|
6. prosince : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, když vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Tulipko, vidím trochu rozpor - 9 a dvouleté dítko si těžko budou venku rozumět. STarší bude mít pocit že má malého na krku. Tipla bych, pokud máš sourozence, žes to měla v dětství podobně....
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Chtěla bych se ze zajímavosti zeptat, co vás přimělo pořídit si další mimi, když to vaše předchozí ještě nechodí ani do školky?
Selhání antikoncepce. Dceři byli 4 měsíce, když jsem zjistila, že jsem znovu těhotná. Byl to šok, ale od prvního momentu jsem věděla, že si to maličké nechám, tak nějak jsem usoudila, že vlastně je to fajn, aspoň děti nebudou věkově daleko od sebe a budou si spolu hrát.
Celkový věkový rozdíl mezi nimi je tedy 13 měsíců a 4 dny a ikdyž to první dva roky bylo o dvojích plenách, dvoukočárku a v pokojíku to vypadalo jako v jeslích, bylo to super a dceru i syn si dodnes náramně rozumí, ikdyž už to jsou dávno těžcí puboši. Ani v nejmenším nelituju, že tenkrát ta antikoncepce selhala, zaplať pánbů za tu omylnost, je to přesně tak, jak to mělo být 
.
Není tady
Pavlo,
rozdíl mezi mnou a mladším bratrem je 1 a 1/4 roku, takže jsme byli spíš kamarádi.
Ale vím, že švagrovi je 21 a druhému švagrovi 12 (rozdíl 9 let) a že ten starší toho mladšího zabavoval. I když já je znám až od 3 let toho mladšího, takže jak to bylo předtím, to nevím.
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Děkuji všem za odpovědi. A nebojíte se "depek", až bude jedno vyžadovat Vaši pozornost, druhé bude potřeba utišit, protože brečí a navíc máte začít vařit oběd? Že jedno dítě bude spát od 10 do 12 a druhé od 12 do 2, takže si vůbec neodpčinete?
Tohle nechce moc řešit. Mně se děti velmi rychle ustálily na stejném režimu a co se týče pozornosti, byla docela sranda, když syn začal brečet, roční dcera se ho batolila utěšit, láskyplně mu podávala dudláka a hladila po vláskách. Po pár měsících, když syn začal sedět a tudíž dceři byly necelé dva roky, krmení vypadalo asi tak - syn v autosedačce na stole, dcera v sedačce u stolu, já dala jídlo na lžičce dceři, dcera jídlo na lžičce bráškovi .. nasmály jsme se u toho všichni, mimino, batole i já, jsou to vzpomínky k nezaplacení, nedala bych je ani za nic.
Později, když povyrostly a začaly si spolu hrát, to bylo někdy peprný - vlasy lítaly vzduchem, jak se špunti rvali, jindy by se láskou snědli - to se zavřeli do pokojíku, vydali rozkaz "nerušit" a když jsem tam po nějaké době nakoukla, sice šílenej bordel jak po průletu tornáda, že ani nešly otevřít dveře, ale děti na zemi spokojený, barbiny, papíry atd. kolem sebe, buď si malovali, hráli s barbinama (i syn), blbli s vojáčkama (i dcera).. prostě malý věkový rozdíl má svoje úžasné kouzlo a vůbec nemá cenu se příliš zamýšlet nad tím, "JESTLI JÁ TO ZVLÁDNU". Pokud nejsi bábovka, ale máma, která se nehroutí při každé blbině, jsi samostatná, zvládneš to levou zadní .. a spokojenost tvých dětí a jejich krásný vzájemný vztah ti bude tou nejkrásnější odměnou 
.
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Pavlo,
rozdíl mezi mnou a mladším bratrem je 1 a 1/4 roku, takže jsme byli spíš kamarádi.
Ale vím, že švagrovi je 21 a druhému švagrovi 12 (rozdíl 9 let) a že ten starší toho mladšího zabavoval. I když já je znám až od 3 let toho mladšího, takže jak to bylo předtím, to nevím.
