Oznámení

29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu

6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog

#26 27. 10. 2009 16:10

Matali
♥♥♥♥---
Místo: Teplice
Registrovaný: 4. 4. 2007
Příspěvky: 420

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Kuty,já bych si  to moc přála,takové to velké přátelství,ale asi si to moc idealizuju,ale je fakt,že jak jsem psala,že jsem našla kamarádku na hřišti,je moc fajn si s někým jen tak pokecat,jsem moc ráda,že mě vyslechne a snad i já ji jen se trochu bojím,jestli mě někde nepomlouvá,protože jsem taková trochu"divná"...


https://lb1f.lilypie.com/TikiPic.php/6wM9E24.jpghttps://lb1f.lilypie.com/6wM9p2.png


https://lbyf.lilypie.com/FXs9p2.png

Není tady

 

#27 27. 10. 2009 16:18

li.lik
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Sever
Registrovaný: 27. 3. 2008
Příspěvky: 1493

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Ahoj, holky, samy vidíte, že v tom, nejste samy, z toho plyne, že vaše problémy nejsou žádnou vzácností! Jste naprosto plnohodnotní lidé, tak na to myslete, není třeba se někoho doprošovat, chovejte se zdravě sebevědomě, máte nárok se bavit s ostatními jako oni!
Já byla dřív taková ustrašená, matka mě vydeptávala, tak jsem myslela, že nikomu za to nestojím, časem jsem zjistila, že je fajn se pobavit s ostatními (rozumím si víc s kluky, připadají mi otevřenější a přímější).
Na vš jsem měla báječného kamaráda a poznala jsem manžela, který je mým nejlepším kámošem dosud. Zjistila jsem, že nejlépe poznáte lidi v akci, takže není třeba uměle nic navozovat, buď si porozumíte, nebo ne. Zkuste kolegyni z práce nebo někoho kolem poprosit třeba o recept na nějakou dobrotu/tip na víkend a podobně. Dáte se do řeči, časem třeba skočíte na kafe...
Koníčky a společné zájmy i starosti hodně zbližují, stačí se jen pozorně rozhlédnout...
Držím palce, ať najdete někoho na stejné vlně! wink


http://lb4m.lilypie.com/TikiPic.php/oeXGSN4.jpghttp://lb4m.lilypie.com/oeXGp1.png
http://lb2m.lilypie.com/PQ1Np1.png

Není tady

 

#28 27. 10. 2009 17:50

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 40313

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Ja si myslím, že sú proste ľudia, ktorí kamarátov k životu potrebujú, a takí, ktorí ich až tak veľmi nepotrebujú. Ja ich potrebujem - a dosť - a tak si ich pestujem a som za nich vďačná. Mám dosť veľa na pokecanie a spoločné akcie a potom zopár takých aj na zverovanie. Nebojím sa nikomu zveriť, zatiaľ som nemala nejaké veľmi zlé skúsenosti, maximálne ma kamoška nepochopila, lebo je sama v inej životnej siutácii, má inú skúsensoť, apod. Ale nikdy sme nemali vážnejšie spory... Prinajhoršom sa naše životy nejako prirodzene rozišli; to sa stáva.
Otázka neznie len "Kde a ako nájsť kamarátov", ale aj "Čo im môžem ponúknuť"... , prípadne "Aké spoločné témy máme". wink


Vesmír vám nie je nič dlžný, ak nie ste spokojný so svojím životom, zmeňte ho. Arpád Soltész, slovenský novinár, čo práve odchádza natrvalo z vlasti, o svojom rozhodnutí.
Brita

Není tady

 

#29 27. 10. 2009 21:14

vendulinda
♥♥♥----
Místo: ta naše Morava :-)
Registrovaný: 6. 2. 2009
Příspěvky: 164

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Abu hlavně se nesnaž každýmu zavděčit, věřím tomu, že dojdeš do fáze, kdy si kamarády budeš vybírat a ne mít pocit, že musíš být pro všechny nej. Jo a primadonky, jak je popsala Fidorka, jsou fakt trapné  mad

Není tady

 

#30 27. 10. 2009 21:57

abu135
♥------
Registrovaný: 26. 10. 2009
Příspěvky: 3

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Ahoj,

děkuju za Vaše názory. Na každém určitě něco je.

Když jsem byla malá, tak jsem nikdy nebyla takovou tou vedoucí kolektivu. Ve školce a na základce jsem měla 2 "nejlepší" kámošky, které byly hodně výrazné a typy "vůdkyň". Já jsem asi byla spíš takový ten jejich ocásek. Když si to tak zpětně vybavuju, tak mě třeba i schazovaly, dělaly si ze mě srandu. Ne že by mi pořád nadávaly, to ne, ale dost často měly takové uštěpačné poznámky jako "co to máš zase na sobě", "jak ty můžeš vědět, jaký jsou diskotéky", "co to máš na hlavě", "á nová bunda" a vždycky jsem mezi nima byla ta nejodstrkovanější. Já jsem se je snažila napodobit, protože v té době pro mě byly dokonalé, ale na druhou stranu jsem se jim chtěla nějakým způsobem pomstít, ukázat jim, co jsem zač, že umím být i lepší, než jsou ony. No, a tohle ve mě jaksi zůstalo dodnes. Mám stále pocit, že musím někomu něco dokazovat, aby si mě svět všimnul. Někdy mi připadá, že s chutí dělám jen to, co mi opravdu jde, v čem jsem dobrá, abych nějak vynikla a někdo si mě všimnul a řek mi, že v něčem dobrá jsem, že mi to jde, že mi to sluší nebo něco podobného. Třeba vím, že mojí silnější stránkou je vzhled, proto jsem koketovala s klukama. Nikdy jsem je nějak nebalila, ale dělal mi dobře jejich zájem. V tu chvíli jsem totiž nebyla jen ta šedá myška, ale o mě taky stál. Nebo zase ráda a docela dobře tancuju, tak ráda chodím na plesy, diskotéky apod. Teď jsem se dost ponořila do práce, dělám v naší firmě vedoucí, vím, že mi to jde, proto mi nevadí dělat přesčasy a líbí se mi, když jsou za mnou vidět výsledky a někdo to ocení.

