29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Chtěla bych se ze zajímavosti zeptat, co vás přimělo pořídit si další mimi, když to vaše předchozí ještě nechodí ani do školky?
Není tady
Jeste tehotna nejsem ale pocitam ze brzo budu. Mam k tomu nekolik duvodu.
1. Starsi deti jsou uz velke a i kdyz maji ke Chrisovi krasny vztah, stejne by vyrustal prakticky jako jedinacek coz nechci.
2. Diky problemum, ktere jsme meli behem tehotenstvi a ktere nas dost tvrde zasahli jsme si to neuzili, Chris je manzelovo prvni dite a tudiz i on by chtel poznat pohodove tehu, ja zase misto predcasneho porodu a mimi na JIPce touzim po tom porodit v terminu a mit ho hned u sebe, plne kojit od sameho zacatku a vubec si uzit pocatek materstvi jinak nez loni.
3. Na rozdil od dvou predchozich porodu v Cesku, kdy jsem byla 2x 24 hodin temer ponechana svemu osudu a prisahala ze dalsi dite uz nikdy, treti porod u nas ve Fr se zmenil diky epiduralu v magicky zazitek a chtela bych si ho prozit jeste jednou.
4. Diky tomu, ze mam temer 16 letou dceru a poslednim rokem uz neni zvykem, ze se muzi oteceji za mnou ale za ni, asi si potrebuju dokazat, ze jeste nejsem tak stara, navic materstvi po 16 letech vidim a vnimam jinak....
Proste je to o osobnich pocitech
Není tady
Bylo to především kvůi sourozeneckému vztahu těch dvou. A vyplatilo se. První rok to bylo těžké. Ted po druhých narozeninách mladší si to už více méně užívám. Je to bomba.
Není tady
Tulipanko,
ja mela duvodu vic:
1. chtela jsem aby meli k sobe vekove bliz (vidim na synovcich s rozdilem 6 let, ze si moc nerozumi, je tezsi najit spolecny program, zatim co netere s rozdilem 3 roky si krasne hraji spolu),
2. nemuzu si dovolit vypadnout na dlouhou dobu z prace a presto jsem chtela deti dve, takze budu na materske 5 let a i to je v me profesi az az,
3. menili jsme bydliste - do uplne jineho kraje, takze predstava, ze jsem na materske, pak pujdu na pul roku, rok do prace a pak znova otehotnim, neprichazela do uvahu,
4. na prvni dite sjme cekali dva roky, takze jsem predpokladala, ze stejne budeme mit potize i s druhym. Vyslo necekane na prvni pokus.
Takze asi tak. Je to narocne, nemam k ruce babicky, ale presto jsem to cekala horsi, mladsimu uz je 7 mesicu a ja ani nevim, jak to uteklo. Nelituji a jsem rada, ze je to tak.
Není tady
Tulipanko,
sice na tom druhým teprve "makáme", ale chci je brzo po sobě, aby měli mezi sebou co nejmenší možný věkový rozdíl, abych se mohla co nejdřív vrátit do práce a taky pro to, že se bojím, že později už bych se na to už třeba necítila.
Děkuji všem za odpovědi. A nebojíte se "depek", až bude jedno vyžadovat Vaši pozornost, druhé bude potřeba utišit, protože brečí a navíc máte začít vařit oběd? Že jedno dítě bude spát od 10 do 12 a druhé od 12 do 2, takže si vůbec neodpčinete?
Není tady
Tuli - tyhle praktické věci jdou docela dobře sladit. Starší dělalo velmi dobře být důležitá a zároven se naučila nemít vše hned, když si prdne. Takže tolerance. Když brečí - pohoupej evi, počkej moment a pak rozdělit pozornost, několikrát zároven jsem tišila první a povídala s druhou. Spánek rozdělit jde - větší dítko se chvilku zklidnilo u malování, pohádky, na prochajdě. Ba naopak když menší spalo, mela jsem čas pohrát se a pomazlit i se starší. Oběd jsem vařila a nakukovala do pokojíku, kde si obě hrály. Starší houpala hračkami na hrazdičce a mladší se smála. Kupodivu to fungovalo báječně a to co jsem předala starší, mnohokrát ona předala sestře.