Věkový rozdíl mého synovce s neteří je taky 9 let, zpočátku to šlo, kluk byl ještě malý, kamarádů v blízkém okolí moc neměl, tak seděl doma a tu a tam zabavil mladší sestřičku, pak přišla puberta a dnes je mu sestra doslova na obtíž. Teď je mu 16 let, holce 7 a nemůže jí ani cítit - má svojí přítelkyni, chce soukromí, klid na učení, čas na randění a malou sestru vnímá jak obtížný hmyz.
Upravil(a) Ela.. (23. 10. 2009 21:20)
Není tady
ahoj Holky, pročítám téma a písnu postupně, Tulipánko, děti po 9letech je sice pro tebe pohodlne,ale to dite bude docela chudak, co kdyz nebude chtit pomahat s druhym ditetem? ja jsem s brachou o 6 let, a musela jsem taky pomahat, vozit kocar(nesnasela jsem to), krmit, prebalovat. Mám synovce, to je ve stejnem rozpeti se sestrou 6 let, a taky musi pomahat a je na nem znat ze ho to hodne zocelilo, je psychicky starsi,ale taky takovy ten, mlady stary, rozumny. nema narok byt skoro dite. ale je to na tobe. Jen jak to vidim z meho pohledu starsiho sourozence.
Já bych rada deti max. 6 let od sebe. premyslim o tom taky hodne,ale pro me jsou dulezite nejake podminky, rada bych byla vdana(coz se podari v lete)a vdavat se chci netehotna. a resime doma i finance. a rada bych taky, aby prvni dite bylo ve skolce, abych to dopoledne mela pro miminko a pripadny uklid a vareni, kdyz bude spat. skvele by bylo kdyby posledni rok druhe materske mi vysel i na prvni tridu toho prvniho(trosku zamotane:), ale to jsou jen plany,a kdo vi jak to priroda udela.
pred rokem mi kartarka vestla do dvou let dite. tak buhvi jak to dopadne:))) proste to jsou jen me predstavy a nechavam to jak to je, prasky beru,ale co se muze stat...
a presne jak tu nekdo psal, chci aby veruna se aspon trosku oblekla, najedla, nemela plinu(coz se nam nedari).
porda v tom taky tapu, ze by to bylo dobre, a pak zase vahy mi jdou dolu kvuli tem mym duvodum vyse napsanym. je mi 25 takze vekove si myslim cas je ... kdyby mi bylo uz 30 a vic, asi bych vic premyslelal o ditet drive.
Není tady
Jinak co se Verunky tyka, myslim ze by to zvladla, kdyz vidim jak reaguje na miminka, (mladsi deti znamych), je ochotna se podelit, pomoct, ony ty holcicky maji k tomu asi taky bliz.
Není tady
Kamči, to je věkem. Tihle malý nezbedové to vidí úplně jinak, než ti starší. Kamarádka má dva jedináíčky - rozdíl 9 let. Ten starší viděl, jak se máma točí kolem mimina, nemohl si hrát s ničím, co dělalo hluk, protože malej spal a když nespal, tak mu ty hry boural. Tohle s malým věkovým rozdílem odpadá. Když jsem stavěla kostky, bořily je oba. 
Pak už si hrály spolu a navzájem se doplňovaly. Švagrová tahala mýho bývalýho manžela s sebou na rande, protože musela hlídat a dodnes nemají pěknej vztah. Děti si pořizují rodiče a ne, že si pořídím dítě o které se bude starat sourozenec. Neřeknu pomoc, ale hodit dítě na krk dítěti... Taky jsem se synem musela dělat ty obyčejné věci v domácnosti, a jednou manžel přišel dřív a koukal, na co si to hrajeme. Holka chrněla, já třídila prádlo do pračky a mladej se v tom rochnil a ochotně pomáhal - vypadalo to jako hra. 
V deseti by byl zpruzenej. 