Co se týče celkově mého sebevědomí, tak je to takové jak na houpačce. V situacích, které jsou pro mě nové, se uzavřu do sebe. Naopak v situacích, kdy se cítím jistá, se chovám přirozeně a normálně. Nízké sebevědomí jsem měla tenkrát před staršíma manželovýma kamarád(k)ama, protože jsem nevěděla, jak se přesně chovat. Nízkým sebevědomím jsem trpěla i v mé první práci po škole. Opět jsem byla ta uzavřená kulička, kterou kam postavíte, tam ji najdete. Když jsem nastupovala do mé nynější práce, tak už jsem věděla, jak to chodí, věděla jsem, že umím víc, než mí kolegové, takže jsem se rychle vyšplhala na post, na kterém jsem teď.

Bohužel svým hloupým nesebevědomým chováním při vstupu do party jsem se zachovala blbě. Mám pocit ale, že už to nejde vrátit. S manželem jsme už pár akcí v poslední době pro kámoše dělali, ne že bysme jim to nechtěli oplatit. Ale mám pocit, že to nebylo ono. Vendula - holka manželova bráchy Honzy přišla, sotva pozdravila a seděla celou dobu jako bubák. Kolem sebe stáhla všechny ostatní holky, ty pak i další a vytvořili takovej drbací kroužek, kterej se vůbec nebavil. Pak jsme s jedním klukem chodili a rozlívali panáky, tak se zábava docela rozjela. Když ale ona viděla, jak se Honza baví, tak ho začala tahat domů. Odvezli domů i další lidi, takže jich spousta odjelo. S ostatními lidmi s party se snažím bavit, ale mám pořád pocit, jakobych pro ně nebyla rovnocenná. Že jsem pro ně pořád ta malá studentka. Když se k některým holkám připojím, tak s nima mám tyhle zkušenosti:
- Jedna spustila slovní průjem a nepustila mě ke slovu. Pořád jen mluvila o sobě, o svojí práci, o svém příteli, .... A bylo vidět, že to, co jí říkám já, jí vůbec nezajímá. Vydržela tahle mluvit asi půl hodiny, aniž by mě pustila ke slovu. Když jsem začala mluvit, tak mi hned skočila do řeči a spustila nanovo.
- Druhá se se mnou začala nedavno bavit sama. Zeptala se mě, co říkám té nové restauraci v jednom městě. Když jsem jí začala říkat můj názor, tak se najednou zadívala do blba, pak se otočila a začala se bavit s jinou holkou vedle, aniž by si mě poslechla. Prostě se mě na něco zeptala jen ze slušnosti, aniž by jí zajímal můj názor.
- Vendula a její příbuzné mě skoro ani nezdraví.
... Takhle bych mohla pokračovat dál a dál ...

Co se týče navazování kamarádských vztahů jinde mimo partu, tak to neumím. V práci to jde těžko. Dělám vedoucí, musím dohlížet na lidi pode mnou, vynadat jim, když něco zvorají, rozděluju jim prémie, a to je pak těžký tahat do toho opravdové přátelství. Jinak si s nima ale docela rozumím. Umíme si pokecat o všem možném, ale mimo práci se vůbec nescházíme. Pak chodím na španělštinu, ale ve skupině jsou samý kluci a jedna starší paní. :-) Cvičit chodím občas, většinou se ségrou. U nás na aerobik chodí ale tak 70 lidí, které tam už chodí po skupinkách a já se takhle neumím k někomu přidat. Nevím, co bych jim řekla. Ahoj, můžu k Vám? To fakt neumím. Teď jsme se přestěhovali do takového menšího městečka. Bydlíme tu skoro rok, ale pořád tu nikoho neznám. Snad jen sousedy. Chtěla bych tu poznat lidi víc, ale nevím, jak se k nim přidat. Každej říká, že musíme do hospody. Ale co tam? To si tam jako sednu a budu čekat, až mě někdo osloví? A já sama neumím přijít ke stolu dvaceti lidí a zeptat se jich, jestli si můžu přisednout.

Myslím, že ani nepotřebuju kámošku, které můžu říct úplně všechno. Nepotřebuju někomu sdělovat, čím mě naštval manžel, že včerejší sex mohl být delší a že jsem měla silnou menstruaci. Tyhle holčičí kecy nemám moc ráda. Chci kámošku do nepohody, se kterou bych mohla chodit na nákupy, zapařit na diskošku, jít si zacvičit, jít do posilovny (tedy kromě ségry, manžela a mámy) ... Na moje narozky mi nepřichází žádné eSeMeSky od přátel, skoro nikdo neokomentuje moje příspěvky nebo fotky na facebooku, nikdo se za mnou jen tak nezastaví doma na pokec ....

