14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Ahoj,
padla na mě nějaká depka, tak se potřebuju vykecat ... tve mě, e nemám ádné opravdové kamarády.
Vechno to začalo v 16 letech. Do té doby jsem měla několik spoustu kamarádek, se kterýma jsem chodila na diskotéky, různě jsme se scházely, drbaly, podnikaly různé zajímavé akce ... Pak jsem začala chodit s klukem, který byl straně árlivý. Nejdřív mu vadil kadý kluk, který se o mě začal zajímat, pak postupně i moji kámoi a kámoky. Na kadém viděl něco patného někdo kouřil trávu, někdo moc pařil, někdo ho prý pomlouval, ... Na druhou stranu mě měl straně rád a já si v té době myslela, e nikdy u nepotkám nikoho, komu by na mě tak záleelo, kdo by mě měl tak rád, ... Postupně jsem se přestávala s mými kamarády vídat, kadý se pak někam odstěhoval, odeel na kolu, ... S tím klukem jsem chodila 4 roky. Vydrela jsem to s ním tak dlouho, protoe ke konci jsem u neměla ádného kamaráda nebo kamarádku a říkala jsem si, e kdy se s ním rozejdu, tak ani nebudu mít s kým jít ven nebo si s kým popovídat.
Pak jsem začala chodit s mým nynějím manelem Radkem, který je o 7 let starí. Vechno bylo najednou úplně jiné a super. On měl spoustu kamarádů a velkou partu. Straně se zezačátku divil, proč nemám ádné kamarádky, proč si taky někdy nevyrazíme s mými přáteli. Straně jsem se za to styděla. Nevěděla jsem, co mu říct.
Tím ale, e je o dost starí, jsou starí i jeho kamarádi a i jejich holky. V té době jsem já jetě chodila do koly a oni vichni u pracovali a vydělávali peníze. Já jsem si mezi nimi připadala trochu jako outsider. Měla jsem vdycky dost respekt ze starích, zkuenějích a autorit a i z Radkových kamarádů jsem měla takový pocit. Holky Radkových bráchů např. u manelových rodičů vařily, já uměla jen pár věcí z kuchařky, a tak jsem se styděla k nim připojit. Oni připravovali různé večírky u sebe doma, já jetě bydlela s rodiči a neměla jsem na něco takového peníze a ani by mi to rodiče doma nedovolili. Tím jsem se od holek dost vzdálila a moc mě mezi sebe nepřijaly co trvá dodnes.
U kluků v partě to naopak bylo jiné. Jsem docela hezká, take za mnou zezačátku vichni běhali, pařili se mnou na diskotékách, skládali mi komplimenty... Nejvíc za mnou běhal Radkův brácha Honza a dost mě provokoval. Myslím, e kdybych tenkrát kývla, tak by se se mnou klidně vyspal. Jeho chování ale nesnesla jeho holka Vendula. Nevím, jestli je v tom jetě něco víc, ale ona se se mnou přestala úplně bavit, nezdraví mě a Honza se se mnou přestal taky skoro bavit a s ním i Venduly brácha, jeho holka, ... S Honzou jsem ale vůbec nic samozřejmě neměla.
V partě jsem se víc skamarádila s jednou holčinou, vdycky si spolu dobře popovídáme. Ale za nějak nej kámoku jí povaovat nemůu. Je to spí Radkova kamarádka ne moje a je to trochu taková intrikánka, i kdy na mě podraz asi neudělala. Kdy se v partě nebavím s ní, jejím klukem nebo Radkem, tak spí tak nějak okolkuju nebo se k někomu vnutím, ale furt si připadám tak nějak sama.
Pak máme jetě jednu partu. Opět jsou to kamarádi od Radka. Do téhle party jsem zapadla mnohem lépe, bylo mi s nima fajn, dokud jsme se jeden večer straně neopili a já, Radek a jeden kluk z party neli do trojky. Ten kluk za mnou chvilku jetě běhal, a kdy viděl, e u nic nebude, tak se od tý doby ke mně chová divně a mě to tak nějak vadí a u se v té partě necítím jako dřív.
Jiné kamarády nemám. Mám pocit, e nejsem zrovna charismatický typ, který by přitahoval přátele. Vdycky na mě spí letěli kluci, protoe jsem se jim líbila, ale holky se na mě dívaly divně. Několikrát jsem se snaila o nějakou kamarádku, ale přijde mi, e na to musím vynakládat straně energie, nejsem při tom přirozená, asi se moc snaím, nejsem takový ten typ vrba, kterému by se někdo chtěl svěřovat se svými problémy.
