehnout.
Měl synovi přetahovat předkožku a nedělal to, teď synovi pravděpodobně právě kvůli tomu hrozí operace. A věděl, že můj bratr s tím měl také problémy a byl na operaci.
Zajímalo by mě, jestli se můžete vy na své partnery spolehnout alespoň při důležitých věcech, nebo co si neuděláte, to nemáte?
Řídím se heslem - důvěřuj, ale prověřuj a proto se můžu na svého partnera spolehnout
.
Není tady

helena napsal(a):
nastal problém? počkáme pár dní (týdnů, měsíců, ...), zdali se sám nevyřeší
U nás to "sám" bylo synonymum pro kohokoliv jiného, nejčastěji pak manželku http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
pokud něco doma dělám, vždycky u toho musím způsobit nějaké potíže (nepořádek, hádka ...), aby už to po mě podruhé nechtěli
Taky je dobrej způsob udělat to tak, aby to sice fungovalo, ale na pohled vypadalo příšerně, případně komplikovalo jiné věci - speciálně my máme natažený kabel tak, že nelze zavřít dveře, kterými z chodby táhne do bytu.
Na tohle jsem zapomněla, díky, Helčo za doplnění. 
Není tady

keny napsal(a):
jestlipak to takhle probírají i chlapi o nás??!!!!
To nevím, ale to, co tu o něm píšu, mu klidně dám přečíst. Stejně mně to bude prd platný. 
Není tady

tak koukám, že některý chlapi jsou všichni stejný 
Upravil(a) laminanonte (3. 11. 2009 16:45)
Není tady
dobrý téma, zatim nejlepší je kabel mezi dveřma od Heleny. 
No ale musim za sebe uznat že v lecčems bych se i poznal
Na druhou stranu ony se některý věci fakt nedaj uspěchávat a je třeba si je promylet. 
Další věc je že pro některý věci máte přeci jen poněkud vyvinutější smysl. Jako příklad bych dal smysl pro pořádek. Mě třeba nedělá problém uklidit byt..... mám jen poněkud posunutější hranici mezi pořádkem a bordelem než manželka. Takže v době kdy mě manželka nahání k úklidu já stále ještě žádnej nepořádek nevidim. 
P.S. Ronjo když si to myslim, tak to prostě napíšu..... 
Upravil(a) Jeňýk (3. 11. 2009 16:57)
Není tady

A o koľko lepšie sme ešte v zhrnovaní predkožky! (Teda, hovorím za seba...
).
Není tady
Selima napsal(a):
A o koľko lepšie sme ešte v zhrnovaní predkožky! (Teda, hovorím za seba...
).
to je kus od kusu........ 
Není tady
chyba se vloudila, to je jasné. Máš už nápad, jak ji vyřešit? Tam bych se totiž odrazila, pak bych se zamyslela nad tím, jestli mi není líto dítěte natolik, že svalím "vinu" (odpovědnost, zlobu) na toho druhého. Vlastně šlo jen o chybu v komunikaci. Není to životu ohrožující. A dál bych se zamyslela nad hranicí - kdy si ověřuju, co a jak se děje, abych měla přehled a kdy už buzeruju - protože s tímhle vzorcem chování bojuješ. A to myslím doslova,protože jsi ve fázi kdy takové jednání odmítáš zcela. Tudíž může nést i své " následky". POkud mi nerozumíš, ptej se prosím, doplním. Nechce se mi to obšírně vypisovat.
Není tady
Pavlo,
rozumím. Jdu od extrému do extrému. Zatím tam tu hranici ale nějak nevidím, jsem v tom teď dost ponořená. Myslela jsem si, že si pěkně v klidu vyřeším tu pozornost a v klidu to asi nebude
.
Počkám, až to trochu vyšumí a pak si asi určím nějaká pravidla rozumem i citem, do kdy nechat být a jak často kontrolovat.
Ronjo,
tvoje psaní se mi také moc líbí, má to hlavu a patu, evidentně už to máš dobře zpracovaný, díky 
Není tady