Není tady

 

#31 28. 10. 2009 7:36

Vladena
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 15. 12. 2007
Příspěvky: 1732

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Ahoj, jsi mladá,krásná,inteligentní,finančně zajištěná,vdaná a schází Ti kamarádka. Po pravdě řečeno, s Tebou se těžko někdo bude chtít jen tak kamarádit, sám od sebe. wink Nějak mi přijde,že potřebuješ doprovod na akce,kdy se manželovi nechce. Na druhou stranu cítím, že jsi hodně citlivá a spřízněnou dušičku hledáš. Tak vyjdi vstříc své budoucí kamarádce, najdi si jiné příspěvky na facebooku, okomentuj cizí fotky,pochval a snaž se vyslyšet i ty obyčejné holčičí věci. Musíš začít Ty, třeba u holky, co je méně krásná,sama a nemá štěstí na partnera. Zkus nejdřív nabídnout a potom brát.

Upravil(a) Vladena (28. 10. 2009 7:38)

Není tady

 

#32 28. 10. 2009 8:17

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 40313

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

tummenupp To som chcela napísať aj ja - prvý krok asi ostane na tebe. A čo skúsiť nájsť si kamošku cez interent - na začiatok? Možno objavíš aj nejakú v okolí... A pokiaľ ide o nové zoznamovanie sa v rámci bydliska, nemusí to byť rovno krčma(tá by nebavila ani mňa), ale trebárs v rámci hodov(pouti, dožínek), mestských slávností alebo nejakej akcie by som šla, pozdravila suseodv alebo ľudí, ktorých poznáš z videnia a prehodila pár slov... a uvidíš, čo to spraví. Ja som ukecaná, dám sa len tak s niekým do reči, prehodíme pár slov - a je z toho známosť alebo kamarátstvo. Pozri, vychádzaj z toho, že aj ostatní ľudia potrebujú niekoho milého, s kým by pokecali. Teda väčšinou. 
A porovnávať sa s druhými je cesta do pekiel. Ty si ty a druhí ľudia sú druhí ľudia... každý má nejaké silné stránky a slabé stránky a nemá cenu vyrábať si pakáreň tým, že spolu budeme všetci súťažiť(o čo vlastne???). V rámci partie to ber tak, že zrejme si trochu inde ako ostatné ženy - no a s Vendulou je to proste v (_I_) . Ak to vyzeralo, že flirtujete s jej Honzom, tak sa jej zas až tak nedivím... hmm . Proste stalo sa, no. Kamošov/Kamošky asi treba hľadať mimo partie - mne sa to osvedčilo hlavne po rozchode s bývalým, keď síce väčšina bola na mojej strane, ale furt ma drásali vyyptovaním sa naňho apod., takže som nakoniec sama z partie odišla a našla si iných kamarátov a inú partiu, s ktorou sme prakticky dodnes.


Vesmír vám nie je nič dlžný, ak nie ste spokojný so svojím životom, zmeňte ho. Arpád Soltész, slovenský novinár, čo práve odchádza natrvalo z vlasti, o svojom rozhodnutí.
Brita

Není tady

 

#33 28. 10. 2009 12:19

abu135
♥------
Registrovaný: 26. 10. 2009
Příspěvky: 3

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Děkuju Tobě i Vladeně, hlavně za povzbuzení. Nějak se do toho pustím. :-) Nehledám krásnou kamarádku, ale hlavně abych věděla, že jí na mě aspoň trochu záleží, za kterou můžu zajít na pokec a zase ona za mnou. Ségra má třeba kámošku, která si dala k jejímu jménu v mobilu speciální vyzvánění odlišné od ostatních. To by pro mě nikdo neudělal. :-( Ale je pravda, že asi budu muset bejt v tom hledání trochu aktivnější a ne čekat, až si ta kamarádka najde mě.



Selima napsal(a):

tummenupp To som chcela napísať aj ja - prvý krok asi ostane na tebe. A čo skúsiť nájsť si kamošku cez interent - na začiatok? Možno objavíš aj nejakú v okolí... A pokiaľ ide o nové zoznamovanie sa v rámci bydliska, nemusí to byť rovno krčma(tá by nebavila ani mňa), ale trebárs v rámci hodov(pouti, dožínek), mestských slávností alebo nejakej akcie by som šla, pozdravila suseodv alebo ľudí, ktorých poznáš z videnia a prehodila pár slov... a uvidíš, čo to spraví. Ja som ukecaná, dám sa len tak s niekým do reči, prehodíme pár slov - a je z toho známosť alebo kamarátstvo. Pozri, vychádzaj z toho, že aj ostatní ľudia potrebujú niekoho milého, s kým by pokecali. Teda väčšinou. 
A porovnávať sa s druhými je cesta do pekiel. Ty si ty a druhí ľudia sú druhí ľudia... každý má nejaké silné stránky a slabé stránky a nemá cenu vyrábať si pakáreň tým, že spolu budeme všetci súťažiť(o čo vlastne???). V rámci partie to ber tak, že zrejme si trochu inde ako ostatné ženy - no a s Vendulou je to proste v (_I_) . Ak to vyzeralo, že flirtujete s jej Honzom, tak sa jej zas až tak nedivím... hmm . Proste stalo sa, no. Kamošov/Kamošky asi treba hľadať mimo partie - mne sa to osvedčilo hlavne po rozchode s bývalým, keď síce väčšina bola na mojej strane, ale furt ma drásali vyyptovaním sa naňho apod., takže som nakoniec sama z partie odišla a našla si iných kamarátov a inú partiu, s ktorou sme prakticky dodnes.