Ale už jsem to psala, každá to cítíme jinak. I ten počet dětí...
Není tady
Ela.. napsal(a):
Tohle nechce moc řešit. Mně se děti velmi rychle ustálily na stejném režimu a co se týče pozornosti, byla docela sranda, když syn začal brečet, roční dcera se ho batolila utěšit, láskyplně mu podávala dudláka a hladila po vláskách. Po pár měsících, když syn začal sedět a tudíž dceři byly necelé dva roky, krmení vypadalo asi tak - syn v autosedačce na stole, dcera v sedačce u stolu, já dala jídlo na lžičce dceři, dcera jídlo na lžičce bráškovi .. nasmály jsme se u toho všichni, mimino, batole i já, jsou to vzpomínky k nezaplacení, nedala bych je ani za nic.
Později, když povyrostly a začaly si spolu hrát, to bylo někdy peprný - vlasy lítaly vzduchem, jak se špunti rvali, jindy by se láskou snědli - to se zavřeli do pokojíku, vydali rozkaz "nerušit" a když jsem tam po nějaké době nakoukla, sice šílenej bordel jak po průletu tornáda, že ani nešly otevřít dveře, ale děti na zemi spokojený, barbiny, papíry atd. kolem sebe, buď si malovali, hráli s barbinama (i syn), blbli s vojáčkama (i dcera).. prostě malý věkový rozdíl má svoje úžasné kouzlo a vůbec nemá cenu se příliš zamýšlet nad tím, "JESTLI JÁ TO ZVLÁDNU". Pokud nejsi bábovka, ale máma, která se nehroutí při každé blbině, jsi samostatná, zvládneš to levou zadní .. a spokojenost tvých dětí a jejich krásný vzájemný vztah ti bude tou nejkrásnější odměnou
Elo, jsme s brachou od sebe o 1,5 roku a presne takovehle mam vzpominky
Dekuju za pripomenuti jake to po tehle strance bylo uzasne detstvi.
Není tady
Ono je to asi individuální, jako všechno. Já jsem se ségrou 3 roky a nikdy jsme parťáci nebyly a nejsme dodnes. Vždycky jsem byla pro ní ta mladší otravná ségra, kterou musela hlídat, a občas za ní i něco schytala . Když jsme byli ve školním věku, měli jsme tak odlišné zájmy, že jsme byli jako dvě cizinky sdílející jeden pokoj. Cestu k sobě jsme si našly až před 6 lety, kdy se rozvedla a já jí pomáhala s dětmi. Ale dodnes si nemáme moc co říci, každá máme svůj život, svojí filosofii a kamarádky jsou nám blíž než my dvě k sobě.... I takový je prostě život.
Mně je 38, původně jsem díky zdravotním problémům už druhé nechtěla, ale ono už stejně líp nebude, no tak co. I když asi spoustu věcí snáším hůř než mladé holčiny (člověk je starší, hůř se adaptuje, je víc unavený, taky už má rád svůj klid a pohodlíčko), tak do toho stejně ještě chci jít. Nevím, zda se to ještě povede, v tomhle věku.... Ale stejně, už jsem se rozhodla, že mi to za to stojí .
Tulipánka napsal(a):
Chtěla bych se ze zajímavosti zeptat, co vás přimělo pořídit si další mimi, když to vaše předchozí ještě nechodí ani do školky?
Manžel
Není tady
Tulip a teď prosím ber moje slova tak, že nejsou myšlena ve zlém....