Tím, jak nejsem nikde moc oblíbená, se to snaím kompenzovat jinak. Dost jsem se zaměřila na práci. Jsem u na pozici vedoucí, ale na tu pozici jsem se nedostala kvůli svému charisma, e bych oslnila éfa, ale straně tvrdou dřinou.
Mám pocit, e pořád musím někomu dokazovat, e jsem taky v něčem dobrá, pořád se snaím něco ukázat světu, e jsem tady taky, ale ve finále to vdycky něčím podělám a jsem zase sama (jednou se straně stydím, pak jdu s kámoem do trojky, pak se moc snaím a vypadám jak přehnaná snaivka, ...).
Není tady
Ahoj abu! taky mám dnes hroznou depku a potřebuju se vykecat, tak si třeba poradíme vzájemně. Zrovna jsem chtěla zaloit nové vlákno pod názvem Nic nemá cenu...
K tvému problému - kamarádi. Co v práci? Nemá tam ádnou kamarádku, trochu víc ne jen kolegyni? Jaké má koníčky? Sport, kultura, cizí jazyky, pejsek, sousedka? Nenala by sis tam nějakou blízkou dui?
Není tady
Já bych začala chodit třeba na aerobik, je to tam větinou takové kolektivní a tam kam chodím já se téměř vechny enský spolu seznámily a jsou kamarádky:) nebo třeba na internetu si najít někoho, kdo má podobné zájmy jako ty ... moje mamka se takhle seznámila s jednou enskou a jsou tedka nejlepí kamarádky:)
Není tady
Já jsem mám zas nejlepí kamarádky jednak z práce, z jazykovýho kurzu a ze koly, kterou jsem dělala při zaměstnání, jo a taky sousedku
Není tady
Holky, to chce klid. Je naprosto normální, e nejvíc kamarádů (kamarádek) máme ve kole.
Vídáme se denně a tak nám nečiní problém cestou domů něco podniknout.
Kdy u zaparkujeme ve vztazích, je mnohem sloitějí DOMLUVIT se s kýmkoli.
Věřte, e by to bylo těké i s velmi dobrou kamokou. Nato s těmi ostatními, ne tak oddanými ..
ivot je zkrátka u o něčem jiném, kdy nejsme samy a máme doma někoho, kdo na nás třeba i čeká.
Na druhou stranu ivot nekončí za zdí naeho bytu. Jene přesvěčte o tom i ty druhé...
Není tady
Já bych nejdříve začala pracovat na sobě, na svém sebevědomí, abych se cítila dobře. S nízkým sebevědomím se toti patně navazují kontakty, člověk si připadá méněcenný, protoe není (neumí, nemá, ... ). V kadé partě nebo u kadé kamarádky si najde nějakou věc, ve které nejsi tak dobrá a pokadé to můe znamenat, e se pak bude cítit patně a méněcenná.
Začni hledat svoji hodnotu a a ji najde věřím, e se zlepí i vztahy v partách tvého partnera.
Není tady
tříska napsal(a):
Holky, to chce klid. Je naprosto normální, e nejvíc kamarádů (kamarádek) máme ve kole.
Vídáme se denně a tak nám nečiní problém cestou domů něco podniknout.
Kdy u zaparkujeme ve vztazích, je mnohem sloitějí DOMLUVIT se s kýmkoli.
Věřte, e by to bylo těké i s velmi dobrou kamokou. Nato s těmi ostatními, ne tak oddanými ..
ivot je zkrátka u o něčem jiném, kdy nejsme samy a máme doma někoho, kdo na nás třeba i čeká.
Na druhou stranu ivot nekončí za zdí naeho bytu. Jene přesvěčte o tom i ty druhé...
Moc hezky napsané
Samozřejmě, e po kole se člověk u tolik s těmi lidmi nevídá, ale aspoň 2, 3 kamarádi by zbýt měli...
