29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Nic :lol: prostě se tak stalo, neřešili jsme to... a já to beru tak, že to prostě má být ;)
Kluci budou od sebe 17měsíců, někdy se toho děsím, ale někdy zas těším, jsem "smířená", že první dva roky to asi bude makačka, ale hroutit se nehodlám, mám stejný pohled jako Ela, troufám si říct, že jsem celkem pohodová máma a Jenda je těžký pohodář a já si to mateřství užívám :tesi: a vlastně jsme chtěli děti tak dva roky od sebe, takže tak razantní změna v plánu to nebyla :lol:
Před Jendou jsem vedla dosti bujarý život, spousta kamarádů, výletů, cestování atd atd, nastartovaná kariéra a prd, teď jsem MÁMA a basta a to že mám naprosto bezproblémové obě těhu, první porod pohodička, Jenda je v klidu, beru jako dar a snažím se toho max využít ;)
a že mi tu budou za chvíli skákat dva raubíři po hlavě, no tak budou :D mám ráda veselý život a hlavně neustále razím "jaký si to uděláš, takový to máš"
zatím nedokážu posoudit výhodnost malého věkového rozdílu, ale už teď se ujišťuji, že je to super :lol:
a pokud vše půjde jak má, i to třetí bych ještě ráda, ale to fakt už později, 6-8let :P
Není tady
Jů, to je hezký téma..
Co mě/nás přimělo? Nevím, prostě to tak mám nějak "nastavený" sama v sobě. Taky jsem chtěla mít děti blízko sobě věkem.Myslím, že to bude pro ně lepší. Budou mít k sobě blíž.. né, jako já s bráchem, kterýmu jsem prostě chůvou byla.
Jsme o 7let a mou pomoc si maminka chválí do teď..
ale já to (tehdy) vnímala jako opravdu velkej opruz.. :rolleyes:Chodila jsem pro něj každej den do školky, odpoledne ho brávala ven. Ze začátku vodila do školy, když mi byla v pubertálním věku a začínaly jsme s kámoškama řešit kluky.. nebo za něma i chodily..
a já sebou musela vláčet malýho bráchu, kterej byl fakt děsně otravnej.. kolikrát jsem na něj byla i škaredá, až mi je to líto. Jenže teď to člověk vidí jinak..
Prostě byla jsem ta "velká" ségra, která byla vždycky po ruce..
I teď bych ho někdy za jeho názory (je mu 20let)
ale to je prostě jen tím věkem. Je mi jasný, být mi o dva roky víc než jemu.. tak je mám asi hodně podobný..
No a právě o to.. si myslím, že jsme ochuzený.. Prostě jsem tak nějak pořád napřed.. Ikdyž někdy je snad za ty moje "chytrý" řeči rád..
...Že to bude záhul pro mě.. o tom nepochybuju.. ale co.. Prostě se to zvládne! Za prvé chci a za druhé mi nic jinýho nezbude. Naopak, vidím v tom ty výhody. Těším se, až budeme děti učit lyžovat, až budeme jezdit na výlety, chodit na koupák.. prostě budeme to všechno dělat spolu dřív.. učit se můžou zarás a né po jednom. Domča je celkem akční, vyžaduje pořád pozornost, musí být jejím středem.. ikdyž to ze začátku bude asi těžký.. vnímám to jako plus.. naučí se "muset" počkat, vědět, že některý věci mají přednost.. prostě si myslím, že pro i pro něj to tak bude takový "výchovnější".. Já bych se s jedním moc "piplala"...
Snažím se dělat maximum.. ve všem co dělám.. a jaksi, někdy je to spíš špatně..
Taky by jsme chtěli ještě 3 dítko... ale to se všechno uvidí..
....Teď je to tak, že můžu naprosto v klidu říct, že když jsem chodila do práce měla jsem větší klid. Tím chci říct, že opravdu záleží na tom, jak si to člověk udělá.. My s Domčem pořád někde trajdáme, lítáme, jezdíme .. prostě mi to na té mateřské hrozně utíká a já ten frkot jaksi nestíhám.
Chvíli bych se chtěla nudit..