. Ale přijde mi, že sama nevíš, co pořádně chceš. Na jednu stranu si uvědomuješ, že dítě do jeslí dát nechceš a práci nemáš, na druhé straně tě život s malým doma nenaplňuje a máš své sny, přání a touhy, které by sis chtěla naplnit a mám pocit, že ten malý je ti "na obtíž". Můžu se mýlit, ale takhle to na mě působí. Přijdeš mi krapánko nevyrovnaná a s pozorností to nemá moc společného. Budeš si muset udělat pořádek sama v sobě, co vlastně chceš a trochu se uskromnit. Mít dítě je závazek na 24 hodin a prostě dost dobře nejde moc meditovat, číst duchovní knížky a mraky jiných věcí. Byla jsem také takhle zvyklá žít docela dlouho a měla jsem čas jen sama pro sebe a najednou se mi život obrátil vzhůru nohama. Taky mi to občas chybí, přiznávám, ale v současnosti mi stačí na dvě hodinky někam vypadnout do města, na procházku, sama, a už se zase těším domů..... . Ono to duchovno, máš v sobě, není nutné nic hledat nikde bokem a v knížkách, možná tě život zrovna tlačí tam, čemu ty se nejvíc bráníš. Uskromnit se, naučit se věci přijímat takové jaké jsou. Psala jsi, že neumíš žít TADY A TEĎ. Možná právě to je pro tebe ta výzva, kterou se máš naučit. Konec litanie .
Upravil(a) lvice (24. 10. 2009 9:59)
Lvice,
neberu to osobně, četla jsem 4 dohody . Nevím, jestli jsem běžně nevyrovnaná, spíš mám teď nějaké nevyrovnané období. Já neříkám, že pořád čtu knížky a medituju . Já medituju když malý spí a pokud spí dlouho (po obědě až 3 hodiny, tak si pak čtu knížky o duchovnu ).
Víš, já jsem v tom pořád taková na vážkách. Prostě nejsem rodinný typ, neustále bych něco dělala, cestovala, mám to i napsané od paní, co mi kreslila auru. Nebaví mě péče o domácnost, mnohem ráda bych byla někde venku a poznávala svět .
Největší problém je asi smířit se s tím, co mám a nechtít to, co nejde. To se mám učit. Ale je to fakt moc těžké, já prostě k životu potřebuju pořád nějaké vzpruhy, činnost, vytížení...
Ale díky za názor
Není tady
Tulip, máme to každý, nahoru dolů... . Víš, já si myslím, že je fajn, že si to uvědomuješ a řešíš to . Držím ti palce, ono se to poddá .
Já ti moc rozumím, jsem stejná jako ty. Celé léto jsem postávala u vývěsek CK a koukala na Last minute . No.... 
. Taky mi přijde otravné pořád dokola uklízet, prát, žehlit, ale prostě to tak je. Prostě si říkám, že ještě rok to přežiju , a pak už bude větší, můžeme jet na dovču, dát dítko na týden k babi a někam vypadnout, budeme jezdit na kole..... . Tak vydrž, tohle období pomine a vrátíš se k činnostem, které máš ráda stejně jako já.
A musím končit, malý mě tahá za nohu a kňourá mamamama . 
Upravil(a) lvice (24. 10. 2009 10:50)
Tulipánko a nezkoušela sis najít jinou práci třeba na částečný úvazek, když v té tvojí ted pro tebe nic nemají ?
nebo jít dělat nějaký kurz prostě si najít něco co tě bude naplnovat, odpočineš si od domácnosti a na syna se pak budeš těšit,..
být s dítětem 24 hod když tě to nebaví a nenaplnuje jen pro to že by to tak mělo být není dobré pro tebe ani pro syna, on z tebe tu nepohodu musí cítit
a jinak cestovat se dá, není problém, když se chce, nedávno jsem četla cestopis 5 měsíců v himaláji a tam mají ssebou cestovatelé mykiskovi své děti ve věku 3 a 5 let, v době kdy byla těhotná byli v jižní americe
já druhé dítko zatím nemám, původně jsem chtěla děti co nejblíž, ted nevím, nechám to na přírodě asi po tm roce
péče o dítě je náročná a okolím mnohdy nedoceněná, ale stačí úsměv mého syna a já cítím to největší uspokojení na světě- to jsem nepocítila ani tehdy, když jsem v práci resuscitovala a člověka zachránila
ale chtěla bych druhé dítě během jedné mateřské, jít do práce na rok, učit se vše znova a pak jít znova na mateřskou a po ní znova nové učení to ne
Není tady
Janabasi,
to víš, že při mateřské pořád něco dělám. Nejdřív jsem prodávala hračky po netu, pak jsem zkoušela vymýšlet reality show, pak vtipné čaje, pak zajišťování svatby na klíč, pak web s dovolenou autem, teď naposledy zkouším kurzy sebevědomí, na kterém teď aktuálně pracuju, takže ho tvořím podle sebe . A začala jsem asi 6 měsíců po Davídkově narozená
No a teď chodím 1x týdně na břišní tance a plánuju ještě 1x týdně latinsko-americké tance. 
