29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Sakuro, nech si to vysvětlit od Pandorry.
Není tady
ffly napsal(a):
Zklamčooo zlatoo, prosím tě Nharte pouze nabídla svůj pohled na věc. Nikomu to nenutí, dokonce ani tobě. Se zklidní né? Ty přeci můžeš nabídnout ten svůj.
No ffly - tak ja ti te´d podám jednu nevyžádanou radu - a zcela logickou. vysyp prasátko, domluv termín u Pandory - a zopakuj si nějaké to její školení. Je vidět, že zapomínáš (že by skeroza) co do vás za těžký prachy hustila...ale možná to mělo svůj účel - dobří holubi se vracejí
Tak tohle je ta názorná ukázka facky na správný ksicht ve správnou chvíli, než nekonečné žvanění
pa děvuchy, jede mi návtěva, objednávkový servis už míchá těsto v pekárně na modrou bábovku s pěknými jedovatě-zelenými proužky
Není tady
Ježíše jsem použila jako archetypální psotavu, esenci. Může se tam třeba dosadit pan Vomáčka a jeho příběh po té, co mu zemřela žena. Je to podobné jako když řeknu, že občas myslím např "análně". Ale to nic.
Pokora není něco, co člověk má, nebo nemá. Je to něco k čemu se buď dopracovává, nebo nedopracovává. Je to proces.
Není tady
Došly ti argumenty? No jo to se pak domněle kope co?
Sakura napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Sakura napsal(a):
Nedavno jsem mela velice spatnou zkusenost s rodinnymi prislusniky. Doufam, ze se jim to jednou vrati. To proveri az zivot, zatim jsme na zacatku...
DOUFÁŠ, že se jim to vrátí?
Nu.... a kola se budou točit dál.....Co tím přesně myslíš?
Napsala jsi, že DOUFÁŠ, že se jim to vrátí, tedy ty sama svým vlastním PŘÁNÍM - očekáváním - vysíláš negativní energii - přeješ si pro ně nějaký trest. Ta NEGATIVNÍ energie se pak zase zpět vrátí k tobě, protože "boží mlýny" melou všem bez rozdílu stejně :jojo:
Můžeš si tedy být jistá, že i BEZ tvého přání, pokud se dopustili něčeho zlého, semelou "boží mlýny" jejich "hříchy".
Ty jen do toho celého dění naprosto zbytečně vstupuješ a negaci tak přitahuješ zpět k sobě..
Daleko silnější akt by byl, kdybys jim dokýzala odpustit a naopak k nim vyslat s odpuštěním - stejně jim nemáš co odpouštět, ale budiž - svou lásku - PŘÁNÍ dobra, které by jim otevřelo srdce, aby už nikomu "neubližovali"
Tímhle aktem zmírníš dopad negace nejen na ně, ale i na sebe a zastavíš tak "boží mlýny" mezi vámi.
Pomyslná kola se pak skutečně zastaví.
A zastavuje je vždy ten NEJSILNĚJŠÍ, NEJSTATEČNĚJŠÍ, ten, kdo má v srdci lásku a nikoliv nenávist či touhu po pomstě. Ten, kdo v sobě najde pokoru, nepotřebuje se předvádět, ukazovat svoji sílu, kterou oplývá a i když může "zabít", neudělá to.
A to není tak snadné, že?
Není tady
Tercilo, proč od Pandorry? Napsala jsem, že přeju těm, co mi ublížili, aby se jim to jednou vrátilo a hned jsem já ta zlá, podle ní.
Zklmaná, co ta Pandorra prodávala? Jsem nějak mimo mísu, ale ta Pandorra je opravdu asi zvláštní člověk...
Není tady
Nharte napsal(a):
Tercila napsal(a):
Mně ta pokora rezonuje se slabostí. Někdy.
Pokora je nádherná vlastnost skutečně silných lidí. Myslím, že takový je archetyp Ježíše. Kdo v něm vidí trpitele- mučedníka, vidí v pokoře slabost. Kdo spasitele, vidí sílu. To je samozřejmě extrémní příklad, spíše metaforický.