Není tady

 

#34 28. 10. 2009 12:46

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 40313

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Tak nejako... a otázka znie, či by si TY to urobila pre kamošku. Oplatí sa začať od seba - aj pri tom kamarátstve. Mne sa osvedčilo, že keď mi na niečom alebo niekom záleží, tak sa mi to v dobrom vráti späť... wink


Vesmír vám nie je nič dlžný, ak nie ste spokojný so svojím životom, zmeňte ho. Arpád Soltész, slovenský novinár, čo práve odchádza natrvalo z vlasti, o svojom rozhodnutí.
Brita

Není tady

 

#35 28. 10. 2009 13:54

Kuty
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 2. 2007
Příspěvky: 2773

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Abu,mám to přesně jako Ty-taky nenávidím ty holčičí řeči jak píšeš.Ale! - ty máš kolem sebe pořád hodně lidiček a ještě k tomu ty nejbližší:manžel,matka,ségra.Já jsem jedináček a matku mám skoro 100 km daleko a navíc mi přijde mnohdy dost divná,což asi způsobilo taky to,že je většinu času jen sama se svýma myšlenkama.
Takže mám naštěstí nejlepšího přítele i kamaráda ve svém muži,se kterým můžu probrat všechno,co mě zajímá,máme docela stejné zájmy.

Hele,chápu sice,že si te´d užíváš postu vedoucí,ale co takhle časem mimčo,které ti třeba nějakou kámošku přihraje,ani nebudeš vědět jak.
My zamlada měli známých a kamarádů docela dost,ale te´d kolem té 40ky se to nějak rozplynulo a jak jsme zjistili,jedni manželé,se kterýma jsme tak supr pařívali a máme ve stejném věku dnes už dospělé děti se s námi dnes nějak nechtějí bavit pro jejich nepochopitelnou závist vůči nám.

Když seš jako šéfka v práci taky chápu,že tato pozice nevytváří zrovna ideální podmínky pro přátelství s kolegy podřízenými.Ti jsou spíš rádi,když tě nevidí-klasika.

Není tady

 

#36 28. 10. 2009 20:34

kalupinka
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 28. 4. 2006
Příspěvky: 1367

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Abu,
ve škole jsem bývala spíš tou, co stávala stranou. Vadilo mi to. S mužem jsme žili poměrně uzavřeně, když už jsem ho někam vytáhla, seděli jsme sami. vadilo mi to. Často mě napadlo, když jsem pozorovala ostatní, jak se nenuceně a vesele baví ve skupinách, v čem jsem vlastně horší. Nemohla jsem na to přijít. Už dávno nejsem školačka, už nejsem manželka. A už to neřeším. Dneska mám hodně aktivit, koníčků, jsem pracovně vytížená. A přibyla mi kupa známých. Občas se vídáme, nepočítám, kolikrát a jak dlouho. Dnes vpodstatě nemám na pravidelné a intenzivní vídání se s přáteli  čas. A myslím, že to tak je pro mě nejlepší. A lidi mě občas vyhledají sami. Umím jít sama za kulturou a za sportem. A vnímám to tak, že umím být i doma sama a jsem tak spokojená. Skutečně volného času mám málo. A nevadí mi to.

Není tady

 

#37 29. 10. 2009 16:52

Nicolas
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 2. 2. 2006
Příspěvky: 2752
Web

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Já bych tohle téma viděl ze 2 pohledů:

- potřebuji někoho, komu se mohu svěřit a s kým mohu chodit na nákupy, tančit a do fitka. A hlavně, kdo by o mě měl upřímný zájem jako o lidskou bytost

- potřebuji se naučit být více přirozená a nehledět tolik na to, abych se pořád srovnávala s ostatními. Jakmile budu mít normální zdravou sebedůvěru, tak nebudu v zajetí potřeby "nemám-žádnou-opravdovou-kamarádku", ale budu mít radost z toho, že jsem kamarádkou někomu jinému.

Co s tím?

Co se týče tvých potřeb, tak musíš být aktivnější - jak píše Selima. Flirtováním s jejich partnery se kamarádky zrovna lehce nezískají. Takže bych hledal v místech, která tě baví (disko, nákupy, tanec apod).

Aby ti někdo na narozky poslal SMS, tak to chvíli potrvá. Většinou to nebývá po týdnu známosti. Přátelství se musí pěstovat a kultivovat po nějakou dobu. Když chceš brát, musíš umět i dávat - kus sebe a tvého času. Jsou ovšem i výjimky v podobě všeobecně oblíbených a výrazných osobností, které třeba jen vypráví vtipy a hrají na kytaru a mají zajištěno, že jim všichni posílají k narozkám SMS. To asi nebude tvůj případ. Ale to je uplně v pohodě, opravdové kamarádství lze najít téměř všude a kamarádkou ti může být (i ty můžeš být komukoli jinému) kdokoli.

