Takze slohove prace nikdy nebyly moje hoby a spoustu mi jich pomahala psat doma moje mamka ,ale tuhle musim napsat jen ja sama a udelam to s velkou radosti
Cele tehotenstvi bylo uplne bez problemu a potizi.Brisko krasne narostlo ,fotek z utz jsem nashromazdila spoustu a na nasi holcicku Sofinku jsme se vsichni i s celou moji rodinou moc tesili .
Byla jsem 39+4 a po dlouhe dobe se konecne poradne vyspala.Holky mi tu vestily ,ze to bude uz ta priprava na porod a hned v noci ze soboty na nedeli se to i potvrdilo .Cely den jsem byla priserne protivna ,tim chci rict ,ze jeste vic ,nez cely posledni mesic takze manzel musel nasadit veskerou trpelivost ,co mu jeste zbyla.Dali jsme si vychazku po prehrade ,kde me stihl jeste vytocit jeden opily rybar poznamkou o porodu ctyrcat a prednaskou jak jsou dnes chlapy plodni ,ze jim to az tece usima Odpovedela jsem mu neco o  tekoucim mozku a zadala odvetu od manzela ,ale ten se rvat bohuzel nechtel ,takze jsme se odplouzili domu ,ja si vyslapla naposledy 5. patro diky nefungujicimu vytahu a prohlasila ,ze tohle uz proste nedam ani jednou ,ze driv porodim .O pul 2 v noci me probudil zvlastni pocit,takove lupnuti a vsude mokro.V prvni chvili se mi jen vybavily nejake rady ,ze kdyz praskne voda ,tak se ma zustat lezet ,no a tak jsem vstala( )  ,ze si to najdu na netu.Vzapeti ,uz tekla voda vsude ,takze jsem probudila manzela ,dala si sprchu a rychle dobalovala kabelu.Po schodech dolu uz mi zacaly prvni slabe kontrakce.V porodnici natocily monitor ,dr. prohlasil ,ze je to "sympaticky nalez a bude to urcite dopoledne" .manzel byl poslan domu a ja na pokoj ,kde jsem mela spat ( ) a nabrat sily na porod.To uz zacinaly byt kontrakce docela citelne,ale jeste se dalo lezet.Do 4 hodin uz jsem obihala postel ,cloumala pelesti   a to vsechno jsem se snazila delat co nejtisseji ,protoze mi pribyla sousedka na pokoj ,ktere praskla voda uplne ve stejnou dobu a se zajmem a trochu hruzou v ocich sledovala moje pocinani ,protoze ji vubec ,ale vubec nic nebylo.V 5 jsem se sla poprve zeptat na epidural To jsem byla otevrena na 4 cm a kazda kontrakce po 5 minutach me zdvyhla z postele a ja chodila a chodila.Epidural byl zamitnut ,pry je to jasny ,ze to boli ,ale postupuje to pekne ,tak vydrzet .To jsem byla uz docela unavena ,chytil me prujem a zaroven jsem zvracela ,coz se jaksi neda delat moc najednou Kolem 6 uz jsem sotva stala ,slaba jak moucha a spala bych az bych brecela .To uz jsem si mela sbalit mydlo a rucnik a supajdit na salek.Dostala jsem ten nejhezci ale jaksi jsem to v tu chvili nedokazala ocenit .V 7. jsem mela po klystyru ,holeni nastesti nebylo treba a uz jsem volala muzickovi ,at dorazi.Za chvili se zjevil ve slusivem zelenem oblecku ,cely nervozni ,kdy ze zacne nejaka akce .Ja uz mezitim lezla malem po zdi Mela jsme hodne neprijemne krizove bolesti ,ktere me pokazde uplne zmrazily na miste a nebyla jsem schopna se pohnout.Sprcha nepomahala ani trochu ,spis to zhorsovala ,balon jsem ani nezkousela.V 8 jsem poslala manzela s druhou prosbou o epidural PA me prohlidla a prohlasila ,ze jsem na 10 cm a jdeme tlacit Zkousela jsem to v drepu ,v leze ,na boku a stale se nic moc nedelo.Trvalo to uz docela dlouho a me hrozne pomohlo ,kdyz me PA povzbudila slovy ,ze vidi hlavicku a krasne vlasatou .Rekla jsem si ,ze to teda musim videt a tlacila jako o zivot.Kontrakce ale zacaly nejak slabnout,takze se dostavila dalsi sestra a pichla mi oxytocin.Potom mi skocila na bricho a poradne zatlacila ,ja taky zatlacila a vsadim se ze tlacil i manzel ten me zezadu povzbuzoval tim,ze opakoval kazdy pokyn jako ozvena .Pri jedne takove rade jsme se s PA na sebe podivaly a obratily oci v sloup ,jak jsou ti chlapy nemozni Vim,ze mi porad rikal ,at zavru oci a poradne zatlacim.A najednou ,kdyz jsem je otevrela byla Sofinka venku Cela modra a mokra ,v prvni chvili jsem malem vstala ,protoze ji nebylo slyset a ja ji nevidela.PA me hned zatlacila zpatky ,ze docela krvacim ,ale to uz se malicka rozplakala a me se tak ulevilo .Hned jsem manzela vyslala ,at stoji vedle ni pri vazeni a umyvani.Sakra,vubec me neposlouchal byl asi v soku a ja myslela jen na to ,ze ji nesmi odnest z pokoje ,ze ji proste musim mit porad na ocich (asi aby nam ji nezamenili ).Po chvili ji manzel dostal do naruci ,chodil s ni po pokoji a snazil se utirat zaroven slzy Bylo to poprve ,co jsem ho videla plakat .Konecne byla placenta taky venku a pri zasivani uz jsem mela nasi dceru u sebe .Ani jeden z nas moc nemluvil ,jen jsme na ni koukali a svorne slzeli .Sofinka se narodila 20.9.2009 v 9,43 ,mela 3,350 a 50cm.Pro me to byl nadherny zazitek a doufam,ze si ho nejpozdeji do 3 let znovu zopakuji ,treba s braskou pro Sofinku
Chtela bych jeste napsat ,ze jsem strasne rada ,ze manzel u porodu nakonec byl I kdyz jsem ho az tak moc nevnimala ,neni nad to nekomu pekne podrtit ruku a on byl vazne skvely ,tichy jako myska a trpelivy Sice me chvilema malicko vytacel studovanim pokoje a pomucek v nem taky se zabavoval zkousenim vany a tlacitek na ni ,ale rozhodne bych tam bez nej byt nechtela
Kazdy den dekuju za to ,ze opravdu mame zdravou a krasnou dceru a jsme s ni hrozne moc stastni Nemuzu se na ni vynadivat ,jak se meni ze dne na den a uz se zacina i usmivat
Taky bych chtela podekovat holkam tady na Babi za podporu a to hlavne v dobach snazeni se o miminko ,ale i ted v tehotenstvi ,DIKY
A to je vse

Upravil(a) Zuzanka007 (9. 11. 2009 17:57)