Ale ta podstata tam je. Slabí se bojí, že bude pokořen a bude. Silný nebude, taková věc se ho netýká. Funguje to i v docela praktickém, každodenním a obyčejném životě. Ale i v situacích opravdu těžkých a existenciálních. A pomáhá přežití mnohem více než agrese, která je hlavně výrazem bezmocnosti.
Přesně tak.
Tlak vždycky budí protitlak.
A naopak
Není tady
Sakura: Tercilo, proč od Pandorry? Napsala jsem, že přeju těm, co mi ublížili, aby se jim to jednou vrátilo a hned jsem já ta zlá, podle ní.
Zklamaná, co ta Pandorra prodávala? Jsem nějak mimo mísu, ale ta Pandorra je opravdu asi zvláštní člověk...
1. vzhledem k Pandořině příspěvku - už máš zodpovězeno
2. není zvláštní
3. co prodávala?
- představí se Ti se svým prodejem sama
4. nejsi zlá
5. přece jen bych "nepřála", aby se někomu něco vrátilo, protože - oni už je ty boží mlýny právě spráskaly dřív, než Ti něco provedli (právě proto Ti to provedli), víš... netřeba plýtvat energií.
Upravil(a) Tercila (14. 10. 2009 17:58)
Není tady
Pandorro, promiň, ale asi jsi šťastný člověk a nikdy ti nikdo v životě opravdu hodně neublížil. Mně ublížil, a to docela dost a v dost těžké chvíli (smrt blízké osoby). Dostala jsem dost ťafku a s těmi jistými osobami se už nikdy nechci vidět. Jenom čas ukáže, jestli jim dokážu někdy odpustit. Já sama bych jim ale nikdy neublížila či se nehodlám mstít. A myslím, že doufat, že si ty zlé osoby někdy nabijí svojí zlobou a nenávistí čumák není nic trestného. Jen jim přeju, aby si nabily čumec, aby se jim to vrátilo a staly se lepšími a přestaly ubližovat okolo.
Není tady
Nharte: Pokora není něco, co člověk má, nebo nemá. Je to něco k čemu se buď dopracovává, nebo nedopracovává. Je to proces.
Ne tak docela. Někdo k tomu vlohy má a někdo ne. Někdo není schopen vůbec žádné sebereflexe, aby si uvědomil....
Není tady
Sakura napsal(a):
Tedy já té vaší diskuzi moc nerozumím. Tak když chlap zčistajasna opustí ženu a děti a nechá ji ve štychu a finančních problémech atd., má ženská odpustit tomu chlapovi, mávnout rukou nad svým údělem a jít dál? Brát ten úděl s pokorou? To je to, co chcete říct? Chtěla bych vás vidět v té situaci, opravdu.
Ano, ve výsledku má. Ono jí stejně nic jiného nezbyde. Otázka je s JAKOU půjde dál. Toho chlapa k ničemu nedonutíš a už vůbec ne budlikáním. Zato když získáš nadhled a vnitřní klid, najdeš spokojenost bez něj i s ním. I praktické otázky se tak budou řešit lépe a i dětem lépe vysvětlíš, co a jak, než když budeš jejich tátu nesnášet, nebo budeš mít pocit obrovské nespravedlnosti. Ten vztek- ta nadávací fáze, to je potřeba pro uvolnění přetlaku, ale i při něm je dobré vědět, že je to jenom vztek, který musí ven.
Není tady
Sakura napsal(a):
Tedy já té vaší diskuzi moc nerozumím. Tak když chlap zčistajasna opustí ženu a děti a nechá ji ve štychu a finančních problémech atd., má ženská odpustit tomu chlapovi, mávnout rukou nad svým údělem a jít dál? Brát ten úděl s pokorou? To je to, co chcete říct? Chtěla bych vás vidět v té situaci, opravdu.
Sakuro, nikdy se nic neděje pro nic a všechno, co se děje, má svou příčinu.
Každý - jak ten chlap, tak ta žena - si z toho, co se děje, mohou vzít jen to, co sami mohou nějak bezprostředně změnit, co je jejich dílem společného průšvihu. Postavit se k tomu s pokorou, znamená nezabývat se tím, co není moje, nesvolávat hromy blesky na hlavu druhých, ale řešit to, co jsem "zavinila" já sama.