Já v tomhle věřím na své pravidlo "minimálně 3x". Máme nárok na minimálně 3 životní lásky/životní partnery. Pro případ, že by ten. "tzv. pravý partner" umřel nebo odešel za jinou.
A s přátelstvím je to to samá. Máme nárok na minimálně 3 opravdové kamarády. Pro případ, že by nám ten "opravdový kamarád" umřel, odjel do Afriky nebo na Severní pól, nebo ztratil paměť po havárce.

Není tady

 

#38 29. 10. 2009 17:20

mashanka
Zablokovaný
Místo: Praha
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 5900

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Jestli je nějaký kamarád skutečně tzv. OPRAVDOVÝ, to stejně zjistíš, až budeš v bryndě. Žádný kamarád nemá na čele to slovo opravdový vytetované.
Skutečné přátele, když má člověk dva, už je to opravdu šťastný člověk.
Takže bych to kamarádství nepřeceňovala. Mít pár známých, se kterými člověk zajde na pivo nebo na kuželky, poklábosí....to je něco jiného, než skutečný přítel. A ti se najdou vždycky. Víc bych od toho nečekala. Že mi nepřiřadí v telefonu speciální melodii ....- no promiň, tohle mě nikdy nenapadlo řešit. Ono vlastně ani není jak to zjistit - když mu volám, většinou u něho nejsem, takže vlastně nevím, jak mu to zvoní wink

Upravil(a) mashanka (30. 10. 2009 10:32)


Kdo chválí, rád by prodal, kdo haní, rád by měl

Není tady

 

#39 30. 10. 2009 9:11

Ivana*M
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 17. 4. 2006
Příspěvky: 1935
Web

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Daniela S. napsal(a):

Presne tak! Takove to "zajit si s kamaradkou na kafe a pokecat" - to jsem v zivote neudelala. A ne ze bych nechtela. Muze to byt pekny, verim.

Tak tohle mi problém nedělá, ale na kafe pokecat můžu jít s kýmkoliv to nepovažuji za kamarádství, můžu jít s kolegyní, s babinetem smile neznamená to, že s nimi nějak zvlášt kamarádím.
Za kamarádku považuji někoho, s kým jsem dlouhodobě ve styku , stýkáme se nebo si aspon telefonujeme, a takového člověka , u kterého bych měla častou  potřebu komunikace opravdu nemám.

Není tady

 

#40 30. 10. 2009 9:18

Ivana*M
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 17. 4. 2006
Příspěvky: 1935
Web

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

li.lik napsal(a):

Ahoj, holky, samy vidíte, že v tom, nejste samy, z toho plyne, že vaše problémy nejsou žádnou vzácností! Jste naprosto plnohodnotní lidé, tak na to myslete, není třeba se někoho doprošovat, chovejte se zdravě sebevědomě, máte nárok se bavit s ostatními jako oni!
Já byla dřív taková ustrašená, matka mě vydeptávala, tak jsem myslela, že nikomu za to nestojím, časem jsem zjistila, že je fajn se pobavit s ostatními (rozumím si víc s kluky, připadají mi otevřenější a přímější).
Na vš jsem měla báječného kamaráda a poznala jsem manžela, který je mým nejlepším kámošem dosud. Zjistila jsem, že nejlépe poznáte lidi v akci, takže není třeba uměle nic navozovat, buď si porozumíte, nebo ne. Zkuste kolegyni z práce nebo někoho kolem poprosit třeba o recept na nějakou dobrotu/tip na víkend a podobně. Dáte se do řeči, časem třeba skočíte na kafe...
Koníčky a společné zájmy i starosti hodně zbližují, stačí se jen pozorně rozhlédnout...
Držím palce, ať najdete někoho na stejné vlně! wink

nemyslím, že je to tak jednoduché. já mám velkého koníčka psy a dříve kočky , tozn., že kromě běžného venčení, jsem absolvovala výstavy , dělalal jsem sportovní výcvik , ted už dlouho agility a za celou tu dobu, jsem nějakou spřízněnou duši s kterou bych se více kamarádila nenašla. Samozřejmě mám hodně známých , s kterými se pozdravím, prohodím pár slov , ale o větší sblížení se mnou nikdo nestojí. Asi jsem prostě divná.

Není tady

 

#41 30. 10. 2009 9:21

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Ivano, kamarádství není podmíněné "častou potřebou komunikace", i když je to samozřejmě plus (pro ty ukecanější z nás http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png). Třeba pro mě je důležitější vědomí toho, že "někde tady" je ona pro mě a já pro ni kdykoli potřebujeme. Mám kámošku od základky - nemusíme se slyšet třeba 3-4 měsíce a vidět ještě dýl, ale jednak si vždycky dokážeme povídat tak, jako bychom se viděly naposled včera, druhak máme jistotu, že ani delší pauza není důvod k tomu, abychom se nekamarádily dál.


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#42 30. 10. 2009 9:23

Ivana*M
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 17. 4. 2006
Příspěvky: 1935
Web

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

abu135 napsal(a):

Ahoj,

děkuju za Vaše názory. Na každém určitě něco je.