Není tady
Mám kamarádku, která má děti po sobě přesně o dva roky..říkala, že ten první rok byl děsný, horší než čekala, ale teď když té nejmladší jsou dva, je to paráda..doslova mě doporučila mít děti rychle za sebou...já osobně nad tím takhle radši nepřemýšlím, jinak bych do toho nemohla jít, protože je jasný, že se zase nevyspím, že si zhuntuju tělo ještě víc, že knížky už budu moct asi úplně zahodit, že nebudu znát význam slova kino, že potom už ani netrefím do hospody , ale prostě když ty děti za to fakt stojí, no
Mám děti necelé tři roky po sobě a je to super. Mají hezký vztah, jsou si věkově blíž.
K tomu proč tak rychle za sebou. Kdybych šla do práce po mateřský byl by mezi dětmi větší věkový rozdíl, bylo by mi po třicítce a znova bych si zvykala na menší peníze. Za mě byla mateřská asi 2500,-. To je pak ten sešup hodně znát. A jsem táda, že jsem to stihla do třiceti.
Kromě toho, kluk byl prostě úžasnej, i když dost aktivní a já si to prostě užívala. Ve dvou letech už po obědě stejně nespal, takže organizačně jsem to měla jednodušší. Když spala holka, hrála jsem si s ním a když byla vzhůru, stíhala jsem oba. Manžel chodil z práce v devět, takže jak usnuly, dodělala jsem si leccos v domácnosti. Dneska nechápu, jak jsem to zvládla . No padala jsem kolikrát na hubku, ale neměnila bych.
Není tady
ZAJÍMAVÁ OZÁTKA: Já ale děti zatím nemám, takže nemohu odpovědět..ty to Tulip řešíš proč? Že zatím tu potřebu mít druhý nepocituješ a vidíš že okolí (některé) se stejně malýma (velkýma) dětma jako ty už znovu ano??
Není tady
Misho,
víš, já to vlastně ani neřeším, druhé dítě zatím nechci a myslím, že ani chtít nebudu. Právě proto se ptám, co bylo ten důvod, aby si ostatní maminky pořídily další dítě. Já mám své dítě ráda, ale asi jsem moc sobecká, záleží mi víc na mojí psychické pohodě a komfortu než na tom vyhovět přání manžela mít další dítě nebo pořídit Davídkovi kámoše. Já si totiž mateřství ani zdaleka neužívám. Být se synem doma prostě beru jako nutnost, aby byl spokojený a dobře se vyvíjel. Nejraději bych utekla do práce. Neumím si představit, že bych ten strašný 1. rok života musela absolvovat znovu a navíc ve zhoršené variantě - se 2 malými dětmi . I když připouštím, že až Davídek vyroste a bude mi alespoň trochu pomáhat, možná budu o dalším ještě uvažovat....
Není tady
Tulipánko, to musíš cítit, nedá se to nutit. Já si mateřskou užívala. Bylo a je mi s dětmi fajn. Když byly malé, uvažovala jsem o třetím. Jak rostly, už jsem zlenivěla, byly samostatnější a já měla víc času i na sebe, takže jsem to zavrhla.
I z důvodů ekonomických. Ale mateřská patří do mého šťastného období.
Není tady
mishasha napsal(a):
Mám kamarádku, která má děti po sobě přesně o dva roky..říkala, že ten první rok byl děsný, horší než čekala, ale teď když té nejmladší jsou dva, je to paráda..doslova mě doporučila mít děti rychle za sebou...já osobně nad tím takhle radši nepřemýšlím, jinak bych do toho nemohla jít, protože je jasný, že se zase nevyspím, že si zhuntuju tělo ještě víc, že knížky už budu moct asi úplně zahodit, že nebudu znát význam slova kino, že potom už ani netrefím do hospody
, ale prostě když ty děti za to fakt stojí, no
Moje děti jsou přesně bez týdne o dva roky po sobě. Ten první rok byl strašný, o to víc, že syn je hyperaktivní. Když byl dceři rok, šel tříletý syn na dopoledne do školky a to už šlo. Náročnější to bylo ještě na začátku jejich školní docházky. Naštěstí nebyli nikdy příliš nemocní a v noci spali také docela dobře (ikdyž vstávání po páté bylo pro mě léta rutinou a syn už od 2 let nechtěl spát po obědě). Když trochu odrostli, chtěla jsem ještě třetí dítě, manžel bohužel ne.