Prostě nestarat se o máslo na hlavě těch druhých lidí, ale raději se pustit do toho svého vlastního - jak jsem k němu přišla a co s ním u dělám. Ono rozhodně nezmizí, pokud budeš poukazovat stále jen na to, že ten druhý ho má na hlavě víc.
Pokud máš o pokoře jinou představu, pak se s tím asi zatím nedá nic dělat.
Není tady
Nharte napsal(a):
Ježíše jsem použila jako archetypální psotavu, esenci. Může se tam třeba dosadit pan Vomáčka a jeho příběh po té, co mu zemřela žena. Je to podobné jako když řeknu, že občas myslím např "análně". Ale to nic.
Pokora není něco, co člověk má, nebo nemá. Je to něco k čemu se buď dopracovává, nebo nedopracovává. Je to proces.
promiň ale na tohle jsme se musela ještě přihlásit.
Děkuji, že si dovolila dosadit si místo Ježiše třeba....pana Vomáčku. Já tam vidím Pandoru - jak vyšitou. Ta síla z ní přímo čiší a ta nutkavá potřeba některých se jí rovnat...ne, děkuji. Takto namíchanou esenci bych v životě nechtěla mít, musela bych se cítit už fakt mizerně. Každý člověk v sobě kus pokory má - jen někteří vědí, kdy a v jaký správný okamžik ji použít, jiní by ji nejraději aplikovali vždy a všude, a nejraději by ji naordinovali druhým...aby se právě těm předpisvatelům pokory lépe žilo. I to je proces, na který někdo má a někdo nemá.
Není tady
Nharte napsal(a):
Ježíše jsem použila jako archetypální psotavu, esenci. Může se tam třeba dosadit pan Vomáčka a jeho příběh po té, co mu zemřela žena. Je to podobné jako když řeknu, že občas myslím např "análně". Ale to nic.
Pokora není něco, co člověk má, nebo nemá. Je to něco k čemu se buď dopracovává, nebo nedopracovává. Je to proces.
Zase s tebou souhlasím.
Nicméně platí i to, že ji někdo má nebo nemá - prostě se k ní ještě nedopracoval. A bohdá třeba taky jen tak nedopracuje, dokud si ještě hodně nenabije hubu.
Nicméně dříve nebo později se k ní dopracuje každý.
Blbý je, že si někteří pořád myslí, že mají hafo času....
Není tady
Tercila napsal(a):
Nharte: Pokora není něco, co člověk má, nebo nemá. Je to něco k čemu se buď dopracovává, nebo nedopracovává. Je to proces.
Ne tak docela. Někdo k tomu vlohy má a někdo ne. Někdo není schopen vůbec žádné sebereflexe, aby si uvědomil....
Vlohy k pokoře neexistují...a já bych určitě netvrdila, že někdo není schopen vývoje- člověk se vyvíjí dokud nezavře navždy oko a naději máme každý. Jsem v tomhle optimistická a věřím ve svobodu lidské duše. Ale zřejmě to tak ze své vlastní zkušenosti vnímáš jinak...
Není tady
Nharte, máš pravdu, ale k té fázi, kdy se ta ženská vzpamatuje a jde dál, dojde podle mě až za hodně dlouho po tom, co se to stane. A odpustit mu podle mě nikdy úplně nedokáže. A děti asi taky ne. Mně opustil otec, už je to delší dobu. Necítím nenávist, necítím k němu už nic. Je mi volný. Ale odpustit úplně mu nemůžu. Prostě to ve mně je. Opustit dítě je podle mě horší než opustit partnera.
Není tady
Sakura napsal(a):
Tercilo, proč od Pandorry? Napsala jsem, že přeju těm, co mi ublížili, aby se jim to jednou vrátilo a hned jsem já ta zlá, podle ní.
Zklmaná, co ta Pandorra prodávala? Jsem nějak mimo mísu, ale ta Pandorra je opravdu asi zvláštní člověk...
Sakuro, netrap se zdejšími půtkami o slovíčko.
Tvoje DOUFÁM vzbudilo v někom myšlenku, že si USILOVNĚ přeješ pomstu.