Není tady
Aknella napsal(a):
Já bych začala chodit třeba na aerobik, je to tam větinou takové kolektivní a tam kam chodím já se téměř vechny enský spolu seznámily a jsou kamarádky:) nebo třeba na internetu si najít někoho, kdo má podobné zájmy jako ty ... moje mamka se takhle seznámila s jednou enskou a jsou tedka nejlepí kamarádky:)
Otázka je, jestli Abu stojí o přátelství s holkama, který chodí třeba na aerobik
Abu, tvým problémem je opravdu sebevědomí. Ty se hned degraduje. Tak jeden příklad za vechny:
- Holky Radkových bráchů např. u manelových rodičů vařily, já uměla jen pár věcí z kuchařky, a tak jsem se styděla k nim připojit.
Vem si, e jsi patrně mladí ne ty holky, nebo jsi prostě dýl studovala, zkrátka jsi jetě neměla čas nebo prostor se naučit vařit. No a co? Co ti brání přijít a říct: "Holky, můu na vás voči nechat jak vám to jde, v dobrém vám to závidím, to já vařit neumím. Můu se k vám přidat? Já vám třeba oloupu brambory, očistím zeleninu a nasekám cibuli a naučíte mě zbytek?"
Jene tobě bránil stud a ve výsledku to dopadlo tak, e ses sama stranila a jetě jsi moná působila jako primadona.
To samé s těmi večírky - co je sakra patného na tom, e nemám prostory ani prachy na to pořádat u sebe mejdany?
tak jdu zase s barvou ven: "hele, já jetě ádný spářky dělat nemůu, ale můu vám pomoct s pořádáním tý vaí, třeba něco zajistit, zařídit?" Je to pořád mnohem lepí ne jen pasivně chodit na cizí večírky a cítit se blbě.
Prostě říct věci tak jak jsou ti pomůe se uvolnit a být přirozená. Tak je to mnohem lepí ne se stáhnout do kouta - a působit jak primadona, nebo chudinka, nebo jenom jednodue rozpačitě a odtaitě.
Upravil(a) Fidorka (26. 10. 2009 21:10)
Není tady
Abu, ja tu vidím viac vecí na zamyslenie... Ja mám pár priateliek ete od koly alebo z prvého zamestnania - a tie mi vydrali bez ohžadu na to, či som mala alebo nemala vzah - ale stále sa pridávajú aj nové kamoky a kamoi. Nadviaza kamarátstvo sa dá vdy(ak len nebýva na samote u lesa), ale ja osobne neodporúčam "kazi" kamarátstvo a vzahy v partii flirtovnaím alebo nebodaj spaním do trojky. To, e si s Honzom nič nemala vidno nie je, ale ak ste spolu flirtovali, to vidie bolo a určite to vzahy trochu pokazilo. Tá trojka - asi ete horie, pokiaž ide o vzahy v partii. A ak sa ti stále opakuje to, e chlapi po tebe "idú" a baby "iarlia a závidia", tak bude chyba skôr niekde v tebe. Naozaj chce kamarátstvo? A ako si ho predstavuje? Čo od neho čaká? Polo si tieto otázky a hžadaj na ne odpovede. Verím, e ak hžadá fakt len čisté kamarátstvo, musí sa ti podari nájs ho; ja by som ale začala niekde mimo partiu(navye priazežovu), kde má "čistý tít". Partia je super vec, ale naozaj si netreba komplikova vzahy v nej sexíkom, flirtmi, iarlivosou a podobne. Nemá nejaké svoje záujmy, kde by si si nala rovnaké staré dievčatá s podobnými záujmami?