Když jsem byla malá, tak jsem nikdy nebyla takovou tou vedoucí kolektivu. Ve školce a na základce jsem měla 2 "nejlepší" kámošky, které byly hodně výrazné a typy "vůdkyň". Já jsem asi byla spíš takový ten jejich ocásek. Když si to tak zpětně vybavuju, tak mě třeba i schazovaly, dělaly si ze mě srandu. Ne že by mi pořád nadávaly, to ne, ale dost často měly takové uštěpačné poznámky jako "co to máš zase na sobě", "jak ty můžeš vědět, jaký jsou diskotéky", "co to máš na hlavě", "á nová bunda" a vždycky jsem mezi nima byla ta nejodstrkovanější. Já jsem se je snažila napodobit, protože v té době pro mě byly dokonalé, ale na druhou stranu jsem se jim chtěla nějakým způsobem pomstít, ukázat jim, co jsem zač, že umím být i lepší, než jsou ony. No, a tohle ve mě jaksi zůstalo dodnes. Mám stále pocit, že musím někomu něco dokazovat, aby si mě svět všimnul. Někdy mi připadá, že s chutí dělám jen to, co mi opravdu jde, v čem jsem dobrá, abych nějak vynikla a někdo si mě všimnul a řek mi, že v něčem dobrá jsem, že mi to jde, že mi to sluší nebo něco podobného. Třeba vím, že mojí silnější stránkou je vzhled, proto jsem koketovala s klukama. Nikdy jsem je nějak nebalila, ale dělal mi dobře jejich zájem. V tu chvíli jsem totiž nebyla jen ta šedá myška, ale o mě taky stál. Nebo zase ráda a docela dobře tancuju, tak ráda chodím na plesy, diskotéky apod. Teď jsem se dost ponořila do práce, dělám v naší firmě vedoucí, vím, že mi to jde, proto mi nevadí dělat přesčasy a líbí se mi, když jsou za mnou vidět výsledky a někdo to ocení.

Co se týče celkově mého sebevědomí, tak je to takové jak na houpačce. V situacích, které jsou pro mě nové, se uzavřu do sebe. Naopak v situacích, kdy se cítím jistá, se chovám přirozeně a normálně. Nízké sebevědomí jsem měla tenkrát před staršíma manželovýma kamarád(k)ama, protože jsem nevěděla, jak se přesně chovat. Nízkým sebevědomím jsem trpěla i v mé první práci po škole. Opět jsem byla ta uzavřená kulička, kterou kam postavíte, tam ji najdete. Když jsem nastupovala do mé nynější práce, tak už jsem věděla, jak to chodí, věděla jsem, že umím víc, než mí kolegové, takže jsem se rychle vyšplhala na post, na kterém jsem teď.

Bohužel svým hloupým nesebevědomým chováním při vstupu do party jsem se zachovala blbě. Mám pocit ale, že už to nejde vrátit. S manželem jsme už pár akcí v poslední době pro kámoše dělali, ne že bysme jim to nechtěli oplatit. Ale mám pocit, že to nebylo ono. Vendula - holka manželova bráchy Honzy přišla, sotva pozdravila a seděla celou dobu jako bubák. Kolem sebe stáhla všechny ostatní holky, ty pak i další a vytvořili takovej drbací kroužek, kterej se vůbec nebavil. Pak jsme s jedním klukem chodili a rozlívali panáky, tak se zábava docela rozjela. Když ale ona viděla, jak se Honza baví, tak ho začala tahat domů. Odvezli domů i další lidi, takže jich spousta odjelo. S ostatními lidmi s party se snažím bavit, ale mám pořád pocit, jakobych pro ně nebyla rovnocenná. Že jsem pro ně pořád ta malá studentka. Když se k některým holkám připojím, tak s nima mám tyhle zkušenosti:
- Jedna spustila slovní průjem a nepustila mě ke slovu. Pořád jen mluvila o sobě, o svojí práci, o svém příteli, .... A bylo vidět, že to, co jí říkám já, jí vůbec nezajímá. Vydržela tahle mluvit asi půl hodiny, aniž by mě pustila ke slovu. Když jsem začala mluvit, tak mi hned skočila do řeči a spustila nanovo.
- Druhá se se mnou začala nedavno bavit sama. Zeptala se mě, co říkám té nové restauraci v jednom městě. Když jsem jí začala říkat můj názor, tak se najednou zadívala do blba, pak se otočila a začala se bavit s jinou holkou vedle, aniž by si mě poslechla. Prostě se mě na něco zeptala jen ze slušnosti, aniž by jí zajímal můj názor.
- Vendula a její příbuzné mě skoro ani nezdraví.
... Takhle bych mohla pokračovat dál a dál ...