Tulipánka napsal(a):
Laminnote,
že manžel tu svačinu synovi neudělá vůbec, pokud ho o to poprosím, s tím jsem se už tak nějak smířila. Ale některé věci jsou prostě důležité a myslím, že v tomhle by se na sebe partneři spolehnout měli. Jen nevím, jak to udělat když nechci myslet úplně na všechno od svačin až po zajišťování dělníků na stavbu.
Ano, vím, každý si to udělá tak, jak chce a pokud se mi to nelíbí, je na mě s tím něco udělat. Jen jsem chtěla vědět, zda nemám na partnera přehnané nároky.
Synovi je 21 měsíců a nemyslím si, že syna koupe muž a dceru žena, ale prostě mi s ním pomáhá, nejsem zdravá a večer už bývám hodně unavená.
Evo,
manžel koupe pravidelně každý den. A syn má teď na pindíkovi vyrážku a pindíka téměř úplně zarostlýho, že tam nemá snad ani milimetr na čůrání.
Pokud manžel vždy koupe....ok. Ale ty ho nepřebaluješ nebo co Tulip?
Není tady
Tulip - ono je to zakleto i ve slovech - pokud budeš kontrolovat, budeš nad ním jako matka. Zkus si pro to najít jiný výraz.
Misho, skoro ve dvou letech může být přes den bez plíny... v klídku, jo?
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Teď se však stala další věc a já jsem pěkně naštvaná, že se na toho svého chlapa prostě nemůžu spolehnout.
Měl synovi přetahovat předkožku a nedělal to, teď synovi pravděpodobně právě kvůli tomu hrozí operace. A věděl, že můj bratr s tím měl také problémy a byl na operaci.
Zajímalo by mě, jestli se můžete vy na své partnery spolehnout alespoň při důležitých věcech, nebo co si neuděláte, to nemáte?
Tulip, proč jsi to synkovi nedělala ty každý večer, když ho vykoupeš? Nebo ho koupe manžel?
Já se na svého BM nemohla moc spolehnout, hrozně zapomínal.
Hledám partnera, který bude hodně spolehlivý. Když nebude moct něco dodržet, na čem jsme se domluvili, tak aspoň dá vědět, ...
Teď mám takového spolehlivého kamaráda. Je to prima moct se spolehnout.
Spoléhám se sama na sebe. O to víc mě mile překvapí, když zjistím, že manžel něco "vzal za své" a absolutně mě z toho vytěsní ( příprava dřeva - denně se zjeví kupička třísek na zátop u krbovek, zimní pneu naskáčou na auto aniž bych tušila kdy, přitluče se polička , která ho tloukla do hlavy..) . Jiné věci( zřejmě nejsou v jeho zorném poli) nevidí i když mu o nich prosebně se sepjatýma rukama říkám ..
Například - naprosto "spolehlivě bude nechávat svoje svršky kdekoliv i když ví, že to bytostně nesnáším. Naprosto spolehlivě bude vytahovat čisté věci a vrstvit je na našpiněné nejlépe na mojí židli.
Bude zapomínat doklady, brýle, psa na zahradě a pak mě volat , že je za Brnem (jsme z druhého konce CZ) , míří na hranice a nemá doklady někdo ( - JÁ
) mu je musí dovézt a mimoděk mi přitom připomene zapomenutého psa... Na to se můžu spolehnout. 
Pokud chci aby něco vnímal, vím, že mu musím koukat do očí a holými větami vyjádřit svoji žádost. Zároveň musím ale rekognoskovat okolní terén - jestli za mnou třeba není puštěná TV, v které by zrovna jely formule. To bych měla spolehlivou jistotu, že kýve a neví na co....
No nic.
Tulipánko, neboj synek se z toho dostane.
Muž bude tak spolehlivý, kolik mu dáš prostoru a jak mu to předložíš ke "skolení mamuta". Atraktivně nastíněný úkol spolehlivě vykoná, nudný stereotyp bude určitě tutam porušovat nějakou klukovinou.
S manželem počítej raději míň než víc.Bude časem hůř, věkem se dětintskost stupňuje a spolehlivost ustupuje skleróze, na kterou se všechno dá svést... 
Upravil(a) zuzi777a (3. 11. 2009 21:45)
Není tady
Tak mě napadá - právě tady je šikovná ukázka toho, jak to vše nemusíš zvládat sama a ani nemusíš spoléhat. Vyber si ze všech řešení to , které tě nejvíc oslovuje. Tp, kde jedná jeden dospělý člověk s druhým a zkus zapřemýšlet, jak by se to dalo v tvém případě zařídit. Abyste spolupracovali. Je jasné, že jeden v rodině musí být ten, kdo má přehled, a řídí - ale samozřejmě to neznamená, že to i musí vykonávat. Jen mít přehled.
Není tady
Misho,
no, celý den bez plíny ještě není... nicméně tuším, kam míříš. Ta vyrážka není z toho, že bychom se na něj vykašlali a nepřebalovali ho. Prostě jsme dali nové plíny a asi mu nějak nesedly. 2 dny jsme dali jiné plíny, vyrážka se zlepšila, ale pak jsme zase dali tu plínu, po které mu ta vyrážka začala a zase se to hodně zhoršilo.
Ale dr. naznačovala, že jak je ta kůžička na pindíku zarostlá, tak se tam asi drží vlhko a díky tomu se právě ta vyrážka rozšířila.
Tohle prostě byl jen příklad, už delší dobu řeším, že se na partnera nemůžu spolehnout, už jsem vzdala prkotiny, prostě se to snažím neřešit, nějak to dopadne, ale pokud se jedná o něčí zdraví, tak předpokládám, že by to partner neměl brát na lehkou váhu. Ale buď opravdu pochopil, že už pindíka přetahovat nemá nebo se na to prostě vykašlal, to už je jedno. Důležité je asi hlavně to, že budu muset kontrolovat ty pro mě důležité věci a musím si udělat důkladný seznam priorit, abych celý den nedělala jen dozorce.
Majkafo,
syna pravidelně koupe každý večer manžel a jsme tak dohodlí, že pindíka přetahuje on už od jeho 1 roku. Při prohlídce v 1,5 roce byl pindík celkem OK a pak s tím přetahováním přestal a pravděpodobně proto mu pindík tak hodně zarostl.
Ale já tu opravdu řeším to, zda mám přehnané nároky, když se chci na partnera spolehnout v podobných věcech jako je zdaví syna (on ví, že můj bratr byl s tímhle na operaci).
Není tady
Tulipánko, já si taky přeji najít partnera, na kterého se můžu spolehnout. Tak, jako je spolehnutí na mě. Když něco domluvíme, tak to dodržím, i kdyby sekery padaly. A kdyby to náhodou nevycházelo, dám včas vědět.
Spolehlivost je pro mě jedna z důležitých vlastností. Nemyslím si, že máš přehnané nároky. Ale já bych se v případě předkožky někdy přesvědčila. Já jsem to synovi hlídala sama. Sama jsem ho každý večer koupala. Můj muž mi s dětmi moc nepomohl. Asi jsem si to neuměla zařidit.
Ale nepředstavuju si takovou nějakou "křečovitou" spolehlivost, spíš takové plynutí, přirozenost, prostě normální vztah dvou dospělých spolehlivých zodpovědných lidí, kteří se milují. Jo, teorie je to hezká. 
Upravil(a) majkafa (3. 11. 2009 22:03)