Částečný úvazek z finančních důvodů není možný, dala bych téměř celou výplatu za hlídání. Ale dělám pro zaměstnavatele web - přidávám aktuality.
Není tady
Ahoj, ač mám jen jedno dítko a druhé neplánujeme, rozhodla jsem se Vám napsat svůj názor.
Je mi 25, první mimi se nám narodilo mrtvé a druhé (naše Vikinka) je doslova vymodlené dítě. Před prvním těhu jsem také byla zvyklá na dost rušný a bezstarostný život, užívala jsem si kamarádek, diskoték, zábavy, cestování.... Prostě všechno co patří k věku. Po prvním porodu jsem otěhu po 3 měsících a celé těhu jsem byla na rizikovce, takže jsem si za tu dobu zvykla si dělat věci po svém a ku obrazu svému. Sice nějaké omezení jsem měla, ale jinak to byla pohoda.
Pak se malá narodila a začalo to být rušné. Nespala, brečela, já byla vyřízená, měla jsem migrény,omdlévala.... Obě těhu mi zhuntovaly tělo, tak jsem se z toho horko těžko lízala zpátky. Bylo to krušné období. Mohla bych o tom psát hodiny .
Teď je malá v pohodě, spí celou noc, je hodná, šikovná, jí sama.... A okolí se začíná ptát, kdy budeme mít druhé. A my odpovídáme "nebude druhé".
Možná jsem sobecká, možná ne, ale já vím, jak těžké pro mě těhu bylo, jaké problémy jsem měla při i po, jak mě to zničilo... A já přece musím být zdravá a v pohodě pro své dítě. Kdybys mě měli druhé a opakovali se ty problémy, což vzhledem k mé anamnéze opravdu hrozí, k čemu bych dvou dětem byla?! Měla bych dvě malé děti a byla na dně fyzicky i psychicky, protože bych věděla, že můj zdrav.stav mi nedovoluje se o obě starat tak, jak bych chtěla a jak děti potřebují. Takhle sice nejspíš budeme mít "rozmazleného jedináčka", ale její maminka bude zdravá, čilá a v pohodě. A to je to nejdůležitější.
Podle mého názoru záleží jak na povaze, tak na schopnosti tolerance a obětování se(berte s rezervou), tak na finanční stránce rodiny.
Pokud si žena těhu i mateřství užívá, nemá problémy a svoje potřeby odsune trochu stranou a vychová bez problémů dvě a více dětí s malým věkovým rozdílem, má můj velký obdiv! Pokud se na to ale necítí a jen trochu pochybuje, měla by ještě s druhým počkat. Každá maminka musí být pro své dítě především "tady a teď" a ne myšlenkama někde jinde s pocitem, že takhle to vlastně nechtěla.