To z hlediska "vyšších principů mravních" není dobré pro tebe. Pokud totiž myšlenka má sílu- dobré se vrací stejně jako zlé. Měla by ses smířit s tím, že "pomsta" = "boží mlýny" zafungují i bez tvého vyřčeného přání.
Smířit se s ubližováním je buď pokora, nebo slabost- o tom by mohly vyprávět ženy, které s "pokorou(= v tomto případě slabostí) dopustí tyranizování svých blízkých, násilí na dětech atp. aniž by zasáhly.
Pokud se tomu "zlému" postavíš čelem. Tj nebudeš přehlížet očividné křivdy komukoliv , neděláš chybu. Pokud se jedná o věc , kterou nejsi schopná ze svého místa ovlivnit, měla by ses spolehnout na "mlýny". Je to lepší než se užírat tím, že to někomu prošlo.
Takže v případě chlapa opouštějícího dvě malé děti, bych mu to od plic řekla a pak spolehla na mlýny. Víc nenadělám. On si ho Osud najde. Neprosila bych, neplakala, netrávila bych se. Pokorně(byť nerada) bych přijala roli samostatné ženy. Pokud by mi ten dotyčný skutečně ubližoval, nebudu to trpět. To už není pokora , ale blbost. Vlastní.
Není tady
Zklamaná, škoda, že nejsi schopná se tu alespoň občas odprostit od osobních antipatií. Můžu to fakt jenom doporučit. Osobně ozkoušeno .
Tak Kačátko, hodně sil. Je to velká rána, přeju spíš víc té síly než slabosti. A neboj se říct si o pomoc u svých blízkých.
Není tady
Nharte: Vlohy k pokoře neexistují...
No když si to myslíš, nebudu Ti odporovat.
Nharte: a já bych určitě netvrdila, že někdo není schopen vývoje-
A tohle ale nejsou moje slova. Samozřejmě že každý je schopen vývoje, ale přesto tvrdím, že něco člověku "dáno" je a něco není. Kdyby to tak nebylo, stáli bychom všichni v jedné lajně. A to tedy zdaleka nestojíme.
Není tady
Zuzi, díky. Alespoň ti jsi mě pochopila. že nejsem žádná bezcitná mstitelka.
Není tady
Sakura: Zuzi, díky. Alespoň ti jsi mě pochopila. že nejsem žádná bezcitná mstitelka.
Sakuro, ale ona Tě i Pandorra pochopila , jen Ti nepříliš výstižně sdělila, že se při jistém způsobu uvažování taky můžeš v životě motat stále dokola...
Není tady
Sakura napsal(a):
Tercilo, proč od Pandorry? Napsala jsem, že přeju těm, co mi ublížili, aby se jim to jednou vrátilo a hned jsem já ta zlá, podle ní.
Zklmaná, co ta Pandorra prodávala? Jsem nějak mimo mísu, ale ta Pandorra je opravdu asi zvláštní člověk...
Sakuro,
já jsem někde napsala, že ty jsi ta ZLÁ?
Proč sis to takhle "přeložila"?
Není tady
Tercilo, ale já o těch osobách, co mi ublížily, denodenně nepřemýšlím. Já si to spíš jen myslím, že si tou svou zlobou a chováním jednou čumák nabijí. Neužírám se zlostí a záští vůči nim. Což si asi Pandorra myslela, že dělám.
Není tady
Sakura napsal(a):
Nharte, máš pravdu, ale k té fázi, kdy se ta ženská vzpamatuje a jde dál, dojde podle mě až za hodně dlouho po tom, co se to stane. A odpustit mu podle mě nikdy úplně nedokáže. A děti asi taky ne. Mně opustil otec, už je to delší dobu. Necítím nenávist, necítím k němu už nic. Je mi volný. Ale odpustit úplně mu nemůžu. Prostě to ve mně je. Opustit dítě je podle mě horší než opustit partnera.
Já vím . Je to moc těžké... Ona je v tom ukrytá svoboda a štěstí a nový pohled na svět..v tom odpuštění. Ale těžké je to moc..hlavně z dětství. Já si taky myslím, že by lidi měli těmi rozvody šetřit a takové chování, co udělal Káčátčin muž mě mrzí..ne že ne.
Ale máma nad věcí, půl práce pro děti..
Není tady