29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
penizek napsal(a):
....ale víc se mi o tom rozepisovat opravdu nechce
.
Penizku,naprosto chapu.
Jen si tak prosla okolo aneni treba nic rozvadet.
Není tady
Pisatel napsal(a):
Nechť oni srovnají svůj krok s mým
.
Ale nechas to na nich, vid ze to chapu dobre?
Není tady
Keito, tak jsem si precetla Tvoji zkusenost s privtelenymi dusemi na Tvem webu. Musim rict, ze to bylo hodne silne cteni a ja to cetla jednim dechem, fantasticky. Kdyz jsem cetla Tvuj pribeh s Tvoji sestrou zacalo mi to trochu pripadat jako neco co mozna znam .
Ja jsem pri rodinnych konstelacich prisla na to, ze predtim nez jsem se narodila mama potratila dve deti-dvojcata (od mamy jsem o tom nevedela). Cely svuj zivot jsem mela pocit, ze tu nemam co delat, ze tu nemam byt - bylo to docela tezke s timto zit. Ve chvili kdy to bylo pri tech konstelacich vysloveno, jsem zacala bezduvodne brecet (brecela jsem pak spontanne jeste cele 3 dny) a citila jsem pak, ze ze me neco moc tezkyho spadlo, silena uleva, uleva odchazela spolecne se slzami, bylo to krasne. Citila jsem se celistva a svobodna. Najednou bylo v poradku, ze jsem se narodila. Myslim, ze ten plac bylo odpusteni (i za mamu) - "ocistilo" se to. Kdyz jsem pak sla z te konstelace domu, sla jsem okolo detskeho hriste, ktere bylo za rickou, tahlo me to tam, divala jsem se na ricku, na deti a silene brecela asi hodinu. V jednu chvili jsem videla dva male 4lete chlapecky drzici se za ruce, neco si povidali a za chvili mi zmizeli z vyhledu, nekam odesli. Bylo to velmi symbolicke.
Od te doby nic neni jako driv :-)
Diku Tvemu pribehu jsem si toto vse znovu vybavila, dekuju Ti
Není tady
hirondel napsal(a):
Clovece Keito cauky jak se Ti vede?
![]()
(myslela jsem taky zrovna hned na Tebe kdyz se to vlakno tady otevrelo)
Čau, čau, nazdáár – Hir a Andýsku . I vy ostatní, se kterýma jsem se už dlouho „nesetkala“ - teda virtuálně, žejo, protože s mnohýma jsem se nesetkala ani v reálu. Viď Hir?
No jak se vede? Přežila jsem operaci, přežila jsem přestěhování ...No a teď se snažím přežít to přežití. Což je teda nářez.
On byl i nářez stěhovat se v tomto požehnaném věku ze svého rodného bytu. .. Byl to radikální řez ...No, těch řezů a nářezů je nějak hodně najednou... Ale máme ten devítkový rok a jsem v osobní roční vibraci jedna, tak co se divím, že jo
...
Na Babi nějak nechodím, protože „řeším“ učební lekce, které mě velmi vytěžují.... Ale teď jsem sháněla něco na netu, a hodilo mě to na Babi. A když už jsem tu byla, jukla jsem i sem na „duchovní“ a ejhle – vyskočilo na mě tohle téma. Proto moje reakce ...
Není tady
mariposa napsal(a):
Keito, tak jsem si precetla Tvoji zkusenost s privtelenymi dusemi na Tvem webu. Musim rict, ze to bylo hodne silne cteni a ja to cetla jednim dechem, fantasticky. Kdyz jsem cetla Tvuj pribeh s Tvoji sestrou zacalo mi to trochu pripadat jako neco co mozna znam
.
Ja jsem pri rodinnych konstelacich prisla na to, ze predtim nez jsem se narodila mama potratila dve deti-dvojcata (od mamy jsem o tom nevedela). Cely svuj zivot jsem mela pocit, ze tu nemam co delat, ze tu nemam byt - bylo to docela tezke s timto zit. Ve chvili kdy to bylo pri tech konstelacich vysloveno, jsem zacala bezduvodne brecet (brecela jsem pak spontanne jeste cele 3 dny) a citila jsem pak, ze ze me neco moc tezkyho spadlo, silena uleva, uleva odchazela spolecne se slzami, bylo to krasne. Citila jsem se celistva a svobodna. Najednou bylo v poradku, ze jsem se narodila. Myslim, ze ten plac bylo odpusteni (i za mamu) - "ocistilo" se to. Kdyz jsem pak sla z te konstelace domu, sla jsem okolo detskeho hriste, ktere bylo za rickou, tahlo me to tam, divala jsem se na ricku, na deti a silene brecela asi hodinu. V jednu chvili jsem videla dva male 4lete chlapecky drzici se za ruce, neco si povidali a za chvili mi zmizeli z vyhledu, nekam odesli. Bylo to velmi symbolicke.
