keito napsal(a):

Dobré ráno všem    Tak jsem se sem zašla ještě podívat, jak pokročila a jeslti vůbec pokročila diskuze  na dané téma a musím přiznat – byla jsem totál mimo.  Tak jsem odsud vyhupsla ven a zrak mi padl na téma „Kdo nevěří na duše“. ...No, mohla bych k tomu něco napsat, neb jsem taky byla nevěřící Tomáš, taky jsem se v té době, po mámině smrti, dožadovala důkazu, že ještě někde „existuje“, a proč mi to teda nedá najevo, nejlíp proč se mi nezjeví , když jsme se měly tak rády ... a další a další, a přitom důkaz byl. Jen já mu nevěřila. Proč taky, když jsem byla přesvědčená, že je to všechno blbost, nesmysl.... ... Ale proč to píšu sem na tomhle vlákně? No protože mi došlo, na co tu narážíte. Až ta diskuze na vedlejším vlákně mi to konečně vysvětlila!  Ať žije virtuální svět se vším souvisejícím !!!

Zdravím aj ja, Keito... aj keď sme sa videli asi len raz(alebo tuším 2x)... A nech sa ti darí čo najlepšie, nech sú zmeny zmenami k lepšiemu.

Upravil(a) Selima (21. 10. 2009 14:35)

pomněnka napsal(a):

Dočetla jsem knížku DÉJÁ VU od Judy Hallové a na jejím konci jsem si přečetla její krásný a mně sympatický odstaveček, páč jsem taky měla takový názor, než jsem jí začla číst a než mi to tady někteří z vás nejdřív pěkně zamotali a pak i vysvětlili 

......."Radikální promněny se dočkal ještě jeden můj názor, a sice názor o izolované povaze jednotlivých duší. Mívala jsem dojem, že jsem jedna duše, celá a neporušená. Myslela jsem si, že s vyjímkou mého vyššího já je celá má duše přítomna v současném vtělení. Zjistila jsem, že je to jinak. Existuji na mnoha úrovních a v různých časových rámcích. Věřila jsem, že každá vzpomínka na minulý život, která se mi vybavila, byla výhradně moje, že byla jedinečná a výlučně osobní, ale dnes vídím, že je to jinak. ......."

Sice v tom ještě nemám úplné jasno, ale už rámcově jakžtakž vím.

Tyhle poznatky bych přirovnal k "výbornému jídlu, které chutná nejlépe, když se konzumuje pomaličku a náležitě vychutnává" Kdysi jsem nemohl pochopit, jak mi kámoš vyprávěl, že se dostal k literatuře a že ho varovali, že se bude bát a že to "leze na mozek" a on se fakt bál, jenže v té době jsem si z toho dělal legraci a dnes vím, jak velkou měl pravdu. Takže "jasno" časem přijde. spíš bych řekl, že jasno už máš, jen sem tam čistíš mráček.

pomněnka napsal(a):

No, to máš pravdu a s jídlem roste chuť. Ale zjišťuji, že čím víc toho přečtu = vím, tak vlastně nic nevím, že to jádro pudla ne a ne objevit. Že se toho ještě musím hoooodně učit a kdoví, jestli se něco kloudného dovím  Každopádně jsem se už naučila trpělivosti. Přešlo mě už to, že bych nejraději všechny knížky najednou "spolkla" abych to věděla všechno a hned. Taková ta hladovost a nenasycenost přešla do stálé rovnoměrné  konzumace 

Pomněnko, tak to jsi mi připomněla období mojí literární žravosti. Postupovalo to od stavu "až dočtu jednu knížku, pustím se do druhé"  až do stavu, kdy jsem četla všecko páté přes deváté, podle toho, co bylo zrovna nejblíž po ruce. Závěr můj byl pak takový, že je úplně jedno,který způsob si zvolím Dneska už jsem opatrnější. Spíš čekám, co mi domácí chaos přivane nejblíž k posteli a pak u toho stejně usnu. A další večer musím zběžně číst znovu, co jsem četla včera, protože už jsem to zapomněla

Nedávno jsem znovu přečetla jednu knížku a bylo tam něco jinýho než co jsem tam četla tehdy zamlada Taky se ti stává, že když se po čase k něčemu vrátíš, že je to o něčem trochu jiným?

lupina montana napsal(a):

SAMOZŘEJMĚ! Přece knihy si žijou svým tajným životem - tos nevěděla? Nojo...to jsou ty mezery ve vzdělání....kdybys četla Pratchetta, bys to věděla
A vytvářejí kritická množství Knihy, teda.....

Pratchetta, říkáš? Tak já si ho někde odchytím.

mariposa napsal(a):

Knihy jsou porad stejny, to my se menime

Hele, Mariposo, vysvětli to tomu Pratchettovi dřív, než ho potkám

Mariposa je ještě mladinká a proto si myslí, že vážnost je důležitá
O Pratchetta se neboj....ten to má v malíku.

No nejspíš má...svůj kousíček pravdy
Já si sdovolením nechám ten svůj a ty si koneckonců můžeš vybrat
Jo aha - pravdu včem: že knihy se nemění, že to my - nebo že vážnost je důležitá?

lupina montana napsal(a):

Mariposa je ještě mladinká a proto si myslí, že vážnost je důležitá
O Pratchetta se neboj....ten to má v malíku.

Lupi, myslis jako vaznost jako vaznost? Tak to si nemyslim. Ja si totiz myslim pravy opak - ze nejdulezitejsi je hravost

A pak si taky myslim, ze myslet je silena blbost

mariposa napsal(a):

Lupi, myslis jako vaznost jako vaznost? Tak to si nemyslim. Ja si totiz myslim pravy opak - ze nejdulezitejsi je hravost

Tak si to nemysli a hraj si

Nemyslet  je dobrý, v tom souhlasím, jen je zapotřebí to vypilovat...aby se nestalo, že člověk náhle nebude používat ani jednu půlku mozku

mariposa napsal(a):

A pak si taky myslim, ze myslet je silena blbost

Není. Ale nesmí to být jediná věc, kterou dělám.