Není tady
Fidorka napsal(a):
Aknella napsal(a):
Já bych začala chodit třeba na aerobik, je to tam větinou takové kolektivní a tam kam chodím já se téměř vechny enský spolu seznámily a jsou kamarádky:) nebo třeba na internetu si najít někoho, kdo má podobné zájmy jako ty ... moje mamka se takhle seznámila s jednou enskou a jsou tedka nejlepí kamarádky:)
Otázka je, jestli Abu stojí o přátelství s holkama, který chodí třeba na aerobik
Řekla jsem TŘEBA aerobik! Pod tím třeba si normální člověk představí aerobik atd...čili si tam autorka můe dosadit cokoliv by jí konkrétně mohlo zajímat:)
Upravil(a) Aknella (27. 10. 2009 8:18)
Není tady
Aknella napsal(a):
Fidorka napsal(a):
Aknella napsal(a):
Já bych začala chodit třeba na aerobik, je to tam větinou takové kolektivní a tam kam chodím já se téměř vechny enský spolu seznámily a jsou kamarádky:) nebo třeba na internetu si najít někoho, kdo má podobné zájmy jako ty ... moje mamka se takhle seznámila s jednou enskou a jsou tedka nejlepí kamarádky:)
Otázka je, jestli Abu stojí o přátelství s holkama, který chodí třeba na aerobik
Řekla jsem TŘEBA aerobik! Pod tím třeba si normální člověk představí aerobik atd...čili si tam autorka můe dosadit cokoliv by jí konkrétně mohlo zajímat:)
No a já jsem řekla Otázka je, jestli Abu stojí o přátelství s holkama, který chodí třeba na aerobik
Není tady
Fidorka napsal(a):
Aknella napsal(a):
Fidorka napsal(a):
Otázka je, jestli Abu stojí o přátelství s holkama, který chodí třeba na aerobikŘekla jsem TŘEBA aerobik! Pod tím třeba si normální člověk představí aerobik atd...čili si tam autorka můe dosadit cokoliv by jí konkrétně mohlo zajímat:)
No a já jsem řekla Otázka je, jestli Abu stojí o přátelství s holkama, který chodí třeba na aerobik
Řekla bych, e v její situaci, kdy nemá ádného kamaráda, si moc vybírat nebude...
Není tady
Fidorka napsal(a):
celkově je otázka jestli prostě o nějaký "holčičí" kamarádství stojí.
Protoe se moc kamarádsky sama nechová (Selima to rozvedla líp).
Tak nevím jestli stojí o holčičí kamarádství, ale o kamarádství obecně určitě...jinak by asi nezakládala tohle vlákno:dumbom:
Není tady
Souhlasím naprosto s Fidorkou a Selimou.
Není tady
Aknella napsal(a):
Fidorka napsal(a):
celkově je otázka jestli prostě o nějaký "holčičí" kamarádství stojí.
Protoe se moc kamarádsky sama nechová (Selima to rozvedla líp).Tak nevím jestli stojí o holčičí kamarádství, ale o kamarádství obecně určitě...jinak by asi nezakládala tohle vlákno:dumbom:
Tak jinak:
je chtít a chtít. Mě se zdá, e Abu by sice moc chtěla pejska, protoe je to "takové pěkné", ale ve skutečnosti není ochotná ho pravidelně chodit venčit za kadého počasí a pečovat o něj.
Stejně je to (moná) i s její potřebou kamarádství. Chtěla by kamarády, cítí se sama, ale nechová se kamarádsky.
A jinak se vrátím na začátek k tomu sebevědomí. Tohle chování je typické pro holku s mindrákama. Ke klukům vysílá podvědomé sexuální signály (prastarý laciný trik získání aspoň nějaké náklonnosti) a holky tím jednak odpuzuje (a popuzuje) a navíc se k nim jetě chová odtaitě (nepřidá se k nim při nějaké činnosti, jako např. to vaření).
Pak se ale není co divit, e "Vdycky na mě spí letěli kluci, protoe jsem se jim líbila, ale holky se na mě dívaly divně" a "nejsem takový ten typ vrba, kterému by se někdo chtěl svěřovat se svými problémy".
U si rozumíme?
Není tady
Otázka je jak z téhle lamastiky ven.
V první řadě bych se - přesně jak píe Selima - pokusila o navázání nějakých kontaktů mimo přítelovu partu. U proto, e po případném rozchodu potřebuje Abu svoje přátele a ne přítelovy (kteří se navíc asi budou dret spí na jeho straně).
Jako bonus navázání "svých přátelství" získá Abu určitou nezávislost a větí pocit sebevědomí i uvnitř svého vztahu s Radkem.
Za dalí - nikdy není pozdě vztahy napravit a zkultivovat. Tedy větinou. Take bych se pokusila vyčistit vzduch a zbavit napětí. S přítelkama Radkových bratrů právě třeba tím, e nebudu chodit k hotovému obědu ale přiloím ruku k dílu, viz můj první příspěvek, pro holky z party někdy u nějaké příleitosti uspořádat party nebo nějakou akci, kteou bych se jim trefila do vkusu a klidně bych k tomu řekla: "holky, vdycky jste pořádaly party vy a zvaly mě v dobách kdy jsem byla studentka bez peněz a moností, dneska bych vám to ráda oplatila e jste se ke mě vdycky chovaly tak pěkně (ano, to není pravda, ale mělo by to být i tak proneseno vřele, bez ironie a hořkosti) a tak bych vás chtěla pozvat v sobotu na spářku u mě."