Od te doby nic neni jako driv :-)
Diku Tvemu pribehu jsem si toto vse znovu vybavila, dekuju Ti
Mariposo, tak to jsem ráda, že ti můj příběh nějak pomohl, nebo alespoOň něco pěkného připomněl ...vida, jsi jedním z lidí, kterým konstelace pomohly. A dle toho, co píšeš, asi hodně...Každý máme svou cestu, jak se zbavit traumat, která s sebou vláčíme, třeba už od početí, v horším případě celou řadu inkarnací... Přijde mi, že v tomhle "věku" nebo době, nebo jak to mám říct, spousta lidí řeší traumata nahromaděná za celé generace. Proto je někdy síla, co vylézá na povrch, co všechno máme zpracovat, odpustit, rozpustit...nebo "jenom" pustit. To totiž bývá to úplně nejtěžší. Není-liž pravda?
Není tady
keito napsal(a):
Čau, čau, nazdáár – Hir a Andýsku
. I vy ostatní, se kterýma jsem se už dlouho „nesetkala“ - teda virtuálně, žejo, protože s mnohýma jsem se nesetkala ani v reálu. Viď Hir?
![]()
No jak se vede? Přežila jsem operaci, přežila jsem přestěhování ...No a teď se snažím přežít to přežití.Což je teda nářez.
On byl i nářez stěhovat se v tomto požehnaném věku ze svého rodného bytu. .. Byl to radikální řez ...No, těch řezů a nářezů je nějak hodně najednou... Ale máme ten devítkový rok a jsem v osobní roční vibraci jedna, tak co se divím, že jo
...
Na Babi nějak nechodím, protože „řeším“ učební lekce, které mě velmi vytěžují.... Ale teď jsem sháněla něco na netu, a hodilo mě to na Babi. A když už jsem tu byla, jukla jsem i sem na „duchovní“ a ejhle – vyskočilo na mě tohle téma. Proto moje reakce ...
Co neni muze byt.
Teda Keito,koukam Ty jsi to vzala opravdu od podlahy. To stehovani musela byt velka zkusenost,to bez vahani verim.
Zajima me (jsem zvedava) jestli uz se citis lepe? Nevim sice jakou operaci jsi podstoupila ale je dobre ze jsi jeste tady. a snad se lip citis i po ty operaci.
Zase me nenapada nic jineho nez rict k te posledni vytucnene vete-ze to zase naznacuje tu skutecnost,ze nahody nejsou nahodne.
Uz jsem si dlouho necetla Tvuj web,pise neco noveho?
Není tady
hirondel napsal(a):
keito napsal(a):
Čau, čau, nazdáár – Hir a Andýsku
. I vy ostatní, se kterýma jsem se už dlouho „nesetkala“ - teda virtuálně, žejo, protože s mnohýma jsem se nesetkala ani v reálu. Viď Hir?
![]()
..........Co neni muze byt.
Teda Keito,koukam Ty jsi to vzala opravdu od podlahy. To stehovani musela byt velka zkusenost,to bez vahani verim.
Zajima me (jsem zvedava) jestli uz se citis lepe? Nevim sice jakou operaci jsi podstoupila ale je dobre ze jsi jeste tady.a snad se lip citis i po ty operaci.
Uz jsem si dlouho necetla Tvuj web,pise neco noveho?
No však, mohlo by být. Jen to zrealizovat Operejšn byla náročná a ještě náročnější je rekonvalescence. Pořád v ní ještě lítám, neb je to úplně čerstvé. Přestěhování je takt鞨čerstvé a drobet "bolavé". No jasně, že "jen" proto, že jsem se s novým bydlištěm ještě nezžila a asi ho úplně nepřijala. Tak co si stěžuju, žj... Takže jak odpovědět na otázku, zda je mi lépe? ...NO fyzicky lépe asi nééé, ale někde v hlavince a pak tam hluboko uvnitř mého sérdce mi leccos došlo. Protože kdyby nedošlo, tak tu už nejsem.