Není tady
Holky, naskenovala jsem pro vás pár starých fotek, jak jsme s dětmi věkový rozdíl 13 měsíců fungovali. Posuďte sami:
http://foto.dama.cz/foto.php?f=667047
http://foto.dama.cz/foto.php?f=667048
http://foto.dama.cz/foto.php?f=667069
http://foto.dama.cz/foto.php?f=667050
http://foto.dama.cz/foto.php?f=667049
http://foto.dama.cz/foto.php?f=667051
http://foto.dama.cz/foto.php?f=667052
http://foto.dama.cz/foto.php?f=667053
http://foto.dama.cz/foto.php?f=667058
Není tady
Tuli já o druhým prckovi nechtěla ani slyšet 4 roky 
pořád jsem tvrdila že už NIKDY VÍC a to jsem měla zlatíše, pak najednou bum, už jsem chtěla druhý a ejhle, ono to nešlo 
takže nakonec mám kluky o 6 let a strašně jsem si druhýho mimíska užila, starší už byl naprosto samostatný a přestože v začátcích trochu žárlil, tak brášku miluje a mají hezký vztah i přes ten věkový rozdíl a já si je užila oba, žádná honička, stresy, dlouhá mateřská, dvoje pleny atd se nekonalo, kdybych měla volit znovu, šla bych tak do 4 letého rozdílu prcků.......
Není tady
čekanko, takze tak kdyz diteti prvnimu jsou tri se snazit otehotnet? nejak jsem se taky nad tim zacla zamyselt, ze je fakt asi blbost jit do prace na rok, dva(aby byli max od 6let), jeste v mem oboru se vse hrozne rychle meni a tak se budu zaucovat prakticky od zacatku. Dost me to zacina lamat. v červenci mame mit svatbu, tak jsem si zahravala s myslenkou, ze bych po svatbe vysadila prasky(verunce bude necelych 2,5), no a ze bych tedy navazala pak druhou materskou. samozrejme by mi asi vyslo ze budu nejakou dobu doma na neschopence, protoze nemusim otehotnet hned. No ale nejak me lame zase zpatky financi stranka(ze zase jen materska z meho platu) a rikam si zda mi to nepoleze na mozek byt dalsi tri roky doma, mam to docela cerstve jetse, jak to bylo v sestinedeli(sileny), porod. Nevim, vse ma sve pro a proti. a vaham....
Jen me zajima, zda to nekdo vi, jak to je s rodicakem(i materskou), kdyz takhle navazu dalsi materskou, mezitim pripadne neschopenka? jak vysokou materskou mi budou vypocitvavat? budou vubec? nebo rovnou rodicak dostanu? a mam narok mit na tri roky?
Není tady
Kamči,já jsem otěhotněla v 1,5 Matýska malá se narodila,když mu byli 2 roky a dva měsíce,byla jsem na rodičáku s Matýskem a přestupovala na novou mateřskou dovolenou šest týdnu před porodem,ten měsíc co jsem nastupovala na mateřskou jsem měla část rodičáku a část mateřské a ještě jsou to měla komplikované tím,že jsem měla nižší mateřskou než 7600,- a každy měsíc mě dorovnávali tu mojí mateřskou do 7600,- snad to píšu srozumitelně a myslím,že teď se budu muset domluvit se zaměstnavatelem na ukončení poměru ve třech letech Šárky i když zůstávám doma 4.roky.
Není tady
Ještě bych se chtěla se trochu vyjádřit k tématu....já jsem netušila,že naše snažení o druhé mimí bude tak rychlé,otěhotněla jsem hned jak jsme to začali spíš zkoušet a musím říct,že první rok byl trochu těžký,ale druhý je daleko lepší a nevím jestli je to ideální věkový rozdíl,jsem moc ráda,že mám obě děti tak blízko,myslím,že to oboum prospívá,malá je mooc šikovná spoustu věcí odkoukala od Matýska a Matý je trošku pomalejší myslím,že mu také pomáhá,když by byl sám tak by to bylo myslím horší,ale když přemýšlím o třetím,je takové s ? jestli,ale chtěla bych aby byli trošku starší,tak do 5.let,ale nevím jestli do toho ještě půjdeme to se uvidí.....
Není tady
Matali: takze chapu to tak ze materska neni prakticky(jako druha co se vypocitava, jako u prvniho se mi pocitala z platu) ale rovnou rodicak? nebo to chapu blbe, jsem z toho zmatena:)))) kdyztak mi to pisni do sz at to tu nerusim.K
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