A pokud Abu jetě nemá monost u sebe doma uspořádat něco takovýho, tak aspoň na cizí party nechodit s prázdnou, přinést nějaký pití, pohotění a drobnost pro hostitelku/pořadatelku.
To jsou vechno takový drobnosti, kterýma bych začala.
A jetě jedna věc do budoucna: kamarádi jsou tabu. Vdycky. A pokud se i přesto stane, e je člověk pod vlivem kombinace alkoholu, momentální nálady a přemůe ho pud a s někým takhle ujede, pak je na místě si hned záhy ujasnit e to byl úlet a vyčistit vzduch a udělat tlustou čáru.
A partneři kamarádek jsou ABSOLUTNÍ tabu. A pokud dojde na scénář, e na mě dostane zálusk partner mojí kamarádky, pak je JENOM na mě jestli mu to dovolím, aby za mnou začal běhat jako pejsek nebo nedej boe něco víc. Pokud jakýkoli náznaky hned v zárodku jednoznačně odmítnu, pak se nemůe stát, e by si moji reakci chlaepc vyloil patně a jeho holka měla důvod na mě árlit a nesnáet mě....
Není tady
No, ak osm dobre pochopila, tak Honya-nápadník je brat jej priateža. Tie nič moč kombinácia na flirt.
Není tady
No, ja taky nemam pritele, nekoho "ciziho", za kym se jit vybrecet, kdyz me neco trapi. Neverim nikomu natolik, abych se sverovala. Tak nemam, no. Mam kamose, mam kolegy, mam pratele sveho muze. Moc me to trapilo tak do petadvaceti, kolikrat jsem o vikendu brecela, protoze nikdo nechtel, nemel cas, bylo to daleko... Jeeee ty oslavy narozenin, kdy jsem nakonec sedela sama nad prostrenou tabuli a lzici dlabala dort No neni to k smichu, kdyz jsme v tom.
Ze vsech mych skol, krouzku, sportovnich oddilu a praci mi nezbyli nez nezavazni kamosi. Ziju s tim. Neudrzim si pratele jen pro formu, proste nepotkavam lidi, se kteryma bych si natolik rozumela. Jsem exooooot
Není tady
Fidorka napsal(a):
Aknella napsal(a):
Já bych začala chodit třeba na aerobik, je to tam větinou takové kolektivní a tam kam chodím já se téměř vechny enský spolu seznámily a jsou kamarádky:) nebo třeba na internetu si najít někoho, kdo má podobné zájmy jako ty ... moje mamka se takhle seznámila s jednou enskou a jsou tedka nejlepí kamarádky:)
Otázka je, jestli Abu stojí o přátelství s holkama, který chodí třeba na aerobik
Abu, tvým problémem je opravdu sebevědomí. Ty se hned degraduje. Tak jeden příklad za vechny:
- Holky Radkových bráchů např. u manelových rodičů vařily, já uměla jen pár věcí z kuchařky, a tak jsem se styděla k nim připojit.
Vem si, e jsi patrně mladí ne ty holky, nebo jsi prostě dýl studovala, zkrátka jsi jetě neměla čas nebo prostor se naučit vařit. No a co? Co ti brání přijít a říct: "Holky, můu na vás voči nechat jak vám to jde, v dobrém vám to závidím, to já vařit neumím. Můu se k vám přidat? Já vám třeba oloupu brambory, očistím zeleninu a nasekám cibuli a naučíte mě zbytek?"
Jene tobě bránil stud a ve výsledku to dopadlo tak, e ses sama stranila a jetě jsi moná působila jako primadona.
To samé s těmi večírky - co je sakra patného na tom, e nemám prostory ani prachy na to pořádat u sebe mejdany?
tak jdu zase s barvou ven: "hele, já jetě ádný spářky dělat nemůu, ale můu vám pomoct s pořádáním tý vaí, třeba něco zajistit, zařídit?" Je to pořád mnohem lepí ne jen pasivně chodit na cizí večírky a cítit se blbě.
Prostě říct věci tak jak jsou ti pomůe se uvolnit a být přirozená. Tak je to mnohem lepí ne se stáhnout do kouta - a působit jak primadona, nebo chudinka, nebo jenom jednodue rozpačitě a odtaitě.