Není tady
Mě bohužel nutil věk a zdravotní problémy, které by se s věkem prohlubovaly. Děti budu mít od sebe 3 roky, ale kdyby mě důvody netlačily, volila bych větší věkový rozdíl. Chtěla jsem jít mezi dětmi na chvíli (řekněmě 2 roky) do práce, mateřská mě dost ubíjí...strašně se nudím.
Není tady
Irik napsal(a):
Mě bohužel nutil věk a zdravotní problémy, které by se s věkem prohlubovaly. Děti budu mít od sebe 3 roky, ale kdyby mě důvody netlačily, volila bych větší věkový rozdíl. Chtěla jsem jít mezi dětmi na chvíli (řekněmě 2 roky) do práce, mateřská mě dost ubíjí...strašně se nudím.
Iriku,
mám to také tak, nějaké zdravotní problémy, kvůli kterým by bylo lepší mít 2. dítě také co nejdříve. Ale asi spíš risknu, že už 2. dítě nebude, než mít 2 děti rychle za sebou . Máš můj obdiv, že do toho jdeš
Upravil(a) Tulipánka (23. 10. 2009 10:38)
Není tady
Tulipánko a co je pro tebe mít děti "rychle za sebou"? Jaký je pro tebe minimální možný věkový rozdíl? Jaký ideální?
Není tady
Kdybych to cítila takhle, do druhýho bych nešla..mám kolegyni v práci, která vlastně nikdy nebyla na žádný mateřský ani rodičovský, prostě pořád pracovala (samozřejmě zpočátku z domu - měla super zaměstnavatele, který jí to umožnil)..a na druhý vůbec nemyslí, mě to přijde v pohodě..prostě každýmu vyhovuje něco jinýho.
Já si třeba říkám, že mít druhý dítě později je hrozný risk..v práci budu začínat stejně zase skoro od nuly a sotva bych se někam kariérně zase docrcala, už bych šla na další MD, ale to je
Tulipku, neřešíš ty náhodou o co přijdeš, když to tak nebude? Tulipku, chápu, že seberealizace, práce s dětmi je těžší, jsou rodiny, kde to zařídit jde, u mě méně, ale taky jsem si zvládla odskočit do práce. Na chvilku na psychickou pohodu. Řeknu ti jednu věc, kvůli sobě jsem ráda, že mám děti brzy po sobě. V konečném výsledku mám "mín" práce, brzy se vrátím, holky si líp pomůžou, budou mít k sobě blíž než k mamce s tatkou. ALe moc, moc záleží na tvém postoji ke všemu - když se rozhodneš to přetrpět - trpět budeš. Když se rozhodneš si to užít, užívat si to budeš. Já mám obě děti velmi rozdílné, co jedna jo, druhá ne. I v dovednostech. ALe co jsem sakra ráda, tak že se spolu zabaví a já jim pořád nemusím sedět za pr...
Není tady
Já jsem chtěla děti brzy po sobě kvůli sourozeneckému vztahu. Aby k sobě měli blízko a rozuměli si, což se snad podařilo. Zatím mají krásný vztah. Vloni to bylo jednu dobu hodně náročné, ale teď už je to mnohem lepší a užíváme si to.
Musím ale říct, že mám úžasného manžela, který mi hodně pomáhá.
A když o tom tak přemýšlím, nebylo to jenom kvůli dětem, ale i kvůli sobě. Cítila jsem totiž, že když nechám první dítko odrůst, tak zlenivím a už se mi do dalšího nebude chtít.