No a co se týká webu. Pracuju na další, třinácté knize, v níž jsou hodně hluboké, úplně nové a velmi zajímavé prožitky. Jenže jak mě ten život "drtí",( jasně že proto, že se drtit nechám, protože a jelikož se ne a ne něčeho vzdát nebo to změnit, to přece vím ), tak každým dnem tam něco připisuju a pořád čekám, že se aspooň něco z toho uzavře, a já ji hodím na web. ... Už jsem si párkrát řekla, tohle je už poslední věta, šmytec... a začnu další, jneže se vynoří zase něco dalšího, co se musí "vyřešit"....a tak.....Taky by se ten život mohl trochu zklidnit, abych si už konečně mohla dát nohy na stůl a trochu si vegetit ....a ono to určitě přijde...jen nevím, jestli ještě v tomhle životě
Jsem na to přišla, už tam jsou,hurá!
Upravil(a) keito (16. 10. 2009 17:58)
Není tady
Keito, ja Ti drzim palce!
Není tady
keito napsal(a):
mariposa napsal(a):
Keito, ja Ti drzim palce!
k těm smajlům nebo životu?
Není tady
Dekuju
Není tady
Keito, ahoj
Vypnout hlavu, to je fuška, to znám
Na ten vnitřní hlas bych si dala pozor, on někdy dost kecá
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Keito, ahoj
Vypnout hlavu, to je fuška, to znám
Na ten vnitřní hlas bych si dala pozor, on někdy dost kecá
Pan, nazdár
Vnitřní hlas? Pan, nejsem žádný vořezávátko. Přece jsem už zažila, že jich bylo víc, a jak a co mi kafraly/i do hlavy, tak už si na ně dám bacha a poznám, co mi který chce a jak to se mnou myslí.
Mám dneska nějak problém s těma y/i a rozeznáním jestli je to životné nebo neživotné ...- smajlíci, hlasy a tak...chjo
Není tady
Keito,
docela spolehlivě funguje TY hlasy, TI smajlíci, TI sněhuláci, TY ledoborce a ták
Já nevycházím z údivu, pamatuji si, jak jsi nerada cestovala a teď ses PŘEstěhovala???
To teda zírám - to je velká změna.
To jsi tedy borec, že to zvládáš
Není tady
keito napsal(a):
Mám dneska nějak problém s těma y/i a rozeznáním jestli je to životné nebo neživotné ...- smajlíci, hlasy a tak...chjo
Nohy na stole a relax? ,ja osobne verim ze se Ti to stane jeste v tomhle zivote.
Jinak,moc rada si prectu dalsi dej. Chapu jak to myslis ,ze cekas az tu knihu budes moc uzavrit
ale inspirace Tebou porad proteka.
Drzim Ti pesti aby jsi se citila fyzicky lip. a nejen to,ale aby Ti bylo celkove bajecne.
Mas pravdu-jde o to, to zrealizovat.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Keito,
docela spolehlivě funguje TY hlasy, TI smajlíci, TI sněhuláci, TY ledoborce a ták
Já nevycházím z údivu, pamatuji si, jak jsi nerada cestovala a teď ses PŘEstěhovala???
To teda zírám - to je velká změna.
To jsi tedy borec, že to zvládáš
Pan, s těma y/i díkec. je to naprosto jasný
A k tomu cestování a stěhování. Pan, jak proboha víš, že nerada cestuju? To jsem ti to vykecala? To jsem to stihla během té krátké chvíle, co jsme se viděly, nebo to na mě někdo prásknul?
No, stěhovala jsem se vícéměné z donucení, páč jsem už neměla na nájem v tom svým krásným obrovským vinohradským bytě, co jsem žila od svého narození až ..no do konce září. Chjo. Takže proto ten radikální řez. A proto to pro mě taky byl takovej nářez, protože někde uvnitř to furt ještě „řeším“. A to jsem se s tím bytem loučila už zimy, a odstříhávala sjsem se.. a propouštěla ...a pouštěla... a smiřovala se.... Možná starého bytu už jsem se pustila, ale ještě jsem se nezžila s tím novým.... Průser je, že jsem se stěhovala hned po tom, co jsem se vrátila ze šptiálu, takže o to náročnější byla jak rekonvalescence, tak i zvykání si na nové...Ale jak už jsem si tuhle řekla - Náhody nejsou - asi to tak z nějakého , pro mě zatím neznámého, důvodu mělo být a já to prostě musím "JEN" přijmout a smířit se s tím....no je proces, dlouhej a náročnej
Není tady
Nikdo tě nepráknul Vlastně jo, ty sama, pamatuji se, co mi dalo práce tě přilákat na tvou prezentaci na mé škole a pak jsi se přece přiznala, že nesnášíš cestování
Jinak to loučení s domovem chápu, byť mně osobně to problémy nedělá, já se v životě stěhovala zatím jen 8x
Není tady
hirondel napsal(a):
keito napsal(a):
Mám dneska nějak problém s těma y/i a rozeznáním jestli je to životné nebo neživotné ...- smajlíci, hlasy a tak...chjo
![]()
Nohy na stole a relax? ,ja osobne verim ze se Ti to stane jeste v tomhle zivote.