Jene tobě bránil stud a ve výsledku to dopadlo tak, e ses sama stranila a jetě jsi moná působila jako primadona.
Tak to si presne odhadla i muj problem . Ja jsem se ho nikdy nezbavila a uz se ani nepokousim.
Není tady
Mám to tak nějak podobně jako Abu i Daniela.I Fidorka to popsala a vystihla docela dobře.
Jako Abu to bylo dřív - měla jsem spoustu spí muských přátel,enské mě moc nezajímaly a ani jsem nevyhledávala jejich společnost,kde se větinou probíralo jak toho mají moc,jejich problémy s dětma atd.To u mě mnohem smysluplnějí připadaly řeči a pokec s pány kluky.
Na z a s jsem samozřejmě kámoky měla,ale neměla jsem ani potřebu se někomu chodit vyplakat na rameno.
Po kole jsem se s manelem přestěhovala cca o 100 km dál,nějaké známé jsme tu zezačátku nali,ale dnes musím konstatovat,e se vlastně s nikým nestýkáme či nenavtěvujeme.Nějak to vyumělo.Kdy potkám někoho známého na ulici,tak se pozdravíme,či dáme jednu 2 věty a jdem kdá zase jinou cestou.Taky nemám teda takové kámoky,se kterýma bych pravidelně třeba la na kafe,někdy si říkám bylo by prima se s někým kamarádit,třeba i s podobným man.párem,na druhou stranu si dost dobře vystačíme s manelem,jsme celkem akční a tak jsme si říkali,e my holt asi nejsme ty správní týpci na tyhle kamarádčofty,u jsme si zvykli na své pohodlí,dělat si to,co se nám právě chce.Manel třeba dělá v práci v kolektivu,zde jsou prý ale větinou lidi s takovým divným,jetě jakoby starosvětským náhledem na ivot,prostě názorově je můj mu někde jinde ne tyto lidé větinou z vesnic.
Ale je fakt,e někdy o tom taky uvauju,e by byl třeba ivot veselejí,nevím.
Není tady
Presne tak! Takove to "zajit si s kamaradkou na kafe a pokecat" - to jsem v zivote neudelala. A ne ze bych nechtela. Muze to byt pekny, verim.
Není tady
Myslím,e jsem také uzavřenějí a patně se mě navazují nová přátelství,nemám tolik v sobě sebedůvěry,mám třeba lepí dny kdy se cítím sebevědoměji a třeba na hřiti jsem se trochu více začala bavit s jednou maminkou se kterou jsme se tam u potkaly a staly se z nás kamarádky,ale nejsem si úplně jistá jestli ji můu hodně věřit,přála bych si moc mít opravdu blízkou kamarádku,které bych se nebála cokoliv říct,ale je to moc těké,také jsem přestěhovala přes 100 km vzdáleného místa,ale u tu nejsem nováček,jsem tu 7. rok.Také asi nejsem typ vrby...ani typ svůdkyně prostě taky exotka svým způsobem..
Není tady
Já mám pár kamarádek ze koly a ze ivota. Jsem hodně vybíravá, take jsem neměla kolem sebe hejno a nikdy jsem nebyla středem pozornosti. Ale pokud mi kamarádka ,,sedla", tak to bylo na celý ivot. Opravdové kamarádky si hejčkám a moc si jejich přátelství váím. Nestydím se jim to říci. Třeba potká kamarádku a bude jezdit s miminem nebo v práci. Rozhodně vybírej a potom přátelství stojí za to! Teď jsem nala kamarádku na internetu-píeme si asi dva roky a jsme k sobě hodně upřímné. Řeíme spolu věci,které bych kamarádce v domácím prostředí neřekla. V reálu se neznáme, nehrozí, e se jedna prořekne nebo informace zneuije.Je to fajn a je to zase nový rozměr kamarádství.
Upravil(a) Vladena (27. 10. 2009 14:52)
Není tady
Matali-mě teda vůbec nejde o to,abych měla kamarádku,které bych svěřovala první poslední,větinou pak takto dojde k bolestnému poznání.Jen by se mi občas líbilo se s nějakou kamarádkou sejít a nezávazně potlachat-co je nového,drby,a tak,abychom se zasmály a přily na chvíli na jiné mylenky.
Není tady