Upravil(a) Souris (23. 10. 2009 13:20)
Není tady
Tulip a proč ty to vlastně řešíš ? Bojíš se, že dostaneš nálepku "krkavčí matka", když už si druhé nepořídíš bo co? Pokud ho nechceš a mateřství tě nenaplňuje, vrať se do práce, najmi si chůvu nebo dej prcka od dvou let do jeslí. Pro oba bude lepší, když prcek bude mít spokojenou mamku, která se mu bude věnovat večer a o víkendu než otrávenou mámu, která s ním bude 24 hodin denně
.
Irik napsal(a):
Tulipánko a co je pro tebe mít děti "rychle za sebou"? Jaký je pro tebe minimální možný věkový rozdíl? Jaký ideální?
Iriku,
minimální možný věkový rozdíl mezi dětmi by byl pro mě tak 5 let. Až se to první samo nají, ustrojí, hraje si s ostatními dětmi...
Ideální rozdíl tak 9 let, aby to první už pomohlo s mladším sourozencem. Třeba ho zabavilo, šlo s ním ven na procházku do parku...
Není tady
Lvice,
tohle téma se trochu proplétá na duchovním, odpovím tedy jen tady.
Co mi brání dát dítě do jeslí a nastoupit do zaměstnání?
1) dítě - pro dítě je nejlepší, když o něj min. do 2 let, ale spíš do 3, pečuje jen 1 nebo 2 lidé. U nás v jeslích jsou asi 4 chůvy, jedna na dopoledne, druhá na odpoledne a další den zase jiná dopoledne a ještě jiná odpoledne. Takže se obávám, že si Davídek k žádné nedokáže vytvořit pevnější vztah, protože se prostě neustále střídají. A já se zatím snažím, abych s ním byla doma a tu potřebu citového pouta mu vyplnila. Nechci, aby pak z toho měl později nějaké problémy s navazováním vztahů, nejistotu, ...
2) práce - šéfová pro mě momentálně práci nemá. Ano, mohla bych nastoupit, ale dělala bych asi nějaké pomocné práce. To raději budu věnovat svůj čas synovi. Nemyslím si, že jsem krkavčí matka, to už mám za sebou, dokonce jsem tu už přiznala, že je pro mě důležitější má pohoda než další dítě. Jen mě fakt čistě zajímaly ty pohnutky, proč ostatní maminky mají děti tak brzy po sobě .
Manžel by druhé dítě chtěl a samozřejmě by bylo dobré mít parťáka nebo parťačku pro syna, ale prostě tomu nechci obětovat svoji psychickou pohodu. A s tím jsem si jistá, teď už mě názory o krkavčí matce nerozhodí, protože jsem ten pocit uvnitř sebe přijmula a ať se kdo chce staví na hlavu, je to tak a jsem to prostě já a mám na to právo
Není tady
a když to takhle napíšeš - neměla bys potom strach, že tvé mladší dítě nevychováš ty, ale to tvoje starší?
mi přijde náš rozdíl 2a třičtvrtě roku naprosto ideální - kluci se sžili, zvykli si na sebe a po čtyřech měsících šel starší do školky, takže jsem mohla dát malému volná dopoledne a na staršího mít energii a čas odpoledne... dneska jsou parťáci, až někdy říkám, že se s nima sama bojím, jak se na mě spiknou
a důvod? nechtěla jsem dva jedináčky, ale, jak píšu, bráchy/sourozence, kamarády, parťáky v jednom
Není tady
Tino,
myslím, že strach bych neměla. Tvé starší dítě nemůže nahradit tvoji péči, ale pouze ti pomoct, když potřebuješ. Starší dítě se nedá využívat jako laciná chůva.
Není tady
Tulipánko, každý má to svoje minimum a maximum jinde. Pro mě je minimální věk staršího dítěte při narození dalšího dítěte 3 roky - to už se dítě umí většinou najíst, oblíct, hrát si s jinými, jak si psala. Synovi jsou nyní 2,5 roky a už teď vidím, že s ním není skoro žádná práce. Nají se sám, je bez plínek i na noc už půl roku, s oblíkání mu už taky jen pomáhám...myslím, že na jaře už to s ním bude pohoda.
Není tady