Jů, to je hezký téma..

Co mě/nás přimělo? Nevím, prostě to tak mám nějak "nastavený" sama v sobě. Taky jsem chtěla mít děti blízko sobě věkem.Myslím, že to bude pro ně lepší. Budou mít k sobě blíž.. né, jako já s bráchem, kterýmu jsem prostě chůvou byla. Jsme o 7let a mou pomoc si maminka chválí do teď.. ale já to (tehdy) vnímala jako opravdu velkej opruz.. :rolleyes:Chodila jsem pro něj každej den do školky, odpoledne ho brávala ven. Ze začátku vodila do školy, když mi byla v pubertálním věku a začínaly jsme s kámoškama řešit kluky.. nebo za něma i chodily.. a já sebou musela vláčet malýho bráchu, kterej byl fakt děsně otravnej.. kolikrát jsem na něj byla i škaredá, až mi je to  líto.  Jenže teď to člověk vidí jinak.. Prostě byla jsem ta "velká" ségra, která byla vždycky po ruce..   I teď bych ho někdy za jeho názory (je mu 20let) ale to je prostě jen tím věkem. Je mi jasný, být mi o dva roky víc než jemu.. tak je mám asi hodně podobný.. No a právě o to.. si myslím, že jsme ochuzený.. Prostě jsem tak nějak pořád napřed.. Ikdyž někdy je snad za ty moje "chytrý" řeči rád..

...Že to bude záhul pro mě.. o tom nepochybuju.. ale co.. Prostě se to zvládne! Za prvé chci a za druhé mi nic jinýho nezbude. Naopak, vidím v tom ty výhody. Těším se, až budeme děti učit lyžovat, až budeme jezdit na výlety, chodit na koupák.. prostě budeme to všechno dělat spolu dřív.. učit se můžou zarás a né po jednom. Domča je celkem akční, vyžaduje pořád pozornost, musí být jejím středem.. ikdyž to ze začátku bude asi těžký.. vnímám to jako plus.. naučí se "muset" počkat, vědět, že některý věci mají přednost.. prostě si myslím, že pro i pro něj to tak bude takový "výchovnější"..  Já bych se s jedním moc "piplala"... Snažím se dělat maximum.. ve všem co dělám.. a jaksi, někdy je to spíš špatně..

Taky by jsme chtěli ještě 3 dítko... ale to se všechno uvidí..

....Teď je to tak, že můžu naprosto v klidu říct, že když jsem chodila do práce  měla jsem větší klid. Tím chci říct, že opravdu záleží na tom, jak si to člověk udělá.. My s Domčem pořád někde trajdáme, lítáme, jezdíme .. prostě mi to na té mateřské hrozně utíká a já ten frkot jaksi nestíhám. Chvíli bych se chtěla nudit..
Nepotřebuju teda žádný "velký věci" - jezdit někam do tramtárie- stačí mi tady (zatím ) ČR- okolí, na knížku si prostě čas udělám, ikdyž ji samože vezmu do ruky až večer, a pokud má člověk čas na BB   tak pak už fakt na všechno..
Ikdyž mám teď v druhým těhu nějaký problémy, záda bolí tak, že se občas nemůžu ani narovnat, večer zaléhám do postele kolikrát fakt hotová, ikdyž mám vidinu toho, že se další přinejmenším 2roky pořádně nevyspím.. i tak to beru jako výhodu, snažím se těhu si užívat a na maličký se moc těšíme. Dofuám, že budu moct jednou napsat, tak jako holky tady, že kdybych mohla.. rozhodla bych se stejně!

Jo a Tuli... já osobně si myslím, že rozhodnutí jestli mít/ nemít - jestli brzo/později  je jen Tvoje svobodný rozhodnutí a bude to mít ty výhody/nevýhody,  který ty budeš chtít vidět a vnímat..

Tulipánka napsal(a):

Misho,
víš, já to vlastně ani neřeším, druhé dítě zatím nechci a myslím, že ani chtít nebudu. Právě proto se ptám, co bylo ten důvod, aby si ostatní maminky pořídily další dítě. Já mám své dítě ráda, ale asi jsem moc sobecká, záleží mi víc na mojí psychické pohodě a komfortu než na tom vyhovět přání manžela mít další dítě nebo pořídit Davídkovi kámoše. Já si totiž mateřství ani zdaleka neužívám. Být se synem doma prostě beru jako nutnost, aby byl spokojený a dobře se vyvíjel. Nejraději bych utekla do práce. Neumím si představit, že bych ten strašný 1. rok života musela absolvovat znovu a navíc ve zhoršené variantě - se 2 malými dětmi . I když připouštím, že až Davídek vyroste a bude mi alespoň trochu pomáhat, možná budu o dalším ještě uvažovat....

Ja mam deti 2 a 1/4 roku po sobe , celkove se nezadarilo vickrat . Ani jedno jsem vylozene neplanovala . U druheho jsem chvili uvazovala o potratu . Obe deti hodne zive , dost hruza a nejhoesi na tom je , ze to nikdy neskonci . Momentalne uz jsou dospeli , ale stale doma

Koukám, že jde o dva roky staré téma- jak jste na tom vy, které jste byly v očekávání nebo jste teprve plánovaly???Jste spokojené? Přežily jste to? Šly byste do toho znovu stejně?
Díky