Co se týče navazování kamarádských vztahů jinde mimo partu, tak to neumím. V práci to jde těžko. Dělám vedoucí, musím dohlížet na lidi pode mnou, vynadat jim, když něco zvorají, rozděluju jim prémie, a to je pak těžký tahat do toho opravdové přátelství. Jinak si s nima ale docela rozumím. Umíme si pokecat o všem možném, ale mimo práci se vůbec nescházíme. Pak chodím na španělštinu, ale ve skupině jsou samý kluci a jedna starší paní. :-) Cvičit chodím občas, většinou se ségrou. U nás na aerobik chodí ale tak 70 lidí, které tam už chodí po skupinkách a já se takhle neumím k někomu přidat. Nevím, co bych jim řekla. Ahoj, můžu k Vám? To fakt neumím. Teď jsme se přestěhovali do takového menšího městečka. Bydlíme tu skoro rok, ale pořád tu nikoho neznám. Snad jen sousedy. Chtěla bych tu poznat lidi víc, ale nevím, jak se k nim přidat. Každej říká, že musíme do hospody. Ale co tam? To si tam jako sednu a budu čekat, až mě někdo osloví? A já sama neumím přijít ke stolu dvaceti lidí a zeptat se jich, jestli si můžu přisednout.

Myslím, že ani nepotřebuju kámošku, které můžu říct úplně všechno. Nepotřebuju někomu sdělovat, čím mě naštval manžel, že včerejší sex mohl být delší a že jsem měla silnou menstruaci. Tyhle holčičí kecy nemám moc ráda. Chci kámošku do nepohody, se kterou bych mohla chodit na nákupy, zapařit na diskošku, jít si zacvičit, jít do posilovny (tedy kromě ségry, manžela a mámy) ... Na moje narozky mi nepřichází žádné eSeMeSky od přátel, skoro nikdo neokomentuje moje příspěvky nebo fotky na facebooku, nikdo se za mnou jen tak nezastaví doma na pokec ....

tak k tomu můžu jen dodat, že v tvém příspěvku se jen vidím, a mám to téměř úplně stejně.

Není tady

 

#43 30. 10. 2009 9:28

Ivana*M
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 17. 4. 2006
Příspěvky: 1935
Web

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Selima napsal(a):

tummenupp To som chcela napísať aj ja - prvý krok asi ostane na tebe. A čo skúsiť nájsť si kamošku cez interent - na začiatok? Možno objavíš aj nejakú v okolí... A pokiaľ ide o nové zoznamovanie sa v rámci bydliska, nemusí to byť rovno krčma(tá by nebavila ani mňa), ale trebárs v rámci hodov(pouti, dožínek), mestských slávností alebo nejakej akcie by som šla, pozdravila suseodv alebo ľudí, ktorých poznáš z videnia a prehodila pár slov... a uvidíš, čo to spraví. Ja som ukecaná, dám sa len tak s niekým do reči, prehodíme pár slov - a je z toho známosť alebo kamarátstvo. Pozri, vychádzaj z toho, že aj ostatní ľudia potrebujú niekoho milého, s kým by pokecali. Teda väčšinou. 
A porovnávať sa s druhými je cesta do pekiel. Ty si ty a druhí ľudia sú druhí ľudia... každý má nejaké silné stránky a slabé stránky a nemá cenu vyrábať si pakáreň tým, že spolu budeme všetci súťažiť(o čo vlastne???). V rámci partie to ber tak, že zrejme si trochu inde ako ostatné ženy - no a s Vendulou je to proste v (_I_) . Ak to vyzeralo, že flirtujete s jej Honzom, tak sa jej zas až tak nedivím... hmm . Proste stalo sa, no. Kamošov/Kamošky asi treba hľadať mimo partie - mne sa to osvedčilo hlavne po rozchode s bývalým, keď síce väčšina bola na mojej strane, ale furt ma drásali vyyptovaním sa naňho apod., takže som nakoniec sama z partie odišla a našla si iných kamarátov a inú partiu, s ktorou sme prakticky dodnes.

no jo Seli, to je, ale těžký, protože lidi jako já neumí prohodit pár slov s lidmi, které neznají. Příklad:  sháním nějaký přivýdělek , tak jsem chodila ted 14 na brigádu. / už jsem skončila, protože to opravdu nešlo, tak sháním něco jiného / O pauze kuřáci chodí ven , utvoří se hlouček lidí se už se trochu znají a pro mně naprosto nemožné se tam mezi ně nějak dostat. takže bud stojím poblíž a poslouchám, co si povidájí a jelikož mně nikdo nebere na vědomí , tak se cítím trapně a nebo si raději stoupnu sama někde úplně bokem.

Není tady

 

#44 30. 10. 2009 9:34

Ivana*M
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 17. 4. 2006
Příspěvky: 1935
Web

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

helena napsal(a):

Ivano, kamarádství není podmíněné "častou potřebou komunikace", i když je to samozřejmě plus (pro ty ukecanější z nás http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png). Třeba pro mě je důležitější vědomí toho, že "někde tady" je ona pro mě a já pro ni kdykoli potřebujeme. Mám kámošku od základky - nemusíme se slyšet třeba 3-4 měsíce a vidět ještě dýl, ale jednak si vždycky dokážeme povídat tak, jako bychom se viděly naposled včera, druhak máme jistotu, že ani delší pauza není důvod k tomu, abychom se nekamarádily dál.

tak takovou, vlastně jedinou mám taky od střední školy. Vídáme se různě někdy 2x za rok a nebo taky jednou za 5 let, ale jsme stále v kontaktu. Ale to nějak není ono .