Nepotřebuju teda žádný "velký věci" - jezdit někam do tramtárie- stačí mi tady (zatím ) ČR- okolí, na knížku si prostě čas udělám, ikdyž ji samože vezmu do ruky až večer, a pokud má člověk čas na BB
tak pak už fakt na všechno..
Ikdyž mám teď v druhým těhu nějaký problémy, záda bolí tak, že se občas nemůžu ani narovnat, večer zaléhám do postele kolikrát fakt hotová, ikdyž mám vidinu toho, že se další přinejmenším 2roky pořádně nevyspím.. i tak to beru jako výhodu, snažím se těhu si užívat a na maličký se moc těšíme. Dofuám, že budu moct jednou napsat, tak jako holky tady, že kdybych mohla.. rozhodla bych se stejně!
Jo a Tuli... já osobně si myslím, že rozhodnutí jestli mít/ nemít - jestli brzo/později je jen Tvoje svobodný rozhodnutí a bude to mít ty výhody/nevýhody, který ty budeš chtít vidět a vnímat..
Není tady
Co mě přimělo mít další dítě?....noo asi to že mít první dítě bylo to úplně nejlepší co mě kdy v životě potkalo, jsem v tomhle asi divná a nemoderní ale mě mateřství naplňuje a dělá mě šťastnou, tak proč toho štěstí nemít ještě víc
Výhody a nevýhody toho jak brzo nebo pozdě mít druhé mimi jsou všelijaké a na každém se najde dobré i špatné, chce tonebrat tak moc rozumově a řídit se srdcem.
Po technické stránce se to dá zvládnout vždcky to mi věř
Mě naopak teď s druhým mimčem připadá všechno snažší a víc v pohodě.
Jinak jen pro příklad, moje mamka měla mě 6ti letou, bráchu 11ti měsíčního a ségru novorozence, bydleli jsme ve Vršovicích ve 4. patře bez výtahu, neměli automatickou pračku ani jednorázový plenky a zvládla to ani se nezhroutila, ani nebyla na antidepresivech, stíhala vařit a věnovat se nám - no upřímně dodnes to nechápu a velmi jí za to obdivuju!
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Misho,
víš, já to vlastně ani neřeším, druhé dítě zatím nechci a myslím, že ani chtít nebudu. Právě proto se ptám, co bylo ten důvod, aby si ostatní maminky pořídily další dítě. Já mám své dítě ráda, ale asi jsem moc sobecká, záleží mi víc na mojí psychické pohodě a komfortu než na tom vyhovět přání manžela mít další dítě nebo pořídit Davídkovi kámoše. Já si totiž mateřství ani zdaleka neužívám. Být se synem doma prostě beru jako nutnost, aby byl spokojený a dobře se vyvíjel. Nejraději bych utekla do práce. Neumím si představit, že bych ten strašný 1. rok života musela absolvovat znovu a navíc ve zhoršené variantě - se 2 malými dětmi. I když připouštím, že až Davídek vyroste a bude mi alespoň trochu pomáhat, možná budu o dalším ještě uvažovat....
Ja mam deti 2 a 1/4 roku po sobe , celkove se nezadarilo vickrat . Ani jedno jsem vylozene neplanovala . U druheho jsem chvili uvazovala o potratu . Obe deti hodne zive , dost hruza a nejhoesi na tom je , ze to nikdy neskonci . Momentalne uz jsou dospeli , ale stale doma
Není tady
Hezký téma!
Mám děti od sebe 13 měsíců a 6 dnů.... Dceru a syna a bylo to to nejlepší co nás kdy potkalo, dnes je dceři 17 a synovi 16 a kdyby to šlo, udělám to znova...
Dcera byla plánovaná, syn nebyl plánovaný, ale vítaný. Ze začátku hodně práce, ale makali jsme s manželem oba a dá se to. A jejich vztah je prostě paráda. Já doporučuju
Není tady
Koukám, že jde o dva roky staré téma- jak jste na tom vy, které jste byly v očekávání nebo jste teprve plánovaly???Jste spokojené? Přežily jste to? Šly byste do toho znovu stejně?
Díky
Není tady