Jinak,moc rada si prectu dalsi dej.Chapu jak to myslis ,ze cekas az tu knihu budes moc uzavrit
ale inspirace Tebou porad proteka.
Drzim Ti pesti aby jsi se citila fyzicky lip.a nejen to,ale aby Ti bylo celkove bajecne.
Mas pravdu-jde o to, to zrealizovat.
Hir, nohám na stole taky věřím....Jen doufám, že to nebude kvůli tomu, že jsou nateklé
Inspirejšn protéká, občaa docela slušně,...Ale někdy po ní volám a ono nic! ...No, s tím se moc nedá dělat, to se násilím nevytlačí.
Děkuji za přání, , já doufám, že až se zbavím těch posledních přesvědčení, které jsem objevila – víš kdy? Včera! A je to docela síla, na co jsem přišla. Tak až těch se zbavím, tak líp být m u s í !!!!
A realizace? Až sem zase pojedeš, dej echo
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Nikdo tě nepráknul
Vlastně jo, ty sama, pamatuji se, co mi dalo práce tě přilákat na tvou prezentaci na mé škole a pak jsi se přece přiznala, že nesnášíš cestování
![]()
Jinak to loučení s domovem chápu, byť mně osobně to problémy nedělá, já se v životě stěhovala zatím jen 8x
No a vidíš, to je právě ono. Lidi, kteří se už stěhovali, případně vícekrát, v tomhle směru problém nemají. Jenže ti, co žijí celý život na jednom fleku a ještě jsou s tím místem srostlí – takhle jsem to vnímala já – tak problém mají a velký. No jo, holt někdy se to pouto přervat musí. Lpět na ničem nemáme, že jo. To platí pro každého a ve všem!
Jo jo, máš pravdu, trvalo to, než jsem se rozhoupala...Stejně je to divný, jako Blíža bych měla cestování přímo milovat, a zatím…..
Není tady
Keito, moje první stěhování vypadalo následovně: přišla jsem večer ze školy domů (1. rok na gymplu), dvěře zamčené a domácí mi řekli, že se naši odstěhovali.
Prostě to vyřešili za mně, takže mně to lpění na místě štandopéde odnaučili
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Keito, moje první stěhování vypadalo následovně: přišla jsem večer ze školy domů (1. rok na gymplu), dvěře zamčené a domácí mi řekli, že se naši odstěhovali.
Prostě to vyřešili za mně, takže mně to lpění na místě štandopéde odnaučili
No to je pěkná škola života! Žádné babrání, hezky natvrdo! ...A nemělas z toho pak nějaké trauma, které sis musela pak řešit nebo jsi to normálka "přijala" ?
Není tady
keito napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Keito, moje první stěhování vypadalo následovně: přišla jsem večer ze školy domů (1. rok na gymplu), dvěře zamčené a domácí mi řekli, že se naši odstěhovali.
Prostě to vyřešili za mně, takže mně to lpění na místě štandopéde odnaučiliNo to je pěkná škola života! Žádné babrání, hezky natvrdo! ...A nemělas z toho pak nějaké trauma, které sis musela pak řešit nebo jsi to normálka "přijala" ?
Tak nevím jestli zrovna trauma, ale naprdli mně pořádně
A řeším pořád, víš jak to je.
Jen je to pro mne čím dál větší legrace
Není tady
keito napsal(a):
[ Hir, nohám na stole taky věřím....Jen doufám, že to nebude kvůli tomu, že jsou nateklé
Ty jsi kousek.
keito napsal(a):
Inspirejšn protéká, občaa docela slušně,...Ale někdy po ní volám a ono nic! ...No, s tím se moc nedá dělat, to se násilím nevytlačí.
Souhlas.
keito napsal(a):
Děkuji za přání,
, já doufám, že až se zbavím těch posledních přesvědčení, které jsem objevila – víš kdy? Včera! A je to docela síla, na co jsem přišla. Tak až těch se zbavím, tak líp být m u s í !!!!
Vcera rikas? Pekny! Drz se!
keito napsal(a):
A realizace? Až sem zase pojedeš, dej echo
Ano.
Není tady