Není tady

 

#45 30. 10. 2009 11:48

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 40313

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Ivana*M napsal(a):

no jo Seli, to je, ale těžký, protože lidi jako já neumí prohodit pár slov s lidmi, které neznají. Příklad:  sháním nějaký přivýdělek , tak jsem chodila ted 14 na brigádu. / už jsem skončila, protože to opravdu nešlo, tak sháním něco jiného / O pauze kuřáci chodí ven , utvoří se hlouček lidí se už se trochu znají a pro mně naprosto nemožné se tam mezi ně nějak dostat. takže bud stojím poblíž a poslouchám, co si povidájí a jelikož mně nikdo nebere na vědomí , tak se cítím trapně a nebo si raději stoupnu sama někde úplně bokem.

Na mňa si nerobila dojem až takej plachej srnky... Si sympatická žena, tak skús ako prvá prehodiť slovko (ja ako nefajčiarka by som kľudne šla von s fajčiarmi a pila pri nich Sprite alebo jedla jablko namiesto cigy... ). Neverím, že by sa nechytili. Tvoj blbý pocit môže byť úplne neoprávnený... treba ho len skúsiť prekonať.


Vesmír vám nie je nič dlžný, ak nie ste spokojný so svojím životom, zmeňte ho. Arpád Soltész, slovenský novinár, čo práve odchádza natrvalo z vlasti, o svojom rozhodnutí.
Brita

Není tady

 

#46 30. 10. 2009 13:45

Ivana*M
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 17. 4. 2006
Příspěvky: 1935
Web

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Selima napsal(a):

Ivana*M napsal(a):

no jo Seli, to je, ale těžký, protože lidi jako já neumí prohodit pár slov s lidmi, které neznají. Příklad:  sháním nějaký přivýdělek , tak jsem chodila ted 14 na brigádu. / už jsem skončila, protože to opravdu nešlo, tak sháním něco jiného / O pauze kuřáci chodí ven , utvoří se hlouček lidí se už se trochu znají a pro mně naprosto nemožné se tam mezi ně nějak dostat. takže bud stojím poblíž a poslouchám, co si povidájí a jelikož mně nikdo nebere na vědomí , tak se cítím trapně a nebo si raději stoupnu sama někde úplně bokem.

Na mňa si nerobila dojem až takej plachej srnky... Si sympatická žena, tak skús ako prvá prehodiť slovko (ja ako nefajčiarka by som kľudne šla von s fajčiarmi a pila pri nich Sprite alebo jedla jablko namiesto cigy... ). Neverím, že by sa nechytili. Tvoj blbý pocit môže byť úplne neoprávnený... treba ho len skúsiť prekonať.

To je ten problem, mne nikdy nic nenapada , nebo by mi to pripadalo hrozne strojeny . Placha nejsem .

Není tady

 

#47 30. 10. 2009 14:21

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 40313

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Tak to nechaj voľne plynúť - ono sa to nejako samo utrasie. wink


Vesmír vám nie je nič dlžný, ak nie ste spokojný so svojím životom, zmeňte ho. Arpád Soltész, slovenský novinár, čo práve odchádza natrvalo z vlasti, o svojom rozhodnutí.
Brita

Není tady

 

#48 30. 10. 2009 16:28

Ivana*M
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 17. 4. 2006
Příspěvky: 1935
Web

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Selima napsal(a):

Tak to nechaj voľne plynúť - ono sa to nejako samo utrasie. wink

Urcite, uz to nechavam plynout cely zivot , hlavu si s tim nedelam , mam jine starosti .

Není tady

 

#49 8. 8. 2013 7:33

Honzina
♥♥-----
Registrovaný: 8. 8. 2013
Příspěvky: 37

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Ahooooooj....jmenuju se Zuzana, je mi 24 let, mám dvě děti, syn - 4 roky, dcera - 2 roky, a jsem z Mělníka.
I já měla spoustu kamarádů/dek, ale po dětech to šlo samozřejmě do kopru....hledám takovou kamarádku, která je úplně normální, který nebude vadit, když řeknu pr..., a která má stejnej záměr najít dobrou kamarádku!!! Mám ráda jídlo, kafe a posezení u nás doma na zahradě....ráda bych zas vrátila čas, kdy mi na nákupech řekne "kamarádka/kamarádky", jak mi to sedí...a nééé děti smile)))))) jsem spíš od rány, takže k sobě hledám někoho stejnýho tipu....od toho se odvíjí i má výchova dětí....3x napomenu a pak plesk přes ruce - např. (to některé matky nechápou, smile))) tak to jsou moje parametry, pokud se to nějaké z vás zamlouvá, dejte vědět na zuzanarichi@seznam.cz

Není tady

 

#50 8. 8. 2013 7:56

Eva.
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 13. 10. 2012
Příspěvky: 11805

Re: Nemám žádné opravdové kamarády

Tohle není inzertní oddělení, ale psychologické.
Kams tak spěchala, když máš tak brzy dvě dětičky?
Mně se tvůj způsob výchovy nelíbí. Bych se tím nechlubila, ale zamyslela. Není žádné terno, že jsi, jak říkáš, od rány, ty parametre. big_smile
Není samozřejmé, že po dětech to jde (s kamarádkami) do kopru. Pro někoho ano. Pro někoho ne.


May the road rise to meet you, may the wind be always at your back.
The sun shine warm upon your face, the rain fall soft upon your fields.
And until we meet again, may God hold you in the hollow of his hand.

Není tady

 
NÁŠ TIP:
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz

  • Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů